Elmer Gantry
Sinclair Lewis
Elmer Gantry je ostrou satirou na náboženský život Spojených štátov, najrozmarnejší Lewisov román, výsmech, ktorý hraničí s fraškou.
Literatura světová
Vydáno: 1960 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Elmer Gantry, 1927
více info...
Přidat komentář
Za mě poměrně nezáživná kniha. Příběh lidské zkaženosti z religiozního prostředí, ke kterému má asi většina běžných čtenářů daleko. Dá se v ní najít i několik paralel s dnešní dobou, ale znovu bych ji nečetl.
Do půlky docela bavilo, ale pak jsem o to církevní divadlo, v podání hlavního hrdiny, naprosto ztratil zájem. Svět věřících je mi na hony vzdálen a to možná podtrhlo onen, pro mne, naprosto nezáživný konec.
Dvě hvězdy.
Ha,ha,spása duše za těžké peníze.Am.církve ho za tuhle knihu nenáviděly(vyšlo 1927).Trefil do živého.Chceš spásu tak plať.Román o floutkovi,požitkáři žen a alkoholu,který si plní svůj "americký sen" a proplouvá z jedné odnože církve do druhé.Docela jsem se bavil a vůbec mě nepřekvapuje,že se dá s amer.lidem tak manipulovat.Jak aktuální i v dnešní době.Peníze jsou až na prvním místě.Tenhle nobelovkář se čte velmi dobře
Na téhle knížce je mi sympatické, jak se život hlavního hrdiny vyvíjí - Elmer Gantry je chodící diagnózou společnosti a společnost se za těch 450 stran nezmění.
Elmer se nerodí jako pangalaktický megazloduch, je to prostě do sebe zahleděný omezenec, jehož vnitřní život stojí místo sebereflexe na sebeklamu. Lewis vyčítá zdegenerovanému náboženskému prostředí, že tyto vlastnosti v jeho hrdinovi pěstuje a posiluje. A přestože Elmer víc než reálného člověka připomíná konstrukt, nádobu na ukládání všelijakých nectností pro potřeby autorova záměru, Lewis vlastně vypráví příběh egoismu, kterému - z rozmanitých důvodů - nikdo nenastavuje hranice. Náboženské téma je sice v knize téměř všudypřítomné (s krátkou odbočkou do koučování v oblasti bohatství a osobnostního rozvoje, počkat, počkat, nepřipomíná nám to něco zcela současného?), ale o náboženské potřeby lidí vlastně nejde, ty jsou v popsaných případech jen zástěrkou pro potřebu vzrušení a dramatu, dojmu o velikosti svého života, potřebu bezpečně někam patřit nebo, v nejhorším případě, najít vhodné, přehledné prostředí pro budování kariéry. A v tom vidím podstatu knihy: pokud akceptujeme, že naše skutečné motivy zůstanou zastřeny něčím jiným, růžovějším, vytváříme živnou půdu pro podvodníky a manipulátory všeho druhu. Výsledkem je tichá a velmi draze zaplacená dohoda mezi obchodníkem se lží a jeho klienty. Také velice aktuální.
Neřekla bych, že Frank je kladnou postavou této knihy. Pro mě je postavou politováníhodnou, a to i kdybych nebrala v úvahu děsivé vyústění jeho příběhu. Je to člověk zaseknutý ve svém vnitřním konfliktu. Ke cti mu slouží, že jde o konflikt upřímný a hluboce prožíváný, ale to nic nemění na tom, že svůj život odehrává v provizoriu, neklidně, na sílu. Tohle při zdravém rozumu nemůže nikdo dlouho vydržet. Jeho protějškem je Bess, která, zdá se, vlastní osobní integritu chybějící mnoha jiným postavám. V malém, obyčejném, ne-velkolepém módu přijímá a zevnitř napřimuje a posiluje všechno, co jí kdysi podepsaný bianco šek manželství přináší, srdcem se zcela pokládá do toho, co žije.
Při čtení se mi vybavil rozhovor s evangelickým biblistou dr. Hellerem, který mluvil o přechodu od chrámového kultu v židovství k individuálnějšímu prožívání víry (v lehké analogii se středověkým katolicismem vs. reformací). Říkal, že tato změna je vždy doprovázena zesílením důrazu na osobní mravnost členů společenství a na morální dohled a kádrování, což otvírá cestu jemnějším formám nevěrnosti Hospodinu, odklonu od života čistě z jeho milosti. Něco velmi podobného jsem později četla u jednoho evangelikálního amerického autora, když porovnával způsoby, kterými se vyprazdňuje svátost smíření v katolické církvi a soukromé vyznávání hříchů v jeho společenství. První podle něj vede k mechanickému ritualismu, druhé k jemnějšímu sebeklamu. Lewis si v knize všímá téhož, připadá mi, že právě protestantské prostředí umožňuje rozehrát příběh tak, jak si ho rozehrát přál (tím nechci říct, že by pro něj tehdejší katolicismus byl přijatelný, ale kádrování tam probíhalo na jiné úrovni, kterou by zřejmě v podstatě hloupý reverend Gantry nebyl schopen efektivně zneužívat).
Trefná satira ukazující, že i církevní činovníci jsou jen obyčejní smrtelníci, mnohdy o nic víc morální než lidé nevěřící. Postava Elmera Gantryho je do určité míry univerzálním prototypem nezávislým na prostředí ve kterém se pohybuje. Je arogantní, nabubřelý, lačnící po moci, slávě, uznání a bohatství. Povolání kazatele mu slouží jen jako prostředek, jak se vyšplhat po společenském žebříčku co nejvýše s minimálním možným úsilím. Je vidno, že takoví jako on se vyskytují všude, bez ohledu na původ, postavení či vyznání. A bohužel to na světě opravdu chodí tak, že mizerové jako Gantry válí machra, zatímco čestní Frankové Shallardové jsou za své přesvědčení "po zásluze potrestáni".
Geniální dílo, hlavně pro ty, co znají i to zákulisí. U nás jsme to zažili v umírněné formě v devadesátých letech. Lewis geniálně propojuje své knihy, takže zde můžeme nalézt stejnou scénu jako je v Babbittovi a z úst jednoho z kazatelů dokonce "opovrženíhodné" hodnocení Lewisovi další knihy Hlavní třída:)
Vydání této satirické knihy obrátilo Ameriku téměř " vzhůru nohama ". Knihy s náboženskou tématikou nemám ráda, ale četla se mi dobře a i když byla napsána cca před 86 lety je toto téma stále aktuální. Připomnělo mi to nedávný rozvoj různých náboženských sekt u nás.
Autorovy další knížky
1993 | Arrowsmith |
1984 | Babbitt |
1967 | Krev královská |
1975 | Hlavní třída |
1963 | Elmer Gantry |
(SPOILER) Jako obvykle jsem měl na začátku problém, že americké literatuře úplně nerozumím, pak jsem se ale nějak tak ponořil do děje, přečetl to a proti původnímu předsevzetí tomu nakonec dávám vyšší hodnocení. Musím říct, že satiričnost a sarkastičnost se v románu stupňuje, takže poslední třetina už plní svůj účel. Jinak ale je těžké se smířit s hlavní postavou - vidíme proměnu Elmera, na začátku prostého buranského studenta, který studuje, protože to chce jeho máma, a jediné, co ho zajímá, je pití, sex a cigára, na konci tvrdě manipulativního chladně kalkulujícího duchovního, který sice v Boha nevěří, ale opájí se pocitem moci nad lidmi, poměrně snadným výdělkem a uznáním společnosti. Celou knihu jde tvrdě a vyčuraně za svým cílem, ta houževnatost by snad byla hodná obdivu (stejně jako klika, kterou každou chvíli má), ale postava je natolik nepříjemná, že obdivovat se mi ho nechce. Kniha by mohla být kratší, je americky mnohomluvná, příhody jsou chvílemi rozvleklé a nudné a rozhodně to není jednoduchá četba (i když i v doslovu se přiznává, že umělecká hodnota nijak vysoká není). Ale jsem celkem rád, že jsem to přečetl, což se o leckterých knihách říct nedá.