Břicho Paříže přehled
Émile Zola
Děj románu se odehrává ve velké pařížské tržnici Halles. Do tohoto prostředí je zasazen příběh uprchlíka z galejí, žijícího tajně v Paříži, který se nakonec stává inspektorem městské tržnice.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1923 , Josef R. VilímekOriginální název:
Le Ventre de Paris, 1873
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Břicho Paříže. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (41)
Moja prvá kniha od Zolu a musím sňať pomyselný klobúk za úžasnú atmosféru, ktorá ma doslova preniesla do Paríža v 19. storočí. Ocitla som sa tu v prostredí ľudí z rôznych spoločenských vrstiev, od chudobných trhovníkov a robotníkov až po bohatých buržoáznych obchodníkov.
Hlavným dejom románu je príbeh Floriana, mladého muža z vidieka, ktorý prichádza do Paríža hľadať prácu a šťastie.
Zola v románe vykresľuje Paríž ako mesto kontrastov, kde sa bohatstvo a chudoba stretávajú v ostrom konflikte. Opisuje špinavé uličky, preplnené slumy a kruté pracovné podmienky v továrňach a na trhoch. Zároveň zobrazuje aj krásu a pôvab mesta, jeho bohatú históriu a kultúru.
Brucho Paríža je naturalistický román, v ktorom sa autor snažil zobraziť realitu čo najobjektívnejšie a najdetailnejšie.
Trochu mi v týchto "natur"opisoch zanikali dejové posuny, čo nakoniec ovplyvnilo aj môj celkový dojem.
Související novinky (1)
Knižní novinky (1. - 15. 8.)
31.07.2013
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Břicho Paříže v seznamech
v Právě čtených | 18x |
v Přečtených | 394x |
ve Čtenářské výzvě | 19x |
v Doporučených | 12x |
v Knihotéce | 258x |
v Chystám se číst | 94x |
v Chci si koupit | 15x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
19. století Francie Paříž naturalismus tržnice, trhy, tržiště
Autorovy další knížky
2009 | Zabiják |
1965 | Nana |
2004 | Člověk bestie |
1923 | Břicho Paříže |
1969 | U štěstí dam |
Fascinující kombinace naturalismu a impresionismu. Měla jsem pocit, že se celou dobu dívám na obraz zachycující pařížskou tržnici ve vší své hrůznosti a kráse. Karel Livanský v doslovu knihy píše možnou inspiraci Brueghelovým obrazem boje Tlusťochů a Hubených, což by v rámci celého vyznění románu dávalo zcela smysl. Jediný problém jsem měla s postavou Florenta, kdy jsem celou dobu přemýšlela, zda je tak neskonale naivní, nebo vlivem života na galejích šílený.