Erazim Kohák: Poutník po hvězdách
Roman Šantora , Jiří Zajíc
Kniha rozhovorů by měla nabídnout originální setkání se třemi rovinami zpřítomněnými v životě Erazima Koháka. V té "nejsvrchnější" jde o jeho názory - filozofické, ekologické, pedagogické. Ve střední jde o jeho osobní zkušenost s demokracií - s jejím fungováním, nemocemi i nadějemi - a to jak v bývalém Československu před emigrací, tak zejména v USA a poté opět u nás. Autoři ho představují nejen jako teoretika, ale hlavně jako svědka, který se umí dívat, reflektovat a angažovat se tam, kde je třeba. Srovnání americké demokracie s tou "naší" pak přináší řadu inspirací. A konečně kniha poskytuje ucelenější pohled i na osobní příběh E. Koháka a skrze něj umožňuje zahlédnout, jak jím prozařuje Boží záměr - pokud je člověk ochoten nechat se jím vést. ... celý text
Přidat komentář
Tentokrát mi to dost dlouho trvalo, než jsem se dopracovala do poslední stránky . Několikrát jsem se vracela ,poněvadž filosof pan doktor Kohák píše tak čtivě a srozumitelně, že každé jeho slovo pohladí po duši. Byla jsem sice na jedné z jeho přednášek, ale ráda jsem vzala knihu do ruky znovu. Hodně se vrací k myšlenkám Masarykovým, Patočkovým a j. zabývá se i rozbory o ekologii, gramotnosti, zdravotnictví i školství, přirozenosti života. "Chodíme po asfaltu, ne po dobré zemi, vzhlížíme na neon, ne na hvězdné nebe nad námi." "Civilizace se soustředila na výrobu techniky, neptá se, co by bylo užitečné, čeho je třeba." Kniha je plná krásných myšlenek, je třeba se k ní vracet. Přestože pokud žil s rodiči vždy jako hoch v Praze, hlásí se k rodnému koutu v Krkonoších, první předkové snad žili v Jilemnici, snad proto má rád Krkonošské pohádky, kde snad Trautenberk mohl žít mezi Poniklou, Jestřabím a Křižlicemi, kde má svůj druhý domov. I když žil mnoho let v Americe, srdcem zůstal Čechem. Krásný člověk s krásnými myšlenkami.