Exorcista – Souboj s ďáblem
William P. Blatty
Povinná četba milovníků hororu. Exorcista nebo též Vymítač ďábla patří bezesporu mezi největší hororové klasiky všech dob. William P. Blatty sepsal tento román v roce 1971 a zakrátko byl příběh pod stejným názvem uveden i na filmová plátna a záhy si získal řadu odpůrců i příznivců. Těm prvním především vadilo, že do hlavní role na svou dobu skutečně drastického snímku byla obsazena dětská herečka Linda Blaireová. I přesto se film s Maxem von Sydowem v roli Otce Merrina stal trhákem a v dalších letech se dočkal ještě dvou pokračování, přičemž třetí díl režíroval sám William P. Blatty. V roce 2000 se pak konala obnovená premiéra filmu, který byl obohacen o doposud neuvedené záběry. Děj celého příběhu je zřejmě všeobecně znám. Malé děvčátko Regan onemocní. Nejedná se však o chřipku nebo spalničky, ale o její duši, které se zmocní samotný ďábel. Nejprve se z dívčina pokoje ozývají podivné zvuky, její postel se sama od sebe otřásá, Regan chodí ve spánku a povídá si s neviditelnými lidmi. Její matka Chris ji proto vezme na vyšetření, která však nic neprokážou. Později začne dítě po doktorech plivat a častuje je těmi nejoplzlejšími výrazy. Koňské dávky všemožných prášků nezabírají, a tak se zoufalá matka obrací na Damiena Karrase, kněze a psychiatra v jedné osobě. Chris je posedlá představou, že se Regan zmocnil ďábel. Tato myšlenka se Karrasovi nezamlouvá tedy alespoň do chvíle, kdy ho děvčátko pozdraví hlasem jeho nedávno zesnulé matky a pozvrací mu svetr něčím, co by mohla být instantní jíška od Vitany nebo hrachová kaše ze závodní jídelny. Karras se s exorcizmem stále zdráhá, ale když mu dítko předvede několik psychokinetických triků a prohodí pár frází v latině, němčině či francouzštině v jazycích, které nikdy neumělo pozve si Damien na pomoc Otce Merrina. Ten je přes vymítání zkušeným odborníkem, a tak jakmile začne Reganina postel levitovat ve vzduchu a děvče otočí hlavu o třistašedesát stupňů, souboj s ďáblem může začít. Exorcista je vedle Stokerova Draculy považován za nejdramatičtější horor všech dob. Jeho knižní podoba je daleko zajímavější než verze filmová, neboť obsahuje řadu nechutných, zvrácených okamžiků, které by se ve filmu mohly objevit jen stěží. Kniha by rozhodně měla patřit mezi povinnou četbu všech strachmilujících jedinců.... celý text
Přidat komentář
Jako dítě jsem měla neuvěřitelnou fobii z filmové Regan, respektive z její tváře, která často figurovala jako velmi působivý a efektivní jump-scare v určitých hrách na internetu. Je to jeden z důvodů, proč se na ten film v životě nepodívám. Nebo, aspoň myslím... Kdo ví?
Ale příběh jako takový mě fascinoval, a jelikož se i ve svých skoro třiceti letech bojím podívat na film, neexistuje jednodušší způsob, jak příběh prožít, než si přečíst knihu. A že to teda byla jízda. Četlo se to velmi snadno, příběh byl strhující a neustále překvapivý. Způsob uvažování některých postav mi přišel neuvěřitelně fascinující, hlavně teda jezuitských kněží. Bylo osvěžující číst o kněžích, kteří nehledali odpověď jen a pouze v bibli a ve víře, ale uvažovali taky logicky a náboženský rituál pro ně byl ta nejkrajnější možnost. Možná, kdyby neexistoval film, kladla bych si více otázek, jako jestli skutečně byla posedlá, nebo ne. Což, mám pocit, byla hlavní pointa celé knihy - opravdu existuje ďábel, který tu malou holku posedl jen proto, aby se utkal se svým dávným sokem, nebo to byla autosugesce a opravdu se snažila takto šíleným způsobem upoutat pozornost? Je pravda, že čtenář dostane asi přímočařejší odpověď než postavy, které vlastně vůbec neví, co se skutečně stalo a neznají rozhřešení. Ale vzhledem k tomu, že nevěřím na existenci telekineze, telepatie, a podobné věci, je pro mě odpověď na onu otázku naprosto jasná. A i pro filmového diváka, který dostal jasnou vizuální odpověď, která se ani nedá jinak interpretovat.
Kniha mě dokázala vtáhnout na několik úžasných hodin, kdy jsem se snad poprvé při čtení "bála" a potřebovala jsem se po určitých náročných pasážích uklidnit. Nemůžu jinak, než všem, kteří mají rádi horor, tuto knihu doporučit. Strach z toho, že ztratíme kontrolu sami nad sebou, že se změníme v úplně jinou bytost, je přeci jen jeden z těch nejsilnějších. A myslím si, že v dnešní době je mnohem relevantnější, než jindy.
Přečetla jsem, ale trvalo to docela dlouho. Pořád jsem přemýšlela, co mi na knize vadí, kde je ten problém, a i po přečtení komentářů pode mnou, stále nevím.
No prostě a jednoduše jsem knihu přečetla, ale nezaujala mě.
Film jsem neviděla a nejsem si jistá, že bych ho vidět chtěla...
Jedná se o zajímavý příběh, který se kupodivu čte jako jedna báseň. Líbilo se mi zasazení detektiva Kindermana a jeho pohled na celou událost. Vytvářelo to prohloubenější atmosféru.
Kniha se nebojí ostřejšiho jazyka a ani těch cizích.
Popravdě jsem očekával něco mnohem akčnějšího (tento žánr moc nečtu), něco vy stylu Papežova vymítače z 2023. Ale i tato psychologická stránka nebyla špatná. Ještě škoda toho "urychleného" konce.
4,5 *
Tuto knihu mám ve čtečce již několik let a jsem vděčná za čtenářskou výzvu, díky které na ní konečně přišla řada. Sice příběh není snadný ke čtení, ale o to více jsem si ho vychutnala. Exorcista je předlohou k filmu Vymítač ďábla, který jsem prozatím neviděla, ale brzy tuto chybu napravím.
Ťuk
ťuk
ťuk ...
No hanba by mě měla fackovat a ďábel sežrat, že jsem se k tomuhle klenotu dostal až teď. Příběh plný napětí, mystiky, děsu a tajemství už od úvodních stran knihy. Tohle je jeden z pilířů hororu o který se opírají další a další horory, z kterého čerpala a čerpá dnešní filmografie či knihy. Tato kniha ukázala směr kam se má ubírat děs.
Spokojený život Chris Macneilové se obrací vzhůru nohama ve chvíli kdy "onemocní" její dcera Regan, ve chvíli kdy doktoři jsou se svými medikamenty krátcí a dcera jejíž obličej získává stále hrůznější podobu, mluví hrubým nelidským hlasem, vznáší se nad postelí a otáčí hlavu v nepřirozených úhlech.
Skvěle napsané, stupňované napětí a strach se kterým si autor opravdu vyhrál, hltáte stránku za stránkou. Mučivá bezmoc matky, která udělá pro svou dceru vše co může a autor brnká na struny vašich nervů a občas pořádně... Navíc v této knize zmínil skutečné autory zabývající se případy Exorcismu (Traugott Konstantin Oesterreich, Sigmund Freud, Vernon McCasland, Carl Gustav Jung ) což přidává na hodnotě příběhu a možná i jeho uvěřitelnosti.
Já byl velmi, velmi spokojen
A když (Ježíš) vstoupil na břeh, vyšel proti němu jakýsi muž z toho města, který byl posedlý démony... už dlouhou dobu... Neboť ho velice často (ďábel) zachvacoval, tehdy ho poutali řetězy a okovy... ale on pouta vždy přerval. Ježíš se ho zeptal: „Jaké je tvé jméno?" Odpověděl: „Legie."
EVANGELIUM SV. LUKÁŠE 8:27,3*
(SPOILER)
Blattyho Exorcista je knižní předlohou pro jeden z nejslavnějších filmových hororů s názvem Vymítač ďábla. Bohužel jsem jej ale neviděla, proto ho nemůžu porovnat s knížkou. O té ale můžu říct, že je velmi čtivá. Troufám si tvrdit, že v ní autor velice dobře načrtl tíživou, špinavě oplzlou atmosféru vyvolávající ve čtenáři odpor a místy až strach. Oceňuji i to, že se mu nejen povedlo udržet napětí, ale s přečtenými stránkami jej také stupňovat.
Chris MacNeilová žije se svou dcerou Regan v cihlovém domě ve washingtonské čtvrti Georgetown. Právě malá Regan si přijde jednoho večera postěžovat matce, že se v jejím pokoji ozývají zvláštní zvuky a je v něm cítit zápach shnilého masa. Chris však nic necítí. Pouze se jí v pokoji zdá chladno, a to i přesto, že je zavřené okno a zapnuté topení. S Regan to brzy začne jít z kopce. Postihují ji totiž podivné záchvaty, kdy jakoby nebyla sama sebou, kdy mluví cizími jazyky, které se však nikdy neučila, apod. Chris požádá o pomoc lékaře a psychology, ale když jsou i oni bezradní, musí se obrátit na kněze, Damiena Karrase, aby nad dcerou provedl vymýtání ďábla - exorcismus.
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji @knihydobrovsky ! :o)
4/5 *
Jak si stále slibuji, když si napíšu knihu na seznam "chci si přečíst", tak bych si tam měla i napsat, proč jsem toto rozhodnutí udělala.
Přiznám, že jsem vůbec do 100. stránky nevěděla, co čtu, že to je kultovní horor a že je to zfilmované. Začátek byl chladnější, pak to dostalo spád a konec byl ucházející. Potěšilo mě, že konec nebyl nijak vytržený z kontextu.
Dobré, hodně dobré: domnívala jsem se, že horor je to mnohem starší, přitom je ve skutečnosti velice moderní (až snad na kotoučový magnetofon). To vše asi proto, že otázky, strachy a pochybnosti v knize jsou prostě věčné.
Líbili se mi kněží, jak byli každý jiný, prostě v nejrůznějších barvách. A každý měl své "démony" (oblíbený pojem v dnešních detektivkách a thrillerech, prostě nás provázejí od počátku světa). S dalšími postavami jsem ale měla trochu problémy: asi největší se samotnou Chris, sebestředná, jako matka nevýrazná, nejistá až divná, asistentka a domácí učitelka neuchopitelná, na švýcarské sluhy jsem si musela zvyknout a detektiv ... kategorie sama pro sebe.
(Film jsem neviděla.)
Absolutní klasika mezi filmovými a knižními horory, a já si ji musela znovu přečíst. Už mě z toho nemrazí a nejsem napjatá v očekávání, jak to dopadne.
"Nam-mjohó-renge-kjó." Opakovala jsem si to. Jistěže ne tři hodiny, ale navnadilo mě to a chtěla jsem vědět, jak to bude znít na jazyku.
I já patřím k těm, co nejprve shlédli film a pak četli knihu; četla jsem ji už kdysi, nevzpomínám si, které vydání. Udělám výjimku a říkám, že tentokrát film byl působivější. Možná to bylo tím, že jsem ho viděla jako první a možná mi nedal šanci vidět detaily, kterými jsem se naopak zabývala v knize.
Chris oplakávala Burkeho, ale přitom v knize byla jeho osoba neurvalá, sprostá až agresivní a ačkoliv vztah k němu pojmenovala Chris jako bláznivý a přátelský, viděla jsem v něm nepříjemného a obtěžujícího opilce, který se nechával obskakovat a rádoby hladit své ego. Tento vztah byl všechno jiné, než to, co se nabízelo v knize, tedy co tvrdila Chris. Kromě toho, měla pevné nervy a přátelský vztah k němu jsem jí moc nevěřila.
Obdivovala jsem detektivovu bystrost, náhled být vždy o krok dopředu, jeho nenucenost, také to, že nebyl zarytý a skeptický k černé magii.
Proces vymýtání bych si filmově zase ráda zopakovala a obě verze - knižní a filmovou - jednoznačně doporučuji hlavně těm, kteří nečetli a neviděli. :-)
Po pročtení hrstky zdejších komentářů zjišťuji, že jsem asi jen jedním z mála, kdo po knize Exorcista sáhl, aniž by byl dříve zasažený filmovým zpracováním.
Navzdory možná jen povrchní podobnosti jsem se nemohl zbavit potřeby srovnávat během čtení exorcistu s Rosemary má děťátko od Iry Levina. Možná proto, že z žánru hororového příběhu s křesťanskou mytologickou tematikou, odehrávající se v moderní době, jsem asi nic dalšího nečetl. Každopádně Rosemary pro mě vyšla jako o krapet sugestivnější, ačkoli to bylo jen o fous. Poslední část se samotným vymítáním dokázala i mou věčně studenou krev nepříjemně rozehřát.
První polovina nuda,druhá,tak to byl nářez.Oproti ostatním,mě byla postava detektiva sympatická.
Skvely pribeh. A pritom taky jednoduchy priam komorny. Preco je pre mna tak vyborny? No... lebo toto je to spravne a drsne utahovanie skrutiek! Od akejsi beznej invazie hlodavcov v dome, co sa moze na jesen stat kazdemu ci byvate v dome so zahradou ci v panelaku... stava neriesitelny problem kedy matka prichadza o dceru najprv z domnelych zdravotnych problemov, jemne zmeny spravania teenagerky nahradzaju stale drsnejsie prejavy a sceny. Z kapitana Howdyho ako nevinneho detskeho imaginarneho kamarata (kto ho nemal ze??) sa stava nezvladnutelna diagnoza. A Blatty dalej utahuje skrutky.... Z nezvladnutelnej psychickej diagnozy sa stava posadnutie demonom. Absolutna domaca invazia cudzej entity kde ste uz bezbranni, kedy vas dom uz nie je bezpecny, vase dieta lieta vzduchom a stracate ho, steny a strecha uz nie su bezpecie, sledujete nevysvetlitelnu podivnost tam kde by vam malo byt dobre. Mal pomoct lekar, zrazu uz hladate knaza. Ta izolovanost ludi v strasnej situacii je tu skvele atmosfericky vykreslena. Tvrdim ze Blatty sa proste dotkol jedneho zo zakladnych priam archetypalnych strachov a obav, strachu zo straty domaceho bezpecneho priestoru. Ved si zobrete len vlastnu reakciu ked v kuchyni zazriete pochodovat mravce, ako neprijemne sa zrazu doma citite. Alebo mole v skrini :) Nie to este ked vam dieta posadne demon alebo az satan.
Kupil som audio skoro posledny den kedy este bol v ponuke audiolibrix. A kedze ja pocuvam knihy dost po nociach, toto teda bol zazitok. Ono je to dost dobre hlasovo zdramatizovane niekolkymi hercami, zvukovymi efektami a zmutovanou melodiou Mikea Oldfielda doplnene. Akoze zazitok. No a kedy pocuvat horor ak nie v noci. Vtedy to ma tu spravnu atmosku. Problem je,ze ja rychlo zaspavam hoci sa zapocuvam, zaspim asi prave vdaka tomu ze nepremyslam nad problemami a tak. A tu som si nabehol, lebo obcas sa mi stane ze pocuvany dej sa mi preklopi aj do sna. Akosi na pomedzi bdenia a spanku este clovek co to vnima, a vzniknu obcas (nie pravidelne a neda sa to umyselne.. to by si clovek dal porno a krasne sny by boli hned)... teda obcas vzniknu upravene ovplyvnene este vonkajsimi vnemami snove obrazy. Takze par driemot a snov som mal aj s Regan a zastupom knazov, doktorov, plesnivymi stenami a duchom akejsi zeny ktorej tvar som nevidel :) Malo to teda cosi do seba. Nepotrebujem ani film znova vidiet :)
Film "Exorcista" patří mezi mé nejoblíbenější horory. Sice je už na něm znát rok výroby, ale děj a hlavně hudba jsou pro mě nezapomenutelné. Proto když jsem zjistila, že dojde k novému vydání knihy, bylo jasné, že si ji budu chtít přečíst.
Děj do detailu popisovat nebudu, protože jsem si jistá, že ten, kdo si tuhle knihu přečte, film většinou zná. Spíš bych se věnovala tomu, čím se kniha od filmu liší. A hlavní rozdíl vidím v tom, že se valnou část knihy soustředíme na to, zda Regan pouze netrpí nějakou duševní poruchou. Samotný exorcismus a to, že je Regan posedlá démonem, hraje hlavní roli až skoro v závěru knihy. Proto pokud si chcete knihu přečíst pouze kvůli popisům posedlosti, budete možná trochu zklamáni, protože ty se objevují až někdy v polovině knihy.
Filmu dávám bez váhání 5*, kniha dostane 4*. A to z prostého důvodu. Chvilku mi trvalo zvyknout si na způsob vyprávění (er-forma) a neskutečně mě štvala postava detektiva. Knihu bych ale určitě doporučila fanouškům nejen filmu, ale hororu obecně.
U audioknihy jsem občas měla pocit, že jsem v pokoji také, wau! Kniha opravdu umí vyvolat nepříjemné pocity.
Klasika svého žánru, jak kniha, tak i film. Film jsem viděla jako první, teď přišla na řadu i kniha. Kniha se mi líbila mnohem více obsahově, ovšem film je na svou dobu skvěle zpracován a je sugestivnější svými zobrazovacími prostředky.
Četbu doporučuji, ovšem je nutné brát na zřetel, že je psaná v jiné době, ale přesto neztrácí svou atraktivitu v tématu boje s démony.
Dost váhám s hodnocením, znám film a je to žánrová klasika. Vlastně kniha splnila moje očekávání a tak ani nevím, co mi pocitově blokuje dát hodnocení vyšší. Prostě mě nechytla, nečekala jsem, že bude strašidelná (v takovém tom "lekacím" slova smyslu) a naopak vím, že tam budou nechutnosti, ale to je v tomhle tématu dané. Mě prostě nějak nedokázaly oslovit postavy a to jsem se vážně snažila, prostě mě nepřitáhly. Třeba matka a její trápení a strach o dceru, je takové divně neživotné, kněz a jeho trauma s matkou...sluha s dcerou...ano jsou tam asi zajímavé dialogy atd. ale působilo to na mě hrozně chladně, akademicky. Se zájmem jsem si přečetla komentář od pana Kučery a je zvláštní, jak dokáže jedna kniha působit na lidi úplně protichůdně, ale tak to má být :-).
Štítky knihy
vraždy náboženství smrt zfilmováno věda a víra exorcismus nemocnice, špitály horory posedlost ďábel, satan detektivové
Autorovy další knížky
2009 | Exorcista – Souboj s ďáblem |
2011 | Dimiter – Příběh agenta vyslaného peklem |
O filmu jsem slyšel, ale nikdy neviděl. Knižní předloha se mi docela líbila, tak to budu muset napravit. Začátek byl pomalý a v podstatě nudný. Střed, to byla "pekelná" jízda a konec jen " vyklusával" nastolené tempo....neurazí, nenadchne, ale poslechnout se to dalo. Ten hlas ďábla byl geniální. 85%