Eleanor a Park
Rainbow Rowell
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242758/mid_eleanor-a-park-242758.jpg
4
1747
1747
Obaja majú šestnásť, sú spolužiaci a sú úplne iní ako ostatní. Eleanor - Červenovláska z chudobnej rodiny. V jednej izbe sa tlačí so štyrmi súrodencami. S nevlastným otcom sa neznáša pre jeho násilnícke sklony. V škole je nová a nepatrí k obľúbencom – nenosí značkové oblečenie, lebo jej rodičia na to nemajú, nie je štíhla ako spolužiačky a na jej vtipných hláškach sa nikto nesmeje. Park - Jeho rodina netrpí núdzou, ale Park nemá rád sám seba. Chýbajú mu svaly bejzbalistu, výška basketbalistu a sebavedomie amerického tínedžera z nebraskej Omahy. Parkovu matku si totiž otec priviedol z Kórey a syn zdedil jej ázijské črty. A tak si najradšej číta komiksy, počúva obľúbenú hudbu a v školskom autobuse sedí sám. Až kým jedného dňa nenastúpi istá červenovláska a nikto – okrem neho – ju k sebe nepustí sadnúť. Eleanor a Park nie sú hlúpi a vedia, že prvá láska takmer nikdy nevydrží. Sú však aj dosť zúfalí a dosť odvážni, a tak to spolu skúsia...... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2014 , Yoli (SK)Originální název:
Eleanor and Park, 2014
více info...
Přidat komentář
Čtivé, máte pocit, že je jasné, jak to dopadne, ale nejspíš se budete mýlit. :)
Jelikož se mi smazala předchozí dlouhá recenze tak to napíšu krátce. Eleanor a park je naprostá must read. Už od začátku jsem se trochu obávala čtení s třetí osoby ale zvykla jsem si velmi rychle. Příběh byl originální, netáhl se ani pomalu ani rychle, bylo tam časté měnění pohledů Eleanor a Parka na což jsem si po nějaké době také zvykla. Je to něco jiného ale má to něco do sebe a myslím si že by si měl tuto knihu každý přečíst protože je opravdu úžasná. Dechberoucí příběh se šokujícím koncem. Moc doporučuji
Naprosto nádherná knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout. Dojemný, sladký i bolestný příběh, který mohu moc doporučit.
Knihu jsem četla před časem (cca. 3 roky zpět, možná čtyři?). Nějak jsem tomu celému nerozuměla. Věděla jsem jen, že to čtou ostatní, tak já musím také. Samozřejmě jsem si z toho jako dvanáctiletá/třináctiletá holčička moc neodnesla.
Dnes už na knihu koukám jinak. Všichni sice víme, že neskončí dobře, ale když se dostáváme hrdinům hlouběji ,,pod kůži" ,chceme se hrozně moc splést.
Kniha vám na jednu stranu dá ten krásný pocit jemné romantiky, na druhou stranu od ní můžete čekat pády a bolest. Plus je celá ,,vintage" takže něco pro mě:)) Další pozitivum je čtivost knihy. Jako člověk, co vážně nemá na nic čas, jsem ji byla schopna přečíst za tři dny! Což je na mě fajn:)
Celý příběh se vám zdá předvídatelný. Že víte jak dopadne. Ale u této knihy to je jinak. Dopadne úplně jinak než si myslíte a takové knihy jsou podle mě nejlepší. Nečekaný zvrat a konec. Kniha byla skvělá. Doporučuji
(SPOILER)
Podruhé jsem rozečetla Jonathana Strange a pana Norrella, ale tentokrát jsem věděla, že ta kniha jednou skončí a nechtěla se s ní rozloučit. A tak jsem se rozhodla ji na chvíli odložit, šetřit si ji, a čtení si proložit něčím jiným. Pokud vím, toto bylo moje první setkání s autorkou a již nyní mohu říct, že rozhodně nebylo poslední. Pominu-li námět (mám ráda zamilované příběhy) i střídavé vyprávění očima obou aktérů (palce nahoru), výrazně oceňuji slovní humor autorky (místy i černý - viz například hláška Eleanor při darování knihy Parkovi). V průběhu čtení jsem si k ruce vzala papír a tužku, začala jsem si znamenat názvy skladeb a interpretů a hodlám si doplnit hudební vzdělání. (Výčet uvádím v Diskusi.) Ač sama jsem dítětem 80. let, marně jsem přemýšlela, k čemu se úvodní letopočet váže a co se toho roku stalo, co by mohlo hrdiny nakonec rozdělit. Díkybohu je to jen rok ;-). Nicméně po nahlédnutí na záložku přebalu, kde na mě vykoukla fotka autorky, se ptám, nakolik ten příběh byl či nebyl smyšlený?
Po knize jsem sáhla díky komentáři spřátelených uživatelů (SBH - Ona si myslí, jak jsme každá jiná, ale to se plete ;-)). Po přečtení nemám mnoho co ke knize dodat, protože to podstatné bylo řečeno v komentářích pode mnou. Jak postihnout všechny dojmy a pocity, které mi Rainbow touto knihou dala? Stylové by bylo vyjádřit se nějakou písní, jenže na tohle nejsem dostatečně pohotová ani nemám takový rozhled. A tak jen suchopárné konstatování: Závidím Parkovým rodičům vzájemnou chemii i po letech a mohu jen doufat, že se jednou jako rodič v podobných situacích zachovám stejně správně. Závidím Eleanor a Parkovi jejich cestu k lásce, zejména její pozvolnost, novost a nádheru prvního zamilování. (Při čtení romantických knih mě už dávno nezajímá samotný cíl, i když na lechtivé čtení jsem vysazená, ale samotná cesta. A ta tady byla velice pěkná.) Nezávidím Parkovi jeho trýznění po odjezdu Eleanor a už vůbec nezávidím Eleanor její rodinné konstelace. Ač je to smutné, věřím i tomu, že i dnes mohou (nejen) americké děti žít v takových podmínkách jako Eleanor a její sourozenci. (Vsuvka: Zde mám jedinou výtku vůči autorce, a to že mi uspokojivě neuzavřela příběh Eleanořiny matky.) Nezávidím Eleanor ani pozici na střední škole, která (jak sama vím) umí být leckdy velice krutá. (Ovšem závidím jí učitele literatury, takového bych z fleku brala, byť coby studentce v pubertě by mi možná přišel nevýslovně trapný.) A ano, i já si pisatele tipla velice záhy a uděluji Rowellové pochvalu i za to, že se v knize, která by mohla být chápána jako pro dospívající, dotkla i takového tématu.
Nevím, který milostný příběh je za všechny doby minulé tím nejlepším, ale tenhle byl opravdu hodně (a to jako fakt HODNĚ) dobrý. Určitě za to mohl i konec, který nechává čtenáře v drásavé nejistotě: Co byla ta dvě slova?!
Stále si nejsem jistá tím, zda miluji či nenávidím otevřené konce, a asi to bude od každého něco, ač by se zdálo, že takhle moc opačné póly z emoční škály se ani náhodou nemohou mísit. Samozřejmě, že za mne to byla slova vyznání, které z úst Eleanor nikdy nezaznělo, zatímco z Parkových ano. Ale co když to byla jiná dvě slova? ;-)
Tuhle knihu jsem si potřebovala přečíst, ani jsem o tom nevěděla. Jsem opravdu ráda, že jsem měla možnost přečíst si ji. Nebyla to žádná slaďárna, ale za mě příběh, který by se dokázal vmísit i do života dnešních lidí. Ani jeden z hlavních hrninů nebyl nějak extra sexy, neprahli po sobě od prvního okamžiku, a navíc zde byly vykresleny pocity obou dvou lidí. Dva pohledy. A to taky mění tu knížku. Za mě si kniha zaslouží plný počet hvězdiček, i když ten konec mě trochu překvapil.. Ale jinak opravdu krása..️
(SPOILER)
Z mnoha stran se mi doneslo, že tato kniha je nejkrásnějším milostným příběhem všech dob.
Moje sladké toužení bylo značně narušeno úvodními stránkami, z nichž se zřetelně jevilo, že příběh špatně dopadne. Na tom já osobně nevidím nic krásného a momentálně se na to ani necítím dost silná. Abych u knihy vydržela, musím mít naději, že to s hrdiny dobře dopadne.
Nicméně autorka prostě umí, takže i s tímto hendikepem mě zaháčkovala a já se propadla do světa nešťastné Eleanor a krásného, svérázného Parka. Děj veškerý žádný, což nebylo na závadu, tahle kniha byla prostě o vztazích. Vznik, vývoj a gradace lásky byla ovšem naprosto dechberoucí. Jak se často zmiňuje, pouhý dotek rukou hrdinů působil jako výbuch skladu střelného prachu.
Nejsilnější stránkou byly postavy, dokonale propracované a živé, a pochopitelně dialogy. Z autorství hanlivých výroků jsem podezírala tu správnou osobu hned z počátku, načež mě autorka dobře zmátla, aby celá záležitost fantasticky vyvrcholila včetně nečekaného zvratu v chování důležitých postav. Mým favoritem je (hned po Parkovi) jeho šarmantní táta, který se postaral i o několik vtipných situací, díky za ně.
Damoklův meč předpokládaného špatného konce mi požitek hodně kazil, ale v tom jsem asi mezi čtenáři výjimka. Nakonec jsem si říkala, že to vlastně mohlo dopadnout mnohem, mnohem hůře. Ale jak se o autorce (opět) říká, ona se s postavami rozhodně nemazlí.
Po dočtení i s výhradami musím uznat, že se jedná o nejkrásnější milostný příběh všech dob. Amen.
Eleanor a Park je příběh o dvou outsiderech, kteří se jednoho dne potkají ve školním autobuse. Postupně si k sobě hledají cestu a jak asi tušíte, vznikne z toho lovestory.
Tahle lovestory je ale odlišná od většiny jiných – je dost reálná. Není to láska na první pohled, v jejich vztahu se nachází určitá neohrabanost, nejistota, tak jako to u prvních vztahů bývá. Hlavní hrdinové taky nejsou modelové, kteří působí, jako kdyby se zhmotnili z titulní stránky módního časopisu: Eleanor je zrzavá holka s nadváhou, která nosí výstřední oblečení a Park je napůl Korejec, kterému stejně jako Eleanor chybí nějaké to sebevědomí.
Kniha je zasazena do osmdesátých let, ale prakticky jediné, co na ně přímo odkazuje (když nepočítám absenci různých moderních technologií), jsou kazety. Bez nich bych snad ani nepoznala, že se příběh neodehrává někdy v současnosti.
Jedná se o velmi čtivou záležitost s několika skvělými zvraty a především v poslední třetině děj nabírá docela velký spád. Mimo vztah Eleanor s Parkem se tu ale řeší i jejich rodinné zázemí a o něco vážnější témata.
Velké plus také dávám za ten konec, jenž je opět dost reálný. Upřímně řečeno si nedokážu představit zakončení, které by tam sedlo víc.
A kdybyste se do knihy chtěli vrhnout v angličtině, nemějte strach. Jazyk je opravdu jednoduchý, takže ji, myslím, v pohodě zvládnete, i když se čtením v AJ teprve začínáte.
Když to shrnu, jsem celkem nadšená a hlavně mile překvapena. Na další knihy Rainbow Rowell už si brousím zuby a v budoucnu se do nich určitě plánuju pustit.
Je to hodně zvlástní a netradiční romantický příběh. Parka jsem si hned zamilovala, ale Eleanor.... já nevim, ona mi k němu absolutně nesedí. A je mi hrozně nesympatická, i když vím, že to nemá jednoduché... A ten konec byl taky divný a takový beznadějný. No zanechalo to na mně divnou pachuť.
Když jsem viděla hodnocení a komentáře k této knize, řekla jsem si: Hurá, něco nového (s touto autorkou ještě nemám zkušenosti)! A vypadá to nadějně!
No a jak to nakonec dopadlo? Po první kapitole jsem usnula. Vážně. Po první stránce už jsem přesně věděla jak to dopadne a průběh už jsem si domyslela. Ano, vím, že ostatní dali dobré hodnocení, ale upřímně je vůbec nechápu. Čtení samo o sobě mě dost nudilo (a to jsem četla teprve první kapitolu). Nedočteno. 1/5 (s odřenýma ušima, jinak odpad)
Ze začátku jsem očekávala klasický romantický příběh a postupem času jsem byla překvapená, že tomu tak nebylo. Děj se dotýkal docela vážných témat a zároveň zde byl pořád prostor pro romantiku. Celkově jsem spokojená, vztah Eleanor a Parka mě bavil. Otevřené konce moc nemusím, ale tady jsem si vymyslela svůj vlastní šťastný konec a nezbývá mi nic jiného, než tuto knihu všem vřele doporučit.
Kniha byla krásná, ale smutná, když jsem jí četla přišlo mi jako bych byla Eleanor a prožívala všechny její pocity.
Knihu jsem měla do týdne přečtenou, a nejvíc mě zarazil konec, protože chudák Park, vážně jsem myslela, že budou na vždy spolu.
A přesně v téhle knize jde vidět, že život není vždy takoví jaký byste si představovali.
(SPOILER)
Kniha se mi sama o sobě velmi líbila, byla velmi čtivá a obsahovala i když jen povrchově velmi závažné téma. Nemůžu se ale vyrovnat s tím koncem, protože jako extrémní rejpal jsem seskládala stovky variant dvou slov, některé varianty by jim zaručily krásný happy end a ty další bídný konec. Příběh těchto dvou lidí si přirovnávám k supernově....
Všem kdo ještě nečetli, přeju pěkné počtení!
Krasna kniha nejen pro nactilete, velmi dobre se mi cetla, je mila, lidska, ale i kruta..
Doporucuju vsem.
Číst Eleanor a Parka když mi bylo krásných patnáct-šestnáct let, určitě bych se do ní zamilovala. Školní prostředí i doba ve které se to odehrává, bylo asi to nejlepší.
Příběh sám o sobě není nějak složitý, najde se tam i pár zajímavých a procítěných pasáží o hledání sebe sama, šikaně a vztazích v rodině.
Kniha je věru milá, čtivá, smutná, styl autorky je líbivý a neměla jsem problém, se do knihy začíst. Eleanor a Park byli divně hezoučký pár, ale nějak jsem tomu nemohla pořád věřit a spíš to na mě působilo jako pohádka pro teenagery.
Poslední kapitola sice zažehla jiskřičku naděje, ale konečnou část knihy bych vůbec nezmiňovala, protože za mě se nepovedla a nezanechalo to ve mně žádné dojmy.
Rereading po 6 letech. NOPE, tohle pro mě teda hezky nedozrálo, jak se říká. Poprvé jsem tomu naprosto podlehla s krásným hodnocením 5/5.
Podruhé? Bože, to byla nejotravnější kniha, kterou jsem v poslední době četla. Eleanor je tak strašně nesympatická postava (i když beru v úvahu její background), prostě jsem se s ní nemohla sžít. Tentokrát tak 2,5 možná 3/5 a navždycky jí posílám z knihovny pryč.
Ten styl jakým to bylo napsané? Wow. Ano, prosím. Téma? Páni, vážně skvělý, uvěřitelný. Doporučuju
Štítky knihy
americká literatura první láska šikana týrání škola pro mládež pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2014 |  Eleanor & Park |
| 2015 | Fangirl |
| 2016 | Nedej se |
| 2020 | Nezdárný syn |
| 2017 | Lásk@ na prvý klik |
Ten konec? Hrozný, děsný. Eleanor mě trošku štvala po celou dobu, ale chápala jsem to, vždyť měla těžký život. Ale na konci si zasloužila facku a to mi zkazilo pohled na celou knihu.
Aspoň Park je sympaťák.
Ale ne, nečtěte to, nestojí to za to.