Enderova hra
Orson Scott Card
Enderova sága série
1. díl >
První kniha Enderovské série. Vědeckofantastický román, který můžeme doporučit všem milovníkům dobré literatury. Román nejen o zápasu pozemské civilizace se smrtelným nebezpečím z kosmu, ale také o přátelství, bratrské lásce a nenávisti. Kniha je napsána strhujícím způsobem a patří k tomu nejlepšímu, co současná americká sci-fi produkce nabízí. Kniha oceněna cenou Nebula 1985 a Hugo 1986.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Laser-books (Laser)Originální název:
Ender's Game, 1985
více info...
Přidat komentář
Úvodní kniha ságy o Enderovi. Je výborná, ať už ji člověk čte v jakémkoli věku. Příběh je poněkud pochmurný, atmosférou se prolíná nejprve trochu šikana, posléze odcizení výjimečně nadaného dítěte, to vše ovládané (do značné míry) dospělými, kde dosažení cíle je nejdůležitější a cesta k němu vedoucí je bez ohledu na oběti.
Skvělá kniha plná až strašidelně přesně popsané manipulace, kterou můžeme přečíst jak jedním dechem skrze poutavý příběh s velkolepým závěrem, tak pomaleji s důrazem na velkolepě zpracovanou psychologii. Sám jsem četl dvakrát :).
Sci-fi je můj oblíbený žánr, takže je s podivem, že jsem Enderovu hru četla až teď. Čekala jsem space operu. Space opery s občas chutí přečtu, vždyť jsem vyrůstala na Troskovi. Ale typická space opera, pokud je bez přesahu, je pro mě zpravidla v kategorii nenadchne ani neurazí.
V Enderově hře ten přesah je, skvělá psychologická sonda.
Přidám se k těm, komu vadily příliš malé a příliš geniální děti. Mladí vyvolení, kterých je v knihách dost, jsou zpravidla už alespoň v pubertě. Musím ovšem uznat, že Enderova hra byla napsaná v osmdesátých letech a to ještě mladistvý vyvolený snad nebyl v každé druhé nebo spíš skoro v každé YA fantazy.
Možnosti sítě jsou odhadnuty docela dobře.
Dost děsné mi přišlo, co s dětmi výcvik udělal. A napadla mě docela kacířská myšlenka. Jestli civilizace, která se zachrání za takovou cenu, za záchranu vůbec stojí.
Genialni. Ctive vypraveni vycviku ve vesmirne akademii, strhujici akcni sekvence, myslenkove podhoubi, vytecny zaporak (zaporaci), propracovane charaktery, a predevsim - uzasne provedena pointa, ktera mi vyrazila dech. Jedna z nejlepsich knih, jake jsem v zanru cetl.
Zpocatku jsem mela problem se zorientovat, ale pak to dostalo spad. Trochu vzdalene knizka pripomina Ten bajecny den. Ale opravdu vzdalene. Deti se tu stavaji nadeji pro budoucnost a preziti, Ender se postupne propracovava z outsidera na favorita. Rozuzleni je prekvapive. Doufam, ze se tato fikce nenaplni v realnem zivote, pribeh je totiz hodne nadcasovy, ale perfektni a nuti k cteni dalsiho dilu.
Napsat k této knize nějaký komentář, je pro mě celkem dost velká práce. Musím totiž dávat pozor, abych to nepřeháněl se superlativy. Ender Wiggin je postava, se kterou jsem se ztotožnil a to nejen v této knize, ale i v jejích pokračováních. Jedna z nejlepších sci-fi, co kdy byla napsána. Super, bomba, perfektní (to předsevzetí o nepřehánění se superlativy zjevně nevyšlo), prostě pecka a povinné čtení nejen pro fanoušky sci-fi.
Knihu jsem četla v rámci společného čtení na ČBDB a jsem ráda, že jsem se zúčastnila, protože bych jinak o této knize neměla vůbec povědomí. A to by byla fakt škoda, protože Enderova hra mne fakt bavila. Mrazí mne z toho, co společnost byla schopna dělat s malými dětmi – obrat je o dětství, byť to mělo být z důvodu velkého poslání, nějakého většího poselství. Aby bylo zachráněno lidstvo, generace dětí přišly o dětství a staly se z nich bojové stroje. Začátek knihy byl trochu pomalejší, ale pak se to rozjelo a byla to fakt pecka. Z některých věcí mne trochu mrazilo. No a ten konec mne dostal. Každopádně se jedná o skvělé čtení a nedivím se, že má kniha tak pozitivní hodnocení. Určitě mohu doporučit.
Bezesporu se však jedná o jedno z těch důležitějších a vizionářských děl, která se kdy na poli science fiction objevila. V uzavřeném prostředí Bitevní školy, v níž jsou zavřeny desítky nejinteligentnějších a současně nejdominantnějších dětí světa, rozehrává autor skvělou etudu. V ní si pak hraje s psychologií postav všech žáků, ale i těch několika málo učitelů, kteří mají za úkol ze svých svěřenců dostat maximum v co nejkratším čase a za použití téměř jakýchkoli metod. Druhá, menší, dějová linka, která se věnuje Enderovým sourozencům, byla z mého pohledu slabší, neboť jsem se nějak nedokázala smířit s tím, že by něco podobného opravdu vymyslely zhruba dvanáctileté děti. To už ty strategické hry u cca 8letého Endera mi přišly snesitelnější :) Autor mě rozhodně nalákal k dočtení celé této i Stínové série...
4,5/5*
Kniha se výrazně odlišovala od mých vzpomínek na předchozí čtení kdysi v adolescenci. Pro jistotu jsem si našla podrobnější informace o původní povídce, ale tím se moje hluboké zapomnění čehokoli jiného než brutální manipulace, bitevní místnosti a motivu mluvčího za mrtvé nevysvětlilo. No nešť, zajímavější (a téměř zázračné) je, že jsem ten příběh vůbec byla schopná dočíst, a to dokonce dvakrát za život! Jednak moje prostorová a kinestetická inteligence dosahují závratných hodnot nula nula nic, tudíž jsem třem čtvrtinám textu slepě věřila a v pudu sebezáchovy se nepokoušela si je ani představovat, zavařil by se mi mozek. (Kupodivu mě to přesto velmi bavilo.) Druhým důvodem vzájemné nekompatibility je převládající atmosféra (na více rovinách příběhu) boje, hry s nulovým součtem, myšlení ve stylu nedáš-dostaneš - poměrně věrohodná, vzhledem k datu vzniku asi není divu. V ní jsem se cítila jako ryba... na vzduchu. Ani twist na konci to nevyřešil - vyznívá spíš jako zbožné přání.
Nejvíc mých myšlenek se točilo kolem tématu manipulace, snadnosti, s jakou člověk sklouzává k vševědoucnosti, s jakou vytahuje kanón na komára a odhazuje náročnější řešení. Mít moc nad něčím životem, a mít tu moc z chvályhodného důvodu, to představuje velmi delikátní pokušení.
3,5 hvězdy.
Docela zábavný, ale nějak jsem čekala, že se to hrozně moc rozjede, nicméně to nepřišlo. (Snad v dalších dílech?) Nijak zvlášť mě to nezasáhlo...
Myšlienka využívania neskalenej detskej mysle na vojenské účely je v skutku desivá a v mojom prípade utlmila mnoho ďalších, zaujímavých myšlienok a motívov, ktoré kniha podsúva. Aj vďaka tomuto má Enderova hra v celej sérii osobité miesto, napriek tomu, že v rámci série ide o akčnejšie a priamočiarejšie dielo. Ako inak, film, ikeď v celku podarený, je odprostený od väčšiny zaujímaých myšlienok, ikeď tie by podľa môjho názoru predajnosti filmu nijak neublížili.
Motiv i zpracování se mi líbilo. Rozvedení myšlenek jako, že náš strach, je naše největší síla, že touha přežít je extrémně silný pud, že účel světí prostředky a pro dobro celku lze obětovat jednotlivce, je dobře zasazené do sci-fi která je aktuální dnes a bude i do budoucna. Autor výborně trefil vliv sociálních sítí a to víc jak 20 let před tím, než vzniklo něco jako FB, klobouk dolů.
Výborné scifíčko, dokonca s filozofickým a sociálnym presahom. Ďalšie diely som nečítal. Čakajú na mňa v polici...
Zajímavý příběh, který Vás donutí přemýšlet za hranice světů, které znáte. Byt se jedná o první knihu v sérii, zakončení se mi líbí takové , jaké je a další díly mě nelakaji.
Román řadím k těm lepším z žánru sci-fi. Především střední část, kdy se Ender učí mezi kolektivy podobných žáků je velmi zajímavá a napínavá. Závěr mi přišel trochu uspěchaný a odbytý.
Beru poněkud s rezervou onu genialitu dětí, které s bravurní taktikou vyhrávají složité vesmírné bitvy, a vlastně i celý nápad použít pro tak zásadní záležitost (válka o přežití lidské rasy) místo dospělých osob děti ve školním věku. Enderovy myšlenkové pochody bylo nicméně napínavé sledovat, jeho postupu mezi absolutní elitu nešlo nefandit.
Autor měl v románu i zajímavé postřehy - např. využití počítačových sítí pro ovládnutí širokých mas obyvatelstva - a to v době, kdy skutečný internet ještě prakticky nexistoval (rok 1985).
V závěru to bylo trochu moc překombinované a přitom příliš zkrácené na to, aby se celý příběh důstojně uzavřel. Nejspíše je tak prostor pro další pokračování - budu o dalších dílech uvažovat. 85%
První myšlenka na tuto knihu byla, že tohle není nic pro mě a nebude mě bavit. Zpočátku mi dělalo problém se v knize orientovat, dostala jsem se do rozjetého příběhu a pochop to. Naštěstí po pár stránkách už jsem se začala orientovat a kniha mě chytila. Přečetla jsem ji za jediný den, jak moc se mi líbila. A ten konec? To byl naprostý šok, nečekala jsem to.
Štítky knihy
space opera zfilmováno mimozemské civilizace Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) válečné sci-fi sci-fi
Autorovy další knížky
1994 | Enderova hra |
2002 | Mluvčí za mrtvé |
2001 | Enderův stín |
2002 | Xenocida |
2010 | Ender ve vyhnanství |
Když jsem před několika lety, poprvé shlédnul film Enderova hra, tak jsem si myslel, že to bude jenom další z řady tuctových příběhů o dětských hrdinech, kteří zachrání svět. Enderova hra mne však velmi mile překvapila a to především svou vynikající pointou, která dala celému dílu úplně jiný rozměr. Endera jsem najednou nevnímal jako hrdinu, ale jako oběť brutálního válečného masokombinátu. V tomto směru se film drží své knižní předlohy.
Závěr knihy vyznívá mírně optimisticky, ale vnitřně se nemohu ubránit dojmu, že kdyby někdo v dětství prošel tím co Ender, tak by z něj v dospělosti byla naprostá lidská troska.
Celkově dávám 4 hvězdy, protože i když se mi Enderova hra moc líbila, tak autorův styl mi přišel takový obyčejný a tu jednu hvězdu já si nechávám pro knihy, které mne osloví o trocu hlouběji. V každém případě bych Enderovu hru doporučil všem fanouškům sci-fi, protože i po letech, které uplynuly od jejího vydání, mi přijde pořád aktuální.