Emma
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480203/bmid_emma-iV1-480203.jpeg
4
1625
1625
Romantický román anglické spisovatelky Jane Austenové vypráví příběh uzavřené, ale snobské Emmy Woodhousové. Protože žije v uzavřeném venkovském prostředí, ve kterém své vzdělání a bohatství dosud nemusela konfrontovat s vyšší společností, je přehnaně sebevědomá. To ji povzbudí k tomu, aby zásadně zasahovala do životů lidí ve svém okolí, takže ji čeká spousta nepříjemností. Z nich se nakonec dokáže poučit a zjistit, co je opravdu důležité. Vydáno v anglickém originálu.... celý text
Přidat komentář
Jak je u knih ze starších dob zvykem, kniha je plná pečlivých rozborů monologů, výkladů charakterů a někdy i velmi nezáživných, zdlouhavých popisů, což ale patří k době a stylu tehdejšího psaní. Kniha měla velmi pomalý rozjezd a bavit jsem se začala až v půli příběhu. I tak jsem velmi ráda, že jsem si tuto klasiku přečetla. Emma byla namyšlená, místy povrchní a velmi často sobecká, nakonec ale díky vlastním pochybením a i přičiněním pana Knightleyho dospěla k vylepšení svého charakteru. Nechápu, proč jí trvalo tak dlouho si uvědomit, že jedině pan Knightley je ten pravý pro ni. Oceňuji vývoj Emmy s postupně se vyvíjejícími událostmi, nicméně Elizabeth Bennetová je mou stále oblíbenou hrdinkou mezi ženami Austenové. Musím ale přiznat, že ačkoliv se o panu Darcym říká, že je to prototyp dokonalého muže, zřejmě na mě takto více zapůsobil pan Knightley, který byl charakterově ještě dokonalejší.
Myslím, že Austenová byla hrozně statečná! Dnes už nám rozhodnutí, že se dívka nikdy neprovdá, může připadat normální, ale v době vydání románu to nebylo zvykem. O to víc mě baví s jakou samozřejmostí a normalností autorka rozhodnutí Emmy čtenářovi předkládá.
K samotné Emmě - bohužel musím říct, že mě romance Emmy moc nezaujala a na můj vkus jsem až moc často odhalila dějové zvraty. Taky k samotným postavám mám své výhrady. Líbily se mi však charakteristiky jednotlivých povah.
Někomu by kniha mohla připadat nudná. Je pravda, že se tam toho tolik neděje a je tam hodně dialogů - ale myslím, že právě na zmíněných dialozích je nejlépe předvedena povaha tehdejší doby, kdy faleš, společenské postavení a intrikářství měla ve společnosti snad ještě větší roli, než má dnes.
Obecně bych řekla, že kniha patří ke slabším autorčiným počinům, ale i přesto si udržuje úrověň, na kterou je čtenář od Austenové zvyklý.
Emma mě velice mile překvapila, protože v sobě měla vše, co jsem si jen mohla přát. Moc se mi líbila hlavní hrdinka, která byla sice dost komplikovaná a občas trochu rozmazlená, ale celý příběh krásně oživila. V průběhu celého románu se její osobnost značně změní a dojde k několika uvědoměním, díky kterým mě bavilo číst dál. Celý děj se točí okolo ní a jejích teorií týkající se romantických vztahů lidí kolem ní.
Jane Austenová vše píše s takovou lehkostí, že se najdete otáčet jednu stránku za druhou. S charakteristikou postav si také poradila na výbornou a těším se na další z jejích knih.
Já mám Austenovou moc rada! Emmu jsem cetla poprvé a dej jsem neznala. Byla jsem u toho tak napjatá, s kým a jak nakonec Emma bude, ze jsem si vůbec nevychutnávala ty dialogy a popisy vseho a snažila se číst rychle. Hruza!
Tak jsem si řekla, ze takhle si to vůbec neuziju a zkoukla jsem film :-D Pak už uklidnena, jsem mohla pokračovat ve čtení :-D ty popisy udalosti, jak se postavy chovají, dialogy…to je nadhera!
Těžko hodnotit klasiku, jen to, když si uvědomíme, že Emmu čteme déle než 200 let a nejen z důvodu, že je to povinná četba, mluví za vše. Je poněkud jiná, než její ostatní nejslavnější hrdinky, nemusí se provdat proto, aby se zajistila, což ji dává značné sebevědomí. Postavení paní domu získané de facto ještě v dětství ji také na skromnosti nepřidalo. Přesto nejde o postavu nesympatickou. Navíc skvěle vylíčený mikrosvět života středních a nižších vrstev venkova lze dnes už taky číst jako historický pramen, což ostatně historici dělají. Při čtení jsem se neubránila dojmu, že by mi takové večery s kartami, pastely a knihami, bez přesycení digitálními technologiemi, se vším tím časem na to udělat si pořádek ve vlastním srdci a hlavě hrozně hodily. I když bych pravděpodobně brzy utíkala zpátky, pár týdnů takového života by byl balzám.
Román Emma od J. Austen je pre mňa asi najneobľúbenejší, preto mi asi aj tak dlho trvalo, kým som si ho znova prečítala. Emma je veľmi sebavedomá a istá si sama sebou, presvedčená, že sa bude diať, ako si ona myslí. Nepáčilo sa mi, ako ovplyvňovala v myslení Harriet a potom, keď jej priateľka zarúbala privysoko (myslí si, že by sa o ňu mohol uchádzať p. Knightley), tak ju pošle k sestre do Londýna. Bez toho by si však neuvedomila, čo skrýva jej srdce...Veľmi zvláštna postava, myslím, že od austenovských hrdiniek sa tak trochu vymyká.
Kým si človek zvykne (čo môže trvať i 200-300 strán) môže mu to pripadať rozvláčne, zbytočne ukecané a dlhé, ale ako si zvyká a preniká do hĺbky postáv, kniha sa zdá byť čoraz lepšou. Sem tam sa mihnú i naozaj veľmi hlboké myšlienky, ktoré sú trefné v každej dobe. Autorkin jazyk už poznám dosť dôverne a viem čítať pozorne, takže mi bolo hneď jasné kto s kým skončí, avšak chápem mýlky jednotlivých hrdinov.
Knihy od Jane Austenové mám opravdu moc ráda. Jako spousta čtenářů z jejích děl miluji nejvíce Pýchu a předsudek. Strašně jsem si přála číst něco, co by mě také tak nadchlo a z toho, co jsem zatím četla bych řekla, že mě Emma, jako jedna z mála, dokázala znovu tak oslovit. Ocitla jsem se ve světě Emminých dohadů o tom, kdo ke komu co cítí, až jsem se sama nechala zlákat ke tvorbě vlastních teorií. Občas jsem soucítila s Eminými omyly a nedočkavě jsem se pročítala dál, abych zjistila, zda-li se Emma nakonec poučí, a zda-li se vyplní mé vlastní očekávání :)
Austenová je láska. Miluju, jak se celou knihu v nic neděje a zároveň se všechno vyvíjí. Všechny ty vztahy, osudy, osobnosti. Třeba taková Emma mi na začátku lezla hodně na nervy, ale postupně jsem si ji zamilovala. Na Pýchu a předsudek to sice pořád nemá, ale za mě lepší než Rozum a cit.
Jane Austenová je jedna z nejznámějších spisovatelek na světě a dodnes má mnoho fanoušků, mezi které se hrdě řadím i já. Je to má vůbec nejoblíbenější autorka a Emma je má nejoblíbenější hrdinka. Když se vysloví jméno této autorky, asi si mnozí z nás vybaví jako první její nejvíc úspěšné romány - Pýchu a předsudek a Rozum a cit, ale já osobně si vždy vybavím jako první její román Emma.
Ke všem knihám Jane Austenové se každoročně vracím a nejinak tomu bude i letos.
Kdybych měla poskládat svůj pomyslný žebříček TOP tří knih Jane Austenové, byly by to tyto:
1) Rozum a cit
2) Emma
3) Pýcha a předsudek
Emma se mi četla ze všech knih nejsnadněji, její hrdiny jsem si zamilovala - obzvláště pana Knightleyho. Celá atmosféra příběhu nádherně vykresluje aristokratickou společnost, milostné vztahy i příjemné venkovské prostředí. Pokud hledáte knihu, u které si odpočinete a máte rádi romantiku, tato kniha je pro vás jako stvořená. Moc doporučuji.
Kniha mě velice příjemně překvapila. Přečetla jsem v angličtině, na což můžu být hrdá, a zároveň jsem se tak nepotýkala se špatnými překlady.
Několikrát jsem byla překvapena nesčetnými oznámeními, jež všechny nebylo možné předvídat. Pro postavy byl výsledek tím nejlepším, co se mohlo stát.
Se zaujetím jsem sledovala růst Emmy po celou dobu. A přestože je Emma často za své chování kritizována, já jsem byla schopná si ji oblíbit pro její nefalšovanost, lásku k otci a snahu své chyby napravit.
Třetí kniha, kterou jsem od autorky četla. Bavit mě, narozdíl od prvních dvou, začala až od posledních 100 stran. Strašně mi vadila paní Eltonová a Harrietino ,,jézusmankote’’. Dočetla jsem jen proto, že jsem chtěla vědět, jak celý příběh dopadne. Přijde mi, že všechny autorčiny knihy jsou stále o tom samém...
Dočetla jsem jenom díky Čtenářské výzvě. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická a postupem času mi začalo být úplně jedno, jak to dopadne...
Moje úplně první kniha od Jane Austenové a nezklamala! Prvních 100 stran jsem musela přelouskat, neboť to nebyl můj šálek čaje, ale poté jsem se do toho tak moc zažrala, že jsem nemohla přestat a knihu za tři dny dočetla. Emma mi zprvu přišla jako nesympatická osoba, ale postupem času se měnila k lepšímu. A ten konec jsem popravdě vůbec nečekala, ale mile mě překvapil. Za mě rozhodně doporučuji!
Jane Austenová mě prostě baví. Další kniha, kterou jsem přečetla s nadšením. Příběh se trochu chvílemi táhne a jedna postava mi lezla na nervy, ale celkově mě to pobavilo a určitě si přečtu další příběh od skvělé Autstenové.
Předně musím pochválit obálku z nakladatelství Slovart. Je absolutně úžasná a já jsem zjistila, že Slovart vydalo již dvě knihy od této autorky a připravuje další. A co je nejlepší, všechny mají obálky v ladícím duchu a v knihovně vedle sebe budou knihy vypadat krásně. Mám veliké nutkání si všechny tyto výtisky koupit. Nejspíš si tu radost udělám.
Nejen obálka, ale i překlad je výborný. Autorka umí skvěle vystihnout a popsat charaktery postav. Jejich myšlenky, dojmy a chování. Až mě to překvapilo. Vůbec si nepamatuju, že Austinová má postavy tak perfektně propracované a vykreslené. Proto obdivuji i překlad Kateřiny Hilské, který je lehký a přirozený vzhledem k tomu, že autorka žila v letech 1775 – 1817. Což si myslím, že je určitě náročné překládat knihy z té doby.
Mě se kniha moc líbila a velmi dobře se mi četla. Doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Tak tuhle knížku máme doma dlouho. S moc pěkným překladem od paní Evy Kondrysové a ilustrací Adolfa Borna z roku 1982. Kniha s hlavní hrdinkou Emmou mě baví i dnes. Tahle mladá dáma, byla v oné době vážně nezmar a svou prostořekostí, tvrdohlavostí, ale i urputností, předčila leckterého muže... Byla to taková, dnes by se dalo říci i ,,svatební zprostředkovatelka," která děláním si starost o blaho a štěstí ostatních, málem zapomněla na blaho a štěstí vlastní... ; )