Zabiják
Émile Zola
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245121/bmid_zabijak-245121.jpg
4
2101
2101
Román Zabiják se odehrává v temných krčmách Paříže druhé poloviny devatenáctého století. Čtenář v něm sleduje osudy mladé Gervaisy Macquartové, která se provdá za pařížského pokrývače Coupeaua. Rodinné štěstí netrvá příliš dlouho. Manžel se při práci zraní a během rekonvalescence ho posedne démon alkoholu, který po čase ovládne i Gervaisu. V době vydání bylo dílo většinou francouzské veřejnosti odmítnuto. Ta se cítila pobouřena autorovým drsným realismem a popisem chudoby, která přece do jejich salónů nepatřila. Čas dal za pravdu Zolovi. Román Zabiják je dnes považován za jedno z jeho nejlepších děl.... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha s občasným mrazením v zádech, příběh zajímavý a poutavý. Četlo se mi to vážně skvěle a rozhodně se k této knize ještě několikrát vrátím. :-)
Bravůrně napsaná, čtivá kniha se zdrcujícím příběhem. Když otevřete svoje srdce postavám, získají si vás tak, že už se neubráníte a spolu s nimi skončíte šíleným, nepředstavitelným koncem. Popisy nejsou vůbec dlouhé, naopak, jsou příjemné, příběh je napínavý a hlavně, děsivě pravdivý a poučný i v dnešní době.
Opravdu se vyplatí se vtírat těm, kteří nás zradí? Opravdu se lidé nemění? A samozřejmě, věčná otázka, věřit mužům? :P
Nemohu popsat své pocity jinek než jako uchvácení. Zabiják se mi nesmazatelně vryl do paměti. Obdivuji autora za jeho neuvěřitelný talent vypravěčství a skvělého popisu, které způsobují, že tu knihu nečtete, ale žijete. Ve svém důsledku mrazivý příběh podávající svědectví o plíživých, ale devastujících účincích alkoholu, který lidem postupně bere sny, důstojnost a nakonec i život.
Je to velmi silné naturalistické dílo. Chápu,že pro mnoho lidí nebylo tím pravým ořechovým číst o tom,co zažívají. Že chtěli v knihách utopit svůj smutek a bavit,když skutečný život je tak hrozný. Pro nás tohle dílo,které představuje věci v jejich skutečném světle, je velmi poučné. Během příběhu můžeme sledovat,že člověk když se snaží dokáže své sny splnit,ale musí pak o ně pečovat,jinak se rozplynou. A že chlast je opravdovým démonem lidstva.
Během ústřední dějové linie,týkající se Gervaisina života, máme ještě tu čest sledovat další,méně významné osudy jejich sousedů,rodiny a bývalého manžela a ke konci knihy i osud její dcery Nany,na které navazuje v dalším díle.
Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Mám ráda,stejně jako u filmů,když se nic nepřikrašluje a vše je popisované tak,jako to skutečně bylo,když se jedná o něco,co se stalo. Zola si s tímhle dílem velice vyhrál a pokud máte pevné nervy,doporučuji.
Dodnes mám z této knihy zakořeněný takový ponurý pocit a přitom paradoxně se mi četlo toto dílko docela dobře (i když je to už nějaký čas, co jsem Zabijáka četla). Dodnes si také pamatuju na tu atmosféru prádelny, i na to jak jsem toho příživníka Lantiera i ty další záporné postavy nesnášela a jak mi Gervaisa připadala naivní tou svou neustálou vírou, že se přece jen vše v dobré obrátí (tou naivitou myslím její vírů v ty příživníky, co se o ně starala, a co na ni kašlali) a přitom se propadala až na dno. A přitom to s ní nevypadalo až tak hrozně, když byla schopná se o sebe postarat po Lantierově odchodu… Další poznatek, co mi utkvěl v hlavě, jak autor dokázal vystihnout, jak alkohol dokáže udělat z člověka trosku (i ten jeho popis deliria). Konec mě zasáhl asi nejvíc, dodnes mám tu scénu uloženou v hlavě i když na druhou stranu pro hlavní hrdinku znamenal nejspíš vysvobození… (za přečtení stojí, a ten nemizící pocit ponurosti, co mě provázel při četbě, přetrval až dodnes ).
Ze začátku se četla hodně špatně, ale jelikož sem si jí vybrala k maturitě nezbývalo mi než se s ní prokousat. Ke konci už sem občas přemýšlela jak je tohle možný to co se v knize děje... Ale hodnotim jako skvělou knihu, to co s vámi udělá nadměrné pití alkoholu je opravdu drsné. Nebudu se zlobit, když si jí vytáhnu u maturity :)
Nádherně napsaná kniha o smutných osudech. Můj první kousek od tohoto autora, ale již nyní řadím Zolu mezi mé oblíbené autory. Doporučuji.
Naturalismus... nic víc netřeba dodat, mě při čtení této sorty knih vždy pohltí beznaděj. Opravdu velmi realisticky napsaná kniha.
Četla jsem již několikrát, patří mezi mé nejoblíbenější knihy. Musím přiznat, že mě pokaždé vcucne do děje. Moc hezky napsaný román.
Četl jsem dvakrát. Asi každý ví, o čem tato kniha je. Snad jen pro ty, kteří nemají rádi zdlouhavé popisy by kniha mohla být leckdy nudná, ale tak se prostě dříve knihy psaly. Dobře napsaný popis je potřeba pro navození atmosféry a pro umocnění dějů a pocitů a to se Zolovi povedlo skvěle.
Tak tato kniha mě doslova vcucla do svého děje. Vyjímečná svým popisem dobové společnosti a osudem jedné ženy. Jejích šťastných chvil i pádů na dno. Zde máte důkaz, že život není peříčko a s nikým se nemazlí.
Zdá se, jakoby se ani samotný Zola nedokázal přesně přiblížit důvodům, které přivedly Gervaisu na úplné dno. Popisuje její pád jaksi zvnějšku, i když to všechno líčí dokonale. Jo, jasně, že byla mlsná, atd. Ale ten skutečný vnitřní důvod mi tam jaksi chybí - její pocit vyhoření, absolutní ztráta naděje, od níž se potom všechno odvinulo. Možná k ní byl sám autor poněkud nespravedlivý.
Nechala bych ho deset let žehlit!
Zola - těžký naturalismus, co k tomu dodat. Snad jen že některé detaily byly až moc detailní. Taky si člověk říká, že takhle by nikdy nechtěl skončit a trochu se zamyslí nad svými hodnotami. Po přečtení knihy se mi opět trošku vyhranil rozdíl mezi "potřebuji" a "chci".
Na začátku jsem z ní měl strach a dlouho jsem se jí vyhýbal. Když jsem se do ní pustil, zjistil jsem že není tak špatná a dokonce jsem byl mile překvapen. Místy je sice děj velmi zdlouhavý, ale není utahaný jako u jiných spisovatelů oné doby. Zola používá detailní popisy téměř všeho. Ovšem na rozdíl od jiných spisovatelů umí popisovat tak, že to člověka baví. Naturalismus v knize místy vybíhá až do extrému (obzvlášť v popisech deliria tremens), což zde není vůbec na škodu, protože Zola to umí vyložit tak, že si z toho plno lidí vezme ponaučení.
Kdyby byla kniha zkrácená o 100-200 stránek, věřím, že by si našla více fanoušků. Komu však nevadí rozsáhlé popisy (nebo je schopen je překousnout), ten si knihu užije.. :)
Ano v knize jsou hodně zdlouhavé popisy činností a míst, ale někde jsem se dočetla, že to je prostě druh psaní té doby. Já osobně ty zdlouhavé popisy pak i trošku přeskakovala,ale jinak jsem knížku hltala, protože mě se to hodně líbilo sledovat život hlavní hrdinky a proto mám ted rozečtenou i Nanu.
Po kladných komentářích jsem se na knihu těšil ale moc mě zklamala.Kniha je zbytečně popisná,prostě velká nuda.
Mám ráda i knihy, které se dají přečíst jedním dechem a tato to splňuje. Zajímavá kniha o popisu tehdejší nižší společnosti, determinismu a hlavně o zabijáku - alkoholu. Doporučuji přečíst.
Štítky knihy
19. století Francie Paříž revoluce naturalismus alkoholismus historie měst, obcí a regionů světová literaturaAutorovy další knížky
| 2009 |  Zabiják |
| 1965 |  Nana |
| 2004 | Člověk bestie |
| 1923 | Břicho Paříže |
| 1969 | U štěstí dam |
Mám Zolu ráda a věru nevím, co mám vychválit dřív, zda bravurně propracované kulisy dělnické Paříže, naprosto brutálně naturalistické scény (za nejsilnější považuji ty s malou týranou holčičkou) či realismus/naturalismus svých vlastní tezí překračující symbolické scény (např. souboj při výrobě nýtů, destilační přístroj, hrobník apod.)...Rozhodně stojí za přečtení!