Estetika přírody: K historii estetického ocenění krajiny
Karel Stibral
Kniha sleduje proměny estetického ocenění přírody v evropské kultuře s důrazem na proměnu estetických preferencí od krajiny zemědělské, ovlivněné člověkem, ke krajině „divoké“, krajině velehor a lesů. Sleduje také proměny pohledu na přírodu jako na krajinu a význam estetického ocenění pro tento typ pohledu stejně jako vztah umění a zobrazované přírody. Text se opírá především o práce z filosofické estetiky, které doplňuje materiálem z výtvarného umění a jeho teorie, cestopisnou literaturou a přírodními vědami, částečně i krásnou literaturou. Pozornost je věnována i aktivitám, které jsou s oceněním přírody spojené, jako je turistika či ochrana přírody. Těžiště práce je v období nejradikálnějších změn vkusu týkajícího se přírodních scenérií, v období od počátku 18. století do romantismu (kdy se například hory změní z doposud nezajímavých či přímo šeredných objektů na turisty vyhledávané krásné a vznešené scenérie), doplňuje je ale kapitolami, které sledují proměny estetického ocenění přírody i ve starším období od antiky po 17. století a naopak od 19. století po současnost. Text knihy je doplněn kapitolou o přírodovědných výzkumech reflektujících estetické hodnoty krajiny z pozic biologických teorií a metodologie.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Proč je příroda krásná? |
2012 | Vnímání krajiny |
2006 | Člověk a les |
2020 | Estetika přírody: K historii estetického ocenění krajiny |
2012 | Krajina - Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění |
Knihu jsem spíše prolistoval, respektive si vybíral pouze určité pasáže, které mě zaujaly. Přece jenom s tímto tématem nemám žádnou zkušenost a ke knize jsem se dostal spíše náhodou díky recenzi v SALONu Práva. Přesto mě řada věcí zaujala a kniha mě určitě obohatila. Až díky ní jsem si uvědomil, jak je naše současné vnímání přírody a krajiny historicky "mladé" a že to, co dnes označujeme jako starost o přírodu (environmentalismus) je vlastně důsledkem našeho odpoutání od každodenní zkušenosti s ní. Ne nadarmo jsou dnes největšími bojovníky za ochranu přírody mladí lidé ve městech, kteří s reálnou přírodou vlastně ani moc nepřijdou do styku (maximálně jako turisté).