Exorcista – Souboj s ďáblem
William P. Blatty
Vykopávky starobylých hrobek v Iráku končí. Muž, jenž se na nich podílel ví, že vedle vzácných památek spatřilo světlo světa také zlo od úsvitu věků ohrožující lidstvo. Už jednou se s ním střetl a málem za to zaplatil životem… Strhující příběh plný napětí, mystiky, děsu a tajemství, často považovaný za nejdramatičtější horor všech dob od vydání Draculy Brama Stokera. Stejného úspěchu jako román mezi čtenáři si dobyl i stejnojmenný film u diváků.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2018 , Wolker&VolfOriginální název:
The Exorcist, 1971
Interpreti: Jiří Klem , Jitka Moučková
více info...
Přidat komentář
Začátek knihy jako by byl knihou úplně jinou, možná mám nějaký špatný překlad, ale prázdné dialogy naprosto o ničem, nesouvisející odpovědi mající dát jasně najevo jak bezstarostný život si rodinka žije. Po těch pár desítkách stránek konečně začíná nějaký děj a ty rozhovory se dají aspoň snést. Aspoň je na tom znát ten spád událostí. Ale i tak, příště bych přeskočila první část knihy, pokud bych nic nevěděla o ději, knihu bych kvůli první části odložila a o hodně tím tak přišla.
Knížka je stejně děsivá jako film a je jedno jaký je rok, světlo či tma. Samozřejmě, že film nemohl pojmout všechno a filmaři se možná některých scén v té době obávali, takže opravdu kniha stojí za to.
Po dlouhé době jsem se bála u knihy, nedoporučuju číst v noci a o samotě. Moc se mi líbily rozhovory otce Karrase s posedlou Regan/ďáblem. Napadla mě otázka, jestli by po tom všem dokázala Chris zase milovat svou dceru jako dřív. A jestli konečně někdo půjde s detektivem Kindermannem do biografu:)
Jeden z mála případů, kdy je film stějně dobrý jako kniha.
Zvláštní. Exorcista je vlastně velmi pozoruhodné dílo, protože v sobě snoubí odbornost, velmi nudná fakta, a prozaickou část, nutící k představám.
Exorcista je dílo děsivé. Děsivé, protože Blatty si pohrává s fakty, staví proti sobě racionálnost a víru. Je zajímavé sledovat myšlenkové pochody hlavního hrdiny, jenž pochybuje, hledá odpovědi na záludné otázky a děvčátko, nevinné dítě, které je psychicky narušené. Či snad posedlé? A žena, herečka, pozlátko Hollywoodu i za nehty.
Je to strhující kniha. Oldschoolovka jak vyšitá, patřící to zlatého fondu světové, hororové literatury. Nicméně se stále nemohu zbavit dojmu, že mi tam krucinál něco chybí. Možná mám stále v paměti starého dobrého Draculu nebo je to tím, že jsem předtím pronikala hluboko do minulých životů v jiném hororu. Nevím.
Přesto si ale myslím, že je to dílo minimálně poutavé a čtení za deštivých či bouřlivých nocí bych nedoporučovala :)
V zabúdaní sa pokúšali spomínať......Prelomové dielo svetovej literatúry ! Vrelo doporučujem !
Nudné a zdlouhavé. I tak se to dá nazvat. Já jsem asi spíš na ty trochu živější romány, které odsýpaj rychleji. Nicméně to mě nebrání tomu dát plný počet a to nedávám jen za kvalitu díla, ale i za samotný dojem z ní. Opět další kniha, kterou jsem přečetl takřka jedním dechem. Ale jak jsem již psal v úvodu, bylo to nudné čtivo, skoro až uspávací. Když jsem to začal číst, netušil jsem, že to bude psaný tímhle způsobem, kdy spíš než román, to na mě působilo jako vědecká publikace. Ale aspoň jsem se dozvěděl spousty nových věcí. Byl jsem překvapen, ať už mile či nemile, výsledek je jasný plný počet. Akorát nevím, jestli si to budu chtít ještě někdy přečíst :D
Komorní a epické. Otec Karras poprvé vstupuje do pokoje Regan. Elektrizující polarizace dobra a zla, i přes mocně obroušené hrany obou protikladů. Košatost knihy a sugesce filmu. You would like that? Intensely.
Rozhodně lepší než film. Skvělá atmosféra - pokud se ji chystáte číst v noci, tak rozsviťte všechna světla, určitě budete klidnější ;-)
Asi jsem divná, ale kniha mě nějak moc nezaujala. Nebyla špatná, ale čekala jsem něco víc. Možná to bude tím, že jsem se už dříve pro své dobro proti myšlence exorcismu obrnila.
Skvělé, napínavé a překvapivé od začátku až do konce. Nic pro slabé povahy, ale přesto velice povedené dílo spojující vědu, psychologii a víru děsivým způsobem.
Výborná kniha. Filmovú verziu som videla už nespočetne veľa krát a od knižnej sa líši len minimálne. Napriek tomu som sa pri čítaní ani chvíľu nenudila, naopak som sa od nej často nemohla odtrhnúť, pretože bola písaná veľmi pútavo. Jeden z najlepších hororov vôbec, fandom tohto žánru určite odporúčam.
Fakt mi běhal mráz po zádech. Musela jsem číst, jen když byl někdo se mnou doma, jinak to nešlo.
Knížka úplně fantastická....
V některých pasážích mi šel až mráz po zádech. Když si člověk představí že se to může stát. Vždyť je několik případů o tomto tématu. Brrrrrr..no na některé věci raději člověk nesmí myslet. Myslím že i s tímto by si nikdo neměl zahrávat.
Protože nevíme.....
Komu se líbila tato kniha,tak ať si nenechá ujít další podobnou klasiku.
David Seltzer
Omen : Ďáblovo znamení
Americký politik Thorn adoptuje za velice zvláštních okolností malého chlapce. Má jméno Damien a dějí se kolem něj záhadné věci. Při jedné jeho návštěvě zoologické zahrady propadnou zvířata nevysvětlitelnému záchvatu agresivity a množí se i smrtelné nehody v blízkosti rodiny Thornových - pokaždé v souvislosti s malým Damienem. Thorn si to začíná uvědomovat a v zoufalství vyhledá kněze, který mu objasní příčinu - jeho adoptivní syn je vtělením samotného Satana...
Velmi tajemné a napínavé čtení.
Bohužel knížka se dá špatně sehnat.
Jako film zde:
http://www.csfd.cz/film/2444-prichazi-satan/
Tento sugestivní horrorový snímek natočil režisér Richard Donner podle románu Davida Seltzera. Film slavil obrovský úspěch i díky vynikající hudbě, kterou složil fenomenální skladatel Jerry Goldsmith a za kterou byl po právu oceněn prestižním Oscarem (nepříliš po právu jediným ve své dlouholeté kariéře).
Výborné. I po téměř 40-ti letech filmové adaptace, kdy ji téměř každý milovník hororů (knižních i filmových) zná je kniha napínavá a mrazivá.
Já ty duchařiny fakt můžu....a tohle je klasika. Nejdřív jsem viděla film, který taktéž patří ke klasice, nedopadlo to tak zle jako bohužel většina kingovek. Ale určitě je vždy lepší číst než odkoukat...
[007/12] Kdo nezná ‘Exorcistu‘, jako by o klasickém hororu vůbec nic nevěděl. Alespoň tak jsem to párkrát slyšela od upřednostňovatelů tohoto žánru a také to pro mě byl jeden z důvodů, proč jsem nechtěla vidět film ještě před tím, než si přečtu knihu. A jsem spokojena. Sice se podle zvěstí jak film tak i kniha drží na velice vysoké úrovni a vzájemně se nijak zvlášť konfliktně a rozpory nekříží, ale pokud mám možnost nejdříve číst předlohu, rozhodně nemám nic proti a film dočasně vynechat.
Každopádně je tohle opravdu kvalitní dílo, které určitě stojí za přečtení. Sice jsem se nedokázala patřičně dostat do atmosféry opravdového hororu, ale to je, předpokládám, také tím, že kniha už má nejefektivnější léta dávno za sebou a to co je v ní napsáno, jsou informace poněkud zastaralé a neaktuální. Nepopírám existenci jednotlivých duševních chorob, protože to by bylo čiré šílenství, ale v jednadvacátém století, kdy o podobných problémech lidské mysli člověk slýchá málem v matčině lůně, je to trošku… obyčejné a nijak zvláště působivé. Každopádně jsem snad poprvé ocenila latinské větičky, protože konečně vím i bez nutnosti překladače, co že to tam ten okolárkovaný černý vzadu mluví.
Charaktery jsou vybrány a udělány dobře, i když snad trochu ploše a občas postrádají hloubku. Sice jsem se nedokázala příliš vcítit do vztahové situace mezi matkou a dcerou, ale jinak jsem byla hlavně spokojená. Služebnictvo, které se pod jakousi imaginární rouškou šera potlouká po domě. Policista, který neuvěřitelně silně připomíná poručíka Columba a z povzdálí pozoruje podezřelý dům plný lidí. Kněz, který je přesvědčen o tom, že exorcismus a vymítání ďábla jsou jen temným odkazem minulosti a vše jde vysvětlit vědecky. Je to zvláštní směska charakterů a dohromady to funguje opravdu dobře, ale nemohu si pomoci a říci, že plnohodnotně mě to nepřesvědčilo.
Některé scény bych úplně vystřihla. Hlavně ty, ve kterých se pouze mluví a člověk se nedozví nic převratného. Jenže to jednoduše nejde, protože v té době to určitě splňovalo svůj význam a autor přeci jen nemůže za to, že jeho dílo není tak úplně nadčasové a přizpůsobivé době. Co jsem ovšem nečekala a svou zajímavostí mě překvapila, byla slovní zásoba dívenky posedlé ďáblem. Ostrost, přímost, drzost a sprostota. Žádná cenzura. Některé pasáže jsou poměrně hodně odvážné, zvláště v okamžiku, kdy si čtenář uvědomí, že se to vše motá kolem skoro ještě dítěte. Kolem někoho, kdo ještě plně nedozrál ani do té puberty. Cítila jsem ty zvratky, krev a hnijící výkaly. Viděla sešklebenou tvář a sliny stékající od úst. Podrápané ruce a řemeny na zápěstích. Matku ztrápenou žalem a nevěřící Tomáše. Opravdu u mě zase po dlouhé době zafungovala neuvěřitelná představivost, ale ať jsem dělala, co jsem dělala, nedokázala jsem se bát a to mě mrzí asi nejvíce. V takových okamžicích totiž lituji, že jsem se, alespoň na dobu přečtení této knihy, nemohla přehoupnout v čase do tehdejšího období prvního vydání a prožít to pořádně. Jenže s tím se nedá nic moc dělat.
Určitě si odnáším docela silný zážitek, ke kterému se ještě někdy vrátím. Je to zábavné, čtivé, zajímavé a pro někoho to bude třeba i informačně hodnotné. Jen bych chtěla trošku svižnější tempo a možná větší emocionální hloubku, ale jak už jsem řekla, jinak jsem hlavně spokojená. Jen je škoda, že podobných knih autor nenapsal víc a nebo naše nakladatelství nejsou ochotna je vydat.
PS: Mám takový poznatek k jedné pasáži (str. 134):
,... narozený 20. dubna 1927 v Curychu ve Švýcarsku. 7. srpna 1941 se oženil s Willie, rozenou Brownovou. Dcera Elvíra, narozená 11. ledna 1943 v New York City...'
Jestli to tedy chápu dobře, bylo mu 14 let, když se ženil a v 15 měl první dítě se svou ženou. Nedá se tedy říci, že by to byl sňatek z donucení a v tehdejší době snad už neexistovalo povolení manželství nezletilých bez důvodu.
Špičková. Napětí, že by se dalo krájet, neustále houstnoucí atmosféra, pocit zmaru a pro mě nečekané rozuzlení. Obecně děti nemusím, ale tady je to jiná... a Ďábel má neskutečný charisma, jak se na Pána lží sluší.
Dostala jsem jí s tím, že ji nemám vracet. Přečetla jsem ji, vyděsila mě, znechutila mě a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Krátce po přečtení jsem jí poslala dál a doufám, že jednoho dne nedokoluje zpátky. Jednou stačilo (to u mě platí i pro film).
Štítky knihy
vraždy náboženství smrt zfilmováno věda a víra exorcismus nemocnice, špitály horory posedlost ďábel, satan detektivovéAutorovy další knížky
2009 | Exorcista – Souboj s ďáblem |
2011 | Dimiter – Příběh agenta vyslaného peklem |
Exorcista je kniha místy až brakově oscénní a sprostá, hlavně je ale strašidelná. Jako, Simmonsův Drood je temný a tíživý, Barker je bizarní a lecky dost násilnický, King umí takovou tu svojí charakteristickou čtivost a psychologii...Vymítač je ale opravdu strašidelný (V noci, za zavřenýma očima, jsem měl neodbytně nepříjemný pocit, že se nade mnou něco sklání. Fakt jsem se docela bál je otevřít).
Děj nezapře agitační účel za jakým byl stvořen, považte sami: „Viděli jste mě, a přece nevěříte.“ Jan 6,36 - Malou holčičku posedne Ďábel, věda si s ním neví rady a tak ho musí vymést kněží. Aby však dostali svolení k výkonu rituálu, musí napřed dokázat, že se nejedná o psychickou poruchu, nýbrž o skutečnou posedlost (což zas, objektivně řečeno, výrazně napomáhá celkové uvěřitelnosti). Voila, neobiblické konání zázraků a strašení peklem je na světě – skoro takhle doslovně je to v epilogu i nadhozeno.
Hlavně ze začátku mě taky dost obtěžovaly poněkud výstředně vedené dialogy a navozování dojmu básnickou zkratkou na hranici srozumitelnosti.
Jinak ale třeba atmosféra v domě po příchodu jezuity Merrina, celá druhá část „Zlom“, nebo takový rozhovor obou knězů v pauze mezi vymítáními, stály opravdu zato. Autorovi se navíc, přes všechno martýrium, povedlo dílu vtisknout naději. Ne nutně naději v Bohu, spíš v člověku samém, v znovunalezení důstojnosti a zavržení bezcennosti. To zas bylo moc fajn. K postavám – Damien Karras, jako kněz hledající ztracenou víru byl parádní, malé Rachel mi bylo opravdu líto a Ďábel působí správně odporně. Snad jen detektiva Kindermana bych chvílemi za to jeho „ale vy nemáte čas“, nejraději shodil ze schodů.
Vcelku rozpolcené dojmy. Zatím silné 4****. Exorcista však za přečtení určitě stojí. AAA auto bůh mě vem, zraje. A dobře, K zamyšlení donutila. Tak 5*****