Leviatan se probouzí
James S. A. Corey
Vítejte v budoucnosti. Lidstvo osídlilo sluneční soustavu, ale ke hvězdám stále nedosáhne. Rádo ale sahá po násilí a křehká rovnováha mezi pozemskou vládou, revolucionáři z vnějších planet a paranoidními korporacemi se může kdykoliv změnit ve válečné peklo. Jim Holden těží led v Saturnových prstencích a rozváží ho k asteroidům Pásu, když se svou posádkou narazí na opuštěnou loď Scopuli. Aniž by o to stáli, spadne jim do klína tajemství, pro které je kdosi ochoten zabíjet – nemilosrdně a v nepředstavitelném měřítku. Detektiv Miller hledá mezi miliardami dalších lidí jednu jedinou dívku, která má to štěstí, že její rodiče jsou dost bohatí na to, aby si to mohli dovolit. Když ho stopa zavede k Jimovi Holdenovi a Scopuli, začínají zdánlivě nesouvisející dílky skládanky zapadat do sebe. Venku v Pásu vládnou odlišná pravidla a jedna malá loď může změnit vesmír.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2013 , TritonOriginální název:
Leviathan Wakes, 2011
více info...
Přidat komentář
Pro mne v této době špatná volba četby. Tato kniha určitě nepozvedne náladu. Čiší z ní špína, zmar a hnus. Holden byl "zásadový dobroser", který svou naivitou (či blbostí) způsobil ohromné ztráty na životech (i majetku). Miller byl zas "nádobou" plnou mindráků, ale je fakt, že svým bláznovstvím vlastně napravoval to, co Holden svou zásadovostí zmastil. Nechápu, proč v dnešní době autoři sci-fi neukazují cestu k lepšímu světu. Alespoň světýlko na konci tunelu! Všude jen zločinci a zmar a do toho ještě ti zásadoví, co činí "dobro"!!! Jen doufám, že tito autoři nemají dar jasnozřivosti. Takovou budoucnost bych lidstvu opravdu nepřála!
Romantické čtení na dovolenou 5/5
(Pokud jste jako já, nevezmete si na dovolenou pár knih, vezmete si jich trochu víc než pár, protože víte, že to celý proprší. No, soudě podle počtu knih je vidět, jak to s tím deštěm bylo...)
„Choice - Face to Face“
Něco se lidem musí nechat. Jsou vážně dobrý v nenávisti a taky ve všem špatným. Čili dává smysl, že když už je Země málo, jsou vděčný za další místa, kde si můžou čechrat pírka. A když se stane něco, co všechny rozhodí a naruší křehkou (předstíranou, vyber si sám) slupku míru a poklidu, nastane velký problém.
A těžko by jste hledali dva rozdílnější muže, než je Holden a Miller. Těžař ledu a detektiv. Jó, a taky Julia. Jó, a taky virus (už to můžu napsat, protože ke knize dal někdo štitek virus, jinak by to byl podle mě spoiler, protože já čekala jenom tu blbou válku). Co je spojí, máte převážně v anotaci. A že je příběh sám o sobě fakt dobrý. Poslední dobou jsem měla na podobné žánrovky špatnou ruku, takže mi kniha udělala radost.
Co taky zaujme je formát psané knihy. Má dvě linky, dva pohledy, právě těhle dvou mužů. Ostatní tam na mě působili spíš jako přihazovači děje a odsouhlasovači činů. Přičemž je Miller ve značné nevýhodě. On má jenom svoje myšlenky a...jasně, že to sem nenapíšu. Ale hezky mě to dostalo k tomu, co se mi v knize líbilo. Oni přemýšlí. A kdyby to bylo jenom obyčejný přemýšlení. Oba (fajn, víc Miller) neustále něco řeší v hlavě. A to bylo super. Je to vlastně místama dost hluboký, až by se jeden mohl potopit až moc a nazvat to nudou, ale za mě luxusní. I válečné scény byly dobře napsané. Já s nima byla všude, na lodích i šutrech, zvládla si to představit. Velké plus tedy. Přestože oba autoři jsou pro mě neznámou. Jeden u nás ještě nic nevydal, a od druhého jsem četla komiksovou adaptaci Hry o trůny, to moc neprozradí. A co mě hodně zajímalo? Jak to vlastně psali.
To jako vždy jeden napsal kapitolu svého pohledu a poslal druhému, aby reagoval? Protože některé kapitoly končily vyloženě krutě. A vy se musíte prolouskat celou další kapitolou, než se to dozvíte. Čili, kniha je vážně moc čtivá (než se chlapci sejdou), otáčela jsem stránky zběsilým tempem. Přesto doporučuju v téhle části knihy dávat pozor. Je tam dost politiky a informací. Ale zároveň jde o to, zda vás takhle vedený příběh bude bavit. A je jedno, zda by to psal třeba jeden člověk, hezky klasika. Vy totiž v těch linkách dost dlouho tápete v obou táborech a to se muže zdát flustrující, pokud vám čtení trvá dlouho. Není to kniha pro toho, kdo má rád knihy, kde jsou rozdaný karty od začátku první kapitoly a potom se všechno zachraňuje. Kniha má 400 stran, takže dost prostoru pro příběh, hodně akce, megamoc politikaření a vývoj charakterů. Hlavně u Millera, kterého jsem na začátku moc nemusela, ale postupně se to měnilo. (O to víc se těším na seroš, ani nemusím psát jméno mého oblíbeného herce, že...) Od Erosu se to rozjelo v druhé vlně a kniha zase působila úplně jinak. Navíc musíte počítat počítat s dlouhou historií, tak nevíte, kdy vám to tam prsknou a zase to „zdrží“. Lehce náročný materiál. ALE! Asi mě víc bavilo právě to do Erotu, protože tím střídáním linek měla kniha úplný šmrnc. Kdy každý z nich ví něco, druhý něco a čtenář si říká: "Jo, takhle!" a lapá dechem, kdy se to dozví všichni. To ke konci už tak moc nepracovalo.
A jelikož jsem holka zvědavá, neodolala jsem a po přečtení první knihy, jsem se podívala, jak končí první série adaptace. (Ano, bez kouknutí na to předtím.) A je to vážně náhoda, ale přesně v ten moment bych skončila i tuhle knihu a nechala bych si to do druhého dílu. Protože toho bylo moc a přestože jsem si na konci říkala: „Wau! Co že to?!“, od té chvíle (píšu o ní dřív komentáři, což bylo dřív než ten kouknutý konec, se mi kniha četla trochu víc...taženě...jako kdyby za každou cenu chtěli přes 400 stran, ale paradoxně posledních pár stran působilo až moc jako „šup, šup, honem“).
PS: moc děkuji za info, že je kniha ne lepší, ale trochu jiná než seriál, do kterého se teď mohu konečně pustit, protože byl konečně čas na knihu :)
Jednu hvězdu si nechávám do druhého dílu a za tu táhlost...
Pěkná, čtivá, zajímavá space opera, která se zatím obešla bez hyperprostorových letů. Všechno se odehrává uvnitř sluneční soustavy, spory a přestřelky se řeší jen mezi matičkou Zemí, Marsem který by se rád už postavil na vlastní... co vlastně? nohy? a poněkud anarchistickým svazem vnějších planet. Prostě je to takové mile domácké. :) Vystačíme si vlastně se soukromým detektivem, posádkou jedné malé obchodní lodi a jednou mimozemskou molekulou, která se utrhla s řetězu.
To ale neznamená, že to není akční jízda, nebojte se. Jestli znáte Neala Ashera a říká vám něco slovo džain, budete už vědět, která bije.
Tahle série vypadá hodně zajímavě, a jestli i další díly budou takhle dobré, mám se na co těšit.
Nejlepší space opera poslední dekády. Za mě plný počet, protože ještě nikdy se mi nestalo u čtení že bych se pousmál a procedil mezi úsměvem a překvapením "Fakt spolu ty dva mluví...a měli by vůbec?" . Zkrátka ke každému jsem si vybudoval velmi rychle vztah a tak jak jsou kapitoly napsané bych i řekl, že ke každému trochu jiný přístup. Četl jsem to doma, v kanclu, ve frontě na úřadě a teď nezbývá než spolknout další díl...doufám že bude minimálně stejně dobrý!
Nějakou pořádnou sci-fi už jsem nečetla hodně dlouho, takže to pro mě bylo jako znovuobjevování tohohle žánru.
Knížka celkově se příjemně a rychle četla, jen musím podotknout, že po akčním začátku se pak docela dlouhou dobu nic nedělo. Jak jsem ale již říkala, knížka se četla dobře i tak, takže ta nudnější část byla brzy za mnou.
Knížka žánrem sci-fi, obsahuje ale taky prvky detektivky a hororu. První zmíněné tedy moc nemusím, ale zjistila jsem, že ty hororové prvky mi tam docela sedly.
Dost se mi líbilo, jak se tady všeobecně řešily technické věci kolem vesmírných lodí a tak podobně, hlavně pak to, že autor (autoři) nikdy nezapomněl zmínit účinky různých gravitací a zrychlení.
Z postav mi nejvíce sedl asi Holden, druhou hlavní postavu - Millera - jsem zase až tolik nemusela. Největší zlatíčko však byl Amos.
Konec jsem sice čekala trochu jiný, ale s tímhle se taky dokážu spokojit, a doufám, že si někdy v budoucnu najdu čas i na další díly.
Tak za mě hlásím velikou spokojenost. Sice jsem se nakonec trošku zratil ve způsobu přesunu Julie na asteroid, ale to je malá drobnost, protože děj byl napínavý a strhující. Holdenova posádka i Miller jsou sympaťáci a stojí si za svými názory. A z cynických činů protistrany mě mrazilo. Dávám 4,6 hvězdy, takže zaokrouhluji na 5 a DOPORUČUJI.
VYNIKAJÍCÍ! Jedna z nejlepších space oper co jsem, kdy četl. Postavy jsou různorodé od pana detektiva Millera s jeho otřesným kloboukem, půvabnou Naomi, skvěle diplomatického Amose, dobráka kapitána Jamese Holdena až po nabubřelého pilota Alexe Kamala. Doporučuji všem milovníkům sci-fi a space opery. Nemohl jsem se od knížky odtrhnout, neboť děj je složitý napínavý a nutně musíte dál číst následující kapitolu. Děj je rozdělen mezi postavou Holdena a Millera až se nakonec tyto dvě dějové linky spojí tak vást strhne kulevroucí příběh až dokonce a nejlepší na tom je, že tohle je jen začátek!
Useknout ještě
další stovku hlav,
pak ještě tisíc,
a deset tisíc,
a pak budeme svobodní.
Zpočátku jsem byl trochu zklamán. Veškeré války, které probíhají po celé naší planetě se přesunuly do Vesmíru. Než jsem si zvykl, byl jsem v pokušení přestat číst. Nakonec mi asi u sté strany došlo, že jsme prostě lidé a inteligenci si už asi nezvýšíme. A tak i když expandujem do Kosmu, myšlení nám zůstane stejné. Jen hamtat, závidět, vraždit a nepřizpůsobit se čemukoliv.
Citát: Ve vesmíru vládlo ticho. Hvězdám je líp bez nás.
Když se přizpůsobíte stylu psaní spisovatele Coreyho, zjistíte, že je to vlastně plnoobsáhlé sci-fi plné smrti, mocenských korporací, záhadných virů a boje o nadvládu. V příběhu se zjevují neznámí mimozemšťané, zombíci, duchové a spousta létajících kosmických lodí, jedna hezčí než druhá. Také je zde plno mrtvol, a to nemyslím v desítkách nebo snad stovkách – ne, nebuďme troškaři, tady jde o miliony mrtvol.
Malá ochutnávka:
Zákony Sluneční soustavy hovoří jednoznačně. V prostředí tak nehostinném, jako je vesmír, nemůže být pomoc jiným lidem v nouzi nepovinná. Nouzový signál už pouhou svou existencí zavazuje nejbližší loď zastavit a poskytnout pomoc – což ovšem neznamená, že zákon dodržují všichni bez výjimky.
V příběhu sledujeme dvě linie. Dva rozdílní muži jejichž osud se možná střetne. Osobně mám raději Millera, je akčnější, moc nepřemýšlí a hned pálí a pak se teprve ptá. Jeho protějšek Jim Holden je zase muž činu. Taky moc nepřemýšlí, ale nejdříve mluví a pak možná lituje, že nestřílel. Pasáže se střídají, o nudu zde nezavadíte, stále se něco děje. Pár neznámých výrazů by vás nemělo odradit, jedná se o dalekou budoucnost a kdo ví, co se jak bude za pár desítek let jmenovat.
Citát: Každý může zničit planetu z oběžné dráhy. Stačí vyhazovat přechodovou komorou šutry.
Nakonec jsem se nemohl od příběhu odtrhnout. Zajímal mě osud jak detektiva Millera i pilota Holdena. Spisovatel umě zvyšoval napětí a i když se ke konci dopustil dvou třech, řekl bych, kiksů v logice, jedná se o povedený dobrodružný příběh. Vybral jsem šestnáct citátů a vložil je Jamesu S. A. Coreymu do profilu na Erosu. A pokud se vám to líbilo, věřte, že už je na světě celkem sedm knih z tohoto univerza. Mohu jen doporučit.
Citát: Nesmíme zapomínat na mimozemšťany.
PS – Tuto knihu a vlastně celou sérii Expanze píšou dva spisovatelé – Daniel Abraham a Tyler Franck a oba používají jeden pseudonym James S. A. Corey.
První dvě třetiny čistých 5*, od Erosu to trošku ztrácí dech, ale závěr je zase super. Takže jsem spokojený, jdu si objednat druhý díl.
EDIT: Byl jsem namlsaný z recenzí a pustil si i seriál a ten je teda odpad (proti knize)!
Dobrovolně bych se do space opery nepustil. Tento subžánr jsem mohl odhadnout už pohledem na obálku, ale dobře, že mě odhadování ani nenapadlo. Přišel bych tak o povedený román, kde lodě, vesmír a planety hrají pouze kulisy. I když "pouze" v tomto případě nevymezuje kvalitu, spíš roli. Svůj svět si autor promyslel a přesvědčoval mě o tom s každým dalším detailem ze života v mimozemském prostředí. I když politické a vojenské manévry v popisech nechyběly, sám jsem celek vnímal spíš jako akčnější detektivku.
Akční scény ovšem mohly být živější a napínavější. Pocit "ať je to za námi a můžeme se věnovat tomu, co nás opravdu baví" jako by pak čtenář s autorem sdílel.
Leviatan se probouzí je oddechovka, které je sice možné něco vyčíst, ale určitou úroveň kvality jí nikdo upřít nemůže.
Samotného by mě zajímalo, jaká bude ta velká pointa na konci, ale zřejmě ne natolik, abych pro další díl běžel do knihkupectví. Na vinně budou asi postavy, z kterých žádná nijak nezaujala. Něco jim chybělo a to hlavně Fredovi, který byl plochý až hanba.
Takže budu čekat, jestli mi dvojku osud přihraje do ruky, a pokud ano, rád se do ní pustím. Ale pokud ne, taky nevadí.
Hodnocení: 3,6/5
Verdikt: Bavit mě to jen o málo víc, tak už mě to opravdu baví.
Sérii jsem začal číst až po zhlédnuti seriálu a vůbec to nevadí ba naopak spoustu věcí objasní.
Na základě pár dílu serialu jsem si řekl,že si nejdřív přečtu knížku. Jenže to jsem ještě netušil,že se nejedná jen o jednu a vzhledem k tomu,jak skvěle se mi četl první díl,tak se už těšim,až se začtu i do těch ostatních. Pro ty,co mají rádi sci-fi říznutou trochou detektivky,sem tak něco málo politikaření,tak ideální volba..neni to na stejné téma,ale trochu mi to připomnělo wing commander.
Opět jsem se nechal zlákat pochvalnými komentáři, ale od samého začátku jsem se nemohl nějak začíst. Ikdyž se tam pořád něco děje , akce, střílení, tak mě to ani trochu nebavilo. Detektivní příběh z vesmíru se spoustou hloupých a zbytečných keců., v 16 kapitole jsem to vzdal. Postavy mě vůbec nepřirostli k srdci, děj bez nějakého většího napětí jen plný válek mě nebavil. Navíc mě nesedí autorův styl psaní a ani seriál mě nějak nenadchl, v polovině třetí řady jsem to vzdal.
Dobré čtení. Lehké, zábavné, akční... sci-fi ve stylu space opery mám prostě ráda. Zpracování rasismu na vesmírné úrovni, detektiv Miller a originální detaily života v Pásu body přidávají. A tak i Holdena, který mi jako literární postava přišel tak nějak plochý a nesnesitelný, jsem přestála a knihu si opravdu užila.
Přestože sci-fi žánr programově nevyhledávám, byl jsem jím osloven v podobě vánočního dárku. A jak tato exkurze dopadla? Početl jsem si. Hodně akčního děje, detektivní zápletka, dobře vystavěný poutavý příběh s meziplanetárním společenským pozadím a nechybějící love-story linie.
napísal som komentár k druhému dielu (Kalibanova vojna) , ktorý mám momentálne rozčítaný .. myslím, že to isté platí aj o prvej knihe :)
Tak jako nebylo to špatné, ale zaboha jsem se do toho nemohl začíst a po chvilce čtení jsem knihu odkládal, či si od ní dal pár dní pauzu... Vlastně vůbec nevím zda chci v dané sérii pokračovat...
Autorovy další knížky
2013 | Leviatan se probouzí |
2014 | Abaddonova brána |
2014 | Kalibánova válka |
2017 | Hry Nemesis |
2015 | O poklad Ciboly |
Ta záležitost s protomolekulou měla švih, co? To tedy měla! Poctivé, komorní a zároveň výpravné.
Četl jsem po shlédnutí jedné a poloviny druhé řady seriálu - tedy v podstatě děje tohoto knižního dílu. Když poté čtu tak srovnávám. Nejsilnější to mám u postav, kde se mi vkrádá jejich seriálová podoba a dráždí mě rozpory. Tady jsem ale žádné nenašel, vizuálně sedí všechny naprosto skvěle. Trochu jsou posunuté jejich charaktery, ale to je vzhledem k odlišnému stylu vyprávění pochopitelné. Každopádně teď to převrátím: nejdřív knihy.