Ema se má
Martina Komárková
Rok ve školce očima rošťácké holčičky Emy. Tohle je Ema. Je jí pět let. Už je velká. Chodí do školky, kde má kamarádku Áňu, nejlepší kamarádku na světě. A taky Kubu - toho si vezme za manžela, až bude dospělá. A taky je tam paní učitelka Zlatovláska a paní učitelka Mračivka. Ti všichni moc dobře vědí, že s Emou nikdy není nuda. Zkoušeli jste si třeba někdy vylíhnout kuře? Nebo pěstovat v šuplíku žížaly? Byli jste na karnevale za obří dýni? Ne? Nevadí, Ema vám to v téhle knížce všechno dopodrobna vylíčí!... celý text
Přidat komentář
Tak jsme to včera dočetli. Vnučky u nás opět spaly a před spaním jsme četli Emu.
Nebylo to špatné, vnučky neprotestovaly a knihu bez reptání poslouchaly. Možná proto, že se odehrává ve školce a mohly si to porovnávat. Nevím co si myslely a jak knihu hodnotily, to mně po přečtení neřekly.
Když to srovnám s Tarbíky, kterou máme doma taky (sice je to komiks), tak je to trochu horší dle mého, ale třeba se to dětem líbí. Já dávám ***.
Je to vtipné a veselé povídání, ale nechápu, že hrdinka ve školce stojí na hanbě a že se to v knize používá jako komický moment (stojí na hanbě velice často). V tomhle bodu mi přijde nevěrohodná i zobrazená psychika pětiletého dítěte, které stání na hanbě ve školce bere s lehkostí. Osobně doufám, že tyhle ponižující praktiky se ve školkách už nepoužívají. Knihu nedoporučuju právě z tohohle důvodu a zdá se mi to jako škoda, protože jinak je knížka opravdu příjemná a ústřední holčička sympaticky podnikavá.
Jak praví anotace - “rok ve školce očima rošťácké holčičky Emy”- je naprosto dokonalý popis knihy. Čtení si užila jak školku navštěvující dcerka, tak já sama. Někdy jsme se obě nestačily divit, co ta Ema nevymyslí…
Doporučuji i jako školkovou četbu při poledním odpočinku.
Autorovy další knížky
2012 | Tarbíci a Marabu |
2008 | O pastelce bez barvy |
2018 | Tarbíci a Marabu II. |
2010 | Modlitebník |
2021 | Ema se má |
Začala jsem číst dětem ve školce. Za mě... vzhledem, že je kniha ze školkového prostředí, pro předškolní děti se mi zdá být těžká. Prolínání skutečného děje s Eminými představami a způsobem jejího vidění - myslím, že smysl pochytali maximálně ti nejstarší, a to asi ještě jen ti bystřejší :-) Navíc se mi moc nelíbilo to zdůraznění rozdílu mezi učitelkami. Vždy bude mít dítě jednu učitelku více a jednu méně oblíbenou, ale takhle okatě dát najevo, že jedna je podle Emy dobrá, druhá špatná - no nevím... Třeba se v závěru knihy i z mračivky stane dobrá učitelka, ale to se já už nedozvím, neboť jsem knížku odložila - pro malé to nějak není.