Diamantová holubice
Adrian Hyland
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/326790/mid_diamantova-holubice-10O-326790.jpg
4
36
36
Emily Tempestová série
1. díl
Rebelka Emily Tempestová se od puberty toulala po celém světě – studovala, cestovala, pracovala…, a nikde doopravdy nezakotvila a nenašla klid. Proto se vrací do Měsíčního údolí, australské osady, kde kdysi strávila dětství. I když je její otec běloch, cítí se součástí domorodého světa své matky a vnímá skutečnost magickým pohledem těch, jimž tato země odedávna patřila. Krátce po jejím příjezdu do tábora je zavražděn dávný přítel a kmenový vůdce Lincoln a viník je okamžitě k mání: podivín Blakie, až příliš horlivý ochránce tradic a strážce posvátných míst. Podle všeho je Lincolnova smrt rituální vraždou, trestem za porušení kmenových zákonů, a policie z blízkého městečka hodlá případ uzavřít. Emily však brzy začne pochybovat a zjišťuje, že skutečný motiv k vraždě je docela jiný. Autor tak rozehrává napínavý detektivní příběh se svéráznou hrdinkou, jejíž ženský pohled na svět dodává celému příběhu neobyčejný rozměr. Příběh plný záhad a podivných náhod nabízí zasvěcený vhled do života domorodců s jejich rituály, posvátnými místy a sněním uprostřed pouštní krajiny australského vnitrozemí. V kontrastu s jejich tradicemi stojí ubíjející a prázdný kolotoč života malého, „civilizovaného“ města. Hrdinové jsou vylíčeni s mimořádnou barvitostí a tvoří pestrý kolorit dokonale vystihující život v tomto zapadlém koutu země. Nad to vše vyniká autorův styl plný břitkého humoru a živých dialogů.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2017 , JotaOriginální název:
Diamond Dove, 2006
více info...
Přidat komentář
Skvělé čtení - a my šťastlivci jsme si ho pořídili v Levných knihách v den, kdy byla sleva 50 % (ano, čtete správně - koncem května bylo potřeba konečně rozjet prodej a tady to pochopili velmi rychle, poklona!).
Jenže správně by se tahle úžasná kniha neměla v prodejnách tohoto typu vůbec objevit; mezi záplavou detektivních a thrillerových příběhů dnešní doby je to nečekaný a pečlivě vybroušený exotický solitér. Jestli vás neposadí na zadek nepřikrášlované prostředí australského maloměsta a problémové soužití Australanů "všech barev", tak to s přehledem zvládne netypická hrdinka a její původ i slovník.
Čtivost - alespoň pro mě - umocňuje ich forma příběhu; Emily Tempestová se s popisem svých zážitků nemaže, jako ostatně s celým svým dosavadním životem. Nenudila jsem se ani chvilku, právě naopak, a myslím, že velkou zásluhu na kvalitách téhle knihy má také překladatelka Jaroslava Novotná. Pravda, kurs multikulturální komunikace se moc nepovedl, ale takový přebrept jsem našla pouze jediný.
A tak jen doufám, že se dočkáme i dalších knih s touto velmi svéráznou domorodou vyšetřovatelkou.
"Jeho otec byl honák a opilec a matka, když zrovna nebyli na cestě s dobytkem nebo nechovala mimino, uklízela v místní hospodě. Jeho původ se příliš nelišil od mého. Hlavní rozdíl byl ovšem v barvě kůže našich matek, ale i v tomto případě jsem se musela zamyslet nad tím, že černý a bílý odpad má často víc společného, než bych si chtěla připustit."
Svým způsobem taková australská domorodá variace amerických noir detektivek, které proslavil především Raymond Chandler, psáno pohledem ze dna společnosti, všichni jsou zkorumpovaní, všichni, včetně hlavního hrdiny - v tomto případě hrdinky, holdují dennodenně alkoholu, všude panuje morální bahno a zákony se ignorují, jen domorodá civilní mutace Philipa Marlowa je schopna poplivanému právu a spravedlnosti zjednat nápravu... Tomu odpovídá i forma, autorův jazyk, záliba v drsnějších přirovnáních, lineární způsob vypravování, ich-forma, jízlivé, ironické i lakonické glosování hlavní hrdinky...autor prostě píše v intencích té staré drsné detektivní školy... Co oceňuji, je, vedle exotických australských lokací a pokusu o popis aboridžinské duše, především plastičnost a obraznost celého příběhu, fungoval (by) skvěle jako filmový scénář...
Celkově se mi kniha líbila. Australská příroda, zvyky, rituály. Emily navštěvuje také se svou kamarádkou místa, kde si hrály, když byly malé. Tyto vzpomínky na staré časy se mi líbily.
Závěr knihy byl napínavý, akční, odhalil jsem vraha.
Miluji knihy od protinožců, takže jsem skočila s radostí i po téhle novince. Skoro mě ale zpočátku odradila depresivním líčením bezútěšného života černých v Severním Teritoriu, ostatně i ti ne-černí (ne nutně běloši, např. i jeden "zelenoch" by se našel) byli povětšinou stejně děsní, degenerovaní nebo prostě ubití místním prostředím ("černý a bílý odpad"). Ale postupně se začal příběh vyvíjet a přicházela jsem na chuť hlavní hrdince, která tam byla i nebyla doma. Její nadhled a přitom dostatečné porozumění situaci a zejména její smysl pro humor, až sarkasmus, mi velice zpříjemnil obraz současného života tam v neskonalé pustině, kde není nic až na pár stanic a domorodých komunit. A pokud jsem si knihu dlouho "užívala" hlavně jako "postřehy odjinud", závěrečná část se v žádném případě nenechala zahanbit jako detektivka a thriller dohromady a dostala se mi až na dřeň, jak slibuje anotace.
Detektivku z mimořádně zajímavého prostředí australské buše s netypickou hlavní hrdinkou sráží z pozice vynikajícího čtenářského zážitku kostrbatý autorský styl. Místy to bylo tak zdlouhavé, že jsem se musela přemlouvat, abych ve čtení pokračovala. Přitom závěr byl akční, a pachatele jsem neodhalila, autor mě dokonale zmátl. Takže nakonec čtení nelituji, jen mám pocit, že kniha mohla být ještě daleko lepší.
po všech severských detektivkách je tahle knížka jako zjevení, protože se odehrává v Austrálii. Hyland zvládl její atmosféru (hlavně tu odvrácenou stranu) vylíčit naprosto parádně a v tomhle prostředí by asi nechtěl žít nikdo. Naštěstí si ale stvořil dostatečně silnou a tvrdou hrdinku, která má dost odžito a s ničím se nemaže. Je to ten druh detektiva, co se tak trochu motá neschopný policii do práce a přitom se stará o vlastní bytí, protože pátračství není jejím chlebem. Největší problém románu je tak její první půlka, kdy autor představuje prostředí, postavy a pomalu startuje pátrání, který se rozjede pořádně až zhruba od 150 strany, kdy to začne fakt příjemně svištět.
Adrian Hyland rozehrává v australských pustinách čistokrevný chandlerovský příběh, jehož hlavní postavou je šestadvacetiletá míšenka, která už dávno vystřízlivěla z životního optimismu. Přestože ta kombinace zní možná divoce, funguje překvapivě dobře. Emily Tempestová totiž není žádná thrashmetalová sexbomba, ale zarputilá malá rebelka připomínající vzteklou fretku, když ji probudíte z poledního spánku. O to mi byla sympatičtější.
Ačkoli zápletka zavání pitváním domorodých rituálů, vývoj událostí rychle vyvede z omylu. Všechen ten folklór tam sice je, ovšem pod tolika nánosy špíny a hnusu, že ten démant uvnitř hledají hrdinové opravdu těžko. V tomhle ohledu vykresluje autor současnou Austrálii velmi střízlivě a bez pozlátka, což je stejnou měrou fascinující jako frustrující. Cikánská osada hadr. A právě tyhle kulisy jsou jako stvořené pro jednoduchou hru na vraždu dle osvědčených pravidel drsné školy, kde šance na úspěch jsou minimální, ale o to víc je svéhlavé vyšetřování napínavější.
Je několik aspektů, kterými se tento krimiromán liší od ostatních - zejména bych vyzvedla exotické prostředí australské buše, kde se příběh odehrává. Přece jen to není tak typické místo, které by autoři pro svá díla často volili. Rozjezd a zejména druhá třetina knihy je taková rozvláčná, možná až zdlouhavá. Nicméně poslední třetina získává ten pravý spád, který nutí čtenáře pokračovat ve čtení. Rovněž oceňuji závěr - mně se vraha odhalit nepodařilo.
Nádherná obálka, ale autor je trošku uspávač hadů. Obrovský potenciál, jen kdyby ho v australském nakladatelství trošku lépe nasměrovali. Na té knize přece jen něco je... Více v mé recenzi v záložkách.
Hodně nezvyklé, zdlouhavé, místy až neskutečné. Příznivce šamanství a domorodých kmenů to zaujme určitě.
Diamantová holubice
Prostředek se trochu táhl, čekala jsem, že nejspíš bude všechno jinak... Takže tím moc překvapená nejsem, i když mihnuvší se postava jako pachatel mě nenapadla. Užila jsem si prostředí, ale jinak spíš průměr.