Ex offo
Vilém Hejl
Detektivní román s politickou zápletkou z období normalizace a její historickou paralelou. Román o 38 číslovaných kapitolách je uvozen motem z Evangelia sv. Matouše a podle připojené datace byl dopsán r. 1975. Děj vypráví v 1. osobě hlavní postava díla, pražský taxikář, bývalý politický vězeň a novinář Pražského jara, Radim Jelínek. Za záhadných okolností je nalezen mrtev jeden z členů volného společenství lidí perzekvovaných režimem po srpnu 1968. Minulost mrtvého vede některé z aktérů k domněnce, že pachatelem je Státní bezpečnost, mstící se mu tak za kdysi dávno sepsaný článek o zapomenuté epizodě z prusko-rakouské války r. 1866, který bylo možno v posrpnovém kontextu aktualizovaně chápat jako odsouzení kolaborantství a zrady národní věci. Hlavní hrdina se pokouší sám pro sebe případ vyřešit, a proto zároveň rekonstruuje zmíněnou historickou událost. Po obtížných pramenných studiích dochází k závěru, že článek mrtvého přítele neodpovídá historické skutečnosti, která byla složitější, a že právě proto mohl být dezinterpretován a dobově propagandisticky využit. Nová fakta, která Radim Jelínek přináší a vykládá, neumožňují z dané látky vyvodit falešný mýtus statečného a riskujícího vlastenectví na jedné straně a zbabělé kolaborace na straně druhé. Některým jeho přátelům se však takový výklad událostí z r. 1866 jeví jako napomáhání represivnímu normalizačnímu režimu. Podobně ani vyřešení okolností tragické smrti Lubora Stárka nezapadá do apriorního scénáře, který si v debatách komunita novodobých vyděděnců na základě známých zkušeností, v tomto případě ovšem neopodstatněných, vytvořila. Radim se většině z nich začíná jevit jako bezohledný zrádce s nízkými pohnutkami. To jej dovádí do osobnostní krize, která dostupuje vrcholu v okamžiku, kdy ho opouští žena, poněvadž dále není schopna snášet psychickou zátěž plynoucí ze společného soužití s člověkem z novodobého společenského ghetta. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková, obálku s použitím obrazu Lídy Brychtové navrhla Barbora Munzarová.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1979 | Zásada sporu |
1990 | Zpráva o organizovaném násilí |
1966 | Sebrané zločiny Vladimíra Hudce: Úřad pro každou příležitost |
1984 | Případ s černým vzadu |
1977 | Případ zlatých vlajek |
Skvělý román, který opět jako většina jemu podobných skvostů stojí v pozadí absolutní většiny čtenářského zájmu. Dovolím si jeden citát: "Intelektuálů máme u nás tři druhy. nejmíň je těch, pro které pojem intelektuál znamená morální závazek. Početnější je skupina, intelektuálové z povolání. A nejvíce potkáš takových, kde můžeš mluvit o intelektuálství jako o neřesti. Patrně si umíš představit, jak u těch posledních dopadneš."