Facky místo pohádek
Luděk Sobota
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135641/bmid_facky-misto-pohadek-uYj-135641.PNG
4
15
15
O výrazném českém komikovi, herci L. Sobotovi, je málo známo, že si texty pro své výstupy píše většinou sám. Tvrdí, že je to z nouze ctnost. Dodávám: dík za tu nouzi! Sobota ovšem léta píše nejen skeče, monology, dialogy, jímž dává říz skvělou interpretací, ale už před drahným časem se pustil také do vlastních vzpomínek. Vážím si toho, že mě poctil důvěrou a nabídl mi tyto věru osobité spisy k vydání. Už při prvním čtení všech těch jeho neuvěřitelných příběhů jsem řvala smíchy! Suma sumárum: Sobotův humor jest tedy podle mého soudu vzácné koření. Jeho knížku, kterou právě držíte v ruce, pokládám za velmi neformální pokračování "sovákovské švandy". Navíc si odvážně troufnu odhadnout,že se při jejím čtení budete bavit. Slávka Kopecká... celý text
Přidat komentář
První část knížky, vyprávění o životě, byla zajímavá, ale další části už mě tak nebavily a měl jsem problém knihu dočíst.
Knížka je rozdělena na "vyprávěnky" (což jsou vzpomínky na dětství, mládí a začátky u divadla) a na "autorské spisy" (povídky, fejetony, scénky, proslovy atd.). Vše je čtivé a zábavné, plné komických i absurdních zážitků a situací. Nejedná se o lacinou zábavu, ale o kvalitní český humor.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Srandy Srandy Srandičky |
| 2005 | Jak vyrobit bumerang |
| 1998 |  Facky místo pohádek |
| 2019 | Holé a trapné dýchání |
| 2008 | Dvě facky a pohřeb |
Mé druhé seznámení se s Luďkem Sobotou coby spisovatelem. Po Holém a trapném dýchání opět neodcházím zklamán. Některé příběhy se sice opakovaly, ale jde vidět, že čas mění jejich formu.
Co se týče části první, ta se mi četla opravdu parádně. Povídky byly dobře napsané, čtivé a zábavné. Kdyby kniha obsahovala jen tuto část, dal bych knize plný počet. Opravdu mne bavila.
Po první části ale přichází část druhá, která už byla značně proměnlivější. Některé scénky se mi četly lépe (třeba ty ze Senzibilšou), ale některé mě vůbec nebavily. Jde zde vidět, že scénky nahrané a vyprávěné mohou mít úplně jinou kvalitu než ty psané. No, řekněme, že v polovičce druhé části jsem měl chuť knížku zahodit, pustit si pár scének a tím to završit. Musím podotknout, že první část druhé části je značně horší než druhá část druhé části. :-)
Doma už mám nachystané dvě facky a pohřeb, tak uvidíme. Třeba dotřetice Luďkovi nadělím hodnocení nejvyšší. Zatím ale zůstanu stejně jako u Holého a trapného dýchání u hvězdiček čtyř. 70%