Elektrický vesmír
Donald E. Scott
Nová kosmologie, založená na současných poznatcích astronomie a fyziky plazmatu Vesmír BEZ hypotetických a neprokázaných černých děr, temné hmoty, velkého třesku, termojaderné reakce ve Slunci... Teorie plazmatického či elektrického vesmíru, k níž se již přiklání mnoho současných vědců, se ostře střetává se starou dominující představou, založenou převážně na působení gravitačních sil. Nová astronomická pozorování dosavadní gravitační teorii výrazně zpochybňují nebo přímo vyvracejí. Zastánci elektrického vesmíru vycházejí z objevů fyziky plazmatu, z díla švédského fyzika Hannese Alfvéna, nositele Nobelovy ceny, a norského vědce Kristiana Birkelanda, stejně jako z pozorování současných astronomů.... celý text
Přidat komentář
Dnes jsem to dostal od dcery k vánocům. Koupila mi to, protože nesehnala knihu od Prof. Kulhánka kterou bych rád. Po přečtení 3 kapitol, kdy autor většinou pouze kritizuje současné vědecké teorie, jsem knihu zavřel. Po zjištění dalších informací na netu a od lidí kteří se dostali ve čtení dál než já, už ji ale znovu neotevřu. Je to opravdu snůška blábolů, kterou se nemá cenu zabývat a taky vyhozené peníze :(
Vždycky jsem udiven jak jsou vědečtí čtenáři uctívají své "nynější" teorie jako náboženství.
Knížka velice dobře tvrdí, že černé díry, temná hmota, velký třesk a termojaderné reakce na Slunci jsou pravděpodobně nesmysl, protože stejně jako Velký Třesk a gravitace, jsou pořád v teorii.
Tato knížka je nedůvěryhodná? A vesmírná organizace, jenž byla založena německými nacistickými vědci je? Jen si přečtěte, kdo skuterčně vyvyinul pro Rusy a Američany, vesmírný program.
no... nejeden človek si túto hlúposť kúpil- ono väčšina internetových kníhkupectiev má túto knihu v kolónke fyzika a veda.... mimo iné aj tento server. Tento titul nemá s vedou asi nič spoločné, je to znôška nezmyslov, s ktorými súdny človek nebude strácať čas. Takže kniha putovala do koša. Ale tie peniaze mi už nikto nevráti. Navrhujem preradiť do esoteriky či mytologie !
(SPOILER)
Pacia sa mi tie komentáre od ludi nezatazenych predsudkami:) Oni nie su nezatazeni, oni su uplne mimo misu. Absenciu matematicko-fyzikálneho vzdelania nemozno vydavat za nezatazenost v pripade, ked hovorite o astrofyzike a kozmologii! Takze mili citatelia, teoria elektrického vesmiru nie je nijaka veda, nech si hovoria "nezatazeni" co chcu:). Ak sa Vam chce citat, par argumentov preco to tak je najdete nizsie.
Autorovi, ako elektrotechnickemu inzinierovi, bolo zrejme luto, ze nerozumie sucasnej astrofyzike a kozmologii, tak si nasiel/vytvoril nieco pochopitelnejsie, ale chybne. Výsledkom je kniha, kde je chybna aj kritika sucasne platných modelov: napr. nevie, alebo nechce vediet, o dokazoch vseobecnej teorie relativity, spochybnuje oscilaciu neutrin na zaklade vysledkov z SNO, pricom v case, ked to pisal, uz bol jasny problem atmosférických neutrin ci vysledky z experimentu K2K, absolutne nepochopil Hawkingove ziarenie, chyby ma v modely prenosu energie z jadra Slnka, myslienka Narlikarovho statickeho modelu vesmiru mu unikla, vybral si jeden aspekt gravitacnych sosoviek a ten skritizoval, tvrdi, ze pulzary su vsetko dvojhviezdy (to by bola pekna mela, milisekundove dvojhviezdy:), nepochopil HR diagramy hviezdokop a znazornenie vyvoja hviezd na nich, tvrdi, ze akrecne disky neexistuju, hoci ich pozorujeme na vlastne oci (dalekohlady) a podobne a podobne.
Chybny je, samozrejme, aj model alternativny = elektricky vesmir. Najpodstatnejsie dve chybicky: ako to, ze sa hviezdy nevybijaju, ked do nich neustale tecie prud nabitych castic? A druha: akou silou je udrzovany objemovy elektricky naboj vo hviezdach? Elektricka sila medzi nabojmi je obrovska - rovnake naboje sa odpudzuju a opacne pritahuju. Co udrzi v plazme (plazma = nabity plyn!) hviezdy urcitu vrstvu s nabojom, ked gravitacia je o par desiatok radov slabsia a silna sila (jadrova) zasa neposobi na takých velkych vzdialenostiach? Elektrony zo zaporne nabitych vrstiev by sa okamzite premiesali s kladnymi ionmi v pozitivne nabitych vrstvach. Dochadzalo by k opakovanej ionizacii a deionizacii ale cele by to bolo neutralne. A ako priklad zopar dalsich otazok: Kde sa berie energia, pohanajuca tie grandiozne prudy, to tecu len tak, same od seba skrz cely Vesmir? Normalne je to tak, ze ked mate vo Vesmire nejaky prud, jeho zdrojom je hviezda = termonuklearne reakcie, akrecny disk = gravitacne posobenie,... Tu mame grandiozne stabilne prudy, ktore hviezdy pohanaju, ale co dodava energiu im? Ak by termojadrove reakcie prebiehali na povrchu Slnka, asi tazko by fotosfera ziarila ako absolutne cierne teleso s teplotou 5700 K, ktora je na nastartovanie termojadrovych reakcii uplne nedostatocna. Kde su zbytky specenej horniny pri Grand kanone, ktory mal byt "vypaleny" takymto vesmirnym prudom, zabludivsim na Zem? Ako to, ze prudy su tak stabilne a svetelny tok hviezd sa nahodne nemeni (mozu "vybehnut z prudu", moze sa menit intenzita prudu)? Co je to ten intrinsicky cerveny posun, s ktorym autor pocita, ale nikde do nedefinuje (akurat si stazuje, ze vedci pouzivaju cerveny posun nekorektne)? A takychto prikladov na diletantizmus pana Donalda E. Scotta by sme nasli daleko viac. Az sa mi nechce verit, ze je vôbec elektrotechnik... Smutne je len to, ze ked si to precita laik, tak skonci s presvedcenim, aki su ti sucasni fyzici aj s celou plejadou velikanov minulosti, zaslepeni nechapavi hajzlici, ktori si strazia tie svoje judaske prachy z profesur a grantov. No a skveli chlapici, ako je autor, si v spickovych casopisoch ani neskrtnu, nieto aby im priklepli dake dolare, nech konecne mozu zmerat velkost toho prudu, co tecie do Slnka a jeho elektricky potencial.
Váhám, zda dám odpad nebo jednu hvězdičku za pobavení. Pro názor na knihu by stačilo už jen si přečíst obálku: "Vesmír bez hypotetických a nedokázaných černých děr, temné hmoty, velkého třesku a termojaderné reakce na Slunci." I pro teorii temné hmoty existuje dnes již řada důkazů, právě v minulých letech byly zaznamenány první částice temné hmoty a pohyb hvězd a galaxií moc jinak vysvětlit nejde. Velký třesk je prokázaný už lépe, ať už jde o reliktní záření, pozorování velkých struktur ve vesmíru a podobně. O černých dírách ani nemluvě a co je proboha hypoptetického a nedokázaného na termojaderné reakci to opravdu nechápu. Naopak, všechny tyto jevy které autor jmenuje jsou dokázané. Takže ani bych tu knihu nemusel otevřít abych ji mohl ohodnotit jako pavědecký nesmysl. Ta kniha je totiž založena na kdysi populární teorii jednoho z nositelů Nobelovy ceny, že základní silou ve vesmíru není gravitace, ale elektromagnetismus. Což se ukázalo jako chybná teorie. Pro příklad krátery na Měsíci mají být údajně důsledky elektrických výbojů a ne impakty kosmických těles.
Pan autor je elektroinženýr, takže kosmologii samozřejmě "velmi dobře rozumí".
Takže ve výsledku, tato kniha je dobrá tak leda na pobavení nebo na procvičení kritického myšlení a nebo aby člověk viděl jaký nesmysl lze vydat knižně a ještě o tom mluvit jako o vědě. Za mne odpad!
Dodatek pro pána výše. Jen teorie je i to, že existuje gravitace. Budete toto také zpochybňovat? Zkuste vyskočit bez padáku z dvacátého patra a uvidíte jak dopadnete. A ne, my teorie neuctíváme, my jen tvdíme, že jsou ve velmi dobrém souladu s pozorovánímí.
Výborná kniha, která po pečlivém prostudování teorie kosmického plazmatu uvede zájemce s otevřenou myslí a nezatížené předsudky do komplexní problematiky vzniku ničím nepodložených mainstreamových hypotéz o vzniku Vesmíru a postaví je na úroveň obyčejného náboženství předkládaného k naivnímu věření.
Autor vychází ze seriózních údajů a snímků galaxií, laboratorních výzkumů plazmatu a opírá se o autority jako Hannes Alfvén (nositel Nobelovi ceny v oblasti plazmatu), K. Birkeland apod.
Záhadná termojaderná fúze uvnitř Slunce, Velký třesk, rozpínání Vesmíru, všemocná gravitace, černé díry, nic z toho není potřeba k objasnění fungování Vesmíru jako čistě elektromagnetického jevu v plazmatu, ze kterého vznikají všechny jevy a veškerá hmota.