Evangelium podle Jóba
Daniel Pastirčák
Evangelium podle Jóba je opatřeno originálními autorovými ilustracemi a komentuje text starozákonní knihy Jób. Poctivě se vydává hledat odpovědi na otázky po smyslu utrpení, vytrvalosti člověka a existenci Boha.
Literatura faktu Náboženství
Vydáno: 2017 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Evanjelium podľa Jóba, 2012
více info...
Přidat komentář
...!
(Databáze knih mě informuje o tom, že "text je příliš krátký" a nechce mi vložit komentář, a proto dopisuji tuto závorku)
Opravdu super, hluboké, poctivé, je to inspirativní sonda do knihy Job. Přináší vhled do problematiky zla a utrpení v našich životech. Opravdu to stojí za přečtení.
Vynikající studie, psaná způsobem, který je přijatelný pro laika, a přitom může být podnětným materiálem i pro studovaného teologa. Nevím, jestli už existuje překlad do českého jazyka, ale i ve slovenštině to byl nezapomenutelný zážitek. Zatím z materiálů, které jsem četl o Jobovi, je tento 360 stránkový počin to nejlepší, co se mi dostalo do rukou. Cílem příběhu není vysvětlit původ zla, ostatně Job se z Božích úst nikdy nedoví to, co ví čtenář hned od počátku. Je fascinující sledovat postoje "Jobových přátel", samotného Joba i reakce Boha. Kdo si myslí, že o tomto příběhu ví všechno, měl by po této knize sáhnout o to víc.
Autorovy další knížky
2017 | Evangelium podle Jóba |
1993 | Damianova rieka |
2019 | Azael a Gabriel |
2000 | Čintet (alebo More na konci sveta) |
1997 | Tehilim |
Evangelium podle Jóba je nádherná kniha, učarovala mi.
Autor poctivě projíždí celou knihu Jób a interpretuje význam jednotlivých promluv a částí. Slovy mého manžela: "je to, jako by Ti tu knihu vykládal starší a zkušenější kamarád". Doplňuji: kamarád, který se do ní cele ponořil, zamiloval si ji a umí pro ni nadchnout.
Pastirčák mistrně formuluje lidskou zkušenost, která je na hranici toho, co ještě lze slovy vyjádřit. Je to kniha velké hloubky, krásy a bolesti. Nelakuje Boha narůžovo. Nevzbuzuje pocit, že je poctivý duchovní život vstupenkou do trvalé pohody, vůbec ne. Líbily se mi taky vnořené básně. U epilogu a závěrečné básně o Magdaleně nešlo neplakat.
Jediné, co bych vytkla, je délka, mohla být o něco kratší. Taky na obrázky jsem si musela zpočátku zvykat.
Je mi líto, že kniha trochu zapadla, že je o ní tak málo slyšet.
Jsem velmi vděčná, že jsem si ji mohla přečíst, a přála bych to všem.