Evropa, Rusko, teroristé a běženci
Karel Hvížďala , kolektiv autorů
Rozhovory z větší části s univerzitními profesory či učiteli, kteří většinou žijí mimo ČR, mapují eskalující krize roku 2015, který rámují dva masakry v Paříži: 7. ledna byla vyvražděna část redakce Charlie Hebdo a v noci z 13. na 14. listopadu tam bylo zabito 130 lidí. EU těžko zabránila finančnímu kolapsu Řecka, Británie začala vyhrožovat vystoupením z EU, po Maďarsku i Polsko ochromilo ústavní soud, zestátnilo veřejnoprávní média a všechny státy střední Evropy se odmítly podílet na příjmu uprchlíků, kterých do EU přišlo asi jeden a půl milionu . V zahraničí musela EU spolu s NATO zasahovat v Iráku a Sýrii, pokoušela se vyjednat příměří na Ukrajině. Na Rusko, které bylo oslabeno pádem ceny ropy, byly kvůli porušení celistvosti Ukrajiny uvaleny sankce atd.. Ke všem teroristickým útokům se přihlásil tzv. Islámský stát. K eskalaci napětí v roce 2015 přispělo i sestřelení ruského bombardéru Su-24 dne 24. listopadu Turky. Zdá se, že tento a další léta by mohla být pro naší existenci velmi důležitá, protože spoléhat na to, že všechny problémy za nás vyřeší Spojené státy, už nelze. Musíme si zvyknout, že zvýšená míra rizika patří k závazně žitému životu.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem vlastně začala číst proto, že jsem se až patologicky začala bát světa, migrantů, válek , přírodních hrůz a mlelo se to ve mně neskutečně hodně. Jedno období jsem o tom pořád mluvila až mi jeden kamarád tuhle knihu pujčil s tím, že je třeba si v chaosu udělat pořádek.
Strachu jsem se až tak nezbavila, ale pořádek- jakýsi malý úklid v dušičce mi to přineslo. Alespoň v tom, že těmi – podle mého okolí „katastrofickými“ scénáři se zaobírají lidé fundovaní a mají na to své názory a svá jakási řešení. Pesimistická část mé dušičky se sice ohrazuje-... „ podívej v 30 letech, taky tady byli odpůrci fašismu a jak to dopadlo.....“ optimistická část dušičky ale věří, že člověk jakýmsi způsobem zmoudřel a pokud tady jsou takoví lidé jako pan Hvížďala a jemu podobní, tak zas tak zle snad nebude - snad .
Brilantní rozhovory, které má smysl číst ještě po dvou letech. Inteligentní otázky, inteligentní odpovědi. Nejvíc se mi asi líbily rozhovory s Miroslavem Petříčkem a Jacquesem Rupnikem a doslov Petra Pitharta.
"Obávám se, že svět je už tak zařízen, chcete-li tak stvořen, že dobra (nejen vzácné, ale i vzácnější hodnoty a statky) jsou navzájem málokdy slučitelná, ba většinou se vylučují. Třeba rovnost a svoboda. Jednou hodnotou se obvykle platí za druhou, když ne absolutně, tak tedy mírou: z této hodnoty musíme ubrat, abychom této mohli přidat. My lidé musíme volit, ač to děláme neradi."
Z doslovu Petra Pitharta, s. 242
Mistr rozhovoru skvělý jako vždy. Při čtení této knihy nekonfrontujeme pouze názory jednotlivých intelektuálů a politiků se skutečností, ale také mezi nimi navzájem.
Ocekavani - prumerna.. Vysledek nad ocekavani. Zajimave rozhovory s ruznymi lidmi o maticce Rusi, jejim vlivu, ambicim.. Ale i tahani niti..