Emma

Klasika, klasik. Moc ráda jsem si to přečetla v rámci Čtenářské výzvy.

Emma pro mě byla úplně první knihou od autorky a musím přiznat, že jsem velmi zklamaná.

Kniha pro mě byla zbytečně zdlouhavá, a přestože jsem jí dávala hodně šancí, tak jsem už ani neměla náladu to dočítat.

Já nemám moc ráda popisy, jsem spíš na tu akci, a tady jsem se už neudržela a nějaké pasáže musela přeskočit.

U příběhu jsem se nudila a jediné, co mě drželo, byla vyvíjející se romantická linka.

Emma mě celou dobu neskutečně vytáčela, a když už jsem si říkala, že se jí možná rozsvítilo, tak mě naštvala ještě víc.

Jedinou postavu, kterou jsem si oblíbila, byl asi pan Knightley. Zbytek postav mi byl většinou úplně jedno.

Tohle byla první kniha od autorky, kterou jsem četla, takže nemůžu porovnávat, ale tohle za mě bylo velké zklamání, protože anotace zněla opravdu slibně.

Potom, co jsem to vzdala, jsem si pustila film, který nebyl špatný, takže pokud chcete vědět, jak příběh dopadne, tak si asi radši pusťte ten film, než se prokousávat knihou.

Moc děkuji albatrosmedia.cz za poskytnutí knihy k recenzi.

Oproti knize Pýcha a předsudek se mi tato zdá kapku míň kvalitní.

Musím přiznat, že jsem se s Emmou docela prala. Počet stránek sice není moc velký, ale mě příběh vůbec neutíkal, přišlo mi, že většinu času se nic moc neděje a děj se nikam neposouvá.
Postava Emmy mi navíc byla celkem nesympatická

(SPOILER) Oproti Pýše a předsudku to bylo strašně ukecané a poměrně nudné, kdyby kniha měla alespoň o 100 stránek míň určitě by jí to prospělo. Emma mě bavila, ano je sobecká a neuvážlivá, zcela jasně produkt svého postavení a doby, ale v nitru je to hodný člověk. Vztah Emmy s Knightleym, no... když opominu že je mezi nimi 16letý věkový rozdíl a znají se cca od Emminých 13 let, tak se mi jejich hašteření líbilo, každopádně místo zbytečných stránek tlachání slečny Batesové mohlo přibýt více interakcí mezi nimi.

Vím, že je to klasika, ale není to tak úplně můj šálek kávy. No poprala jsem se s tím a dočetla a splněn jeden bod v čtenářské výzvě.

Čtení téhle knížky bylo pro mě trochu utrpení. Život venkovské šlechty 19. století, hlavní hrdinka Emma, která ve svých 21 letech má komicky "zralý" pohled na události. Pletichy a pikle, rozebírání kdo se na koho jak podíval...Já vím, je to klasika, ale mě neoslovila.

Docela dobré čtení.

Někdy mám pocit, že jsem snad musela číst něco jiného než ostatní. A zase mám tendenci se srovnávat s druhými. No, potěšilo mě, že někdo knihu dokonce označil za odpad. To bych zase neřekla, ale 4 nebo 5 hvězdiček, to mě šokuje.

Tak tohle po 40 stránkách vzdávám. Přijde mi to tak plitké a povrchní. Nechť se paní Austen nehněvá, ale čtení jsem zanechala a vrácení se již k její tvorbě nehodlám

Tohle byla zatím nejlepší kniha od Jane Austen. Děj se mi sice opět táhl, ale nebylo to tak hrozné a příběh mě bavil a místy i pobavil. Postavu Harriet jsem si oblíbila a film byl stejně dobrý jako kniha.

Klasické dílo, romantický příběh, líbil se mi závěr. Příběh je ale moc protahovaný.

Prostě Austen. Chvilkami zbytečně protáhnutý příběh

Mnoho slov, mnoho stránek. Příběh se velmi táhl. Emmou jsem tak moc nadšená nebyla, ale ty méně hlavní postavy a postavičky mne bavily mnohem víc, jejich vyjadřování a názory - to byl skvost. I když sloh spisovatelky jako vždy mistrný, v této knize byla místa, kdy jsem se nudila.

Nádherný příběh, který je tak nešťastně natáhnutý, že věřím, že ho spousta čtenářů vzdá. No... Vyplatí se vydržet!

Klasika od Austen, jako mluvené slovo se dobře poslouchá.

Cit s vychováním nastaví vybranému srdci. Malebným polibkům s oduševnělou galancí, a proto ty salony lásky, dýchánky u krbu, v plenéru. Pro kulaté portréty nad hlavami loží. Hrdličky cukrují s amorky, nad šálky čokolády. Mezi růžičkami s vílí elegancí marcipánu.

Za mne jednoznačně nejméně povedený román Jane Austen. Víc než 3 hvězdičky bohužel udělit nemůžu. Emma mne zklamala.

No, tak teda přečteno. Na ČV od autora, který už nežije. Protože jsem ten typ, co by nemohl nedočíst knihu, tak jsem to teda dočetla, ale místy jsem se fakt musela nutit a tak od třetiny jsem nasadila extra rychločtení. U jiné knihy stejné autorky si pamatuji, že to bylo takové jako romantické a docela hezké. Toto, možná proto, že se to tak vleklo mě už vážně unavovalo. Aby se na 10 stránkách popisovalo, jak je ten mladík galantní, že opravil staré dámě brýle nebo aby slečna nechodila za deště ven, aby se neroztonala a pak jakoukoli tuto příhodu pak číst na dalších 2 stránkách třeba o 30 stran dále. Prostě trochu moc.
Další věc, co jsem u tohoto druhu knih už asi psala. Strašně mě zaráží, jak dnes lidi říkají, že dřív na sebe byli lidé milejší. Tak já nevím, ale z těchto podobných knih mě to přijde jako pravý opak. Půl dne přemýšlí, co říct, aby se někdo neurazil nebo řešit, že ten na ples může a ten ne, protože není dost společensky postavený a kdo si koho může vzít. Mě to prostě přijde jako přetvářka.
A v neposlední řadě, jak se do všeho chce Emma montovat a pak nadělá spíš víc škody než užitku, protože všichni se jen dohadují, co si ten druhý myslí, ale protože se nesluší mluvit narovinu, tak všichni dělají, co si myslí, že je správné ... cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly.