Elektra: Atentát
Bill Sienkiewicz , Frank Miller
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320447/bmid_elektra-atentat-1xD-320447.jpg
4
48
48
Zrod mýtické Daredevilovy milenky, krásné a smrtící Elektry, v podání dvou komiksových mistrů, pánů Franka Millera a Billa Sienkiewicze. A je to právě kresba Billa Sienkiewicze, která dělá z téhle knihy kult. Kresba, která se zcela podřizuje vyšinutému mozku hlavní hrdinky a pohybuje se od hyperrealistických maleb až po úderné zjednodušené črty. Sienkiewicz je jedna z největších legend amerického komiksu, takže bylo na čase, abychom si ho taky pořádně představili!... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2016 , CrewOriginální název:
Elektra: Assassin, 1987
více info...
Přidat komentář
Niektorí fanúšikovia európskeho komiksu a undergroundu radi hádžu nenávistné horiace gule do amerického komiksu, je preto krásne, že jeden z najťažších komiksov, aké som kedy čítal, sa točí okolo milenky jedného z najslávnejších marveláckych superhrdinov. Kresba Billa Sienkiewicza je zvláštna a špecifická. Čosi také sa nevidí často. Istým spôsobom chápem dôvodom, pre ktoré je Bill legendou. Ale zas to, že je niečo iné, ešte neznamená, že je to aj dobré. Tu už sa pochopiteľne dostávame na tenký ľad, kresba je subjektívna vec, ktorá sa niekomu nepáči a ďalší je z nej úplne paf paradoxne práve z dôvodu, pre ktorý sa prvému nepáčila. Mne výtvarná stránka pripomenula Návrat Temného rytíře, tiež od Millera, vtedy však nielen písal scenár, ale aj kreslil. Atentát „len“ písal a kresbu prenechal Billovi. Preto je kuriózne, že vizuál pripomína Millera. Mne sa kresba nepáčila, bola zaujímavá a ojedinelá, ale po chvíli ma z nej bolela hlava a bol som nešťastný, že sa na ňu musím pozerať. Fury je nakreslený super a „mrakodrapové“ SHIELDácke bojové helikoptéry geniálne, ale to je všetko, odpustite rúhanie. Scenár je na tom ešte horšie. O čo viac som sa tešil na spin-off gréckej vrahyne, o to mohutnejšie sklamanie mi dosadalo na plecia každou ďalšou prečítanou stranou. Absolútne som sa nechytal, neorientoval som. Je to napísané nezrozumiteľne a chaoticky. Síce nepochybujem o tom, že naschvál, ale opäť: to, že je niečo naschvál napísané neprehľadne ešte neznamená, že je to dobré. Možno je to proste len neprehľadné. Každý komiks čítam dva razy a veril som, že pri repríze sa chytím, ale bol to ešte väčší guláš. Každopádne či sa mi to páči alebo nie, Elektre ja nakreslená a napísaná spôsobom, aký je svojím spôsobom unikátny. Predstavuje povinné čítanie pre každého, kto to so štúdiom komiksov myslí vážne. To, že sa mi bohvieako nepáčila, vlastne vôbec nie je dôležité. Dôležité je, že je na nej nádherne vidno, ako sa médium koncom 8O. rokov vyvíjalo. Zbavovalo sa pestrofarebných blbiniek a začalo potemnievať a stávať sa osudovejším, psychologickejším a náročným na čítanie (Arkham, Batman: Rok jedna, Spider-Man: Smrt Jean DeWolffové, Měsíční stín atď.).
Není to čtení pro každého. Nečekejte superhrdinku v latextu. Je to mytické drama v experimentálním hávu.
Čtení téhle knihy je psychicky náročné. Je to jako procházet si psychickou poruchou a vysokými horečkami s halucinacemi. Uznávám, že je to neotřelé a má to své kvality, ale abych to plně docenil, tak si to budu muset dát ještě jednou. Nebo dvakrát. Mám rád Franka Millera i kresbu Billa Sienkiewicze, ale tenhle komiks vnímám jako experiment a underground s mainstreamovými postavami. Je to zajímavé, ale náročné. Sakra že jo. :-)
Scénárista i kreslíř odvedli vagon nevšední a témeř geniální práce. Pochybuji, že by takovéto dílo vydal Marvel i dnes.
Poctivej devadesátkovej halucinační macho bizár s kyborgama a obříma kvérama. Z bahna ho zvedá Millerovo hraní si s perspektivami, ale především Sienkiewiczova fantastická kresba, která jako vždy působí dojmem, jako byste vypili houbovej čaj před sledováním Van Dammova trháku. Není to asi čtení pro každého, ale svým ujetým způsobem je to super. Ale každej asi pochopí, proč Marvel nedovolil tohle zahrnout do Elektřina kánonu.
Pokud čekáte akční příběh Elektry - zabijáka, nedočkáte se. Hlavní postavou je spíše agent Shieldu Garrett. A ani to není úplně jisté, protože děj je značně schizofrenní a skáče z místa na místo, z figury na figuru a z času do času. Nevyrovnaná psychická hladina většiny zúčastněných na jednoduchosti také nepřidá. To ještě podtrhuje kresba, na kterou je potřeba si zvyknout. Pro lidi, kteří se neorientují ve vesmíru Marvelu je kniha možná složitá až příliš.
Tohle byl jednoznačně jeden z nejlepších komiksů, co jsem kdy četla (skoro to dosáhlo na Arkham a to už je co říct). Ze začátku trochu vizuálně matoucí, takže nedoporučuji někomu, kdo neví nic o tom, kdo je Elektra. Hned by ho napadlo, že holka bere to samý co Miller a Sienkiewicz. Co moc oceňuji je kresba. Ta mě rozsekala. Na jediné stránce tolik různých stylů, přesto výsledek dává smysl a je koukatelný. Je mi jasný, že tohle není komiks pro každého, ale ten kdo přečte, pochopí jeho výjimečnost. Kdo má rád kreslený polonahý holky, který jsou ladně vykreslený, od tohohle ruce pryč.
Politický noir & krvavé sci-fi vyprávěné, skrze úryvky často nesouvislých myšlenek. Miller v nejlepší formě. Sienkiewicz dodal punc vizuální vyjimečnosti. Neskutečné především po grafické stránce, ale některé myšlenky jsou nadčasové. Americká paranoia z komunismu, preventivní údery, tvorba nadčlověka, neuspokojivé výsledky.
tento komiks je zcela ojedinely, neznam zadny jiny, který bych k nemu prirovnal, zpočátku jsem si rikal, co nam te knize všichni mají, ale jde o to, aby sse ctenar dostal alepson castecne naspolecnou vlnu s tvurci a pak je možno ocenit originalitu vypraveni i kresby
Za život jsem přečetl celkem dost komiksů, ale i tak mě to nepřipravilo na setkání s Elektrou a jejím Atentátem. Jsou komiksy, které jsou z velké části mainstreamová záležitost, jsou zábavné, barevné a přístupné pro všechny. A pak jsou taky komiksy, jenž jsou natolik osobité, že ze čtení dělají velký zážitek. A do této druhé skupiny jednoznačně patří Elektra: Atentát. Tohle není jednoduchá a zábavná četba, u které mozek může jet na půl plynu. Tady je potřeba se soustředit skoro na každé slovo, zorientovat se v panelech, dialozích a taky v tripové kresbě a stylu vyprávění. Tento komiks nám nedá nic zadarmo a mě osobně trvalo dvě kapitoly, než jsem se pořádně zorientoval a pochopil, jakým způsobem komiks vnímat. Frank Miller a Bill Sienkiewicz vytvořil nezapomenutelné dílo, které je jiné a hlavně předčí naše očekávání. A to je podle mě jeden z největších záporů komiksu. Komiks se sice jmenuje Elektra: Atentát, ale Elektry je tady méně, než jsem čekal, a když už tady je, tak ne v takové podobě v jaké jí známe z jiných komiksů. O to více se tvůrci mohli utrhnout ze řetězu a odvyprávět nám svůj příběh plný špionáže, konspirační teorií a soubojem dobra se zlem proti ještě většímu zlu. Na druhou stranu nemůžu říci, že bych se nudil, protože mě komiks neustále překvapoval, tím jak na všechno jde jinak. Některé věci, mě dost nesedli, a osobně je považuji za slušný bizár, ale tak nějak to k tomuto příběhu sedí, zvláště, když je podpořený takovou kresbou jakou má. Elektra: Atentát je parádní komiks, který si hraje s komiksovým médiem a nutí čtenáře neustále být v pozoru a přemýšlet nad tím co čte, ale bohužel je občas té tripové jízdy moc.
Tohle se sice blbě čte, ale skvěle prohlíží, přitom to vůbec neni blbost a vypadá dost divně... prostě těžká schíza-míza, jakoby surreálnej hybrid všech ostatních Frankýho komiXů, kterej záhadně pohání parapsychézní síla malby asi jako každýho normálního chlapa představa zotročitelský dominy!:)
"Elektra: Atentát" je prostě unikátní komiks, který si - pokud jste fanoušci komiksu a chcete ho objevovat - budete chtít pořídit. Tady opět uvidíte, že komiks má strašně široké hranice a že jsou autoři, kteří je ještě rozšiřují a ukazují, kam až je možné zajít. Ne jen v experimentování, ale jednoduše v tom, aby se vytvořil komiks, který je skvělý.
Elektra je unikátní komiks, který nestojí tak na scénáři Franka Millera, ale na kresbě Billa Sienkiewicze. Ten se tentokrát urval ze řetězu. Příběh si užije i nečtenář komiksů od Marvelu.
Miller + Sienkiewicz = psychadelická perverznost, která chtě nechtě musí ukojit každého, kdo má rád špetku toho netradična. A i když se Miller drží na uzdě, vše vynahrazuje typicky netypická kresba Sienkiewicze, která dává tohomu dílu ten pravý šmrnc a punc něčeho neuchopitelného. Komiksové dílo, ač nepřístupně zvláštní, mající kouzlo něčeho více. Já si pochutnal, vstřebal zážitek a verdiktem je hodnocení, které nemůže být jinačí, než plný počet. A přiznávám, 75 % je za tu nádherně šukézní kresbu.....
Vražedkyně Elektra, postava vytvořená pro komiksy o Daredevilovi, se vrací z říše mrtvých v samostatném příběhu. První zběžné prolistování knihou mě malinko vyděsilo: ty dětské omalovánky a čmáranice… to jako vážně? Vždyť pod tímhle dílkem jsou podepsaní takoví velikáni jako Frank Miller a Bill Sienkiewicz? S pronikáním do příběhu se prvotní zděšení proměnilo ve frustraci. Cítím, že Frank Miller napsal silný, prokomponovaný příběh, ale nedokážu jím prohlédnout, dotknout se ho a pochopit všechny jeho zákruty. Téměř dokumentární styl s řadou zámlk, náznaků, smyček a pokřivených skutečností působí sice opravdově a věrohodně, ale já se v něm až příliš často ztrácím. A podobně jsem na tom s kresbou Billa Sienkiewicze. Oceňuji výrazovou variabilitu, střídmé, ale o to působivější efekty, různorodost… jenže v konečném účtování mám z jeho pojetí vyrážku. A co hůř, nebyl tu jediný moment, kdy bych měl pocit spojení… o nadšení ani nemluvě. Elektřin atentát mě tak zanechal chladným, nezúčastněným a rozpačitým.