Enderova hra
Orson Scott Card
Enderova sága série
1. díl >
Legendární science-fiction román - předloha stejnojmenného velkofilmu. NEBULA 1985 & HUGO 1986 Země je opět v nebezpečí. Mimozemská rasa je připravena k rozhodujícímu úderu. Přežití lidstva závisí na vojenském géniovi, který by měl vetřelce porazit. Ale kdo jím bude? Ender Wiggin. Geniální. Nemilosrdný. Lstivý. Mistr taktiky a strategie. A dítě. „Enderově hře sluší označení intenzivní. Dvakrát na Zemi zaútočili mimozemšťané a lidstvo téměř vyhubili. Protože musí v dalším střetu zvítězit, začne světová vláda „pěstovat“ vojenské génie - aby je poté vycvičila v umění války... Nikoho nepřekvapí, že počáteční výcvik se odehrává ve formě „her“... A Ender Wiggin, génius mezi génii, všechny vyhrává. Je dost chytrý, aby věděl, že čas se krátí. Ale je dost chytrý, aby dokázal zachránit planetu?“ New York Times „Card tímto románem naplnil svůj předchozí příslib... a to vskutku bohatě.“... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
Ender's Game, 1985
více info...
Přidat komentář
Hm, velmi zajimava knizka. Poprve jsem cetla asi pred 10 lety a nelibila. Ted jsem uz dozrala natolik, ze pribeh ocenuji, ackoliv neni uplne uveritelny.
Četl jsem letos v dubnu.
Pamatuju si, že jsem přemýšlel, zda čtu velmi dobrou nebo velmi špatnou knížku. Pět hvězdiček zachránil nečekaný zvrat v závěru.
Ku knihe som sa dostal na základe čtenárské výzvy - a super voľba. Majstrovský kus sci-fi, autor vytvoril prepracované dielo zamerané na samotnú postavu, nie na opisy nepochopenej budúcnosti. Z prostredia školy pre medzigalaktických veliteľov, autor na relatívne malom priestore rozohral dej, kde sa zameral na vzťahy medzi mladšími a staršími žiakmi, na ich spoločný pobyt v malom priestore, kde človek nesmie ukázať strach a mať rešpekt. Veľký priestor je venovaný rozvoju charakteru a tlak učiteľov a starších žiakov formuje Endera na veľkého veliteľa. Kniha je vynikajúco napísaná, čo sa týka rozvoja hl. postavy a nezaostáva ani vytvorené universum. Rýchlo, rýchlo zohnať ďalší diel.
Moje první setkání s tímto autorem dopadlo velmi dobře. Téměř celou knihu jsem přečetl na jeden zátah, což vypovídá o tom, že se četla dobře, že nenudila, že byla zajímavá, a to i přesto, že nejsem vůbec fanda do válčení a vojenské taktiky. Z tohoto důvodu mě nezajímaly pasáže věnující se bojové strategii, kterých ale naštěstí nebylo tolik. Když to shrnu, námět je taková klasická stará škola sci-fi, o které není třeba moc polemizovat - je to či není uvěřitelné, to je na každém, ale je třeba to brát tak, jak to je a není účelem to řešit. Trochu víc možná někdo řeší to, jakým jazykem mluví a jak se chovají opravdu malé děti - to je méně realistické, ale opět není nutné to nijak řešit. Prostě se nechce unášet příběhem a vychutnávejte si ho. Za pozornost stojí doslov, detailně pitvající celé autorovo dílo. 75-80%, 12. 9. 2022.
Dodám, že ač jsem s románem spokojen, mám jaksi dojem, že už nic od autora číst nemusím, že vše ostatní bude jen slabší pokračování.
četla jsem před pár lety, bohužel serie mě nezaujala, přečetla jsem 1-2 díl, dále jsem nepokračovala. Námět není špatný. Knihy se i dobře čtou. Ale nesedla mi úplně celá zápletka.
V tomto případě se mi filmové zpracování líbilo více.
Koupil jsem si ji nezvykle do letadla jako audioknihu.
Tohle dilo přesahuje, dle meho nazoru, hranice sci-fi. Lidskost, přátelství, vnímavost, soucit, …. dostanou nemalý prostor v tomto příběhu.
Mnohý (nejen) africký potentát dávno dobře zná potenciál dětských vojáků a mnohý (nejen) dětský voják se z válčení už nikdy dohromady nedá. Všechno ostatní je málo akční, nudné, statické. Zajímaví jsou také Cardovi mimozemšťané, kteří se nechovají v knihách obvyklým způsobem. Rovněž zde najedeme funkční návod, jak se vypořádat se šikanou a jak vést skupinu k cíli:)
Mělo by se to jmenovat Enderova PSYCHOhra. Je to skvělá knížka, přímo kulturní zlato literatury, ale mě bylo opravdu hodně málo let když jsem to četl(devět?), takže pro mě ta knížka opravdu nebyla.
Když jsem viděl film,byl jsem toho názoru že je skvělý. Pak, když jsem přečetl knihu,naštvalo mě že z toho udělali pohádku se skvělým nápadem.
O šikaně mi stačí jen číst a cítím odpor. Tak bohužel hned v prvních kapitolách i odpor k této knížce, proto jsem jí odložila nedočtenou. Chování útočníků nikdy nepochopím. Přitom mám sci-fi tak ráda! Asi je to spíš po chlapy, těm většinou násilí a války nevadí.
Tahle wigginovic rodinka se povedla... máma a táta sice stojí za starou bačkoru zato jejich ratolesti...inu více se dočtete v knize, která pro mě nebyla ani moc o sci-fi, bylo to spíš o šikaně a prosazení se v drsných podmínkách vojenského "internátu"... Zajímavě přetavená vize budoucnosti do současnosti - Demosthénes a Locke = dnešní influenceři/youtubeři...doporučuji číst, ale trochu se obávám v pokračování této ságy, když vidím ta slabší hodnocení dalších kousků...
Za mě je sci-fi prostředí spíše kulisa a hlavní je psychologická linka, takže mi ani moc nevadilo, že jsem se o světě, vněmž Ender žil, moc nedověděla. Všechno se soustředí na Endera a jeho výcvik, přesto je tu řada postav, které jsou neméně zajímavé a taky řada jiných, které jsou spíš do počtu, i když je to možná škoda. Ale popisem dalších postav by to asi trochu ztratilo "tah na branku". [Teď přijde lehký SPOILER] Nemohu si pomoct a musím svým způsobem obdivovat Graffa - byť s jeho názory nesouhlasím a své dítě bych mu nesvěřila. Celá škola je ale vedena naprosto skvělým způsobem - vytvoříte vhodné prostředí a podmínky, kde se jedinec učí sám - z vlastní motivace. Učitel pozoruje a přizpůsobuje aktivity aktuálním potřebám jedince (záměrně nepíšu dítěte). Bohužel chybí to, že ve správnou chvíli učitel také zasáhne. Ale ani to nemohu s ohledem na Graffovo mentální nastavení automaticky zaškatulkovat jako zavrženíhodné. A to je právě to, co podle mě Endera při vší genialitě dělá dítětem. Do školy přichází zpracovaný propagandou a všechno vidí jen v černé a bílé - jako v pohádkách (zlý drak, hodná princezna). Ač u nepřítele je schopen empatie, málokdy chápe emoce dospělých a to, co se za jejich jednáním skrývá. Konečně i Petera a Valentýmu vidí dlouho černobíle.....a přitom čtenář ví, že to není úplně pravda. Ender, který vidí náznak (například Peterovo empatické chování, když si myslí, že Ender spí, nebo chování Graffa, který ho neopouští...), zkratkovitě to považuje za léčku. Postava je u něho nějak zařazená - tj. Ender interpretuje její chování podle toho. Neříkám, že takhle mnohdy neuvažují dospělí lidé (a to dokonce i v knize samotné), ale řekla bych, že schopnost rozlišování oněch stupňů šedi, je i v této knize vnímáno jako znak dospělosti. Možná i proto bylo třeba dětských vojáků - v rozhodující chvili a k tomu ještě ve spojení se závěrečnou pointou.
Kultovní záležitost v žánru sci-fi a podle mě si tento status zaslouží. Nejlepší sci-fi knihou pro mě stále zůstává Hyperion ale Enderova hra bude mít v mé knihovně vždy speciální místo.
Je to nenáročné, svižné čtení. Jednoduchá premisa "mimozemská hrozba, kolonizace, vesmírné bitvy" atd. - Autor to ale obalil výbornými postavami a vetkal do příběhu vrstvy.
Endera jsem litoval a celou dobu jsem si říkal jestli účel opravdu světí prostředky...Nakonec knihy se dozvídáme, že vlastně ne. Ender je génius ale než z něho bude legendární velitel flotily, je třeba ho nejprve izolovat, vzít mu všechno na čem mu záleží, zlomit ho - Na to, že je dítě bitevní škola nehledí a místy jsem měl chuť Graffovi zakroutit krkem.
Nikoho asi nepřekvapí, že Ender to nakonec zvládne ale za jakou cenu?
Příběh je psaný svižně, nikde se autor nezdržuje zbytečně dlouho a stránky se otáčejí samy. Konec se mu podle mého taky hodně povedl a zanechal ve mně stopu. Můžu vřele doporučit.
Enderova hra pro mě byla druhá kniha od O.S.Carda a jen jsem se chtěl ujistit jestli chci jeho knihy číst dál a chci je prostě dobrej. Jen se mi trochu nelíbilo jak se děti chovají a mluví až moc jako dospělý jinak úžasná myšlenka.
Nemôžem si pomôcť, ale ani opakované čítanie po cca dvadsiatich rokoch mi neprinieslo pôžitok a pritom som ho tak očakával. Príbeh som si na počudovanie pamätal takmer do detailov a stále som čakal to "wau" (nedostavilo sa), za ktoré toto dielo dostalo Nebulu aj Huga. Kniha je jednoznačne v rámci žánru nadhodnotená alebo som čítal inú Enderovu hru. Sci-fi je jediný zo žánrov, ktorý ma nesklamal (hoci pár kravín sa aj tu nájde), no mnohokrát sa nestotožňujem s udelením ocenení a v rokoch 1985 a 1986 vyšlo niekoľko kníh, ktoré by si Nebulu a Huga (z môjho pohľadu) zaslúžilo viac. Nevadí, ani s Oscarmi sa nestotožňujem, ale názor akadémie rešpektujem. :-)
Okrem toho mi bol Ender od samého začiatku dosť nesympatický (aj prvý raz, aj teraz), ak by som ho stretol, mal by som chuť rozbiť mu nos. Navyše je Orson začiatočnícky kostrbatý a napríklad jeho Vykúpenie Krištofa Columba je o triedu lepšie napísané a určite lepšie dielo, než Ender. A ešte jedna vec, ktorá je najväčšou slabinou Enderovej hry - takmer úplná absencia opisu sveta, v ktorom sa príbeh dohráva. Takisto som ani na okamih neuveril, že deti prestanú byť akoby cvaknutím vypínača deťmi a chovajú sa ako dospelí. Sú to stále deti - síce geniálne - ale deti so všetkým, čo k nim patrí. Za mňa skutočne precenená kniha.
Chytře vymyšlený sci-fi příběh. Od poloviny knihy si říkám, zda čtu jen první díl, nebo bude mít kniha svůj originální konec. A ejhle byl tu konec knihy.
Ender je pro mne jednou z nejlepších scifi. Zamyšlení nad tím, jak lze ovládat děti a zároveň děti dokážou zachránit svět. Tvrdé podmínky výcviku ukážou člověka, zde děti, jaké jsou a jen někteří dokáží před sebou i světem obstát. Doporučuji i další knihu z pohledu Fazolka.
(SPOILER) Žádná kniha není úplně dokonalá, ale to jestě neznamená, že to není výborné čtení. Tady by se dal vytknout třeba závěr (z mého pohledu by příběhu nijak neublížilo, kdyby končil závěrečnou bitvou a odhalením), nebo nesoulad mezi věkem hlavních postav a jejich dospělým způsobem myšlení a chování (jakkoli se autor v předmluvě snaží tenhle prvek obhájit). Na druhé straně ale asi málokterý jiný autor dokázal tak výborně vykreslit postavení a společenskou osamělost výjimečně inteligentního člověka (tím spíše pak v armádě) a armádní dril. Kniha by klidně mohla sloužit i jako výborná učebnice metod manipulace a způsobů boje proti ní. No a pak jsou tu samozřejmě neméně hezky propracovaná etická témata – zejména ve vztahu mezi lidmi a Termiťany. Přinejmenším z těchto důvodů si knížka své postavení na výsluní žánru zaslouží.
Štítky knihy
space opera zfilmováno mimozemské civilizace Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) válečné sci-fi sci-fi
Autorovy další knížky
1994 | Enderova hra |
2002 | Mluvčí za mrtvé |
2001 | Enderův stín |
2002 | Xenocida |
2010 | Ender ve vyhnanství |
Nejdřív jsem viděla film a až pak přečetla knihu. A moc mě nechytila, místy vyloženě nudila. Na druhý díl mě to nijak nenavnadilo. Možná kdybych byla mladší.