Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533827/bmid_eleanor-se-ma-vazne-skvele-65e9d3fe92d5a.jpg
4
1551
1551
Svérázné Eleanor je jedno, co si o ní kdo myslí. Vystudovala literaturu, ale pracuje jako účetní. Miluje křížovky, po Glasgow chodí s taškou na kolečkách a víkendy tráví se svou jedinou kamarádkou – vodkou. Když pozná Raymonda, má ho jen za otravného kolegu. Mnohem víc ji zajímá místní zpěvák, se kterým si plánuje budoucnost. Co na tom, že on o její existenci nemá ani ponětí. Eleanořině cestě za štěstím se budete smát, i když k smíchu vlastně není.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2019
,
Plus
Originální název:
Eleanor Oliphant Is Completely Fine, 2017
více info...
Přidat komentář
Zajímavé čtení, respektive poslech. Hlavní hrdinka zažila v dětství otřesné věci, takže je s podivem, jak dobře se s nimi dokázala vyrovnávat sama. Nebylo to dokonalé, proto je dobře, že se jí nakonec dostalo pomoci.
Komentář uživatele los této knize velmi křivdí. O proměně ošklivého káčátka v městskou pipku její příběh není. Je o vyrovnání se s přízraky minulosti. Stojí za přečtení, i když musíte mít trochu silnější žaludek.
čtivé, ale naprosto nevěrohodné vyprávění, taková pohádka o šedém kačátku, jehož asociální chování má zprvu čtenáře pobavit a jehož následná postupná proměna ze zakomplexované intelektuálky v průměrnou městskou pipku je oslavou přátelství a účinku pravidelných návštěv psychiatra; mnoho let si o Eleanor nikdo ani neopře kolo, žije zcela osamocena v pravidelné rutině, kolegové v zaměstnání se jí vysmívají atd. - a jakmile odřízne mozek ve prospěch šlechtění těla (kosmetika, značkové oblečení atp.) a Shakespeara vymění za Cosmopolitan, objeví se oddaný princ, v zaměstnání je povýšena a v kolektivu oblíbena, všichni - i neznámí lidé (prodavačky těsně před zavírací dobou třeba) - jí pomáhají a jsou k ní milí, takže nabude empatie a sebevědomí, ... prostě pohádka
Svérázná a nespolečenská Eleanor je trochu zvláštní ale mně velmi sympatická osůbka. Je evidentní, že si sebou vláčí plný pytel kostlivců minulosti, se kterými se musí poprat. A tak krůček po krůčku řeší svůj nelehký život. Kniha je občas úsměvná, někdy mrazivá, ale hlavně lidská. Líbila se mi.
Možná, že máte podobou Eleanor kolem sebe. Dívku nebo ženu, která je zvláštní a potřebuje trochu pomoci. Hezký příběh o těžkém tématu.
,,Starat se jen sám o sebe je vůbec to nejlepší.Přesto si občas říkám, jaké by to bylo, kdybych někoho měla.
Někoho, kdo by mě znal, měl mě rád a chtěl pro mě jen to nejlepší"
Příběh Eleanor, potrhlé, svérázné bytosti s disociální poruchou. Za jejím samotářským chováním lze tušit těžkou minulost, kterou se snaží vytěsnit za každou cenu, třeba i pomocí láhve vodky.
Přesto v knize najdeme humor s jemnou ironickou nadsázkou, citlivost, lidskost.
,,Minulosti se nedá utéct a nedá se smazat."
Podaří se Eleanor dostat k tomu podstatnému a vytáhnout na světlo to, co pohřbila hodně hluboko. Dokáže se Eleanor se svojí minulostí vypořádat a tím změnit svoji budoucnost?
Jsem ráda, že se má Eleanor vážně skvěle, protože přežila a mohla tak v tom pravém čase potkat ty správné přátele.
Přesto její příběh v poměru k děsivé minulosti je pro mě ušitý horkou jehlou, naivně a tím absurdně...
Kurde, já už jsem úplně zblbnutá z těch detektivek, že jsem četla a pořád jsem čekala nějaký zvrat. Po pár kapitolách mi došlo, že to asi bude kniha jiného rázu, tak jsem se uvolnila a nechala se pohltit příběhem. A povedlo se. Byla jsem pohlcena zcela a úplně.
Kazdy knihu doporucoval, tak jsem mela velka ocekavani. Mam rada knihy, kde se pravidelne neco deje. Ale tady pro nas bylo utrpeni vyckat do 3/4. Tam se proste nic nedelo. Diky tomu, ze jsem cetla nejdriv knihu zena v okne, me ten konec zklamal. Tusili jsme to od zacatku. Cekala jsem woow efekt. Ale do 3/4 uplne o nicem. Ale ta matka nas vytacela.
Eleanor je jiná. Spoustu věcí o tom, jak funguje současný svět, vůbec neví a zdá se, že jí to ani nevadí. Zdánlivě jí nevadí ani to, že nemá žádného přítele, žádné kamarády, že se na ní v práci dívají skrz prsty a že se chová divně. Že se divně obléká, divně jí a vůbec divně vypadá. Ale proč to tak je, kým vlastně je a co se jí v dětství skutečně stalo, má zasuto hluboko v duši. Jen ty děsivé telefonáty s mamkou odkudsi z neznáma jsou pravidelné a deptající...
Moc jsem Eleanor držela palce, aby jí to s nenadále nabytým přítelem fungovalo, aby byla schopna komunikovat a zbavit se údajných depresí. Byla jsem s ní šťastná za neuvěřitelné (a trochu náhlé) pochopení kolegů a péči, kterou jí věnovali. A nakonec jsem si oddechla, když sama dokázala všechny můry svého života - včetně té největší - odhalit, odehnat a konečně se nadechnout...
Doporučuji.
Román motivující ženy, ale nejen je...
Příběh humorný, ale i děsivě vážný. Zejména v úvodu románu jsou některé scény popsány převelice vtipně.
A proto shledávám v této kombinaci největší nejasnost.
Těžké téma příběhu, které se celou dobu čtení pomalu přibližuje čtenáři, by sneslo jiný přístup. Některé situace jsou těžko uvěřitelné a rozvíjení Eleonořiny osobnosti (pojednou a náhle) se zdá býti absurdní. Z důrazem na její minulost.
Postavy jsou sympatické, závěr má jistý překvapující rozměr a čtení je lehké a snadné.
Zřejmě ženy vnímají příběhy jinak a není vůbec jisté, že můj názor je věrohodný.
Protože převážná většina žen hodnotí knihu jinak.
Přesto si myslím, že problematika tohoto druhu by měla spadat do těsnější žánrovosti.
Eleanor by si takovou úctu zasloužila...
I když prožijete pravé peklo, nikdy není pozdě změnit svůj život a začít doopravdy žít a mít ze života radost.
Celkem neobyčejný příběh obyčejné mladé ženy. Co na tom, že je ráda hlavně sama. Je prostě introvert. A že je i misantrop? No, tak prostě nemá ráda lidi. Ale i ona má své city a umí se zamilovat. A to se pak dějí věci. Netřeba dodávat, že humor zde doopravdy nechybí. Pak přijde druhá část knihy, kde se vše postupně rozplétá a vysvětluje. Zde mi ukápla i slzička.
Málokteré knižní postavě jsem tak moc přála, aby se už měla vážně skvěle. Cestu k ní jsem hledala pomalu a postupně, ale stálo za to ji poznat. Kolik je kolem nás takových Eleanor (a dámy, přiznejme si, takových Raymondů), o které jen zavadíme pohledem a máme jasno?
Smutné, ale takovým hezkým způsobem. Rezonuje to s mým oblíbeným Backmanem a jeho zvláštními postavami, které mohou být z počátku nesympatické, ale nakonec je máte potřebu obejmout.
Nebylo to špatné. Podobné knihy nečtu moc ráda, protože mám pocit, že mi nic nepřinášejí, ale Eleanor byla opravdu zajímavá kniha. Čekala jsem oddechové čtení a ono to bylo nakonec docela strašlivé. Přečetla jsem za jeden den.
(SPOILER) Kniha vypráví o Eleanor, kterou chtěla matka zabít. Naštěstí se jí to nepodařilo a jako desetileté dítě skončila v kritickém stavu v nemocnici. Jako zázrakem přežila. Vyrůstala u různých pěstounů a vyrostla z ní introvertní osoba. Vystudovala vysokou školu a pracuje jako účetní. Kolegové ve firmě se jí straní, nemá žádné přátele. Víkendy tráví s vodkou. Kvůli lásce je ochotná změnit svůj přístup k životu a pomalu vylézá ze své ulity. Bohužel Eleanor padne kvůli lásce na dno, ale získá skvělého kamaráda. Život jí začne ukazovat i lepší stránky.
Nádherná, velmi lidská kniha o sympatické Eleanor. Ano, byla dosti zvláštní, ale po sblížení s kolegou Raymondem, se začíná otvírat světu a ostatním lidem. Postupně se vypořádává s minulostí, kterou chce nechat již za sebou.