Eliška a táta Král
Hana Doskočilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126189/eliska-a-tata-kral-126189.jpg
4
75
75
Veselá a čilá holčička, které se občas říka Eliška s ušima, protože je mívá často bolavé, má jediné trápení. A to jsou její dvě přestarostlivé tetičky.
Přidat komentář
Zvláštně laděná kniha. Smrt maminky, nemoc, hledání partnera... docela drsná témata pro prcky. Ale jinak dobré. Ne úžasné, hodně zkratkovité, ale proč ne.
Jedna z mých velmi oblíbených knih z dětství :) Celý příběh, a hlavně ty ilustrace, jsem milovala tehdy stejně jako dnes.
No jo, na tenhle poklad z dětských let jsem skoro zapomněla, dokud jsem jí nenašla při stěhování.
Moc pěkná knížka pro malé děti, která dokáže mile vysvětlit a popsat i smutné okamžiky v životě a dát naději. Eliška je moc sympatická holčička a má moc fajn tátu a ještě fajnovější tety:-)))
Knihu jsem četl holkám (6 a 8 let) před spaním. Z krátkých vět a slohu bylo znát, že je to kniha spíše určená začínajícím čtenářům k samočetbě. Ale k tomu by si zasloužila jazykovou reedici, protože mi přišlo, že těch 40let je už na textu celkem znát.
Hezká knížka, taková milá - před spaním pro malé děti ideální. Syn měl zrovna bolavé ouško, tak se mu líbilo, že v tom není sám. Mám vydání z roku 1989 a jsou tam moc krásné ilustrace od Jaroslava Maláka.
Pro začínající čtenáře nadčasový příběh, který smutné věci (smrt blízkého) dokáže potlačit naivně dětským úsměvným přístupem.
Eliška v sobě skrývá kousek známějšího Vaška od Marie Poledňákové. Zajímavé, že ve stejné době vznikly dva příběhy o ženění tatínka, respektive vdávání maminky.
Pro nejmladší čtenáře jsou krátké kapitoly ideální.
I Jaroslav Malák svými ilustracemi vdechl Elišce život.
Tato knížka byla jednou z prvních, které jsem samostatně přečetla a jednoznačně při prvních krůčcích mezi knihami má nejoblíbenější!!
Byla to jedna z prvních knížek, co jsem jako malá četla. Tehdy se mi moc líbila, je opravdu hezká!!
Zajímavé myšlenky této knihy jsou bezpochyby často nemocná holčička, smrt její maminky (na kterou si nevzpomíná), hledání nové maminky a bolestivá myšlenka, že by Eliška chtěla sourozence, což je bez maminky nereálné. Knížka se mi velmi líbila. Určitě má začínajícím čtenářům co nabídnout.
Knížečku jsem četla jako malá, proto jsem ji teď dala ke čtení dceři, která má v rámci druhé třídy na základní škole, přečíst nějakou knihu. Příběh je krátký, plný nádherných obrázků (mám vydání z roku 1989) které jsem si zamilovala už jako malá (snad víc, než ten příběh Elišky)