Elvíra
Dagmar Kludská
S láskou v několika podobách se setkáme v nejnovější knížce Dagmar Kludské Elvíra. Hlavní hrdinkou románu je mladá talentovaná malířka, jejíž dosavadní život nebyl jednoduchý ani šťastný. Nepoznala otce, tragicky přišla jako čtrnáctiletá o svou maminku, neporozuměla si s tetou, která se o ni pak starala. Vytvořila si proto svůj zvláštní uzavřený svět plný krásných i chmurných obrazů - malovala od dětství a vystudovala výtvarnou školu. Osudová láska k Igoru Steinerovi ji zasáhla nečekaně a silně poznamenala její citlivou duši...Elvířin příběh přivádí na scénu ještě několik aktérů děje: rozvedeného psychiatra Maška, Elvířina ošetřujícího lékaře, jeho vlídnou maminku a krásnou dceru, jež si hned po maturitě plní sen: k nelibosti otce a babičky se stává tanečnicí, ředitele taneční agentury a jeho kamaráda - majitele nočního baru, Igorovu zlomyslnou manželku, jeho svéráznou sestru a další. Mnohým z nich se nevyhnuly problémy s alkoholem, drogami či sexem. Dagmar Kludská, kterou léta praxe naučila vyznat se i v těch nejtajnějších zákoutích lidského nitra, zkušeně provází čtenáře po spletitých životních cestách románových postav až k nečekanému rozuzlení napínavého děje.... celý text
Přidat komentář


Nějak jsem klikla na stránky Kludské a koukala, že mezi knížkami o věštění má i román... tak jsem si jej objednala a s obavami se do něj začetla... Musím říct, že po pár stránkách mě příběh strhl, moc se mi líbil..


Kniha se mi dostala do ruky úplně náhodou, půjčila mi ji tchyně. Prý mám knihu přečíst a říci jí, jaká je. Takže: za sebe musím poznamenat, že větší slátaninu jsem snad ještě nečetla. Toto veledílo jistě na titul Kniha roku aspirovat nebude. Těžko uvěřitelné dialogy, postavy, děj taktéž, celkově mi to přišlo takové k pousmání. Již nikdy více.


Nechápu, co je na ní nevěrohodného, nelogického a falešného. Mě naopak připadá, že autorka zná různé lidské typy a jejich jednání velmi dobře a téma umělkyně, trpící duševní poruchou, mi bylo blízké.
Kniha se mi dobře četla, byla nenáročná ( ale ne hloupá), příjemná, pohodová a upřímná. Postavy jsou uvěřitelné a sympatické ( pravda, někdo míň a někdo víc, ale myslím, že každý si tam svého "hrdinu" najde). Stručně řečeno: sympatická autorka, sympatická kniha.

A mě se to líbilo, knihu jsem neotevírala s velkým očekáváním a myslím, že žánru bylo vyhoveno a v knize nastalo takových několik zvratů, které mě přiměly číst dál. Vůbec to nebylo tak špatné.

Bože mě netrestej - to je ale blbost!! Mohla by sloužit jako učebnicový příklad literárního braku. Knížka je celá falešná. Jakoby se člověk díval na hodně špatný film pro pamětníky z třicátých let. Dialogy toporné, hrdinové šustí papírem, jednají neuvěřitelně, chvilkama to vypadá spíš jako fraška. Být autorkou, pokusím se knížku stáhnout z trhu, je to docela ostuda.


Nevěrohodné postavy, jejich příběhy až křečovitě překombinované, jednání postav chybí logika a používají výrazivo, které lze najít snad jen ve slovníku (nikoli prosím archaické, jen kostrbaté a hloupé), nevyrovnané tempo. Kniha mne štvala tolik, že jsem ji s nebývalou ochotou dočetla a zahodila. Doslova.
Autorovy další knížky
2000 | ![]() |
1998 | ![]() |
1999 | ![]() |
2010 | ![]() |
2006 | ![]() |
Mě se knížka líbila. Elvíra se dokázala vcítit do situací a pocitů ostatních. Ale sama v živote dost tápala.