Ekonomie dobra a zla
Tomáš Sedláček
Druhé, značně rozšířené a prohloubené vydání autorovy prvotiny publikovalo v roce 2011 prestižní nakladatelství Oxford University Press. Od té doby kniha oslovuje čtenáře po celém světě. Ekonomie dobra a zla byla přeložena do 14 jazyků (včetně čínštiny či korejštiny) a sklidila úspěch u zahraniční kritiky (Financial Times, New York Times, Die Zeit, Frankfurter Allgemeine Zeitung) i na akademické scéně. V Německu a ve Švýcarsku se ihned po vydání stala bestsellerem. Dočkala se také úspěšného divadelního zpracování pro české i zahraniční publikum (Londýn, Helsinky, Lucemburk, Bukurešť). Ekonomie dobra a zla ukazuje, jak barvitě uměli o majetku, vlastním užitku a společenském blahu přemýšlet naši předkové. Autor bere čtenáře na dobrodružnou pouť ke kořenům naší civilizace a na příkladech starých Sumerů, Hebrejů, antických myslitelů či filozofa Descartesa ilustruje, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání z hlediska ekonomie, pokud je zasazena do širšího kontextu. V autorově podání je ekonomie krásný humanitní obor, jehož kořeny a souvislosti jdou mnohem hlouběji, než si dnes člověk dokáže představit. Kniha je ale něčím víc než sondou do dějin ekonomického myšlení. Ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek můžeme v dědictví starých civilizací najít. A hlavně, jak přesvědčivě s nimi lze jít proti proudu a kacířsky nabourávat stereotypy, s nimiž dodnes pracujeme - jako lidé každodenního života i jako vědci nebo ekonomové. Sedláček dává ekonomii nový rozměr, dosah a rozlet a propojuje ji s filozofií, uměním, náboženstvím i současnou filmovou tvorbou - vytrhuje ji ze zajetí pouze technické analýzy. V první části této knihy hledá ekonomii v mýtech a v druhé mýty v ekonomii. Obojí je díky autorově rozhledu, erudici a čtivému zpracování unikátní příležitostí, jak poznat naši dobu, sama sebe i svůj vztah k věcem hmotným i duchovním.... celý text
Přidat komentář
Velmi zajímavá kniha s krásnými citáty .ale zanechala ve mně mnoho otázek i neporozumění. Nejsem odborník na ekonomii, proto je to spíše můj problém než autorův.
Nebudu zastírat, že kniha nebyla úplně odpočinkovým čtením. Některé pasáže jsem myslím ani úplně nepochopila. Přesto mě velmi oslovila a k autorovi chovám velký respekt pro jeho přehled i schopnost vytěžit z daného tématu nové, zajímavé, neotřelé myšlenky. Mnohých postřehů si najednou všímám v reálném životě. Ke knize se plánuji v budoucnu vrátit, vstřebat ji najednou je pro mě příliš velké sousto.
První dvě kapitoly byly naprosto skvělý. Ale pak už to byla smršť informací, který jsem nedokázala udržet v hlavě. Po dočtení jsem měla pocit naprosté vymletosti a nebyla schopná ani říct o čem jsem vlastně četla. A to jsem se všude chlubila, že mám rozšířené oxfordské vydání.
Zajímavá kniha, která se zabývá řadou důležitých otázek. Spíše než ekonomie dobra a zla, je to ekonomie příběhů – od těch bájných z minulosti, po ty vybájené ekonomy (a méně těch čistě smyšlených z přítomnosti – je zde i zmínka o Matrixu). A právě tento styl mi nesedl. Autor ukazuje problémy ekonomie na příbězích. Pokud to máte rádi, knihu budete hodnotit kladně. Příběhy zapojují pocity a zpomalují tok myšlenek, a je otázkou, zda si myslíme, že se to k vědě hodí. Pokud dáváte přednost rychlejšímu toku informací, který jde přímo na věc, a jasným ekonomickým poučkám, asi vás kniha bude trochu nudit. Pokud upřednostňujete spíše intuitivní chápání, a máte raději filozofii než ekonomii, kniha bude pro vás mnohem zajímavější. Kniha řeší obecný pohled na ekonomii a obecné filozoficko-ekonomické problémy. Konkrétní věci jsou ukazovány hlavně v minulosti a čím více se blížíme současnosti, tím více jsou řešení a problémy příliš obecné, až nakonec toho mají k dnešním problémům jen málo co říct (ale i málo je pořád něco). Je to kniha k zamyšlení, nikoliv k tomu, aby řešila součastné problémy ekonomie. Přesto všechno ale jsem rád, že jsem ji přečetl a asi se k ní ještě někdy vrátím.
Chcete přemýšlet, chcete polemizovat, chcete si klást otázky? Tak tato kniha je pro Vás jako dělaná. Mě se moc líbila, mnoho jsem se dozvěděl, donutila mne spoustu další věcí dohledat, načíst. Autor dává do souvislostí věci, které ne každého napadnou a otvírá nová okna pro podlehly z jiných úhlů. Většinou je nestranný a nenutí čtenářovi svůj pohled na věc, nebo pokud výjimečně ano, tak svůj výklad podává s pokorou a nebere se za vykladače pravd, což velmi cením.
Toto filozofovanie okolo ekonómie ma skutočne bavilo, aj keď som sa s autorom v duchu pár krát pohádala. Mýty a staré biblické príbehy naozaj nie je možné takto zjednodušene interpretovať, hovorila som si. Napriek tomu, alebo práve preto, bolo to veľmi podnetné a obohacujúce čítanie, pretože to je presne ten druh knihy, ktorá vám nedá hotové odpovede, ale prinúti vás nad nimi premýšľať a hľadať ich. Preto za 5*
Přestože studuji na ekonomické škole a filozofie mě docela zajímá, nejspíš ještě nepřišel pravý čas na četbu této knihy. Myslím si, že je napsaná dobře. Je v ní obrovské kvantum informací a rozhodně se vám po jejím přečtení rozšíří obzory. Můj problém s Ekonomií dobra a zla byl ten, že jsem se čas od času prostě nemohla začíst. Přečetla jsem stránku a došlo mi, že musím znova. Vadilo mi nadměrné množství odkazů, rušilo mě to. Na druhou stranu zde byly i pasáže, které mě zaujaly velmi a přinutilo mě to zajímat se o dané téma víc. Prozatím bych tedy hodnotila 3*, ale rozhodně nevylučuji, že se k ní v budoucnu vrátím, abych jí porozuměla zase o něco víc.
Kniha krásně vystihuje to, o čem reálně ekonomie je. Že to není jen matematika, ale společenská věda, která v sobě zejména spojuje otázky filozofické, psychologické a teologické. Kdo chce dobře porozumět ekonomii, musí jednak umět z těchto oblastí vycházet a jednak jim musí umět porozumět a znát jejich vývoj.
To, co Tomáš Sedláček fakt umí, je relativně složité ekonomické téma uchopit tak, aby bylo srozumitelné a pochopitelné pro běžného člověka. A to jak v této knize, tak i v jeho dalších článcích a rozhovorech. Sice některé pasáže byly lehce nezáživné či zbytečně se opakující, ale myslím si, že v celkovém kontextu to knize příliš neubralo.
mať tú moc, zaradím toto dielo do zoznamu povinnej literatúry pre stredoškolákov. otvára obzory a ponúka neošúchané spojenia známych vecí, dejov a javov.
najviac ma teší, keď ekonóm Sedláček niekde povie, že ekonómia nie je veda. súhlasím s ním. a pri pohľade na „aktivity“ súčasných absolventov ekonómie ľutujem, že štúdium tohto typu je ešte možné:)
Nebudu zastírat, že pojem "ekonomie" v názvu mě trochu odrazoval od četby, na druhou stranu jsem už několikrát Tomáše Sedláčka vyslechl v různých diskusích, a proto jsem doufal, že to bude stát za to. Stálo to za to. :-) Sedláček je opravdu znamenitý průvodce po historii a jejích jednotlivých paradigmatech, které vždy nějak souvisí s ekonomií. Do Sedláčkovy řečnické otázky "A co to má společného s ekonomií?", kterou předchází odstavce filosofických, psychologických nebo teologických myšlenek, jsem se opravdu zamiloval. Jeho kritika čistě matematické ekonomie a ryze pozitivistického náhledu na svět, který jím bohužel stále hýbe měrou, která postačuje k tomu, aby byl postupně lidskou společností ničen, je velmi podnětná a nepřestává být aktuální (naopak snad stále na aktuálnosti nabývá).
Jediné, co mě při četbě trochu štvalo, bylo opakování některých myšlenek (a především příběhů, které je popisují) stále dokola. Ano, kdybych Ekonomii dobra a zla četl po kouscích po celý rok, jistě by mi připomenutí přišlo vhod, ale takhle mi často přišlo zcela zbytečné.
Nicméně i přesto Ekonomie dobra a zla toho ukázala (velmi často pospojováním cizích myšlenek, ale přece!) naivitu dnešní doby a tím slavnostně zvolala pověstné "král je nahý", ale co dál? Jsem rád, že sám autor si uvědomuje, že jestli něco knihou dokázal, tak pouze dekonstruovat dnešní paradigma a snad mírně nastínit, kam že bychom se to mohli dál ubírat, abychom z "ekonomie zla" (sobectví, neukojitelné touhy po vlastnění a růstu pro růst) přešli do altruistické "ekonomie dobra". Vyrazíme? Jak ale když naším cílem je dobro a to je cíl velmi málo zřejmý? Ale proč je málo zřejmý? No přeci proto, že se stále zuby nehty držíme zdi pozitivistického paradigmatu. Nemůžeme se pouze pustit, protože ostatní se budou držet dál. Musíme zeď zbourat, ať už tu Gilgamešovu v Uruku, jejíž stavba donutila občany zahodit své životy a pracovat od svítání do stmívání pro jejich vládce, nebo Wall street, která dělá to samé, jen s tím rozdílem, že tento vládce je zakořeněn kdesi v nás, v naší touze vlastnit (víc a víc), protože jen tak dojdeme štěstí. Tak pravila společnost a my jí věříme. Slavoj Žižek má pravdu - člověku se opravdu musí ukázat po čem má toužit. A člověk po tom pak opravdu bezmyšlenkovitě touží.
Velice zajímavé čtivo. Kniha láká na ekonomii dobra a zla, ale také se věnuje filozofickým otázkám. Autor se věnuje historii ekonomie a probírá starý i nový zákon a dále pokračuje až do současnosti. Zaobírá se např. i tím jaký má užitek žena kojící své dítě. Velice zajímavé pojetí ekonomie. Opravdu velmi těžká četba, ale když se tím vším člověk prolouská, tak si může zatleskat. Zaujaly mě i citáty, kterých je v knize opravdu plno. Autor měl s knihou velkou práci a zvládl to s grácií.
Hrůza, děs. Nezáživné, je velmi cítit, že to psal člověk pouze s teoretickými, nikoliv praktickými zkušenostmi. Na to, jak byla kniha tenkrát propírána médii a propagována všude možně, ji shledávám jako škvár.
Četla jsem snad čtyři měsíce a prokládala jinými věcmi. Je to hezká intelektuální exhibice, ale nemám pocit, že bych byla po přečtení o něco bohatší, že bych si něco odnesla. Třeba taková dvojka Šichtařová - Pikora obohacují na každé stránce. Nelituju, ale nevrátím se k ní.
Ano, mnoho lidí píše, jak je kniha čtivá a jak je bavila číst. Já se jí však prokousávala několik let. Kniha rozhodně není k oddychovému čtení, já si u ní hodně namáhala mozek a to jsem absolventkou studií ekonomie. Nemyslím si, že by měla být kniha povinnou četbou pro děti a studenty ve škole, jak jsem už párkrát slyšela a četla. Na to je opravdu zbytečně složitá. Stále jsem si u četby říkala, kolik to muselo dát práce tuto knihu napsat, protože bylo třeba nastudovat a pak propojit a srovnat hodně materiálů, než něco takového vznikne. Mě osobně hodně rušily poznámky pod čarou, kterých je tam asi "milion" a kvůli nim jsem se nemohla do knihy dostatečně začíst. Vůbec tady nediskutuji o přínosu knihy. Jen mně se prostě nečetla dobře.
Hodně těžká četba. Sedláček je ďábel. Nejzajímavější je kapitola 6 - Bernard Mandeville.
Toto není kniha o ekonomii, ale spíše filosofování o ekonomii.
Na mě to bylo trochu moc odborné. Knihu jsem četla jen kvůli škole. Ekonomie mě vlastně ani nezajímá. Milion poznámek pod čarou byl celkem rušivý.
Přesto jsem se chvílemi dokázala ponořit do čtení.
Tak tohle byla nuda, od Sedláčka jsem čekal něco docela jiného. Příliš odborný jazyk a spíš filosofie říznutá teologií než ekonomie.
Autorovy další knížky
2012 | Soumrak homo economicus |
2018 | Druhá derivace touhy |
2017 | Ekonomie dobra a zla |
2016 | 2036 - Jak budeme žít za 20 let? |
2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
Co jsem se dozvěděl:
* Dobro by neexistovalo bez Zla. Neustále spolu soupeří a je to tak správné. A vlastně jediné možné. Něco se děje jen tam kde existuje gradient, potenciál, rozdíl.
* Nejlepší ekonomické formule staví na morálce.
* Mezi starým uspořádáním a novým musí být chaos. Šuplík byl neuklizený ale oproti jeho obsahu vysypanému na stůl to bylo lepší. Z chaosu ale povstane uklizený šuplík.