Eseje
Emanuel Frynta
Úplný soubor esejistického díla Emanuela Frynty patří k základním hodnotám české literatury druhé poloviny 20. století. Kniha je rozčleněna do oddílů: Poválečné kritické články, Z prostoru Čech (studie o Ignátu Herrmannovi, Franzi Kafkovi, Jaroslavu Haškovi /vycházející zde z rukopisu vůbec poprvé/, Bohumilu Hrabalovi), O ruské literatuře, O baroku a španělské literatuře, O slovesném umění a O výtvarném umění. Jádro knihy leží v oddílu druhém, třetím a pátém – ty představují Emanuela Fryntu jako zcela mimořádnou literární osobnost. Knihu uspořádal a doslov napsal Fryntův přítel, rusista Jiří Honzík. Součástí knihy je úplná bibliografie Fryntova básnického, esejistického a překladatelského díla z pera Ireny Kraitlové a obrazová příloha, představující mimo jiné Emanuela Fryntu jako pozoruhodného fotografa. První vydání.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1984 | Moudří blázni |
1988 | Písničky bez muziky |
1970 | Meč a píseň |
1998 | Nová knížka pro děti o chvástavém štěněti |
1993 | Závratné pomyšlení |
Popravdě si teď hned nevybavuji jiného českého autora, jehož schopnost tvořit nádherné texty by mě srovnatelně ohromila. Přemýšlím, jak přesně vyjádřit, co tu mám na mysli: myslím obecné umění napsat text. V malém měřítku máme něco podobného za úkol v práci mnozí z nás, nejen spisovatelé. Téměř každý musí občas vyplodit několik odstavců prezentujících nějakou jednodušší či složitější myšlenku, zprávu, projekt, hodnocení apod. Myslím, že by pán takovéto kvality byl hvězdou i v jiných profesích, kde záleží na umění psát. Kdyby byl p. Frynta býval třeba litigačním advokátem, soudci by jeho podání milovali a všechny spory by vyhrával.