Emilka
Ivana Fajnorová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499578/bmid_emilka-2TS-499578.jpg
4
435
435
Emilka přišla na svět za první republiky na dědině nedaleko Brna a odešla z něho, když se její země stala znovu svobodnou. Tento kraj nikdy neopustila a svůj život prožila ve 20. století plném událostí, jejichž důsledky ovlivnit neuměla. Přestože byl Emilčin život protkán radostmi i bolestmi obyčejného člověka, nikdy neztratila sílu jim statečně čelit. Tento román je o opravdové lidskosti, o kráse čirého dobra a o duších obyčejných lidí, jejichž příběhy známe i ze svého vlastního okolí.... celý text
Přidat komentář
Poslouchala jsem jako audioknihu.
Zaujala mě krásná obálka a název knihy.
Že jsem koupí nesáhla vedle mi bylo jasné už při první kapitole.
Příběh Emilky a osudy její rozvětvené rodiny autorka napsala poutavě, citlivě a nemálo dramaticky, jen ke konci jsem chvíli měla pocit, že už se ztrácí "čtivost".
Ke knize se určitě časem vrátím( dám šanci i klasické papírové formě) a už teď se těším na další dílo Ivany Fajnorové, protože Emilka je jako prvotina velice povedená.
Kniha byla hezky a čtivě napsaná. Pozastavuji se ale nad hodnocením, které je za mě neodpovídající. Zdá se mi, že někdo začne propagovat spisovatele, který začíná a vystaví knihu na piedestal a spousta čtenářů začne knihu číst. Někdo mi knihu doporučil, ale po přečteni nechápu čím mě kniha měla obohatit.
Příběh je celkem dost komplikovaný. První polovina knihy mi přišla fajn, ale druhá už mi přišla taková uspěchaná, nejde už nikam do hloubky. Knihu bych ale dál nedoporučila.
Kniha mě bavila. Líbily se mi hrátky se slovy, obzvláště zajímavé byly ty týkající pohlavního života. Působilo to tam dost překvapivě, což asi byl záměr. Také mě zaujalo, že autorka vždy nakousla něco z budoucnosti. To přidávalo na napínavosti. Po nějaké chvíli čtení už člověk čekal, kdo zase umře. Věřím však, že to tak mohlo být. Bavily mě přibývající děti. Díky nim byl život pestřejší. Bombardování Brna děsivé. Obzvláště když jsem si o tom jeden den přečetla a druhý den se na těch místech pohybovala. Jediné, co mě hodně iritovalo, bylo to, že autorka nenapsala, na jaké vesnici v blízkosti Brna se polovina děje odehrává. Člověk přemýšlí, hádá a v knížce se to nedozví.
Tolik bolesti na jeden život. Kdo určuje, kolik člověk ještě unese a co už je moc? Bůh? Osud? Přesto Emilku nic nezlomilo.
A člověk si uvědomí, že není samozřejmodt mít zdravé děti a všechny kolem sebe.
Krásný příběh, krásná kniha.
Na této knize bych především ocenila jazyk, jakým je napsaná. Cítím z něho, že autorka pečlivě promýšlela každé slovo a kniha jako celek je opravdu povedená, od obálky po závěrečné poděkování.
Pokud jde o příběh, byla v něm pro mě místa, která možná byla moc zdlouhavá. Ale dojem to určitě nepokazilo. Nejvíce mě bavila část, kdy byla Emilka ještě dítě.
Jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do ruky. Je nádherná. Emilka měla těžký život od narození až po poslední cestu. Neuvěřitelně silná žena a krásný příběh.
To je přesně ta kniha, kterou chcete. Neuvěřitelně krásně napsaná, to je dar od boha, takto psát, je chytrá, inteligentní, krásně se čte i poslouchá, jako když másla ukrajuje, netahá za uši, je libozvučná, jako pohádka na dobrou noc. Více takových, bez příkras, realistických, o životě, tak jak je, a přitom tam výstižně a krásně napsáno, bez amerických přitažených zcela zbytečných vlasů. Myslím si, že kdyby každý na tomto světě preventivně a vnímavě s porozuměním četl tyto inteligentní knihy, lidstvo, lidé, by byli pokornější, poučenější a laskavější.
(SPOILER) Velice povedená kniha. Autorka použila velice květnatý styl psaní, plný kudrlinek, díky kterým, mělo vyprávění hloubku. Emilka si toho během života musela tolik prožít. Osud ji bohužel bral její milované. Nebylo ji dopřáno s nimi strávit delší čas. Konec se mi moc líbil a dojal mě. To, jak byla Emilka smířená, že se její život chýlí ke konci... Těšila se, že se konečně se všemi setká v nebi.
Za mně moc hezky napsaná kniha. Mám ráda dialogy v moravském nářečí. Snad bude paní spisovatelka v psaní pokračovat.
Emilka. Holčina, která spatřila světlo světa v období po první světové válce. Svět, který pro ni v počátku znamenal bezpečí její široké rodiny, kupy sourozenců, milujících rodičů i prarodičů. Dětství, které ale jakoby mávnutím kouzelného proutku skončilo. Smrt, která si najednou přestala v rodině Vácových brát čas na nádech, změnila téměř ze dne na den chod celé rodiny. S Emilkou jsem si prošla celý život. Od narození, dětství, dospívání až jsem ji vyprovodila na poslední cestu. Došla si pro setkání s těmi, kteří ji tak brzy opustili. Jediný problém jsem s Emilkou měla. Nechtěla jsem ji pustit.
Doporučuji.
Pěkná knížka, moc pěkná. Začátek byl takový těžší - chviličku trvalo, než jsem se začetla... Emilka je krásný, ale ve své podstatě smutný příběh o jednom "obyčejném" životě jedné "obyčejné" dívky.
V průběhu čtení mi jí bylo chvilkami více i méně líto, avšak všechny rány, které jí život dal, obdivuhodně ustála.
Doporučuji přečíst, stojí to za to.
Pěkný román, ze začátku mi trvalo se začíst, hodně jmen, ale jsem ráda, že jsem nakonec knihu dočetla. Ještě teda na můj vkus hodně smutných událostí.
Strávila jsem s Emilkou víkend a jsem za to moc ráda, i když to bylo docela smutné čtení. Ale také poučné, protože ač Brňačka, musela jsem si vyhledat, která brněnská část se jmenovala Sulostovice
Začíst se do knihy šlo ze začátku hodně špatně. Vím, že jde v podstatě o kroniku a vím, že lidé umírají, ale těch smrtí tu bylo zatraceně moc. Také zvyknout si na autorčin styl bylo náročnější. Málo přímých vět. Ale dobře, je to vyprávění a zhruba od třetiny už je čtenář zaháčkovaný. Taky proto, že ubylo zdlouhavých popisů zvyklostí. Pokud nemáte načtené rodinné ságy, bude vás to bavit.
Audiokniha :
Na knihu jsem se těšila, ale do první půlky jsem docela bojovala. Musela jsem se nutit do poslouchání. Měla jsem problém s tolika jmény, chvílema jsem přemýšlela kdo je kdo...
Ale od druhé půlky už jsem se zabrala a nemohla od toho odejít. Tolik smutku v jedné rodině. Nakonec můžu říct, že příběh se mi líbil...
CITACE: "Tento román je o opravdové lidskosti, o kráse čirého dobra a o duších obyčejných lidí + Autorka čtení knih věnuje nemalou část volného času, všímá si drobných, leč pozoruhodných detailů v mezilidských vztazích na pozadí běžných reálií a právě fascinace obyčejnými osudy a schopnost je poutavě vyprávět ji přivedla k napsání 1.románu."
Proti proudu (jako kaja77, los)... Autorkou nazvaný - pokus pochopit kolik úsilí musí spisovatel vynaložit než má hotovo - za mne nevyšel! Měla by zůstat u vášnivého čtení knih. Ne každý kdo čte může i psát, resp. psát dobře a dobré knihy. Tam tuhle prvotinu neřadím a kdyby se autorka pokusila o další dílko, tak se 100% mezi čtenáře už nezařadím. Nejen charakter Emilky, případně ostatních postav, ale to poutavé vyprávění mne nadobro odradilo, přesněji otrávilo. Za pozoruhodné detaily by se mj. nemusela stydět ani kniha o sexualitě či gynekologii = ironie, možná i tzv. červená knihovna by je představila příjemněji a ne jako pěst na oko. No, škoda no:o(
Tak na prvotinu je to trefa do černého..... Mé oblíbené téma, byla jsem hodně zvědavá. Podobně jako mnoha jiným se mi zdála první půlka ještě lepší, asi do místa, kdy odejde ze scény Johan, pak jsou větší časové posuny. Ano, hodně smrti a navíc mnohokrát jen takové konstatování. Zbytečně přišpendlené krkolomné a načechrané obraty kolem intimností, snad aby to zvýšilo atraktivitu díla? Toho je dost v současné červené knihovně cizích autorek....vždy mě fascinuje, jak podrobně se popisuje první sex, zatímco děj jen frčí.
Úplně zbytečné mi přišlo, jak Emilka zpacifikuje rozhodčího. Vzhledem k popisovaným scénám kolem porodů a jiných detailů je to hodně holčičí čtení, vzpomněla jsem v tu chvíli na seriál Zavolejte porodní sestřičky, který sleduji ráda, ale chlapi ne.
Určitě doporučuji k přečtení, je to rozhodně čtivá kniha.
Hezký napsana kniha, na to, že je to autorky první, tak krásné dílo.. do půlky knihy to mělo spád i jsem přes slzy pak neviděla na písmenka, ale potom se mi to zdálo zdlouhave a skoro jsem se do knihy musela nutit, abych ji dočetla. Celkově, ale krásně sepsány, pokud se rozhodne spisovatelka do další knihy určitě neodmítnu. I když jak řekla Emilka "Pánbůh lidem nakládá jen tolik, co unesou." ...tak mě kniha zasáhla a myslím, že se mi vryla pod kůži.. děkuji
Hodně silný příběh. Těch těžkých chvil je v některých životech opravdu mnoho.
Jednu hvězdu ubírám za některé zbytečně dlouze popisované a prodlužované části, které děj nikam neposunuly.
Ale jako celek dobré čtení.
Emilka
S Emilkou se seznamujeme jako s malou holcickou a zijeme s ni jeji zivot na pozadi udalosti - krize, svetove valky, elektrifikace, atd. Sledujeme jeji vyvoj od prosteho devcatka po velmi cilevedomou zenu. Vsechny postavy jsou krasne vykresleny. Co mi vadilo bylo znacne mnozstvi vedlejsich postav, ktere bylo obcas trosku horsi si priradit. Dej krasne plyne, a to alespon do dospeleho veku Emilky. Dale pak dej zacina trosku drhnout. Co bylo super byl popis realneho zivota v dobe, kdy Emilka vyrustala.