Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Svérázné Eleanor je jedno, co si o ní kdo myslí. Vystudovala literaturu, ale pracuje jako účetní. Miluje křížovky, po Glasgow chodí s taškou na kolečkách a víkendy tráví se svou jedinou kamarádkou – vodkou. Když pozná Raymonda, má ho jen za otravného kolegu. Mnohem víc ji zajímá místní zpěvák, se kterým si plánuje budoucnost. Co na tom, že on o její existenci nemá ani ponětí. Eleanořině cestě za štěstím se budete smát, i když k smíchu vlastně není.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , PlusOriginální název:
Eleanor Oliphant Is Completely Fine, 2017
více info...
Přidat komentář
Hořkosladký příběh hlavní svérázné hrdinky Eleonor je kniha nejen o důležitosti přátelství. Eleonor neměla lehké dětství ani dospívání, její snaha o „normálnost“ v dospělosti je psána lidsky, vtipně a skutečně. Krásně psaný příběh, který ve mně dokázal probudit téměř všechny emoce. Opravdu povedená kniha, pro mě velké překvapení.
Na knihu jsem narazila náhodou a rozhodně té náhody nelituji. Zajímal mě osud Eleanor, který mě nutil číst a číst. Velmi zajímavá kniha,ke které se určitě někdy vrátím.
Skvěle napsaná kniha, která mi velmi sedla. Úsměvná, vtipná, ale i smutná a bádavá, stejně jako hlavní představitelka Eleanor. Ta se z počátku jeví spíše jako mrzutý „pavouk“, co dost věcí vyřeší dobrou sklenkou, ovšem postupem času se mi tak silně dostala pod kůži, že jsem se s ní velmi nerada loučila.
Jak již bylo zmíněno - pro lidskost, šrámy na duši, vidinu lepších zítřků - i mně připomínala Backmanovo Oveho, takže já doporučuji všemi deseti.
Málokterá kniha na mne tak silně zapůsobila. Od samého začátku jsem měla tendeci hlavní hrdinku trochu "propleskount",aby se vzpamatovala,ale postupem děje jsem si stále více uvědomovala její zraněnou osobnost a strašně moc jsem si pro ni přála dobrý konec. Kniha zůstane čtenářům určitě dlouho v hlavě.
Začátek mě moc nebral, říkala jsem si co z toho asi bude, ale nakonec se z toho vyklubala skvělá kniha. Eleanor je výborná, takový trochu Forest v sukních a určitě bych si o ní chtěla přečíst pokračování.
Eleanor je třicetiletá svérázná podivínka, které je úplně jedno, co si o ní myslí okolí. Je plno běžných věcí, které ona nemá ráda, např. hudbu- je to pouze slyšitelná fyzika :-)- a přesto si "vyhlídne" jako svého osudového muže zpěváka. Poznává život i z jiné stránky než jen práce, křížovky, byt a jednou týdně telefonát s matkou.
Kniha je to čtivá, místy veselá, místy tragická, ale hlavně plná naděje.
Pokud se člověk nesrovná sám se sebou, nesrovná se ani s ostatními.
Nejdřív se mi zdálo, že čtu Dívku ve vlaku, což je pro mě absolutní zklamání... málem jsem knihu odložila, ale jsem ráda, že jsem tak neučinila. Smutné, ale příjemné čtení, za mě plný počet.
Jedním slovem ... zvláštní. Zvláštní hrdinka, zvláštní kniha. Kniha plná rozporů - vtipná a smutná, chvílemi jsem měla pocit, že je ta kniha o ničem, ale po přečtení "je v ní všechno" - minulost, přítomnost a hlavně budoucnost. Kdo se dostane na konec knihy a občas při čtení pocítí s Eleanor "tu zvláštní spřízněnost", přeje jí ty lepší dny.
Dlouho jsem se tak nahlas nezasmál, až se divím, že se nikdo ze spolucestujících nezajímal o právě čtenou knížku. Jenže pod vším tím smíchem je sakra pořádná dávka hořkosti. Skvělá knížka, skvělá Eleanor. Doporučoval jsem kamarádce, ta však dále žije s pocitem, že se jedná o veselou romantickou knížečku. A přitom je to solidní lístkové těsto - jedna vrstva kryje druhou a všechny chutnají a fungují skvěle.
Jsem moc ráda, že se nakonec má Eleanor vážně skvěle. Mám ráda tyhle témata, které vás vtáhnou do hlavy tak trochu jiných lidí a nutí vás k zamyšlení nad okolním světem a nad lidskými osudy. Kniha mi připomínala ,,Ginny Napořád", obě knihy jsou podobně postaveny - vyprávěč, outsider, duševní poruchy, kruté dětství, nepochopení. Komu se líbila Eleanor oblibí si jistě i Ginny :-) Mě se Eleanor líbila moc. Čekala jsem sice rozvinutější konec, ale úplně mi to nevadilo :-)
Já nevím.. Nemohu udělit hvězdičky a komentuji na základě přečtených pouhých 100 stran. Dál už mě nikdo nedostane. Nevadí mi, že je hrdinka outsider a trochu divná, přijde mi, že je totální naivní kráva, co se zasekla v pubertě. Nemluvím ani o lidech z jejího okolí, povrchní pitomci... Třeba se pletu a na dalších stranách se to rozjede. Na můj vkus už to je ovšem příliš pomalý rozjezd... Nic pro mě...
Netradiční a hodně dobře napsaný román.
Za mě spokojenost, nedalo se přestat číst, co bude Eleanor se svým životem dělat dál....
Já jsem se do knihy nemohla začíst, nešlo to. Pak se to přelomilo a dneska jsem dala ten zbytek. Eleanor je zajímavá žena, která se během děje mění a Raymond do toho hezky zapadá.
"Když se vás někdo zeptá, jak se máte, očekává, že odpovíte SKVĚLE. Neočekává, že začnete vykládat, jak jste večer usínali s brekem, protože jste celé dva dny nepromluvili. Prostě odpovíte SKVĚLE."
Úžasná kniha, opravdu velký zážitek! Po dlouhé době jsem četla příběh, na který jen tak nezapomenu a který ve mě zanechal hluboký dojem.
Bylo by fajn se s Eleanor setkat v nějakém dalším pokračování :o)
Vyborna kniha. Hlavna hrdinka mi dost pripominala Sheldona Coopra z Teorie velkeho tresku. Na pribehu je vidiet aky clovek je ak ho obklopuju dobri ludia. Knizka sa citala rychlo a dobre. Vsetko davalo zmysel v tych spravnych miestach.
Kniha mi byla doporučována z více stran, často s úvodním: "je to fakt vtipné". Taky z anotace vyznívá, že by mělo jít o odlehčenější román. Na DK je dokonce zařazena do žánru "román pro ženy".
Tudíž se těžko můžu divit, že jsem opravdu nečekala zásah bleskem...
Jestliže jsem ve svém nedávném komentáři (https://www.databazeknih.cz/knihy/nikdykde-1179) napsala, že to byl přímý zásah na mou srdeční komoru, netušila jsem, že velmi brzy přijde zásah podruhé - od Eleanor Oliphantové. Eleanor trefila tu druhou - zjizvenou a neveřejnou.
Jako - ona je vlastně chvílemi opravdu hodně vtipná:
"Jako dárek k zásnubám vybrali skleničky na víno a karafu. Když pijete vodku, takové zbytečnosti nepotřebujete - já prostě používám svůj oblíbený hrnek. (...) Do toho hrnku se vejde ideální množství vodky, takže si nemusím pořád dolévat."
"U dveří nemocničního pokoje byla nádobka s dezinfekcí na ruce a velká žlutá cedule s nápisem NEPÍT. On někdo pije dezinfekci na ruce? Asi ano - proto ta cedule. Část mého já - maličký kousíček - na okamžik zatoužila strčit hlavu pod nádobku a ochutnat jen proto, že se to nemá. Ne, Eleanor, okřikla jsem se. Potlač své vzpurné sklony. Drž se kávy, čaje a vodky."
Ne, Eleanor vážně není alkoholička, ač to tak může vypadat.... Je mnohem, mnohem víc...
Je mi jasné, že mne kniha zasáhla (mimo jiné) z hlubokých, čistě subjektivních, důvodů a u ostatních to může být úplně jinak. Pro mnohé čtenáře to bude opravdu "jen" vtipný příběh jedné hodně zvláštní bytosti.
Pro mne bude Eleanor už napořád součástí mého já.
Mrzoutská, rázná, podivínská Eleanor je vážně skvělé čtení! Takový mladší Ove v sukních.
Od románu jsem čekala neskutečně mnoho. Nevím, jestli to bylo názvem nebo tím, co jsem si o něm přečetla na internetu. Po zdolání první stránky jsem byla doslova nadšená, nadšení ale na první stránce také zůstalo. Vlastně netuším, co se stalo. Možná mé představě o Eleanor odpovídala právě jen ta první strana sršící lehkou ironií, vtipem a lehkostí. Kupodivu mi to ale nezabránilo v tom, abych četla dál. A tak jsem se naučila přijmout Eleanor takovou jaká je, i když se poněkud rozcházela s očekáváním, které jsem od románu měla.