Ezopovy Bajky
Jiří Žáček
Podle dějepisce Herodota žil v Malé Asii v 6. století před Kristem otrok Aisopos čili Ezop. Byl prý hrbatý, znetvořený a koktavý, ale hlavu měl bystřejší a myšlení pronikavější než lidé urostlí a zdraví. Uměl pobavit posluchače zvířecími bajkami a vtipnými příběhy, ale zdaleka ne všichni jeho současníci byli jeho obdivovatelé. Traduje se, že byl v Delfách popraven za údajné rouhání bohům. Ezopovi byla připisována většina starověkých bajek, zapsány však byly až po třech stoletích od jeho smrti. Mnohokrát byly převyprávěny prózou i ve verších a najde se jen málo těch, co by nevěděli, kdo byl Ezop. Ale ať už se ten moudrý muž jmenoval Ezop, nebo jinak, ať už žil v 6. století před Kristem, anebo jindy, ať už byl thráckého původu, nebo jného, hlavní je, že jeho bajky dodnes nezestárly. Svět se za tu dobu změnil od základu, lidé létají do vesmíru a dorozumívají se přes celou zeměkouli, ale ovládají je tytéž radosti, vášně a zlozvyky jako Ezopovy současníky. Proto jim tak dobře rozumíme - dospělí i děti. Vzít do rukou převyprávění Ezopových bajek od Jiřího Žáčka a číst si s dětmi moudré a vtipné příběhy, prohlížet si ilustrace Adolfa Borna a povídat si o životě, to může být chvíle, která se nám zapíše do paměti.... celý text
Přidat komentář
Musím si povzdechnout - jak se tak kolem sebe dívám, pořád čte ty bajky nějak moc málo lidí, ale i kdyby nečetlo, tak by přece stačilo občas přemýšlet i o ostatních než jen o sobě. No nic...
A páně Bornovy ilustrace? Krásné, vtipné, roztomilé, prostě nepřekonatelné jako vždy.
Vůbec se nedivím, že Ezopovy bajky odolaly času a promlouvají k nám už nějakých dva a půl tisíce let. Hrdiny bajek jsou sice zvířata, ale jejich vlastnosti jsou ryze lidské - a většinou záporné: závist, lakota, hloupost, lstivost, sobectví... Prostě něco, co je a bude stále aktuální. (I když se našlo pár bajek, jejichž pointa mi přišla "mimo mísu".)
Tento soubor se mi moc líbí už kvůli ilustracím mého oblíbence Adolfa Borna a také proto, že Jiří Žáček bajky odvyprávěl srozumitelným jazykem, takže jsem mohla číst i s pětiletým synem - popravdě jsem ani nečekala, že by ho bajky tak zaujaly. Často jsem mu sice musela podobenství vysvětlit polopatě, ale zase jsme si mohli o příbězích povídat. Nechybí tu notoricky známé bajky, ale s některými jsem se určitě setklala vůbec poprvé. Překvapilo mě, když jsem narazila na bajku o myši z města a myši z venkova - myslela jsem, že je to mnohem novější příběh. Naší nejoblíbenějsí se stala asi ta o chytrém oslu.
Milé, vtipné, laskavé a poučné. S přidanou hodnotou Bornových ilustrací. Menší děti určitě přečtou kratičké kapitoly, ale někdy potřebují vysvětlení:
O lvu a oslu
...Osel je osel a lev je lev, ale když se savanou valí stádo rohatých buvolů, i král zvířat jim uctivě ustoupí z cesty.
Doporučuji.
knížka moc hezky zpracovaná - text i ilustrace, jen nevím, zda děti poselství vždy pochopí
Knížku jsem dostal za vysvědčení a mám v ní podpisy pana Žáčka i pana Borna. Moc si jich vážím.
O bajkách jsme se ve škole učili, tak jsem si rád přečetl ty nejznámější. Knížka se mi moc líbila, protože tam byl vtip a ponaučení.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1983 | Aprílová škola |
2010 | Krysáci |
1996 | Slabikář |
2015 | Ezopovy Bajky |
2007 | Okurková sezóna |
Šly jsme s dcerou do knihovny a přiběhla nadšená s touto knihou, že zrovna ten den jim paní učitelka ve škole četla bajku o vráně, lišce a sýru. Doma jsme si pak četly i další bajky a povídaly jsme si o nich. Některé se nám líbily víc, některé míň. Celkově to byl ale příjemně strávený společný čas.