Fakt hustej nářez
Leoš Kyša
Bratrstvo krve / Bratstvo krvi série
< 2. díl >
V první knize to mimozemšťanům ještě prošlo, teď se ale zbytky zdecimovaného upírstva vydaly do posledního boje. A že tenhle boj začíná ve čtvrti plné bojechtivých transvestitů, není nakonec na škodu. Jenže žlutí okupanti mají dost síly vzdorovat, a jestli po něčem touží, tak je to odkázat upíry jednou provždy do mýtů a legend. Ve hře je ale ještě jeden hráč – někdo podivný, kdo za sebou zanechává radioaktivní stopu… Pokud má být lidstvo znovu svobodné, je potřeba odpálit pár bomb a najít spojence, kteří mohou být mnohem nebezpečnější než ti nejhorší nepřátelé. František Kotleta se vrací a je ještě hustější, akčnější a zábavnější.... celý text
Přidat komentář
Další skvělý příběh! Stále neztrácí svou hodnotu a krásně rozvíjí příběh dal. Gerhard je prostě boží. Zasmála jsem se při jejich slovních přestřelkách. A ten konec? Nutí hned otevřít další díl :)
První díl trilogie se mi zdál lepší, ale i tak dobré čtení. Akce střídá akci a vše spěje k tomu, že se brzy pustím do třetího dílu. Za mě 4*
Absolutní nářez, verze 2.0.... pokračování ságy nářezu neubralo na kvalitě, ale spíš přidalo na šlapání na plyn kolotoče.... zase spousta krve, sexu, upírů i bezvýchodných situací s nakonec šťastným koncem.... relativně...
Druhý diel pokračuje opäť v našliapnutom tempe. Ocitáme sa v Južnej Amerike, v Hispánii a konečne v domovskom Česku. Parta transupírov je skvelá, dozvedáme sa prečo má Germán meno staroslovanského boha a samotný koniec núti siahnuť po poslednej časti. Skvelé a epesné.
Stejně dobré i když trošku jiné než jednička. Přibylo akce, ale příběh tam stále je. Gerhard válí a dává příběhu ten správný ráz a Bezzemek hláškuje jak o život. Už se těším na pokračovaní.
Tuto knihu jsem dostal jako dárek k vánocům, protože mám prostě rád fantasy. Už název mě trošičku odrazoval, ale což nemám knihu, kterou bych nepřečetl, řekl jsem si a pustil se do toho...
No sice mě někteří budou asi kamenovat, ale tohle prostě né... Mám smysl pro humor i nadsázku, ale tohle je prostě patlanina, která by se třeba dala dát do krabičky s Lovci monster, ale problém je v tom, že v Lovcích monster to člověka baví. Tohle je pokus o stejnou nadsázku, hromadu bitek apod, ale pro mě zůstalo jen u toho pokusu....
Za mě, nee....
O něco méně dobrá než první díl (asi už jsem si zvykla na autorův styl psaní). Je to trochu moc mobochromatické: neustále z jedné akce do druhé (nutno uznat, že akce jsou skvěle a napínavě vykresleny) a vlastně nic jiného. Trochu mi schází nečekané zvraty. Kupodivu mě nejvíce nadchla pasáž, která nakonec akcí neskončila, protože to bylo něco nového a ještě několik stránek jsem nemohla uvěřit, že žádná akce nepřijde (akcí rozumnějte zbraně a kulky, auta, prach, kartany ...).
Typický druhý díl: méně děje, víc akce a minimálně jeden upíří transvestita.
Příběh je ještě ujetější než v prvním díle (jde to, fakt), jinak se ale Kotleta drží všech zajetých pravidel kulhánkovských jízd: nešetří kulkami, sexem (tentokrát ho zařazuje ještě v bizarnějších chvílích než v jedničce) a žene své hrdiny po celém světě. Protože proč nakopávat kartanské prdele doma, když si kvůli tomu můžete udělat řadu menších výletů, žejo? :-)
„‚Óóóóóóóóóóóódíííííííííííííííín!‘
Tenhle bojový pokřik už jsem dlouho neslyšel. A slyšel jsem ho zatraceně rád.“
Gerhard je můj kůň. Jednoznačně. :o) Druhý díl sviští setrvačnou silou vyvolanou prvním a tenhle Germán funguje jako akcelerátor. Akce střídá akci, hláška hlášku. Bavila jsem se, chechtala nahlas a dojímala zároveň. Kotleta se nezdá, ale v té drsné krvavé slupce je zakuklený velký romantik. A nová brazilská transsexuální upíří rodina neměla chybu. Konec je tentokrát také skvěle načasovaný, žádné rozpliznutí do ztracena, ale přerušení v tom nejlepším, takže do dalšího dílu se budu muset pustit, ať chci nebo ne. :o)
„Král Jan mi kdysi řekl: ‚Je čas milovat, čas bojovat, čas truchlit a čas utíkat. A jenom moudrý muž ví, kdy který čas nastal.‘ A já právě teď jasně věděl, že nastal čas utíkat.“
Fakt hustej nářez není románem, jenž by se zabýval zápletkou. Nebuďte naivní, koho dneska zajímá? Tady je obsahem to, co české občany baví nejvíce - zpravodajství Blesku. Žádné podstatné informace, ale jeden masakr za druhým, čím horší, tím lepší. A když se tomu přidá omáčka z ironie a nadsázky, není lepšího receptu na úspěch.
V tomhle díle se proto hodně cestuje, taky střílí, trochu vybuchuje, sem tam padne sprosté slovo, případně něčí končetina. A v přestávkách proběhne i nějaká ta soulož. To vše na dvě stě osmdesáti stránkách, kteréžto s hlavní dějovou osou pohnou plus mínus o milimetr. Zlatým hřebem se pak nestává hrdina, ale nová vedlejší postava Diana, kterou „šukají do zadku nejenom zákazníci, ale i život sám“, a její banda transsexuálních upírů. Ono by se řeklo, že už to autor přehání, že se pouze snaží čtenáře šokovat tím, kam až je ochoten pro slávu a peníze zajít. Nenechte se mýlit, František Kotleta udělá pro slávu a peníze cokoliv. Každá jeho další kniha to jen potvrzuje.
K tomu abych knihu nazvala "fakt hustej nářez" mi něco chybělo. Proto zůstanu jenom u "hustej nářez". Přestože tak dobré jako první díl to taky nebylo. Příběh pokračuje tam, kde skončil. Emzáci padaj a konečně mi série dává jakýsi smysl, protože první jsem brala jako exibici trojkombinace (vysvětlení u jiných knih autora) a bavila jsem se. Jenom jsem asi čekala víc po prvním super duper díle. Takže zatím čtyři a těším se na trojku. První díl totiž končí dost vlažně (?). Že kdybyste nechtěli číst dál, nic se nestane. Ale dvojka končí tak, že nemáte na výběr. I kdyby jste nechtěli číst...
Pokračování stejně jako první kniha nepotřebuje komentář....když nasedneš v první stránce, vystoupíš až zavřením knihy na konci...oddychová megamasakrózní nářezovka pokračuje..
Presne to napĺňa syndróm druhých dielov trilógií slúžiacich ako vypchávka medzi úvodom a finále a ten sebavedomý názov má len kvôli dobre znejúcemu stupňovaniu kvázi veľkosti nářezu. Hrdinovia teda tak trochu bezradne vedú partizánsku vojnu s emzákmi, snažia sa prísť na to čo ďalej a všetko sa tradične serie. Divák/čitateľ sa našťastie ani tentoraz nenudí, prvá polovica knihy sa nesie v znamení zrodu brazílskeho upíra transvestitu a druhá pobaví cestou do santusáckej riti sveta zvanej Albánsko. A opäť chválim pasáže odhaľujúce históriu upírstva a ich stvoriteľky Sangot, ktoré boli uhraté veľmi uspokojivo. Taktiež nezničiteľný skinhead Fred ktorého sa hrdinovi nedarí a nedarí definitívne zabiť ma značne bavil, plus tajomný rádioaktívny quasimodo ako vodca odbojárskych cucákov. Takže aj keď to určite nie je hustejší nářez než ten prvý, tak to bez problémov funguje ako braková zábavka a o to ide. Tak uvidíme ako to skončí...
Asi nejslabší díl trilogie - má tendenci "vyplnit" prostor mezi akcí v předchozím a finálem v následujícím díle, nemění to ale nic na tom, že se pobavíte :)
Druhý díl ze série Bratrstvo krve dočten .Opět to bylo akční , čtivé ,samozřejmě s řádnou dávkou sexu . Pan Kotleta dokáže do svých knih zařadit i takové prvky a postavy ,které by tam člověk opravdu nečekal. Jsem docela zvědavá, jak tuto sérii pan spisovatel ukončí .Nějakou představu mám , tak uvidíme jestli jsem se alespon trochu trefila.
Štítky knihy
upíři mimozemšťané science fantasy (SF + F)
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Už to není takovej nášup jako první díl, ale pořád to baví. Škoda, že se děj mnohem méně odehrává v České republice.