Extáze
Irvine Welsh
Další bestseller autora Trainspottingu obsahuje povídky plné krutosti, hrubosti, kýčovitosti, sexu, drog, taneční hudby, legrace a punkerské morálky.
Přidat komentář
Nespoutaná zábava plná pouliční špíny. Irvine Welsh přesně tak, jak ho známe. Nehraje si tady na nějaké umění a bere nás na velkou jízdu po všemožných klubech a barech. Příběhy plné šoustání, keců o fotbale, hudebních odkazů, rvaček, nadávek a MDMA. Víc od knihy Extáze ani nemůžeme chtít.
První povídka top, bavil jsem se královsky. Vložené pasáže z červené knihovny - vynikající osvěžení. I další dvě povídky dobré, samozřejmě klasicky welshovsky extrémní (politicky, životním stylem, prioritami). S hrdiny se nemůžu ztotožnit, ale oceňuji tu autentičnost a uvěřitelnost.
Přečetla jsem jen první dvě povídky. Na poslední jsem už neměla "sílu". Neříkám, že je Extáze špatná knížka. Mně ale moc nesedla a nemohla jsem se do ní vůbec začíst.
Ze všech welshových knih, které jsem četl, je tato kniha, alespoň pro mne ta nejslabší. První příběh je nudný tím, jak se prolíná s knihou, kterou píše jedna z postav. Další dvě povídky, už jsou welshová klasika, které mě dost bavily. Po přelouskání první povídky, jsem zbytek přečetl asi za dvě nocování. Tuto knihu beru spíše, jako zpestření a i sám autor v jednom rozhovoru řekl, že s ní není úplně spokojený. Souhlasím.
Ze začátku jsem se ke čtení musela trochu nutit, ale někde před půlkou se mi objevil úsměv na rtech a konečně jsem v tom Welshe poznala. Ve finále super.
Kniha ve mě celou dobu, co jsem jí četl, zanechávala rozpory. Moc mi neseděl způsob podání některých příběhů, ale co se týče děje, nemilosrdně mě napínal až do konce. Trainspotting je 1., ale Extáze čtenáři může mnoho nabídnout - jak pikantnosti, tak i přenositelná poučení do vlastního života .
Kniha kompiluje tři povídky: Lorraine se vrací do Livingstonu, Štěstí je zakopanej pes a Neporazitelní. Lorraine se vrací do Livingstonu je taková klasická Welshovina s úchylnými figurkami, partnerskou krizí a holkou, která hledá své místo na světě. Nejvtipnější je vložená pasáž z červené knihovny o hraběti a jeho ovci. Fakt hodně vtipné, i když trohu kopírující Woody Allena a jeho Co všechno jste chtěli vědět o sexu... Štěstí je zakopanej pes má brutální nájezd a pak se trochu zamotá v experimentálnějším způsobu vyprávění, kdy trochu ztratí dech. Ten ale nabere ve finále a nakonec je to hodně ostrá jízda. Nejlepší je asi poslední povídka Neporazitelní, která se asi nejvíc blíží klasickým Welshovým románům. Vypráví příběh Lloyda a Heather, kteří oba hledají lásku, každý ale trochu jinak. Heppáč se dá očekávat, ale přesto je zvláštní... Hodně se mi líbilo střídání kapitol, jednou Lloyd, podruhé Heather. Všemi povídkami se prolíná Extáze a Acid House, ale přesto to není úplný leitmotiv. Tím je spíš vzpoura proti životnímu údělu a snaha najít něco lepšího, než stávající přežívání... Celkově ale spíš silnější průměr než kdovíjaká pecka.
" Krásnou bublinou ve vzduchu...letím tak vysoko, skoro až do nebe a potom jako sen zmizím dole..štestí je zakopanej pes, hledám ho všude, budu navždy létající bublinou, krásnou bublinou ve vzduchu..."Je to Welsh, so všetkým čo k tomu patrí, a možno aj niečo viac..
Ale jo, je to dobré.....Ale Welsch to prostě umí líp....je to takové polovičaté.....
Asi to vystihuje i jeho vztah k této droze. Víme, že umí zajít mnohem dál, než jen k pilulím....
První kniha oh Welshe, co se mi dostala do ruky. První příběh mě moc nezaujal, ale pak už to bylo jenmo lepší. Určitě to není poslední, co jsem od tohoto autora přečetl.
v jednej z poviedok s presvedčivou pedantnosťou opisuje literárne málo používanú úchylku nekrofílie
Štítky knihy
Část díla
- Lorraine se vrací do Livingstonu 2001
- Neporazitelní 2001
- Štěstí je zakopanej pes 2001
úžasné povídky plné drog černého britského humoru