Fakt hustej nářez
Leoš Kyša
Bratrstvo krve / Bratstvo krvi série
< 2. díl >
V první knize to mimozemšťanům ještě prošlo, teď se ale zbytky zdecimovaného upírstva vydaly do posledního boje. A že tenhle boj začíná ve čtvrti plné bojechtivých transvestitů, není nakonec na škodu. Jenže žlutí okupanti mají dost síly vzdorovat, a jestli po něčem touží, tak je to odkázat upíry jednou provždy do mýtů a legend. Ve hře je ale ještě jeden hráč – někdo podivný, kdo za sebou zanechává radioaktivní stopu… Pokud má být lidstvo znovu svobodné, je potřeba odpálit pár bomb a najít spojence, kteří mohou být mnohem nebezpečnější než ti nejhorší nepřátelé. František Kotleta se vrací a je ještě hustější, akčnější a zábavnější.... celý text
Přidat komentář
Při psaní komentáře jsem z plnýho počtu chtěla jednu hvězdu ubrat, ale pak jsem viděla ten jeho knírek a rychle si to rozmyslela. Ale za ten konec bych mu nejradši pár liskla!
Tohle je prostě žánr tak jako pro sebe. Nechci s nikým a ani ničím srovnávat, ono vlastně já ani nemam moc s čím. Takovej Kulhánkův synek, kterýmu nechybí tátovo nadšení, ale ještě zcela neví, kam kráčí. Neurazím tím někoho? Nevim.
Když to vezmu hodně subjektivně, tak se mi to prostě a jednoduše líbí. Sice Jana nemiluju, je mi jen děsně sympatickej, to samý Gerhard i Petra. Tranďáci byli příjemné a aktuální oživení. Na druhou stranu se cítím víc komfortně, když se děj odehrává v Čechách, než když couraj po všech čertech.
Metafor oproti jedničce ubylo, sexu NAŠTĚSTÍ ubylo (Jan neměl moc čas a já fakt to naturalistický souložení moc číst nemusim, jen ať tělesný tekutiny zůstanou pěkně uvnitř), přibylo akce, přibylo takový v rámci možností vážnosti a napětíčka. Občas to teda na mě působilo už moc vyhnaně a uměle, i když proč ne. Je to kýč.
Furt je to pelmel všeho možnýho a nemožnýho. Jen trošku (opravdu o trošku) dospělejší a snad i nudnější? Možná. Což vůbec nevadí.
ALE TEN KONEC!!! Strašný. Na chvíli si od něj musím dát pokoj. Ono číst to po sobě bez nulovýho odstupu je na palici. Člověka to tak jako udolá.
Jak on to dělá,že je to vždycky taková pecka..Čte se to rychlostí blesku,pokaždý se nasměju a užiju si akci,sex,upíry a marťany jako nikde jinde.Šup na další díl
Dalo by se říct, že typický druhý díl. Ale on tak typický není. Již dobře známe hlavního hrdinu a vedlejší postavy a záleží nám na nich. Příběh a jeho směřování je nepředvídatelné. A třeba že to je o něco menší nářez než první díl, tak musím říct, že jsem se po celou dobu neuvěřitelně bavil. Finále bylo subjektivně slabší, ale je otázkou jestli lze to z prvního dílu překonat. Osobně nemám moc víc co vytknout a čtení jim si fakt hustě užil a třetí díl si samozřejmě nenechám ujít. Už teď jsem mega nažhavený. (88%)
Jako cajk, nic jiného jsem nečekal a možná by mi to i vadilo. Jede to na své "vlně" a své příznivce to do jisté doby mít bude.
Tentokrát mě Kotleta bohužel moc nezaujal. Je to stále to samé, ale tentokrát plytké a nudné. Snad bude další díl lepší.
V návaznosti na první díl se mi to tentokráte číst chtělo. Zakousla jsem se a nepustila až skoro do konce, kdy jsem uvažovala, že odložím i plány na večer :D pak jsem to dočetla a říkám si, co to jako bylo za konec? No nic, jdeme na třetí díl. Jen bych potřebovala den volna, abych to zvládla na jeden zátah a prostor bez narušitelů...
Odboj posledních upírů proti mimozemšťanům pokračuje. Za cenu různých zranění a na pokraji smrti se jim daří unikat a škodit. Vše komplikuje vědomí nejstarší z nejstarších uhnízděné v těle upírky Petry. Barvitý děj se přelévá z Jižní Ameriky zpět do Evropy, kam jinam než do Čech (a na Moravu). Oblíbila jsem si postavu Germána Gerharda, ostatně, kdo by toho, slovy Jana Bezzemka, starého skopčáka, neměl rád! :-) A vzhledem k tomu, že druhý díl obsahuje kromě sexu i lásku, tak lovestory bude zřejmě pokračovat i ve třetím díle. Spád ani humor nepolevují. :-)
Oddechová knížka, dá-li se tak říkat knížce, kde lítají kulky a granáty, padají domy, trhají se nožičky, ručičky, hlavičky lidem a mutantům a krev teče proudem. Ale což, papír snese hodně. A jeden je zvědavej, jak to celé dopadne. Pobavilo mne "vyhánění" Saget v Tobrúku, Tiranský panelák i travestité v Brazílii. Inu, co postava, to karikatura, co země, to klasický "předsudek". Ale k tomuto subžánru to musí patřit.
Za mě lepší než jednička. A musím říct, že takhle jsem se hodně dlouho nenasmála. Spad miluju, ale Bratrstvo je ještě o kapánek lepší :)
Prvú časť deja sa prešukali polkou Európy, aby od polovice knihy mohli partizánčiť za lepšie zajtrajšky. Alebo, keď Radegast vzýva Ódina (skoro som sa...)
První díl skončil tak, že když bych na něj čekal další půl rok, tak bych se toho třeba ani nemusel dožít. Začít jsem tedy musel okamžitě, to pro jistotu, kdyby náhodou přišel nějaký ten covidgeddon. Autor stejný, psané slovo stejné, ale přeci jen jsou tu trošku rozdíly od prvního dílu. Jednak autor ubral na lechtivých scénách. Pak také musím říct, že mi chyběly víc české reálie, kterých jsem se vlastně ani moc nedočkal. Také už tu František Kotleta tolik nepopisuje minulost upírů, vše zřejmě bylo řečeno v knize první. Více si tu ale diktuje podmínky akce...a to tak, že mimořádně. Navíc postava Diana je naprosto perfektní a jakákoliv diskuze s Gerhardem k nezaplacení. Jelikož je ale závěr ještě brutálněji utnut, než v díle prvním, neváhám a pokračuji v rozjetém kolotoči. Tuhle sérii prostě dočíst musím.
Jan Bezzemek za pomoci dalších upírů a lidí pokračuje v boji proti kartanské nadvládě. Tentokrát už je jejich nepřítelem číslo 1. Zase to bylo napínavé, akční a místy vtipné, ale prvnímu dílu to nesahá ani po kotníky. Uvidíme, co přinese třetí díl.
Za mě se jedná o úspěšné pokračování skvělého příběhu. I tuto knihu jsem přečetl tak říkajíc jedním dechem a hltal jsem každou stránku. Jak už někdo v komentářích psal, ani já si nedokážu vybrat oblíbenou postavu, každá má něco do sebe. Opět vřele doporučuji ;)
První díl jsem si hodně užil. Druhý, jakbysmet.
Neskutečně jsem si oblíbil Gerharda, ne, vlastně Petru... no tak jo, všechny hlavní postavy. Každá má něco jiného, každá se vyvíjí, a každá mě baví.
Je to taková fajnově-odvazová-krvavá-ulítlost, která je v dnešní době potřeba... Těším se na další díl.
Kotletuv styl je jedinečný jeho tvorbu miluju ale bratrstvo krve je podle mě to nejlepší co napsal
Přímou úměrou, čím více Gerharda, tím větší nářez. Pokud bych se měl o druhém díle rozepsat, nejspíš bych se opakoval. Brutální akční upířina, kde se kulkami nešetří stejně, jako hláškami. A jsem fakt rád, že ten neřád Gerhard dostal v druhém díle mnohem více prostoru, než v tom prvním.
Kniha v podstatě přímo navazuje na úvodní příběh, Hustej nářez. A tak i mé hodnocení bude podobné. Tato kniha mě bavila o maličký fous ještě víc, protože jsem již věděla co mě čeká a byla jsem připravena na humorné hlášky, které jsou hlavní předností této oddechové literatury. A v této knize je jich podle mého názoru ještě víc a jsou trefnější. Jinak je to v podstatě blbost, ale zároveň je to pořádná zábava. Konec mě hodně zaskočil. Bylo to jako když z nenadání vypnou proud a neočekávaně nastane tma. Musela jsem se jít přesvědčit, jestli je audiokniha kompletní. Byla. Audioknihu čte pan Richard Fiala. Ke zpracování a způsobu načtení audioknihy nemám žádných výhrad.
Štítky knihy
upíři mimozemšťané science fantasy (SF + F)
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Pořád mám v sobě tu nechuť k nezničitelným upírům s kvérama, ale to je moje věc a netřeba to víc rozvádět. Druhý díl mě bavil víc. Dá se říct, že jsem už Bezzemkovi i fandil, ale spíš kvůli Petře. Když to tak vezmu, tak je vlastně jedno, o čem Kotleta píše. Mně to prostě baví, i když se postavy a prostředí netrefí do mého vkusu.