Encyklopedie soběstačnosti pro 21. století: Rodinná zahrada
Eva Hauserová
Encyklopedie soběstačnosti nabízí základní rady a tipy pro zahradníky samozásobitele a pro malé domácí hospodářství. Důležité informace tu najde každý, kdo si chce začít pěstovat vlastní jídlo a navrhnout si zahrádku tak, aby všechno rostlo a plodilo v „bio“ režimu, ekologickým a udržitelným způsobem, zdravě a v souladu s přírodou. I na malé zahrádce můžeme uzavírat koloběhy zdrojů a odpadů, vystačit s minimem fosilních paliv a čerpat přitom ze znalostí a zkušeností předchozích generací. Seznámíte se tu se základy péče o půdu a hospodaření s vodou na pozemku, s permakulturními metodami designu zahrady, dozvíte se, jak vytvořit jedlý les. Nechybí ani návody na přírodní ochranu rostlin před nemocemi a škůdci, na domácí semenaření, ani přehled pěstování nejdůležitějších druhů užitkových rostlin, včetně starých a krajových odrůd. Vše doplňuje kapitola o chovu drůbeže pro ty, kdo by si rádi pořídili slepice, kachny nebo husy.... celý text
Přidat komentář
Nepředpokládám, že by na základě této příručky začali lidé houfně farmařit a obstarávat si potravu lopocením se na vlastním statku. Přesto však pro mnohé z nás může být tato myšlenka lákavá. My co máme jenom malé zahrádky najdeme v knize několik inspirativních nápadů (díky za ně).
Pokud ke knize již zpočátku budete přistupovat jako k encyklopedii, jíž je, tj. soupis mnoha věcí, mnoha témat, ale žádnou velkou hloubku, zklamáni nebudete. V tomto případě se kniha může stát skvělým vodítkem k tomu, co všechno ještě v oblasti permakultury je možné, co si můžete ještě dále více nastudovat, zjistit, vyzkoušet... Pokud ale čekáte více rozepsané osobní zkušenosti, postřehy, návody, detailnější popisy, zvolte jinou knihu. Tato kniha je hezká, tematicky ucelená, obsáhlá, ale již trochu pokročilejší člověk, který se o udržitelnost zajímá, v ní asi nic moc nového nenajde.
Vcelku zajímavá a pestrá kniha pokrývající oblasti jako ekosystém zahrady a proces sukcese, půda a voda na pozemku, návrh pozemku, pěstování kulturních rostlin včetně semenaření, chov drůbeže a živočichové na pozemku a jejich význam. Samozřejmě s ohledem na rozsah témat a omezenou velikost knihy témata nejsou rozpracována do velké hloubky. Přesto se domnívám, že tam nalezne zajímavé informace i zkušenější zahradník a proto knihu mohu jen doporučit.
Štítky knihy
soběstačnostAutorovy další knížky
1991 | Gooka a dračí lidé |
1992 | Hostina mutagenů |
1992 | Cvokyně |
2016 | Encyklopedie soběstačnosti pro 21. století: Rodinná zahrada |
2014 | Noc v Mejdlovarně |
Letos nás na zahradě čekají velké věci, tak jsem sáhla po této knize. Ve výsledku mi toho některé kapitoly přinesly méně a některé více. Editorka hodně čerpala z knih Zdravá zahrada a Pěstujeme si vlastní semínka, a tyto já už doma mám a jednu z nich jsem četla minulý rok. Ale nevadí, opakování je matka moudrosti. Nejvíc mě zaujaly kapitoly o vodě, odrůdách stromů a chovu slepic. Nasbírala jsem hodně tipů, které hodlám aplikovat na naše malé hospodářství. Jinak je to opravdu encyklopedie, informace jsou podávány v některých případech dost stručně, ale máme Google, a tak si pomůžeme a dohledáváme. Ve výsledku si ale myslím, že kniha se u nás doma určitě neztratí. 85%