Expedice: Můj milostný příběh
Bea Uusma
V červenci 1897 vzhlíželo Švédsko a s ním celý svět k severnímu obzoru. Kdesi nad Špicberky se do vzduchu vznesl balon, který měl dopravit tříčlennou pionýrskou expedici inženýra Andréeho na místo, kam dosud lidská noha nevkročila. Senzační nápad dobýt severní pól s pomocí balonu však skončil tragicky. Osud tří odvážných mužů skryl věčný sníh a tajemství vydal až po dlouhých třiceti letech. Otázky ale zůstávají dodnes. Proč polárníci zemřeli? K čemu došlo na Bílém ostrově? Švédská spisovatelka a lékařka Bea Uusma se vydává po stopách expedice až tam, kde všechno skočilo, a na stránkách faktografického románu propojuje minulost s přítomností. Příběh novodobé autorčiny výpravy doprovází dobové fotografie a autentické zápisky polárníků. Vzniká tak jedinečná vizuálně-literární koláž, která si vysloužila prestižní Augustovou cenu za knihu roku 2013.... celý text
Literatura světová Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
Expeditionen: Min kärlekshistoria, 2013
více info...
Přidat komentář
Bezvadně zpracovaná kniha. Jak po stránce grafické, tak po stránce obsahové. Čte se jedním dechem. Obdivuji zápal, s kterým se autorka pustila do pátrání a shromáždila všechny relevantní podklady. Dosáhla tak vlastně svého cíle, stejně, jako se o to pokusila expedice polárníků.
Úžasná kniha, celý čas čo som ju čítala, či som bola v práci, či v obchode, stále som spracovávala to čo som si prečítala, nové zistenia na každej strane. Prežívala som to s Beou, tak som dúfala, že sa jej podarí niečo nové zistiť, v hlave som spriadala nové scenáre ako to mohlo byť. Skvele spracovaná kniha, aj čo sa týka grafiky, aj obsahovo.
Připojuji se k všeobecnému nadšení z knihy. Samozřejmě, že je obrazová dokumentace perfektní a je vidět, že si na knize dalo nakladatelství opravdu záležet. Ale především má autorka opravdu literární talent. Dokáže z více než sto let starého příběhu (a my od začátku víme, jak to s výpravou dopadlo) udělat opravdu skoro thriller. Stupňuje napětí, postupně odkrývá jednotlivé dílky skládačky, vtáhne nás do svého příběhu o hledání nevyvratitelných faktů, zavede nás i do slepých uliček, kam se při svém pátrání dostala. 5*, bez debaty.
Expedice-Můj milostný příběh je jednou z nejatmosféričtějších knih co jsem kdy četl.
Krutý mráz bezbřehých, bílých plání mě trýznil svým nemilosrdným chladem.
Nohy, ztěžklé okovy slané, ledové tříště žadonily o odpočinek.
Nekonečná běloba a šeď mučily mé oči prahnoucí, hladovějící po jakékoli barvě.
Tesáky medvědů vyčkávajících ve tmě na chvilku nepozornosti mě okrádaly o spánek.
Neutuchající praskot ker a nepozemské skučení větru přiváděly mé uši k šílenství.
Mrazivá mlha v kabátu z deprese pomalu dusila mou naději, odhodlání pokračovat.
Děkuji Beo Uusmo.
PS: samozřejmě mám(tu jedinou správnou, přesnou a nevyvratitelnou) představu o posledních chvílích všech tří nebožáků.
Expedícia: Môj ľúbostný príbeh je fascinujúca kniha plná fotografií, skutočných archívnych záberov a poznámok z pátrania autorky Bei Uusmy o polárnej expedícii z roku 1897. Výprava je známa pod názvom Andrého expedícia a šlo o to, že sa trojica Švédov odhodlala letieť balónom až na severný pól. Ibaže vodíkový balón čoskoro po odlete stroskotal a trojica mužov nakoniec márny boj o prežitie prehrala (žiadny spoiler, toto je skutočný fakt).
Doteraz sú v tomto "príbehu" nejasné okolnosti ich smrti a autorka sa rozhodla v knihe spojiť a spracovať všetky fakty a všetky doteraz publikované teórie o celej expedícii so svojím niekoľkoročným intenzívnym pátraním (ktoré "trošku" zaváňa posadnutosťou).
V knihe teda nájdete napríklad aj denníkové zápisky členov expedície (informácie o počasí, zápisky o tom, čo v ktorý deň jedli či aké zdravotné potiaže ich postihli), ľúbostné listy, ktoré jeden z členov písal svojej milovanej a na samotnom konci aj zhrnutie rôznych pravdepodobných aj neprevdepodobných teórií, čo všetko sa im mohlo nakoniec stať.
Kniha ma bavila. Bola krásne spracovaná, je fakt vidieť, že autorka touto expedíciou x rokov doslova žila. Napriek tomu som popri čítaní mala pocit, že mi takéto spracovanie až tak nesedí. Neviem čo som od toho čakala, možno som len mala nerealistické očakávania (asi určite).
Každopádne si kniha určite zaslúži vysoké hodnotenie (4/5), minimálne za to, že si s ňou autorka dala toľko práce a nevynechala žiadny doteraz známy fakt (či teóriu). Navyše mi autorka v záverečnej tretine knihy naservírovala jeden dosť silný, emotívny a nečakaný "zvrat" (srdce - tí čo čítali, tak vedia), ktorý ma fakt rozplakal .
Výborné.
Dva příběhy v jedné knize, dá-li se to tak říct…
Dramatický příběh tří polárníků, nebo spíš snílků (?), kteří se v roce 1897 vypraví na nebezpečnou a značně riskantní výpravu, přelet severního pólu balonem plněným vodíkem - bohužel se špatným koncem. Špatným koncem s velkým otazníkem v závěru…
A příběh jedné nadšené ženy, pro kterou se osud výpravy a záhady s výpravou spojené staly posedlostí, v tom dobrém slova smyslu; osud nešťastné výpravy Salomona Augusta Andréeho se stává i jejím osudem.
Četla jsem se zatajeným dechem, žádné vymyšlenosti, žádné zvraty na efekt, je to všechno holá nepřikrášlená skutečnost - a to je to nejpůsobivější drama. Při četbě jsem mrzla a cítila tu studenou vodu a nekonečnou polární beznaděj.
Čtenář prožívá nejen strašlivé útrapy trosečníků, o kterých se zachovaly relativně podrobné údaje z dochovaných pečlivě vedených deníků, ale nakonec pochopí i tu urputnou zažranost autorky a neobyčejné nasazení, s jakým se vrhá do pátrání.
Výborná grafická úprava, a to říkám přesto, že čtené knihy s sebou nosím, čtu v dopravních prostředcích, v čekárnách, atd., tady jsem ale knize tu váhu i objem odpustila.
*
„Pěknou řádku let jsem při společných večeřích unavovala rodinné příslušníky, přátele i lidi neznámé detailním popisem Strindbergových leskle ošoupaných podrážek. Teď je načase nedokončenou práci dotáhnout do cíle. Je třeba tu záhadu jednou provždy vyřešit, ale pokud se nedostanu výpravě pod kůži, nikdy se mi to nepovede. Musím za nimi. Musím se jim dostat do náprsních kapes. Musím vniknout za slova, která napsali na zpuchřelé stránky deníku. Musím pochopit, co se stane s člověkem, který se octne na kerném ledu uprostřed oceánu, a nemůže pryč. Musím proniknout přímo do ledu, pod zmrzlou krustu. Musím se dostat na místo, kde zemřeli. Musím na Bílý ostrov.“
*
„Nesnáším, když mrznu. Vůbec mě nezajímají nějaké namáhavé výpravy. Nemám v sobě ani špetku dobrodružné povahy. A přesto jsem polovinu svého dospělého života strávila tím, že jsem se pokoušela stát členkou polární expedice, byť jsem byla o víc než sto let pozadu.“
----------------------
Koho příběh chytil, doporučuji shlédnout film Let orla z r. 1982 režiséra Jana Troella (známý zfilmováním Mobergovy ságy o švédských vystěhovalcích do Ameriky). Výborný Max von Sydow v roli Salomona Augusta Andréeho.
Přečteno jedním dechem. Nádhera. Autorka vás vtáhne do děje a nepustí. Největší klady knihy vidím v úžasném grafickém zpracování a v samotné autorce. Její zaujetí je až nepochopitelné. Moc bych jí však přála, aby se jednou dopátrala dalších faktů a já si mohla přečíst pokračování.
Silný příběh o hledání pravdy. Co se tenkrát stalo? Pravděpodobně nezemřeli všichni tři najednou. Proč ani jeden ze tří členů výpravy nenapsal nic do deníku, o tragických událostech ke konci výpravy? Nebo smrt přišla náhle? Nebo má smrt na svědomí silná bouře? Nikdo neví... Baví mě nad tím dumat
„Balí do gázy řasy vydobyté z ledových kvádrů a z jezírek roztátého ledu. Sbírají vzorky hlíny i větvičky. Změří a zapíší velikost zrn v zemině. Vydloubnou oči zastřelenému racčímu mláděti a zavinou je do balíčku, aby posléze někdo jiný s potřebnými znalostmi mohl prozkoumat, jak je možné, že racky nepostihuje sněžná slepota. Zaměřují a zakreslují. Stránky v zápisníku se plní dlouhými sloupci čísel. Polárníci počítají a znovu přepočítávají. Zabývají se drobnostmi, na pohled nesmyslnými. Nesmírně pečlivý výzkum. Je to doopravdy, a přesto jen jako.“
Bea Uusma se dívá na své hrdiny neskutečně empaticky, aniž by si je ale jakkoli lakovala na růžovo. Myslím, že právě v tom je hlavní kouzlo knihy, že se vyvaruje riziku patetického zbožštění polárníků, ale že jí ani nehrozí, aby je nějak shazovala nebo ironizovala. Ne že by k tomu nebyl důvod, nad Andréeho výpravou bychom si někdy mohli hlavu ukroutit, nad jejich naivní důvěrou ve vlastní schopnosti i nad jejich zoufalou nepřipraveností na různé možné zádrhele. Uusma ale své hrdiny vykresluje plasticky a věrně v jejich silných i slabých stránkách, dokonale je tak v knize oživuje a dává nám možnost cítit se téměř fyzickými účastníky jejich dobrodružství.
Hodně jsem oceňoval také poctivost a věrohodnost autorčina bádání. Tvůrci podobných non-fiction děl někdy mají tendence přicházet ze zásadními a šokujícími východisky, mají snahu předložit před čtenáře něco zcela nového a nečekaného. Uusma taková není, seznámí nás se vším, co ví, a co neví, přizná. Typický je v tomto smyslu její výlet na ostrov Vogelsang, na který se po návštěvě kartářky vydá hledat odhozený Strindbergův dopis. Jako čtenářům nám je dopředu jasné, jak malá šance je, aby tato část výpravy skončila úspěchem, a že pokud by k nalezení skříňky s dopisem došlo, tak že by to vlastně celou knihu i znevěrohodnilo, že by to vypadalo, že je to celé nějaká habaďůra. Jenže v tom to právě je! V té uvěřitelnosti! Fascinující by nebylo, pokud bychom Beu doprovázeli od jednoho nečekaného senzačního objevu k druhému až k definitivnímu „nade vší pochybnosti jasnému“ vyřešení záhady. Fascinující je, kráčet s ní i tam, kde jsou v jejím hledání stále jen slepé cesty, kde musí prokázat své odhodlání a vytrvalost i navzdory pouze minimálním pokrokům.
Bea nám svým pátráním říká i něco obecně povzbuzujícího, myslím. Říká nám, že nemusí být každá snaha vynaložena jen s reálnou vyhlídkou na zhodnocení úspěchem. Říká nám, že někdy je cílem už samotná cesta.
Není možné nepochválit grafickou podobu knížky, stejně jako mnoho komentujících přede mnou, i já jsem byl okouzlen vizuální kreativitou tvůrců – úchvatná forma krásně doplnila skvělý obsah. Výsledkem byl opravdu mimořádný zážitek!
Pokud máte rádi záhady, nevysvětlitelné smrti na výpravách a rozplétání reálných velkých lidských příběhů, tak vás to zaujme. Hodně mi to asociovalo nejasný konec Djatlavovy výpravy, která taky skončila tragicky a v ledových podmínkách. Tento příběh se odehrává jen několik desítek kilometrů od severního pólu, před 150 lety. Autorka se snaží dopátrat, co zapříčinilo konec slavné výpravy, která chtěla jako první dosáhnout severního pólu.
Textově to pro mě bylo občas lehce zmatené, ale kniha je proložena mnoha obrázky, materiály a hezky provedená. Dá se přečíst za odpoledne.
Fascinující čtení. Emocionální exkurze mladé lékařky 20.-21. století do mužského světa polární výpravy 1897, do myšlení a života trojice Andrée - Fraenkel - Strindberg, kteří vyrazili na cestu do Arktidy z Dánského ostrova vodíkovým balonem 11.7.1897 a zahynuli z neznámých příčin po pěší pouti ledem a sněhem na nepřístupném Bílém ostrově na počátku října téhož roku; jejich ostatky byly náhodou objeveny v roce 1930 a inspirovaly množství teorií o důvodech jejich konce a o tom, co se tehdy stalo (včetně např. románu Balonem k severní točně, jenž vyšel tři měsíce po nalezení posledního tábora Andréeho a spol.). Kromě důsledného zkoumání písemných, fyzických i sekundárních pramenů autorkou (objevila v muzeálních neroztříděných sbírkách zapomenutou, byť neprůkaznou pitevní zprávu z 30. let!) dochází na podrobné zkoumání deníků, intenzivní snahu vcítit se do myšlení lidí konce 19. století - a po patnácti letech i na vlastní expedici... Kniha se čte sama, je výborně graficky řešená (časté fotografie plné vpisků, fotokopie deníků a jejich přepis, grafy zachycující podrobnosti o průběhu výpravy atd.) - a najde se tam také milostný příběh se srdcervoucím koncem (a nemám na mysli ten autorčin).
Naprostá pecka! Vypravěčským stylem mi to trochu připomnělo Sarah Koenig a její super podcast Serial. Přečetla jsem za dva večery, nedalo se přestat. :-)
Fyzicky krásně zpracovaná kniha, úchvatný příběh dobrodruhů na nepovedené expedici k pólu se prolíná s příběhem hledání pravdy o jejich konci. Působivé!
Kniha sa číta veľmi dobre. Je tiež veľmi dobre spracovaná, ale niečo mi v nej proste chýbalo.
Príbeh troch mužov sa dozvedáme pekne od začiatku – od príprav na expedíciu až po jej koniec. Čo ma zarazilo je to, že títo muži neboli na takú výpravu vôbec pripravený a mali veľmi málo vedomostí o arktických podmienkach. Bea nás postupne ich príbehom prevádza a vykresľuje nám, ako postupovala pri objasňovaní ich osudu – postupovala veľmi detailne a opisy jej postupu sa mi páčili, často som bola sklamaná spolu s ňou, keď nie všetko sa vyvíjalo podľa jej predstáv. Kniha je tiež graficky úžasne spracovaná – nájdeme v nej nákresy, obrázky, fotky... Len občas mi vadilo také „plytvanie“ – keď na jednej strane bolo napísaných iba pár slov.
Kniha tak úplne nesplnila moje očakávania. Asi to bude aj tým, že tesne predtým som čítala knihu Erebus, ktorá má veľmi podobný námet a ktorá mi prišla lepšie spracovaná. Tiež mi v knihe chýbal nejaký záver ohľadom ďalšieho postupu alebo niečoho takého, kniha mi prišla trochu neukončená, ešte aspoň jedna kapitola by sa jej podľa mňa veľmi hodila. Napriek tomu som veľmi rada, že som si knihu prečítala, opäť som sa dozvedela niečo nové a zaujímavé.
Originálně zpracovaný tragický příběh tříčlenné expedice, která se rozhodla dobít severní pól a to pomocí balonu. Tajemství, které je staré přes 30 let se v knize snaží objasnit švédská spisovatelka a lékařka Bea Uusma, která se vydala po stopách expedice až tam, kde všechno skončilo, a na stránkách faktografického románu propojuje minulost s přítomností. Za mě je tato kniha vizuální i informační skvost a doporučím ji především milovníkům cestopisů a záhad. Pokud jste četli knihu Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? a líbila se vám, tak rozhodně věnujte pozornost i knize Expedice: Můj milostný příběh :) Je jí svým tématem docela blízká.
Knihu som si priala na Vianoce a tak sa aj stalo. Videla som ju na instagramovom účte vydavateľstva Absynth a už vtedy ma zaujala názvom, témou a obálkou. K jej preskúmaní som sa dostala až včera - v čase, kedy sme takmer všetci zavretí doma v karanténach a stretávame sa čo najmenej s ostatnými ľuďmi. Aký dokonalý čas na čítanie. Musím napísať, že som ju zhltla za pár hodín. Bála som sa, že bude obsahovať málo textu = málo príbehu, no mýlila som sa. Miesto, udalosti, postavy a celá nálada knihy sa mi okamžite dostala pod kožu a vtiahla ma do deja. Akokeby som putovala a objavovala priamo s autorkou, akokeby sa všetko odohrávalo predo mnou. Príbeh ma nútil ešte po zaľahnutí do postele rozmýšľať, v akej situácií sa nachádzali dobrodruhovia, čo sa odohrávalo v hlave Anny po vyslaní svojho milovaného na túto expedíciu, akou záhadnou a možno triviálnou chybou zahynuli, kde sa nachádza pravda a či túto pravdu o konci expedície vopred odsúdenej na zánik autorka rozlúšti. Napriek tomu, že viete o smrti týchto dobrodruhov už pred začatím čítania knihy, im budete držať palce a dúfať, že z toho vyviaznu živí. Na záver už len dodám, že stránka s obrázkom od Anny ako kýva balónu vo vzduchu naplneného vodíkom, ma rozplakal....
Velice poutavě a detailně provedené shrnutí po pátrání záhadné tragédie v polárních krajích-Andréeho expedice z roku 1897. Nádherná je i fotodokumentace .
I přes usilovné pátrání vědců, lékařů a novinářů se nepodařilo odkrýt skutečnou příčinu smrti expedice mířící balonem k severnímu pólu.
Kniha dvou příběhů, detektivní pátrání autorky po osudu jedné polární výpravy a vyprávění o výpravě samotné. Kniha je doplněna o dobové fotografie a prameny, jako třeba fragmenty polárního deníku, které mě příjemně překvapily. Příběhy se nádherně prolínají a vytvářejí snad až napínavou atmosféru. Pro mě hodně netradiční, ale taky hodně zajímavá kniha.
Štítky knihy
19. století švédská literatura severní pól dobrodružství výpravy a expedice polární badatelé polární expedice
Zajímavé čtení, zhltla jsem tuhle knihu za jeden večer. Hezky uspořádaná a graficky zpracovaná literatura faktu. Tolik mě nezaujal vztah autorky k osudu expedice, asi bych si knihu více užila bez podtitulu můj milostný příběh a prvků, které s sebou nesl.