Falešný poplach

Autor nejprve zpochybňuje dopad klimatické změny, k čemuž využívá strategii vyzobávání rozinek (cherry-picking) a vybírá si ze studií jen to, co se mu hodí. Zprávy klimatického panelu OSN označuje za "nepříliš špatné", což je opak toho, co je v nich napsáno - naopak je před námi podle těchto zpráv, které jsou v podstatě jen kompilací vědeckých prací, velký kus práce. Píše o tom, kolik stojí dotace na obnovitelné zdroje, ale ignoruje, kolik se dá celosvětově na dotace na ropu a fosilní paliva, což je násobně víc (cca 350 miliard dolarů ročně). Tvrdí, že klimatická změna způsobí jen malé problémy a že se vším se popasujeme - cituje studie, které vyhodnocují dopad například požárů, vichřic, veder, ale podle mého názoru zapomíná na to, že v některých částech světa bude problém sehnat na zvládání klimatické změny finance, protože spousta zemí je chudých. Knihu jsem nedočetl, protože je extrémně zavádějící. Něco dává smysl, například, že kvůli změně klimatu bude méně úmrtí z chladu. Ale na to si člověk může přečíst jakoukoliv knihu od skutečného klimatologa, nikoliv od ekonoma.

18.03.2023

Setrvačnost lpění na dogmatech je asi pro homo sapiens příznačná. A tak jako dříve byla Země placatá, přestože mnozí říkali, že tomu tak nemůže být. Jindy zase Země byla středem celého Vesmíru, čemuž mnozí heretici oponovali a mluvili o Sluneční soustavě. Důkazy existovaly, ale kdo nechce vidět ani slyšet, tak nevidí a neslyší.
Dnes je neotřesitelná a velmi zakořeněná představa, že Člověk je příčinou všeho zlého co se na planetě děje. Tato vpodstatě misantropická představa, bohužel brání racionální diskusi, jaké kroky bychom měli podniknout jako lidstvo k řešení jednoho z mnoha problémů kterým čelíme.
Heretik Bjorn Lomborg krásně dokumentuje, že zvolená cesta asi nebude úplně optimální z hlediska "cena X výkon", navíc odčerpá značné zdroje, které pokud by byly vynaloženy účelněji, tak bychom jako lidstvo, a v konečném důsledku i planeta Země na tom byly značně lépe.

Po přečtení knihy mi v hlavě vyskočila otázka k čemu by planetě byla dekarbonizace, pokud by například došlo ke kolizi s meteoritem z Taurid, což je meteoritický roj, se kterým oběžná dráha Země dvakrát ročně pravidelně koliduje?
Ale ona možná bohyně Gaia ráda meteority....

21.09.2022

Konečně jsem se ke knize dostal. Autor skeptického kolega tentokrát se držel stručněji. Prostě "boj" s klimatickou změnou odčerpává peníze ekonomice, ale i jiným projektům, které by byly efektivnější než aplikování stále stejně neefektivních přístupů. Většinu věcí v knize popsaných už jsem tušil. Takže jen to, co mě bylo nové, zajímavé:
- Efekt "zvětšujícího se terče" - aneb proč rostou škody z přírodních katastrof - prostě máme dražší domy a zabíráme větší plochu - když se tento efekt odstraní, škody klesají...
- Stejně jako kdekoliv jinde, i zde masmédia odvádí jsou strašící a zkreslující politiku. Včetně toho, že prezentované závěry klima konferencí jsou poněkud jiné, než jaké jsou prezentovány médii a politiky. Ale jako jinde, málokdo si přečte celou zprávu a ne jen manažerské shrnutí...

Boj proti klimatické změně tak jak je nastaven je kontraproduktivní a neefektivní a zhoršuje situaci především chudých zemí. Několika způsoby způsobují, že pak nejsou peníze na skutečně efektivní pomoc.

16.07.2022

konečně odborné (a přesto čtivé) pojednání s jasným názorem, které nehraje na emoce, neplive na názorovou protistranu a kromě jasného, exaktního pojmenování problému navrhuje i možná řešení s jejich výhodami i nevýhodami (uhlíková daň + adaptace + inovace + geoinženýrství + prosperita), vše podložené jak materiálově, tak teoreticky (odborná literatura, vědecké články, zdroje a odkazy na studie, experimenty a prognózy atd. má v knize cca 45 stran)

díky Lomborgovi jsem se dozvěděl (nejen) o důsledcích Pařížské klimatické dohody (2015) a od té doby se mi ježí chlupy na zádech vždy, když někde v médiích slyším o snižování emisí a uhlíkové stopě = nedokážu si představit 2 biliony dolarů ročně, které nás tato smlouva stojí, i když úmluvu ještě nikdo nezačal plnit, ale je to otřesně drahý způsob, jak v ideálním případě zmírnit růst teploty o 0,03 % a získat "dobrý pocit", že se staráme o planetu (tady Lomborg pěkně ukazuje, že jednotlivci ke snížení emisí nikdy významně přispět nemohou, ale je to skvělé společenské téma, které plní média a vede k vytváření nejrůznějších biometrických aplikací)

mohl bych psát dál a dál, každá kapitola něčím zaujme a nutí k zamyšlení...

doporučuju každému, aby tuto knihu přečetl a udělal si vlastní názor

11.06.2022

Výborná, dobře napsaná kniha plná faktů a grafů, kterou jistě politikové berou v potaz při rozhodování o tom, kam budou putovat veřejné peníze. (Dělám si legraci. Kdo by se s ní četl, když alarmisté, lobbisté a média mají takové krásné slogany...) Samozřejmě, že adaptace je základem. Zaujaly mě takové nápady, jako jsou bílé silnice a bílé střechy, nebo třeba standardní jaderné elektrárny. Jenže vizionářství je tak nakažlivé a sexy, že, pane Musku?! Oč jednodušší je snít o terraformaci Marsu, než bojovat o udržitelnost vyspělého života na Zemi... A slibem nezarmoutíš. Lomborg a politikové, to je něco podobného jako Hazlitt a odboráři. Přesvědčit je k rozumu asi nelze. PS: Tohle století bude docela nářez. Poměr cena - výkon v něm může být rozhodujícím faktorem. Proč nám to ještě nedochází?!

01.05.2022

„Vyslyšíme-li výzvy zastánců nulového růstu, dopadneme nejspíš tak, že budeme mít méně zdrojů na zdravotní péči, školství i technologický rozvoj. To nás uvězní ve světě, v němž bude mnohem méně zdrojů ke zlepšování lidského údělu. Naplněním tohoto scénáře by se aktivistům za nulový růst podařilo zajistit, že svět bude na konci století jen o něco bohatší než dnes. Náš dramatický pokrok v odstraňování chudoby by se zastavil. Svět by byl mnohem pochmurnější – méně zdravý, méně vzdělaný, méně technologicky pokročilý.“

„Klíčovými argumenty proti geoinženýrství je, že tyto technologie nebudou fungovat, případně, že budou fungovat, ale budou mít negativní důsledky nebo nás odvedou od snižování uhlíkových emisí.“

Zjevení v dnešní klimahysterické době, jinak to charakterizovat nelze. Autor, známý klimatolog, nezaujatě a objektivně kritizuje dnešní alarmistické klimatické hnutí. Jeho na číslech a zdrojích založená argumentace je nezpochybnitelná. Všechny ty dnešní „výkřiky do tmy“ o blížící se klima apokalypse odesílá, tam kam patří – mezi manipulativní lži. Nezpochybňuje měnící se klima, nezpochybňuje roli člověka – jakkoli tohle je stále pouze předmětem konsensu, ukazuje však, že alarmisté „zapomínají“ nebo ve svých predikcích záměrně ignorují několik podstatných faktů. Jeho téměř osamocený hlas volající po přísně racionálním postupu v boji proti klimatické změně, postupu zohledňujícím ekonomické náklady a světovou prosperitu je svěžím vánkem ve světě ovládaném zatuchlými emocemi a strachem. A jakkoli možná ve skutečnosti není osamocen, nikdo další s podobným názorem není příliš slyšet.

Autor trefnými a jednoduchými výpočty a úvahami ukazuje totální pokrytectví světových klimaalarmistů, aktivistů, celebrit, médií, politiků. Jejich prázdná, ale o to hlasitější, gesta, kázání, vyloženou hloupost. Staví na hlavu argumenty hlupáků typu Extinction Rebellion, autistické Grety „You stole my childhood“ Thurnberg, ale i vyloženě nebezpečných fanatiků, o kterých nelze říct, že jsou hloupí, např. Franse Timmemanse, apod. Argumentuje, že jedním z nejúčinnějších způsobů obrany proti vlivu klimatických změn je zvyšování prosperity, a skrze zvyšující se prosperitu zvyšování resilience. Dnes se děje opak, ve jménu klimatických cílů utrácíme nepředstavitelné sumy veřejných peněz, přínos je přinejmenším diskutabilní, reálně možná záporný, a tím že odvádíme takto obrovské částky z veřejných rozpočtů, snižujeme prosperitu, snižujeme resilienci, zvyšujeme citlivost na klimatické změny a roztáčíme tak spirálu dalších a dalších útrat, které nic nezlepší, nikam nevedou, jen přerozdělují peníze do kapes několika málo jedinců … Enormní náklady již začínáme pociťovat v podobě rychle zdražujících energií, což bude mít dopad do všeho. Opatření na osobní úrovni pak vtipně přepočítává na cenu (amerických) emisních povolenek a vše pak vychází směšně neúčinné, hloupé a malé. Ať jde o individuální úspory energie, elektromobily, mýtus vegetariánství / veganství, apod. Aneb: „Když každý udělá něco malého, dosáhneme dohromady jen něčeho malého.“

Ta finanční matematika je neúprosná a z tohoto pohledu ty enormní náklady vynaložené na snižování emisí CO2 na základě jakéhosi pochybného mokrého snu hloupého politika/aktivisty najednou vypadají spíš jako morálně ospravedlnitelný přesun peněz z kapes nás všech, do kapes několika málo jednotlivců / organizací, napojených na klimatické penězovody. Je to zrůdnost. Je mi úplně jedno jak dobře to kdo myslí, ne nadarmo se říká, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Jakkoliv jsem rozčilen a rozhořčen, nejsem naivní, historie ukazuje, že lidé, kteří dělají podobná rozhodnutí, za své činy nenesou žádnou odpovědnost, za hrůzný dopad svých politik nebudou nikdy náležitě potrestáni, nanejvýš jim bude věnována drobná zmínka v historické síni hanby, až nějaký budoucí historik / ekonom spočítá škody, které po nich zůstanou. A nám, normálním lidem, nezbývá, než je buď defenestrovat, nebo jim platit jejich pomýlené představy a cíle. Čeká nás neradostná budoucnost.

Žijeme v područí hlupáků a jsme obětí iluze narcisů, kteří ve své ideologické zaslepenosti nevidí důsledky svých činů. Je to panoptikum diletantství. Svým zápalem možná ulehčí svému nemocnému svědomí, možná podpoří svou nebezpečnou iluzi, že konají dobro, možná ze sebe mají lepší pocit, to vše za cenu enormních nákladů, zničených ekonomik, rozbité střední třídy, a zcela nulového přínosu ke skutečnému snížení emisí oxidů uhlíku. Jsou to zlí a hloupí lidé, kteří svým dogmatismem a ideologickým zblázněním opět ničí svět kolem sebe, nutí své ideje ostatním pod hrozbou falešných argumentů, nenaplnitelných a nesmyslných apokalyptických vizí, prosté hlouposti. Ano, jsem rozčilen a frustrován bezmocí tváří v tvář lidské hlouposti a bezbřehému fanatismu. Proč mám poslouchat pokrytce, kteří mi z klimatických konferencí diktují, jak mám žít, že si nemám kupovat věci, že nemám jezdit autem, že nemám používat elektřinu, a sami tam lítají soukromými tryskáči, dovolenou tráví na soukromých jachtách s podobně smýšlejícími „celebritami“ a jejich „uhlíková stopa“ za jeden rok je násobně větší než moje a všech mých známých dohromady za celý náš život? Ne, opravdu ne.

Knihu doporučuji všem, mnohým může otevřít oči. A doporučuji přečíst co nejdříve, protože jako ostatní podobné, postavené na současné úrovni znalostí – a sám autor to na mnoha místech naznačuje – velmi rychle zastará.

26.12.2021

Řekl bych hodně pečlivě vyzdrojovaný a názorově vyfedrovaný postoj k revoluční ekologii. Čekám, že se se snad rozvine odborná debata, která Lomborgovu knihu a jeho hlavní teze podrobí kritice. Ty teze jsou tři: , věřme schopnosti k adaptacím, zaveďme tvrdou globální uhlíkovou daň, neodklánějme se však od fosilních paliv a tím vsaďme na přínos prosperity chudých - to vše ovšem s tím, že i dle Lomborga je klimatická změna tvrdým faktem, který musíme prostě jako fakt brát. Doporučuji číst.