Evoluce svým vlastním tvůrcem. Od velkého třesku ke globální civilizaci
Miroslav Veverka
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/190648/evoluce-svym-vlastnim-tvurcem-od-ve-190648.jpg
5
32
32
Kniha Miroslava Veverky představuje co do šířky a hloubky zcela ojedinělou syntézu současného stavu vědeckého poznání, a to jak v oblasti přírodovědy, tak i humanitních věd. Autorovým východiskem je teorie evolučních vrstev, která se týká nejen vývoje živých organismů, ale i anorganické přírody, celého časoprostorového univerza. Každá nižší vrstva je předpokladem vrstvy vyšší. Časově i logikou svého uspořádání na sebe navazují, zároveň je však každá vrstva specifická, není plně determinována tou předchozí. Proto může autor plynule postupovat od výkladu světa elementárních částic a kvantové fyziky až k lidské kultuře a civilizaci. Autorův přístup je ovšem ryze nespekulativní, teorie vrstev mu slouží jako východisko a osnova výkladu. Každá vrstva, které se postupně věnuje, je ve své evoluci a struktuře popsána na základě nejnovějších vědeckých poznatků a teorií. Miroslav Veverka dokáže čtivým a poutavým způsobem vyložit kvantovou mechaniku či kosmologii stejně přesvědčivě jako třeba termodynamiku, biochemii, genetiku a na ní navazující etologii, antropologii až po informační revoluci a sociální svět. Jeho kniha podává spolehlivý a encyklopedický obraz současného stavu vědění prakticky ve všech odborných disciplínách, avšak jejím hlavním cílem je toto vědění celistvě uspořádat, vnést do něj řád a širší smysl. Velkou předností knihy je čtivý jazyk bez ezoterického vědeckého žargonu. Čtenář má možnost sledovat dvojí, takřka dobrodružný příběh, nad nímž se mnohdy tají dech – jednak samu evoluci bytí od velkého třesku po naši globální civilizaci, jednak díky četným exkurzům do dějin vědy a vědeckých objevů i příběh vědeckého poznávání reality. Knihu ocení jak znalci z nejrůznějších vědních oborů, tak zájemci z řad široké veřejnosti. O knize Miroslava Veverky mj. uvedli: „Stalo se mi snad jen třikrát nebo čtyřikrát, že jsem nad rukopisem nováčka užasl, jak je originální, působivý a odborně na výši.“ „Téměř neustále jsem se dozvídal o nových poznatcích z oborů, v nichž jsem sám naprostý laik, a tedy fakticky dokonale průměrný čtenář tohoto fascinujícího spisu.“ „Šíře záběru autora bere dech a celkové pojetí je aspoň z mého pohledu jedinečné; s ničím podobným jsem se v naší literatuře nesetkal.“ RNDr. Jiří Grygar, CSc. „Kniha Miroslava Veverky je velkorysý pokus o syntézu současného stavu vědy a vědeckého poznání, který se snaží překlenout protiklad „dvou kultur“, přírodovědné a tzv. humanitní.“ „Šíře jeho zájmů a znalostí je obdivuhodná a dokáže ji čtenáři zprostředkovat čtivým a zajímavým způsobem, protože se obejde bez ezoterické terminologie, aniž zkresluje.“ „Je téměř neuvěřitelné, že autor dokáže vyložit kvantovou mechaniku stejně přesvědčivě jako genetiku a na ni navazující obory: lorenzovskou etologii, antropologii se základy v paleontologii až k emergenci homo symbolicus a informační revoluci a sociálnímu světu.“ „Stručně lze tedy říci, že jeho kniha podává spolehlivý obraz současného stavu vědění prakticky ve všech odborných disciplínách, ale jejím hlavním cílem je toto vědění uspořádat způsobem, které vnáší řád do jeho roztříštěnosti a dává širší smysl teoriím.“ Prof. PhDr. Miroslav Petříček, CSc. „Miroslav Veverka dokázal obsáhnout a zpracovat v jednom svazku velmi širokou tematiku. Doufám, že tento integrující text mnohé zvídavé čtenáře zaujme.“ Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.... celý text
Přidat komentář
Slušná zatěžovací čtenářská zkouška. Velmi hutný text, tematicky rozkročený do šířky, dotýkající se filozofických zobecnění, štědré dávky odborných termínů, z nichž některé jsou přímo autorovými vynálezy, soustředěné úsilí vyjádřit se co nejpřesněji, ale ne bez ohledu na běžného čtenáře. Jako široce přístupnou nebo populárně naučnou knihu bych sice Evoluci rozhodně neoznačil, na druhou stranu ani pro smrtelníka mimo odborné kruhy není nestravitelná. Samozřejmě s určitou dávkou snahy. Pan Veverka má neuvěřitelný rozhled po mnoha vědeckých oborech a dokáže bravurně a věrohodně zobecňovat. Někdo "pro stromy nevidí les", jiný má naopak schopnost vnímat spíš ten celek. To je právě případ autora a jelikož se dlouhodobě považuji za podobně "postiženého", jeho přístup i závěry mi dost imponují. Především jeho teorie o samovolném, nekauzálním vzniku nových zákonitostí v nadřazených systémech, mi výrazně rozšířily perspektivu. Smekám před autorem a vlastně tak trochu i před sebou, že jsem to přelouskal celé a z větší části snad i správně pochopil.
Tak podle komentářů a předmluvy Jiřího Grygara jsem od této knihy čekal daleko více. Teorie vrstev, která má knihu propojovat do jednoho celku mi přišla nepropracovaná a nepřesvědčila mě. Jinak si autor vybral mnoho zajímavých témat (vesmír, mikrosvět, genetika, lineární a nelineární systémy…) a celkem srozumitelně je popsal. Nicméně mě to přišlo trochu nudné. Na většinu témat jsem už četl specializované a zajímavěji napsané knihy, a sbírka mnoha témat v jedné tlusté knize mi nějak nesedí – zvlášť pokud mě nepřesvědčilo to, co má témata spojovat. Možná je dobré si přečíst obsah, a podle něj si vyhledat knihy zabývající se jednotlivými tématy samostatně.
První polovina knihy absolutně úžasná! Druhá část či spíše poslední třetina na mě nepůsobila už tak čtivým dojmem. Přesto smekám pomyslný klobouk za autorovi neskutečné znalosti napříč tématy. Napsat knihu, která bude mít od začátku takto promyšlenou strukturu, která se svým způsobem pokouší o konsilienci současné vědy je víc než úžasné. O to víc, když je autorem Čech (a jedná se o jeho prvotinu).
(SPOILER)
Hned na začátku autor píše, že veškeré myšlení je produktem mozku a je vázané na mozek. Řada disidentů ve vědě si to ale nemyslí. Kdyby tomu tak bylo, nemohly by existovat synchronní jevy, které v čistě materialistickém Universu nejsou možné. A co parapsychologické fenomény? Autor však nic z toho nevysvětluje a přechází to mlčením, jako kdyby tyto věci neexistovaly. Pro materialisty je to běžný přístup. No budiž, akceptujme autorův okleštěný pohled na jsoucno a držme se materialistického světového názoru.
V kosmologické části jsem našel chybu. Pisatel uvádí, že kdyby existoval Velký designér, tak by existence černých děr byla obrovským plýtváním hmotou a energií, neboť obojí je tam trvale izolováno a už to nemůže vstoupit do žádných dalších interakcí. Jenomže to není pravda. Černé díky nejsou žádnými silážními jámami, kde by se hmota a energie hromadily a skladovaly „na věčné časy“. Černé díry se vypařují. Za tento objev dostal Nobelovu cenu Hawking, pokud se nemýlím. Také se uvažuje o tom, že hmota a energie z černých děr překapává do nějakého paralelního vesmíru. Pokud by tomu tak bylo, dalo by se očekávat, že do našeho vesmíru zase přichází hmota a energie z paralelních vesmírů. A vskutku už jsou vytipovány vesmírné objekty, které by za svoji existenci mohly vděčit právě této věci. Blíže o tom někde píše Brian Greene. Každopádně o vesmíru toho víme pořád ještě málo.
Autor přenáší fyzikální pojem singularity do filosofie. To pokládám za naivní a nepatřičné. Škoda, že se ke knize nevyjádřil nějaký filosof.
Veverka tvrdí, že příčinou zániku socialismu byla jeho uzavřenost (železnou oponou). Jenomže uzavřenost nějakého státního celku a politického systému rozhodně neimplikuje jeho menší trvanlivost. Jedním z nejuzavřenějších státních celků byla císařská Čína. Dokonce kolem ní postavili Čínskou zeď, aby jim tam nelezli migranti, chci říci barbaři. Navzdory tomu tento státní útvar vydržel rekordně dlouhou dobu a došlo tam k mimořádnému rozmachu kultury, čehož si Veverka na jiném místě všímá, aniž by z toho ovšem vyvodil odpovídající závěry.
Jako nejproblematičtější se mi jeví některé autorovy aplikace ekologických poznatků na lidskou společnost. Vychází z toho, že ekologický systém s větší biodiverzitou má vyšší šanci na přežití. V ekologii to do jisté míry platí. Ale třeba králíci v Austrálii sice zvýšili biodiverzitu, nicméně přesto se stali ekologickou katastrofou. V souladu se svým bludem volá autor po co největší pestrosti lidského společenství. Jako příklad uvádí podporu sexuálních menšin. Avšak sexuální menšiny tady byly vždycky, aniž bylo třeba je podporovat. Jejich současná podpora resp. zvýhodňování má zcela jiné příčiny. Ještěže nepíše, že je kvůli větší pestrosti třeba brát migranty. Z úst západních politiků to pořád ještě slýcháme, i když je to totéž, jako kdyby si někdo na zahrádku kvůli větší biodiverzitě vysadil invazivní plevel a pak by se divil, že tento udusil kulturní rostliny.
Přitom autor správně pochopil funkci nadnárodních koncernů a bankovních domů, které míchají současnou politickou kaší: V jejich zájmu je nejprve co největší rozdrobenost států a posléze vůbec zánik národních států. O plánech na zavedení NWO se však v knize nic nepíše. Autor možná ani neví, že kampaň za povolení sňatků mezi homosexuály v Itálii financoval Soros. Tato informace se dá najít na Wikipedii. Zde si Veverka některé věci evidentně nedokázal spojit.
Naproti tomu ekologická krize způsobená devastací planety kořistnickým kapitalismem je popsána dobře. Četl jsem takové myšlenky už mnohokrát i jinde. Všichni to vědí, ale nic se s tím nedělá.
Náhodou jsem zjistil, že Veverkova kniha se obsahově i myšlenkově nápadně shoduje s tímto německým titulem:
Erich Jantsch: Die Selbstorganisation des Universumus, Vom Urknall zum menschlichen Geist, Deutschen Taschenbuch Verlag, Mnichov 1982, první vydání Carl Hanser Verlag, Mnichov 1979
Netvrdím, že Veverkův spis je čistým plagiátem, český autor tam má různé údaje navíc, ale shoda mezi oběma knihami se mi, pokud jde o téma, koncepci a ideové vyznění, přece jenom jeví být nápadná. Nejsem ovšem literární vědec, abych mohl zodpovědně posoudit, jaká míra inspirace je u odborného literárního díla přípustná. Nebo že by šlo o náhodnou shodu?
Všechen obdiv a vděk autorovi. Na vážnou "kritiku" nemám jako poněkud běžný smrtelník nárok. Snad teda řeknu jen, že je to opravdu mistrovsky napsané, bez byť jen minima patosu a jakéhokoliv nánosu navíc. :)
Neuvěřitelný, jak jeden člověk, navíc právník, je schopen dát dohromady informace z tolika vědních oborů. Navíc napsané velice čtivě. Určitě se k ní jednou vrátím.
Z poslední, značně pesimistické části ohledně dalšího vývoje na zeměkouli jsem měl deprese.
Jediné co mi chybělo byl seznam použité literatury - ten by byl asi hodně dlouhý.
Neskutečně objevné a obsáhlé dílo, které vám v hlavě spojí dosud nespojitelné a někdy i rozpojí doposud mylně spojené. Prokousávám se jím po kouskách, vždy když mám náladu se intelektuálně obohatit... opravdu doporučuji...
EDIT 1.7.2016: dolouskáno, mnoho NEPOBRANO, ale garantuji, ze se ke knize budu jeste mnohokrat vracet, snad i cely zivot, pokazde, kdyz budu hledat neco "METAFYZICKEHO", stejne tak jako k nejake obrazove encyklopedii přírody (třeba Přiroda V ČSSR :) http://www.databazeknih.cz/knihy/priroda-v-cssr-43920)
Štítky knihy
vesmír informace věda civilizace teorie chaosu kauzalita entropie
Autorovy další knížky
| 2013 |  Evoluce svým vlastním tvůrcem: Od velkého třesku ke globální civilizaci |
| 2019 | Hledání Boha |
Tak tuto knihu jsem četl asi měsíc, jak nesmírně propracovaná a rozvrstvená je. Jedná se opravdu o monumentální práci, která se jen tak nevidí a přesně toho typu, které se mi líbí, tedy ty, které dokáží srozumitelně a logicky propojit nejrůznější vědy (kvantová fyzika řídí vlastnosti a pohyby chemických molekul, z nichž se skládají biologické systémy, které vytváří sociální systémy, z nichž povstávají systémy kulturní, ekonomické, politické apod.).
Pro mě osobně byla nejsrozumitelnější a nejuchopitelnější první část, tedy stratigrafie, kde se Veverka věnuje postupně různým vrstvám (mikrosvět, makrosvět, vesmír, evoluce, život apod.), zatímco v dalších částech postupuje přes singularity k dualitám a nakonec pluralitám. Byly to ale právě tyto části, z nichž jsem se dozvěděl nejvíce nových informací a získal zcela nový náhled na spoustu běžných věcí a procesů kolem sebe, které si najednou mohu vysvětlit dle pojmů jako jsou tok, gradient, chaos, pole, systém, řetěz, pozitivní a negativní zpětná vazba, homeostáze, atraktor, disipativní struktura... a tak by se dalo pokračovat ještě velmi, velmi dlouho, protože množství odborných pojmů, které Veverka zvládl do knihy zapracovat, je na knižního Oscara. Přitom je kniha stále čitelná, jen opravdu vyžaduje i velkou spolupráci čtenáře a pokud se ji rozhodnete rychle přelouskat během pár dní, asi se nesetkáte s úspěchem.
Občas se sice objevila nějaká část, kde bych s autorem polemizoval, ale na tak obrovském rozsahu se jednalo jen o několik případů, např. jeho rezolutní kritika redukcionismu, s níž by asi nesouhlasil např. takový Brian Greene (redukcionista dle Veverky pro stromy nevidí les, neboť se emergencí objevují z celku nové vlastnosti, což je sice pravda, ale čistý holismus podle mě také nezodpoví všechny otázky, ideální je propojovat oba pohledy). V každém případě ale naprosto unikátní a mamutí počin a povinnost pro každého vědeckého fandu.