Mimika
Sebastian Fitzek
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538622/bmid_mimika.jpg
4
111
111
Neboj se nikoho, kromě sebe sama.... Stačí jí drobný záškub v koutku úst, nepatrná změna zorniček, aby přečetla myšlenky obviněného. Hannah Herbstová je nejzkušenější odbornicí na mimickou rezonanci, která se specializuje na tajné signály lidského těla. Jako policejní konzultantka pomohla usvědčit řadu těžkých zločinců. Hannah se ocitne před nelehkým úkolem – musí rychle analyzovat videozáznam, na němž se přiznává, že vyvraždila svou rodinu. Video natočila před operací, protože věděla, že vlivem anestetik dočasně ztratí paměť. Netuší, proč se k vraždě přiznala, ale chce zjistit pravdu. Krok za krokem odhaluje celý rozsah katastrofy a získané poznatky konfrontuje se svými vzpomínkami, jež se jí postupně vynořují z navracející se paměti. Z přítele se vyklube nepřítel, ale u Fitzka nikdy netušíme, jak je to doopravdy. Tento thriller je osvěžujícím způsobem jiný. Svižný děj se odehrává během několika hodin a má několik paralelních dějových linií. Zajímavé exkurzy do tématu mimické rezonance jsou důmyslně zakomponovány do děje a nijak neubírají příběhu na napětí. Čtenář se snadno vcítí do Hanniny situace a sdílí její propastné zoufalství a bezmoc.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2024 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Mimik, 2022
více info...
Přidat komentář
Kniha která si mě postupně úplně získala. Zpočátku jsem byla trochu ztracená v ději, ale jakmile se příběh rozjel, nemohla jsem knihu odložit. Kapitoly jsou krátké, čtení svižné a napětí skvěle gradované.
Zhruba posledních sto stran bylo neskutečně napínavých – když už jsem si myslela, že vím, jak to dopadne, přišel další zvrat, který všechno převrátil naruby. Fitzek si mistrně hraje s očekáváním čtenáře a neustále ho udržuje v nejistotě. Závěr mě naprosto dostal a donutil mě přemýšlet, co bych na místě hlavní hrdinky udělala já.
Čtení bylo místy náročné, zejména kvůli tématu dětí, ale právě to dodalo příběhu ještě větší emoční hloubku. Celkově je Mimika thriller, který doporučuji všem milovníkům napětí – ať už s tímto žánrem začínáte, nebo jste zkušení čtenáři.
Tohle bylo velice zvláštní. Fitzekovi knihy miluju a strašně mě baví a hned se začtu. Ale tady nic. Tady jsem se nemohla začíst a nepotřebovala jsem číst dál a dál ( to až posledních 30 stránek u konce, jak to teda dopadne). Dobré bylo, že kniha je hodně čtivá a má extra krátké kapitoly, takže jsem knihu zvládla přečíst za den i tak. Konec byl teda mazec. Neuhádla jsem ani Rybáře a ani vraha rodiny. Z konce jsem dost smutná, je to hodně smutný a zvrácený konec. Většinou mě kniha nějak nesejme, tahle mě tedy trošku vzala. Každopádně tak či onak, mě tahle kniha nesedla a doufám, že další už zase bude pro mě výborná jako vždycky a budu do příběhu opět plně ponořená a začtená.
Jak píšu v nadpisu, nejvíce mě na této knize zaujal námet a pak hodně rychle chytl. Hlavní hrdinka mi přišla od záčatku poněkud naivní, ale její jednání zas dávalo absolutní smysl, i když jsem vinníka tušil ještě před koncem. Autor se však postaral o to, aby všechna kolečka hezky zapadla do sebe a přidal ještě několik zvratů, o ktorých jsem nemohl tušit. Naučil jsem se několik zajímavých věcí, ze kterých si takto po pár měsících vybavuji třeba to, že v každém autě od roku 2010 je tlačítko, kterým lze signalizovat, že v něm je unešen člověk. To jsem třeba nevěděl a přijde mi to jako užitečná informace.
Obecně jsem knížku zhltl poměrně rychle a v průběhu poslouchaní se musel několikrát zamyslet nad vztahy rodiči s děti, výslechy, sociálním systémem a různými skrytými hrůzami, které nevidíme právě proto, že je máme přímo před očima. Povedená knížka, s interpretací jsem byl také hodně spokojen.
Mám ráda, když je thriller nepředvídatelný a do poslední vteřiny nevíte, jak to skončí!
Mimika přesně tohle má.
Měla jsem teorii, u které jsem se modlila, aby nebyla správná. Po pár stranách jsem začala mít jinou teorii a nakonec se ukázalo, že jsem - bohužel - měla pravdu s první teorií a jako pojďme si říct na rovinu, že je to sakra děsivý!!!!
Pokud chcete sáhnout po thrilleru, který vás překvapí, budete ho mít za jeden večer přečtený a dá vám přesně to, co vám dobrý thriller má dát, Mimika je ta správná a jediná volba!
Kdo zná nějakou knihu od Fitzeka tak ví co očekávat. Psychologii a napětí. A to v tomto případě kniha rozhodně splňuje.
Výborný příběh a tempo, typický Fitzek, který umí výborně pracovat s napětím. Dávám půl hvězdy dolů za konec, už to asi na mě bylo moc překombinované.
Hannah je odbornicí na mimickou rezonanci - analyzuje mimiku lidí, aby určila, zda říkají pravdu. Nikdy ale nečekala, že bude muset analyzovat svůj záznam, ve kterém přiznává, že vyvraždila celou svojí rodinu.
Fitzek je mým oblíbeným autorem, proto jsem se na jeho další knihu neuvěřitelně těšila. No, ale byla jsem poměrně zklamaná, jak průměrné to bylo.
Nejprve musím vypíchnout opět skvělé zvolení zaměstnání hlavní hrdinky. To mě fakt bavilo. Námět knihy byl jako vždy zajímavý. Stejně tak čtivost jednotlivých kapitol a i nové zařazení "splitpages". Knihu jsem prostě nemohla odložit.
Největším zklamáním pro mě bylo, že jsem pachatele odhalila hned na začátku příběhu. Celou dobu, jak jsem u tohoto autora zvyklá, jsem počítala s tím, že se mýlím a nakonec vše bude úplně jinak. No, ale nebylo. Závěr mě tedy vůbec, ale vůbec nepřekvapil. Stejně tak, jako celkové rozuzlení.
Za mě se tedy jedná o průměrný thriller, který má zajímavý námět.
Zajímavé čtení,že začátku dost dobrý,pak jsem se začala trochu ztrácet v ději. Ale nakonec dočteno. Na tuto knihu je třeba mít klid, nemít žádné rušivé elementy. Jinak docela dobrý psychothriller.80%.
Hlavní postavou je HANNAH (40 let), která je největší odbornicí na rezonanci mimiky v Německu a spolupracuje s policií. Má manžela RICHARDA, který je umělec a 2 děti - KYRU a PAULA. Žije v Berlíně. Její kocour se jmenuje Kašpar.
Hannah po požití analgetik ztrácí paměť. Trpí spektrofobií, což je strach podívat se do zrcadla.
Jednoho dne musí rychle analyzovat videozáznam, na němž se přiznává, že vyvraždila svou rodinu.
Střídají se kapitoly z různých úhlů pohledů hlavních postav. Střídají se části ze současnosti a z minulosti.
Námět knihy je velmi zajímavý. Kapitoly jsou krátké a svižné a Fitzek opětovně dokazuje, že je mistrem zvratů. Závěr mě dostal do kolen a provázel mě mráz po celém těle.
V závěru knihy se nachází kapitola NĚKOLIV SLOV KE KNIZE & PODĚKOVÁNÍ. V této kapitole autor napsal, že se pokusil různé dějové linie ztvárnit vícevrstevnatě. V Mimice nakonec využil „splitpages“ neboli rozdělené stránky. Je to nový prvek v autorových knihách, který se mi líbil.
Kniha má pěknou obálku.
Citáty:
Jeden masový vrah kdysi řekl, že zabít člověka je snadné. Těžší je s tím žít.
Psychologové Robert Yerkes a John Dullingman Dodson už v roce 1908 zjistili, že lidský duch dokáže pod psychickým tlakem reagovat pohotověji než ve stavu absolutního klidu. Žáci dostávají lepší známky, pokud při zkouškách cítí určitě základní napětí. Umělci podávají ve stresu špičkové výkony.
Po dlouhé době jsem sáhla pro Fitzeka a začátek vypadal slibně, později a vlastně skoro po celou dobu čtení knížky, těch kombinací bylo moc. V jeden moment jsem se až zamotala v postavách. Napětí jsem pociťovala, až ke konci, který byl zajímavý. Zajímavé i téma knihy.
Víte o tom, že Sebastianovi Fitzekovi vyšla tento rok u nás nová kniha Její název vystihuje i hlavní téma knihy a čtenářsky je hodně zajímavé
M I M I K A – hlavní hrdinka Hannah dokáže rozumět tajné řeči těla, je odbornicí na mimiku a svoje služby uplatňuje jako policejní konzultantka.
Fitzek opět nezklamal. Po úvodním výletu ho minulosti, představení profesních kvalit hlavní hrdinky a krátkém seznámení synem, při kterém však už tuhne krev v žilách….dochází k dějovému zvratu o 180 stupňů.
Hannah, po dočasné ztrátě paměti, stojí před nejtěžší analýzou, a to sebe sama. Je jí přehrán videozáznam, na kterém se přiznává, že vyvraždila celou rodinu.
U autora jsem zvyklá na svižný děj, umocněný střídáním krátkých kapitol, které přidávají na tempu a tím mě autor naprosto přiková ke čtení. Přestože autor přidával v průběhu příběhu mnoho indicií, dokázal mě zmást svými dějovými zvraty natolik, že jsem netušila, co zamýšlí.
Nechtěla bych být v roli hlavní hrdinky, ač bojovala o pravdu, byla v zoufalé situaci, kdy neměla co ztratit. Závěr tomu nasadil korunu.
Fitzeka zbožňuji od úplně první knihy, kterou jsem od něj četla, a tou byl Zaklínač duší. Každá jeho kniha je originál, který na čtení dlouho nevydrží.
U Mimiky tomu nebylo jinak. S knihou jsem strávila celkem čtyři hodiny. Já jsem nadšená!
Téma bylo naprosto dokonale a originálně zvolené, nic podobného jsem doposud nečetla. A zase to autorovo hraní si se čtenářem! To zbožňuji! Musím říct, že v závěru mi tekly slzy.
Moc se těším, až si přečtu Pozvánku, která autorovi u nás vyjde v září. V knihovně mám od něj ještě další dvě v angličtině, která prozatím nebyly přeloženy.
Rozhodně zajímavě zvolené téma .... ovšem nejsem si jistá, zda tyto schopnosti jsou vždy přínosem pro člověka ....
Sebastien Fitzek dokáže čtenáře provést labyrintem informací - a v závěru je také dokáže přivést k logickému rozluštění ... ale rozhodně to není humorná četba .....
Už v začátku této knihy je naznačeno traumatické postižení této ženy .... a využití jejích schopností pro druhé se též může stát prokletím ....
Kolik toho tato žena ještě zvládne ?
Na můj vkus už hodně překombinované, co chválím, je svižné tempo a téměř filmový střih mezi kapitolami, takže si to udržovalo slušné napětí. Tak 3, 5 hvězd.
Velmi mě zaujal námět. Lidská mimika a to, co vše může prozradit, aniž bychom chtěli, je opravdu zajímavé. Čekala jsem, že mimika bude v knize větší téma, než byla, ale byla použita přesně natolik, kolik bylo potřeba pro příběh. Autor si čtenáře celou dobu vodí. Když už si myslíte, že chápete o co jde a zapadá to, jste vyvedeni z omylu nějakým zvratem. Bylo to opravdu psycho a ten závěr byl brutálně dobrý.
Od autora již mám pár knih přečteno ale tato byla jiná,
Naše hlavní postava Hanna, uznávaná odbornice na mimiku stojí nad osobní propastí, je podezřelá z vraždy manžela a pokusu o vraždu vlastního syna. Je to vše jen noční můra nebo krutá realita?
Příběh je napěchovaný detaily díky kterým si čtenář může pomaličku skládat jednotlivé dílky dohromady, autor nás ale neponechává dlouho polevovat a kapitola od kapitoly přináší vždy nový zvrat a já si několikrát říkala že what? konečně to začalo dávat smysl ale autor má jiný zaměr.
Sledujeme několik časových linií které se právě v detailech krásně spojují, chápu že pro některé čtenáře toto právě může být dosti zmatené ale mě se to velice líbilo a drželo mě to v napětí a očekávání co bude dál.
Kniha byla skvělá, napětí a otázky od začátku až do konce, a závěr? ten mi doslova vyrazil dech, od knihy jsem dostala přesně to co jsem čekala
Autorovy knihy mám většinou hodně ráda, ale tady jsem byla celkem dost zklamaná. Zaujal mě námět a bylo to opět velmi čtivé, dějově to však bylo až překombinované a nedokázala jsem se do příběhu vůbec vžít. Už od začátku se autor snažil šokovat jednou napínavou a vyhrocenou scénou za druhou, jenže když je napětí již od samého začátku takto vystupňované, bez nějakého delšího vývoje, působí to pak spíš kontraproduktivně – jako čtenáře už mě pak nic šokovat nedokázalo, a tak jsem v závěru ani nebyla ničím překvapená. Také k postavám jsem si nedokázala vybudovat žádný vztah. Starší romány autora jsou v tomto ohledu rozhodně napsané lépe a napětí se tam buduje postupně, což je za mě mnohem efektnější a nepůsobí to tak přeplácaně.
Štítky knihy
vraždy německá literatura napětí ztráta paměti, amnézie psychologické thrillery vyšetřováníAutorovy další knížky
| 2014 |  Sběratel očí |
| 2018 |  Balíček |
| 2019 | Terapie |
| 2010 | Zaklínač duší |
| 2015 | Izolovaný |
Hannah se po operaci vzbudí v hotelovém pokoji, kde ji násilím drží cizí muž. Vlivem anestetik při operaci ztratila paměť a ten cizinec ji ukáže video, které natočila těsně před operací. Na videu se Hannah přiznává k vyvraždění celé své rodiny. Ona si však nepamatuje ani na to, že nějakou rodinu má, uvnitř má ale pocit, že by něčeho takového nebyla schopná. I bez svých vzpomínek se Hannah pokusí udělat to, co umí nejlépe – rozšifrovat své vlastní přiznání.
Jako správný thriller Vás i tento drží v napětí a nejistotě od samého začátku. Krátké kapitoly, svižný děj a spousta zvratů. Nadchly mě i kapitoly typu „splitpages“, kdy jeden okamžik prožíváme z pohledu dvou postav.
Hlavního viníka jsem odhadla bych řekla hned někdy na začátku knihy – jenže autor nás do děje tak zamotá a předhazuje nám další vějičky, že jsem od té myšlenky úplně upustila a na konci knihy jsem měla byla úplně vedle a koukala jsem samozřejmě s otevřenou pustou.
Hvězdičku strhávám za to, že mě kniha k sobě a ke gauči nepřipoutala natolik, abych měla problém ji odložit a nechat jeden den nedočtenou a já prostě chci u thrilleru zažívat pocit, že dokud nedočtu, tak nepůjdu spát. Posledních třicet stran jsem ale hltala a závěrečná scéna v nemocnici byla geniální.
Celkově tedy hodnotím 4*/5*a od Fitzeka si v budoucnu určitě ráda přečtu ještě něco dalšího.
Kniha měla zajímavý námět mimické rezonance, kdy člověk svými gesty a mimikou o sobě řekne mnohem více, než vlastními slovy. Nevím, jak bych se cítila ve společnosti někoho, kdo by si četl v každém mém mrknutí a pohybu prstu.
Stříbrná obálka knihy se špatně fotí, aniž by házela prasátka nebo odrážela všechno v okolí Moje teorie ale je, že má znázorňovat zrcadlo, ze kterých má hlavní hrdinka fobii. Nebo má někdo jinou teorii?
Více knižních recenzí naleznete na mém IG účtu @cotaholkacte