Expres Ukrajina
* antologie , Rita Kindlerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/3327/bmid_expres-ukrajina-oM9-3327.jpg
4
13
13
Jediná kniha současné ukrajinské krátké prózy, která představuje výběr z toho nejlepšího, co bylo v posledních dvaceti letech na Ukrajině napsáno. Jde o prestižní, ojedinělou a pro české čtenáře průlomovou sbírku. Přináší texty autorů narozených po roce 1950, z nichž někteří významně ovlivňovali ukrajinský disent 70. a 80. let 20. století a následně se stali známými osobnostmi vědy, kultury i politiky. Jiní dlouho před tím, než mohli svá díla publikovat, zasahovali do literárního vývoje a neoficiálně určovali jeho směry, vznik nových forem, tematiku a postupy. Vedle nich se pak profilovala generace současných třicátníků, kteří vyrůstali v Sovětském svazu a po jeho pádu se museli začít orientovat v novém světě. V jejich stopách pak kráčí generace nejmladší, již neovlivněná sovětskou realitou a velice sebevědomá.Kniha je první svého druhu a se stále stoupajícím zájmem o Ukrajinu si jistě najde mnoho příznivců.... celý text
Přidat komentář
Jedním slovem: vynikající.
Pokud vám jedno slovo nestačí, tak prosím, beze všeho, mám jich více:
http://maydayberry.blogspot.cz/2015/06/literarni-vylet-na-ukrajinu.html
Výborná antológia, poviedky sú dostatočne rozmanité, pritom mám pocit, že antológia má nejakú vnútornú jednotiacu linku. Myslím, že ojedinelý počin a výborný preklad.
Skvělý soubor rozličných ukrajinských povídek, ve kterém si každý určitě najde tu svou (nebo lépe: ty své).
Po dlouhé době antologie, která není jen náhodně a ledabyle sebranými povídkami. Kompilátorka a zároveň překladatelka několika povídek Rita Kindlerová se rozhodla předvést českému čtenáři ukrajinksou literaturu za posledních cca 30 let ve své celistvosti a komplexnosti. Úkol nelehký, zvlášť když se vezme v potaz rozsah 300 stran. Ale zázraky se dějí, a tak v nakladatelství Kniha Zlín vyšla opravdu reprezentativní antologie současné ukrajinské povídky. Mně osobně se nejvíc líbily povídky Samilo z Nemyrova, Píseň závor, Dlouhý předlouhý běh, Já a moje posvátná kráva, Slunce mezi dvěma horami a Hledání chrámu. Ale i další povídky jsou výborné a v antologii není snad povídka, která by mě něčím nezaujala. Především pečlivý překlad a výběr autorů a povídek, z nichž ty (pro mě osobně) nejlepší čerpají z místního folklóru a mají tak pohádkový až mýtický rozměr.
30 povídek - nejvíc mě zaujala povídka Navždy spolu, kterou přeložila Oxana Gazdošová.
Část díla
...Jetotak...
1999
Babička Tekla
2006
Berlín, o nějž jsme přišli
2003
Čerstvě nadojené mléko
1993
Chodba
1998
Hneď na začiatku musím priznať, že Ukrajinu mám rád. Ako krajinu medzi východom a západom, kde to, čo by bolo u nás tajomné, tam je ešte tajomnejšie. A to, čo by bolo u nás humorno – tragické, tam je ešte vtipnejšie, ale aj smutnejšie. Môj dojem z tej krajiny je, uznávam, čisto romantický. Je to romantika hrdzavejúcich tovární, smetísk uprostred karpatských lesov a prašnej nudy letných stepí. Romantika opilcov, spiacich na detskom ihrisku uprostred šedivého sídliska, zhrbených bábušiek predávajúcich v podchodoch slnečnicové semiačka. A romantika krásnej dlhonohej dievčiny, ktorá sa dňom svadby prestáva o svoju krásu starať a rýchlo sa mení na odpornú, nevrlú bárišňu. A v tomto duchu sa nesú aj mnohé z poviedok v Exprese Ukrajina. Takže – sadli sme si navzájom.
Texty v zbierke sú veľmi rôznorodé, nemá zmysel spomínať, čo všetko je témou pre moderných ukrajinských autorov. Mňa na nich najviac upútal akýsi melancholický smútok a spravidla nešťastné konce, ktoré tieto príbehy spájajú. A taktiež to zvláštne východoeurópske magično. Snáď len tu, na Ukrajine, sa môže stať, že žena dôstojníka KGB porodí dieťa s kopytami, chvostom a rožkami na hlave...
Musím konštatovať, že najsilnejšie poviedky sú z pera u nás (aj mne) nezámych a dosiaľ neprekladaných autorov (bratia Kapranovi, V. Dibrova, J. Kononenko). Renomovaní autori za nimi prekvapivo zaostávajú. Ale to je snáď v poriadku, antológia má predsa čitateľa zoznámiť aj s menej známymi, zato o nič menej kvalitnými spisovateľmi.
Nechcem rozoberať jednotlivé texty, ale jeden príklad za všetky si neodpustím. Už zmienení bratia Kapranovi v poviedke Porodila mě matička vytvorili pre mňa najlepší krátky text aký som kedy čítal. Možno preto, že sedenie na chodbe starej pôrodnice a čakanie na prvý výkrik vlastného dieťaťa mám ešte v živej pamäti. Ale aby ma v rozsahu pätnástich strán niekto tak mrazivo usadil na stoličku, následne ma z nej dvihol do vzduchu, aby ma nakoniec tresol o podlahu, to sa mi ešte nestalo!
Ešte nikdy som nedokázal dať poviedkovej antológii päť hviezdičiek. Zbierky vždy obsahujú silnejšie, ale aj slabšie kusy. No pri Exprese Ukrajina som bol veľmi dlho presvedčený, že si tých päť hviezd zaslúži.