Exorcismus mé nejlepší kamarádky
Grady Hendrix
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400403/bmid_exorcismus-me-nejlepsi-kamaradky-jkp-400403.jpg
3
99
99
Přátelství Abby a Gretchen započalo v den oslavy Abbyiných desátých narozenin a v nerozlučném duchu vztahu, jaký mohou mít jen nejlepší kamarádky, pokračovalo až na střední školu. Abby a Gretchen sice nepocházely ze stejných poměrů, ale jejich zvláštní pouto a veliká vzájemná blízkost tím nikdy neutrpěly – vždy byly jedna druhé oporou, dokázaly se bláznivě bavit, vymýšlet ztřeštěnosti, chodit na dlouhé noční procházky či později jezdit na projížďky v Abbyině starém, rozvrzaném autě. Abby a Gretchen byly kamarádky na život a na smrt... Až do oné osudné noci rok před maturitou, kdy se s Gretchen stalo něco podivného, si obě dívky myslely, že jejich přátelství nemůže nic ohrozit. Když se Gretchen ztratí v lese, zažívají Abby a další dvě spolužačky při jejím celonočním hledání muka – co když už ji nenajdou živou? Gretchen se nakonec objeví – trochu otřesená, ale na první pohled v pořádku. Něco se jí ale té noci stalo a Gretchen už není tou dívkou, co dřív, tedy... ne tak úplně. Grady Hendrix zasadil svůj příběh o velkém přátelství dvou středoškolaček do malého klidného amerického městečka na přelomu let 1988 a 1989. Pro dnešního čtenáře je možná doba, v níž hlavní hrdinové nemají internet ani mobil až nepředstavitelná, ale právě ukotvení do konce osmdesátých let dodává celému příběhu na ještě silnější atmosféře. Zapojení temných sil, o nichž až do samého konce vlastně nevíme, jestli jsou či nejsou skutečné, jen podtrhuje Hendrixovy skvělé vypravěčské schopnosti a mistrně vystavěný příběh stojící na síle a obětavosti pravého přátelství. Konec 80. let... Temné síly, o kterých nevíme, zda jsou skutečné, a proti nim stojící opravdové přátelství.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno:
2018
,
Jota
Originální název:
My Best Friends Exorcism, 2016
více info...
Přidat komentář
Od knihy jsem čekala víc, když byla zařazena mezi 10 nejlepších hororových titulů na Goodreads Choice Awards.
Na začátku knihy byly zmiňovány pořád nějaké písničky, je fakt, že se potom k těmto písničkám vracela při vymítání ďábla, ale stejně.
2/3 knížky začala být aspoň trošku zajímavé, ale vůbec to nebylo popsáno strašidelně.
Kniha je i zfilmovaná, tak třeba to bude strašidelnější.
Koukám že píše jak přes kopírák... klišé, přehnaný dialogy, natahování kydů, prostě mu to nejde.
Tak si to shrneme. Tohle nebylo vůbec špatný. Příběh mě bavil. Postavy jsem si oblíbila a šok s Maxem mě totálně dostal. Na konci jsem naprosto chápala Gretchen. Byla bych na tom stejně. Líbilo se mi, že je kniha zařazena do devadesátek, dodalo to příběhu hloubku a uvěřitelnost. Nevím co jiného napsat. Kniha mě bavila a jsem ráda, že je v mojí knihovně. :)
Od začátku velmi napínavý a gradující příběh, který jsem na dovolené hltala jedním dechem a stránky mi ubíhaly před očima téměř samy. Ale pak ten konec hodnotím tedy jako úpadek... to byla prostě škoda...
Pro mě úplný úžas vzbudzoval pocit že s něčím takovým mohl střetnút každý z nás. Jen ten exorcismus už nie je tajemným rituálem.
Příběh dvou kamarádek které si prožili něčím tak démonickým byl hodně dobře napsaný.
Jaká škoda, takový potenciál kniha měla a ve finále to bylo takové zklamání. Hodně jsem se na ni těšila a nakonec jsem byla zklamaná. Ze začátku dobré, člověk se těší jak to bude pokračovat a potom jen natahování knihy a v podstatě o ničem podstatném. Konec byl velmi hezký a dojemný, ale to je asi tak vše. Viděla jsem trailer na film a to bude dobrá blbost a komedie a těším se, až se na něj podívám. Myslím, že tohle bude jeden z případů, kdy bude film lepší než kniha.
Kniha začína tým, že staršia Abby spomína na udalosti z konca osemdesiatych rokov. Autor do textu zapracoval mnohé odkazy na danú dobu, najčastejšie k tomu využíva hudbu. Názov každej kapitoly napríklad tvorí nejaká známa pieseň. Rozprávanie sa odohráva v rozpätí niekoľkých rokov. Čitateľ má teda možnosť spoznať Abby a Gretchen pomerne dôverne, nakoľko sleduje, ako spolu rastú a ich priateľstvo je čoraz silnejšie.
Z pohľadu vysvetlenia vzťahov a celkovej motivácie ide o výživný zážitok. Ale z pohľadu dynamiky ide o pomalšiu časť, ktorá minimálne v niekoľkých momentoch pôsobí už trochu zbytočne uťahane. Navyše ako úvod hororového príbehu nevyznieva úplne presvedčivo. Okamihy medzi Abby a Gretchen sú skôr detsky dramatické a melodramatické, s posadnutím veľmi nesúvisia. (Hoci niektoré okamihy sú už na hrane zdravých vzťahov a zaváňajú trochu iným druhom posadnutosti.)
Keď sa príbeh konečne preklopí do tej drastickejšej časti, je to akési nenápadné. Pôsobí to ako klasický klišé okamih, keď vonku vládne tma, jedna z priateliek sa stratí, tá druhá ju hľadá. Pritom zazrie niečo znepokojivé, osobu alebo budovu, ktoré tam nemajú čo robiť. K dokonalosti chýba už len dramatická hudba. Pritom ten zlomový okamih v ich životoch je možno až príliš nenápadný na to, aký vplyv má na ich neskoršie fungovanie.
Po tomto okamihu však príbeh naberá na obrátkach. Nie je desivý, ale skôr fascinujúci po psychologickej stránke. Autorovi sa podarilo výborne preniknúť do hlavy nielen Abby, ktorá sa trápi pre Gretchen. V tomto smere je rozprávanie občas až vyslovene srdcervúce. To nepochopenie okolia, obviňovanie, že si Abby niečo vymýšľa, že je to jej chyba. No a potom je tu Gretchen a zmeny v jej správaní, ktoré sú vyslovene priepastné.
Od skratov plynulo prechádza k manipulácii. A neskôr sa objavuje aj niekoľko nechutností. Navyše od tohto bodu, keď sa Gretchen zmení, je citeľná aj gradácia napätia, ktoré nakoniec vyvrcholí v trochu klišé závere. Dej však nekončí samotným exorcizmom, ale Hendrix sa zaoberá aj dôsledkami – hlavne na vzťah Abby a Gretchen. Vďaka tomuto realistickému pohľadu si vyslúžil nejeden plusový bod.
Kniha funguje ako realistická sonda do priateľstva, ktoré prechádza rôznymi štádiami a skúškami. Viac ako o klasický horor o posadnutí ide teda skôr o psychologický triler s niekoľkými hororovými prvkami. Navyše výborný triler. Ten „zabíjajú“ len niektoré zbytočne rozvláčne scény.
Zahraniční kritika popsala knihu jako 'The Exorcist by way of Heathers'. Velmi trefné. Známým nešvarem mužských spisovatelů je neschopnost vytvářet důvěryhodné a komplexní ženské postavy, ale Hendrix lekce z empatie nepotřebuje, dokáže dokonale vystihnout krutost pubertální dívčí sociální hierarchie.
Názvem každé kapitoly je populární písnička z osmdesátých let (což se v překladu trochu ztrácí, poznámka pod čarou by neuškodila), většinou dost mainstreamových, já bych vybírala trochu jinak. Také by bylo o dost věrohodnější, kdyby holky byly posedlé Depeche Mode, ne Philem Collinsem (jsem si jistá, že na konci osmdesátých let nebyl idolem středoškolaček a těžko si vybavuju hudebníka, který by se k vymítání hodil méně). Velké plus dávám za krásnou obálku a grafické zpracování.
Hendrixova další kniha - The Southern Book Club's Guide to Slaying Vampires - vypadá, navzdory slibnému názvu, příliš tendenčně 'woke', co se dá dělat. Řečeno s klasikem, bylo to hezké a bylo toho dost.
Z počátku to vykazovalo nějaký potenciál, který se od poloviny zahrabal někde na dvorku pod chatkou pomalovanou pentagramy....
V téhle knize nebyla snad jediná postava, která by se dala oblíbit. Netuším, zda to bylo záměrně či ne, ale zalíbení jsem nenašla v nikom, ani v hlavní postavě Abby.
Pomalejší tempo nevadilo v začátku, kdy člověk netušil, jakým směrem se bude příběh ubírat, zda se potvrdí paranormální aktivita nebo se pro vše najde racionální vyústění. Ale když už se jedna z možností potvrdila, tempo pořád jelo stejně nudně a těžko se hledalo nějaké napětí.
Konec už byla jen slátanina nehodná komentáře :D
Ach jo, taková škoda. Kniha měla skvělý potenciál, jenže autor se rozhodl ho nevyužít. Místo toho zasypal knihu spoustou klišé, vytvořil hromadu nesympatických, hloupacatých postav a celé to zahrabal do hromady nepodstatných informací. Bylo toho prostě moc. Většina knihy s dějem prakticky nemá nic společného, je to jen natahování stránek. Po většinu knihy nemáte nejmenší tušení kdo a kde hrdinku posedl, proč dělá to co dělá, exorcismus se tam objeví na pár stránek, exorcistu snad radši ani nezmiňuji.
Musím uznat, že konec byl opravdu hezký. Když budeme ignorovat všechna ostatní fiaska, zakončení bylo dojemné. Stále ale nemohu dát knize víc než tři hvězdičky. Jednou se to přečíst dá, podruhé už bych se tak netrestala. Věřím, že připravovaná filmová verze bude lépe stravitelná.
Knihu jsem poslouchala v angličtině a v průběhu jsem měla spoustu protichůdných pocitů a myšlenek, které je těžké smontovat do nějakého uceleného názoru. V první řadě, mi kniha přijde zbytečně dlouhá. Kdyby byla třeba poloviční, moje hodnocení by bylo nepochybně vyšší, protože na začátku jsem byla přinejmenším zaujatá a zvědavá, ke konci jsem už jen čekala, až to konečně skončí. A nenáviděla jsem hlavní postavy. Abby mi přišla většinu času tak pitomá, že mě to téměř fyzicky odrazovalo od čtení, byla to naivní a otravná puberťačka, se kterou jsem nikdy ani v nejmenším nesoucítila a bylo by mi úplně jedno, kdyby třeba celá škola vybuchla, protože si nikdo nezískal mé sympatie. Příběh pro čase ztratil napětí i zajímavost a všechno se tak nějak vleklo. Ale i přesto ve svém hodnocení nechci jít pod 3 hvězdy, protože kniha není vyloženě špatná, ze začátku mě i bavila a taky proto, že já horory nikdy moc nečetla a málokdy mě nějaký baví, co se tyče YA jsem taky velmi vybíravá, takže i to může být část problému.
Vůbec mi nevadilo, že byla kniha plná klišé, já prostě příběhy o démonech a vymítání miluju. Z tohoto hlediska bylo v příběhu všechno, co tam patří, postupná proměna posedlé postavy až k závěrečnému vymítání, děj byl už v podstatě nalajnovaný a každému čtenáři muselo být jasné, kam bude směřovat dál.
Přesto ale měla kniha podle mě moc stránek, to potvrzuje i fakt, že jsem u čtení hodně ztrácel pozornost a musel jsem se vracet. Náhled do budoucností postav se mi zamlouval, a i když jsem doufal ve šťastný konec, přišlo mi to celé takové naivně hezké, jak to nakonec skončilo.
Každopádně je jisté, že kniha určitě stojí za přečtení.
Napínavý příběh, u kterého však pokulhávala důvěryhodnost postav a také přemíra klišoidních situací. Nicméně věřím, že má potenciál svou cílovou skupinu dostatečně zaujmout a věřím, že jim dokáže i něco předat. Ukazuje totiž, co je v životě doopravdy důležité.
Obálka je absolutně dokonalá!
Příběh se odehrává v 80. letech a já mám moc ráda klasické horory, takže mně se příběh líbil. Ačkoliv musím říct, že pro mě ústředním tématem vůbec nebyla hororová zápletka, ale přátelství a jeho vývoj. To se ovšem nevylučuje s tím, že pro mě hororová zápletka byla dost děsivá a nechutná.
Postavy mě za srdce příliš nechytily, ale nemůžu ani říct, že by mně něčím vyloženě vadily.
Komorní horor Gradyho Hendrixe má všechny předpoklady zajmout především teenagery. Jednoduchý příběh nijak nevybočuje z linií narýsovaných kdysi dávno Stopami hrůzy, které dnes ovšem zná už pouze odrostlejší generace. Boj s pekelným zlem se nese v duchu samotného názvu, a i když jsou jednotlivé zvraty odhadnutelné, autor má dar charismatického vypravěče, který ví, čím zaujmout. Připočtěte si k tomu středoškolské kulisy a konec osmdesátých let a máte před sebou povedené drama o jednom holčičím přátelství až za hrob, kterému ublížilo jediné - přepálený počet stran. Průběh událostí je totiž snadno odhadnutelný desítky stran dopředu, přičemž jediný záchvěv tvůrčí invence spočívá v postavě svérázného vymítače-kulturisty. Na druhou stranu, Hendrix skvěle dokáže zachytit pubertální potřebu krystalického kamarádství, které se s nástupem dospělosti mění v důvěrné přátelství. A právě v tomhle spočívají ty nejdojemnější momenty románu. Zbytek je slušně zvládnuté řemeslo, ale pořád jenom řemeslo.
Takové nijaké... Název přesně popisuje, o čem knížka je, ale něco tomu prostě chybělo.
Během čtení jsem tak nějak tušila, co bude s Gretchen následovat, jak se bude chovat a jaké šílenosti bude provádět...
Chování jejích rodičů mě hodně hodně vytáčelo. Pár sprostých slůvek na jejich adresu rozhodně padlo.
Abby byla statečná, trochu naivní holka, ale její loajalita a přátelství mě opravdu nadchly. Možná proto se mi ten konec až tak nelíbil, co se týče jejího osudu.
Za přečtení to rozhodně stojí. Je to čtivé, objevuje se zde trochu té dávky strachu, jak napovídá samotný žánr. Do kategorie YA naprosto zapadá. Za mě 4 hvězdičky.
Kniha není úplná blbost, dobře se čte, ale není to nic převratného.