Enderova hra přehled

05.06.2024

Musel jsem si po přečtení dát chvilku na vydýchání a uspořádání myšlenek. Enderova hra je totiž ve svých základech zvláštní kniha. Neustále šikanovanému Enderovi jsem nedokázal fandit. Ten jeho geniální mozek totiž nepoznáváme do hloubky, prostě mu všechno jde dobře a rychle. Děním na vojenské škole taky trávíme až příliš často, jednotlivé bojové akce jsou zbytečně podrobné, protože ve výsledku nejsou naprosto potřeba. Jediná jiskřička lidskosti hlavní postavy tak přichází v okamžiku, kdy psychicky i fyzicky zkolabuje. Část na Zemi je pak vyloženě divná a Card si tam jen hodní svoje ego, jak dokáže předpovídat budoucnost. Tak proč tak vysoké hodnocení? Jedním slovem - atmosféra. Celá kniha je prodchnuta velice podivným podhoubím, plným nervozity, náznaků a šedých zón, že vás bude bavit ji číst. Vy prostě tušíte, že se tady někde hraje velká fraška, že nic z toho nebude jen tak, a tak čtete a čtete a on je najednou konec. Hořkosladký, melancholický, finální. To je taky důvod, proč se nepoženu do pokračování, za mě je tohle ukončení tak akorát.