Meče a čertoviny
Fritz Leiber
Fafhrd a Šedý Myšilov série
1. díl >
První kniha série Fafhrd a Šedý Myšilov. První kniha sebraných povídek zakladatele žánru Meče a magie, první setkání dvojice tolikrát neúspěšně kopírované, až originál připomíná vlastní parodii. Seveřan Fafhrd, mohutný skáld čisté duše, a Šedý Myšilov, čarodějův učeň odkudsi z jihu, na sebe řízením neblahé sudby narazí v Lankhmaru, největším a nejzkaženějším městě na světě, který nikdY (Ydkin) nebyl. A nechat se zkazit je tak příjemné… V Leiberově světě poznáte, jak nepříjemně se od těch dřevních dob zkazila hrdinská fantasy.... celý text
Přidat komentář
Dodnes si pamatuji, jak jsem byl fascinován v r. 1993 povídkou Zlo potkané v Lankhmaru v magazínu F&SF. Mělo to pro mne tehdy velký nádech Howardových povídek (jsem odkojen Conanem od Zlatého koně). Od té doby jsem si jméno Leiber pamatoval, aniž bych o něm věděl něco víc. Zhruba před 5 lety jsem přečetl tutéž povídku v jiném překladu v antologii Hugo Story. To už na mne takový dojem neudělala. Přesto jsem si před časem koupil všechny 3 Leiberovy sbírky, které u nás vyšly.
Nyní jsem přečetl první špalek, ale nějak mi to nesedlo. Za nejlepší z této knihy považuji stále Ill met in Lankhmar (už ve třetím překladu), zbytek je dost slabý. Špatné (nebo přinejmenším divné) dialogy, zvláštní motivace postav, až příliš velká popisnost prostředí, vybavení, postav, soubojů, akcí apod. To mě už dnes otravuje a vyvolává spíše ironický úsměv (nevím, zda si někdo představí něco konkrétního ve větách jako "zaútočil z kvarty a přes ruku se z otočky vykryl na tercii" atp.). Také mne zarazil osobnostní veletoč Ivrian, která je v prostřední povídce ustrašená, uťáplá a submisivní, načež v následující povídce jde o suverénní, panovačnou a povýšenou šlechtičnu (a to je v textu zmíněno, že mezi oběma povídkami uběhly pouhé 4 měsíce).
Chválím výtvarné zpracování všech knih, obálky jsou zdařilé (i když ke ztvárnění obou hrdinů lze mít drobnou výhradu - v povídkách se říká, že Myšilov vedle Fafhrda vypadal jak trpaslík vedle obra), a chvályhodný je i obsáhlý medailon autora.
Budu zvědavý na druhý díl - tam jsou povídky staršího data (včetně úplně té první z roku 1939); třeba to bude lepší.
Skvělá kniha, stejně jako další dvě od Leibera u nás vydané. Příběhy jsou napínavé, vtipné a výborně se čtou. Maximální spokojenost
Ja si myslím, že si toto treba prečítať, ak ste fantazákom. Nie ako povinnú literatúru, ale kvôli prehľadu. Sú to milé príbehy, ktoré celkom pravidelne krívajú v remesle, v tempe, proste vo všeličom. Majú však akési čaro starobylosti a takej tej správňackosti. Dnes ťažko prehrávajú súboj s časom a súčasnými čitateľskými nárokmi. No, stále sú to v prvom rade rozprávky pre deti do 100 rokov a nie psychofantasydrámy pre veľkých dospelákov. A to mňa baví;)))
Klasika fantasy. Spisovatel, který umí psát. Nečte se to lehce. Je o čem přemýšlet. Bohužel pro rychločtenáře hledající jen zábavu se to moc nehodí. Kdo si chce pošmáknout na kvalitní knize, tomu doporučuji. Škoda, že zůstalo jen u tří knih povídek. Bojím se, že dopadne jako Gene Wolfe.
Ježkovyvoči, no to snad opravdu autor nemyslí vážně! :) Za sebe jsem teda ráda, že se fantasy posunula tam, kde je dnes. :-) Knihu jsem si půjčila, protože je v Sapkowského seznamu stěžejních fantasy, ale mít s sebou jinou možnost, tak s ní praštím.
Jsem spokojen s tímto dílem který se mi opravdu líbil