Evangelium podle Jidáše
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193096/bmid_evangelium-podle-jidase-0om-193096.jpg
3
208
208
Mezi starověkými papyry od Mrtvého moře je nalezen pozoruhodný svitek. Pochází zprvního století našeho letopočtu a vše nasvědčuje tomu, že obsahuje pravdivé vylíčení Ježíšova života, jak ho zachytil Jehuda iš Karijot – Jidáš Iškatriotský. Pokud by se prokázala pravost svitku, stal by se z něj jeden z nejvýbušnějších psaných dokumentův historii lidstva, který by zásadním způsobem otřásl základními tisíciletými dogmaty katolické církve. Úkolem svitek prozkoumat - potvrdit či vyvrátit jeho pravost – je pověřen katolický duchovní páter Leo Newman, světově uznávaný odborník na Koiné, dialekt starořečtiny, který se používal v oblasti východního Středomoří na přelomu letopočtu, a zároveň muž, který je v novinách označován za „odpadlického kněze“. Leo je stále více pohlcován odkrýváním tajemství Jidášova svědectví, ale zároveň na něj doléhají i temné zákruty jeho vlastního života. Zakázaná, avšak neodolatelná a zničující láska k vdané ženě. Příběh vášnivého a vrcholně tragického milostného vzplanutí jeho matky ve válkou rozvráceném Římě. Jeho vlastní prožitky lásky a zrady ohrožují pevnost a základy jeho víry stejně pronikavě, jako Jidášovo evangelium. Dramatický a emocemi nabitý románový příběh se klene mezi Evropou v období druhé světové války a Jeruzalémem dva tisíce let po Ježíšově narození.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Kniha ZlínOriginální název:
The Gospel of Judas, 2000
více info...
Přidat komentář
Druhý pokus dostať sa do tvorby tohoto autora a opäť len o niečo nadpolovičná spokojnosť. Síce sa mi kniha čítala lepšie ako Mendelův trpaslík, ale nebola až tak vtipná. Ďalším veľkým nedostatkom bolo, že o samotnom evangéliu v nej až toľko toho nebolo. No aj tak sa mi autorov štýl pozdáva a verím, že k ďalšej knihe sa dostanem čoskoro...
Dostala jsem úplně něco jiného než avizovala upoutávka. Nebavilo mě číst o morálním rozkolu kněze ani o milenci manželky nacistického pohlavára. Milostné zápletky byly úplně zbytečné a obsáhle popisované. K tématu se Mawer dostal obšírněji po 140 stranách. Opravdu nepotřebuju číst kdo komu kam a jak...
Kniha měla dobrý námět, ale oproti jiným knihám pana Mawera, trochu pokulhávalo samotné zpracování. Přiznám se, že prvních sto něco stránek mě poměrně znechutilo, protože mi přišlo, že děj divně skáče a nic moc nedávalo smysl. Později se jednotlivé dějové linky začaly propojovat a příběh najednou dával smysl, nicméně v mém případě již byla škoda napáchána. Je zvláštní, že ač to, co říká v knize Jidášův svitek, je přesně to, co jsem si vždycky myslel a samotné křesťanství beru spíše na úrovni duchovní a hlavně jako otázku víry, tak i přes to všechno mě to, co bylo v úvodu svitku napsáno, vlastně tak nějak šokovalo. Klasický Jidáš i 2000 let poté :) Zbytek děje a knihy se povedl.
Do knihy jsem se začetl díky anotaci o nalezení dávno schovaného svitku napsaného samotným Jidášem Iškariotským. Svitku, jenž může rozmetat dogmata katolické víry. Tyto pasáže byly nanejvýš zajímavé a velmi poučné. Bohužel autor zakomponoval i další linky, milostné a jednu z druhé světové války. Mají svou funkčnost, ale nemusely být tak obsáhlé. Kdyby ten prostor, co celý text knihy zabírá byl více zaměřen na Kristovu linku, určitě by to byla kniha na plný počet hvězd. Přišlo mi, že se autor uprostřed knihy svých vlastních úvah a závěrů zalekl a začal se zaměřovat na méně exponovaná témata. Kniha je jistě velmi čtivá a nastoluje otázky, které by si měl v životě položit každý, svitek však skončí pro mě nepochopitelným zvratem, jenž hlavní hrdina a luštitel textu ve starořečtině provede. Přesto knihu doporučuji.
Nebylo to spatne,ale kdyz knihu srovnam s ostatnimi knihami autora,proste to neni ono.
Víra se svým způsobem snaží přehodit důkazní břemeno na ateistu. My nemusíme dokazovat, že Bůh existuje, vy dokažte, že neexistuje. Mawer v tomto románu rozehrál hru na téma - co kdyby se opravdu našel důkaz, který křesťanskou víru vyvrátí (dlužno tedy dodat, že pouze Nový zákon, kde je to asi poněkud snazší, protože to není až tolik otázka filosofická - otázka nějakého stvořitele a hybatele vesmíru - nýbrž historická). Zároveň se Mawer dost nešetrně trefuje do mnoha negativ církve, která jsou tak nesmyslná, že je opravdu snadné je kritizovat (například naprosto nepřirozený celibát). Nedělá to tedy nějak vyloženě okatě, že by to třeba nějaká postava v knize explicitně kritizovala, ale rozhodně tak na mě mnohé pasáže a celkový děj knihy působily. To vše na pozadí uvěřitelného a zajímavého milostného příběhu. Uznávám, že oproti předchozím autorovým knihám, které jsem četl (Pražské jaro, Pád), má tato pomalejší děj, nemá takový spád a byly chvíle, kdy to bylo i na mě až moc rozvláčné. Z toho pohledu chápu nižší hodnocení, které tu kniha aktuálně má. Sám jsem chtěl dát jen 4 hvězdičky, ale skvěle napsaný konec to vyšvihl na těch 5. Já osobně doporučuji.
Nechápu zdejší nízké hodnocení, ta kniha je prostě výborná. Trochu klame název, protože Jidášovo evangelium nakonec není ta úplně hlavní linka. Ale to vůbec nevadí, protože je tu úžasná kompozice, motivy, prolínání časových rovin, skvěle propracovaná psychologie postav. A česká stopa potěší. Nechci nic vyzrazovat, ale pokud máte rádi chytré knížky, tohle je jedna z nich. Neváhejte.
Tuto knížku jsem si zvolil pro splnění 13. úkolu ČV 2021 (název knihy na 21 písmen). Jak se mi dvě jiné, dříve přečtené, knížky S.M. líbily (Pád, Skleněný pokoj), tak tahle mě nějak neoslovila. Asi to bylo tím skákáním mezi třemi časovými rovinami, přičemž dosti dlouho jsem se nemohl zorientovat a ukotvit v kapitolách Madeleine a Magda. A také rodinné vazby válečné linky se mi pletly. Ale abych jen nekritizoval, dobře bylo popsáno citové vzplanutí hlavního hrdiny. Celkově hodnotím třemi hvězdami, znovu se k ní už vracet nebudu.
Četl jsem tři autorovy knihy. Skleněný pokoj se mi dost líbil, ale Pražské jaro ani trochu. Dal jsem mu sice dvě hvězdičky za snahu a zájem o české dějiny, ale mně jako pamětníkovi to bylo skoro smíchu tím, jak byl autor mimo realitu. Ale to je můj problém. Historické romány nemají číst pamětníci. Přesto jsem se Evangelia podle Jidáše, které jsem dostal k narozeninám, už trochu bál. Zbytečně. Pro mě to byla úžasná kniha, které jsem prostě musel dát pět hvězd.
Novela o lásce a zradě, o otázkách víry, identity i osobní zodpovědnosti.
(2013)
Tak tohle vážně nedám. Je to nepřehledné a nudné. Vážně je nutné dělat výčet svatých patronů a jak hnusně zemřeli. Asi je to pro někoho, koho zajímá víra nebo spíš teologie.
Knihu jsem koupila, protože jsem věřila autorovi. Příště budu opatrnější a přečtu si recenze, než za něco takového zaplatím.
Knihu jsem četla hned po Skleněném pokoji, který mě nadchnul.
A to asi byla chyba, Evangelium bylo trochu zklamání. Ani mi nevadily časové roviny v ději, spíše jsem tápala ve spojitostech postav. Možná se mi děj zdál i trochu rozvleklý.
Přesto knihu nezatracuji, opravdu se dobře čte.
Zatím nic moc, zato moc linií rozprostřených v čase, které se mi zatím dobře neskládají, a moc témat, která se tak docela nekrystalizují (tedy ani nebaví)... Nejsem autorův fanoušek, četla jsem toho málo a nezaujalo.
Uvidím, zda vůbec dočtu, protože i občasné biblické násilné vysvětlivky mi moc nesedí z pera autorova (a z katolické věrouky mi nesedí od nikoho - o víře jako takové je tam pohříchu pomálu, katolický celibát je tam podán podivně stejně jako příběh kolem).
Nakonec jsem prolétla do konce a lepší dojem to na mě neudělalo. Leo mi k srdci nepřirostl, ovšem Madeleine byla vážně na zabití. A Magda, škoda slov. Autor zase motá dva příběhy (přesně jako v Mendelově trpaslíkovi) - románový "současný" s odborným historickým (zde archeologicko-biblicko-lingvistické cvičení, jemuž ani v jednotlivých dílcích skládačky prostě nevěřím, autor na to není odborník), kde odborná část je natolik kompaktní byť ne nosná, že pomocí ní jaksi zastírá fakt, že ta skutečně nosná románová zápletka vlastně pokulhává.
Pár "vtipných" postřehů by se ale jistě našlo: Církev má samozřejmě odpověď na vše. Existuje příliš dlouho, aby se nechala nachytat.
Nejméně povedená kniha od S. Mawera. Lovestory z "dřívějšího" období působí jaksi nadbytečně a stejně jako druhý milostný příběh není moc dobře propracovaná. Postava Magdy mi přišla úplně v celém příběhu úplně zbytečná a celkově mi připadlo, že celé je to příliš těžkopádné a vyznívající do ztracena. Pokud chcete číst Mawera, doporučuji Pád nebo Skleněný pokoj.
Po Skleněném pokoji velké zklamání. Nijak zvlášť nápaitý děj, nevěrohodné postavy... prostě průměrný román s kulisou biblického tématu.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Styl psaní na vysoké úrovni, ale v argumentační rovině už to potom pokulhávalo.. Skupina vysoce erudovaných lidí zkoumá svitech a všichni věří jeho pravosti, nezazní tam v podstatě žádný argument, který by mohl vyvrátit, že jde jen o nějakou dobovou propagandu.. Bavila mě tam ta česká stopa v podobě Magdy a Buchlovic. Ale jinak dost rozporuplné, možná i lehce nedokončené (proč Madeleine udělala to, co udělala, nakonec vysvětleno není, krom toho je tam rozpracovaný i náznak toho, že to mohl udělat její manžel, Leo neznal její rukopis) atd.