Fáma
Lesley Kara
Svobodná matka Joanna se z Londýna přestěhovala do přímořského městečka, kde chce začít nanovo. Aby se lépe seznámila s místními, rozhodne se přihlásit do čtenářského kroužku. A právě zde bez nějakého rozmyslu vypustí, co se doslechla: že prý zde žije žena, která jako mladá zabila malého chlapce. Pro ospalé městečko je to velké sousto a jeho obyvatelé začnou okamžitě spekulovat, o koho se jedná. A brzy se také začnou navzájem obviňovat… Mimořádně vyzrálý a do poslední stránky napínavý debut plný falešných stop pro všechny fanoušky Liane Moriarty, Paula Hawkins a Shari Lapeny.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
The Rumour, 2019
více info...
Přidat komentář
Fáma. Našla jsem v ní pro mě nové téma: život se skrytou identitou a nedozírnou ničivou sílu ,,fámy" a hlavně pomsty. Příběh, který mě k sobě volal, čti, čti...Paní Lesley Karo, parádní prvotina!
SUPER! Vůbec jsem od toho nečekala mnoho a bylo to opravdu parádní. Autorka skvěle píše, takže to bylo hodně čtivé a knihu jsem stihla přečíst za 24 hod. Příběh neobvyklý a moc se mi líbila hlavní postava, společně s jejím synem. Určitě doporučuji.
Ani jsem nečekala, že mě kniha bude tak bavit. Skvělý děj, kde je spousta podezřelých a už si myslíte, že víte. Vše se ale zlomí až posledních asi patnácti kapitolách. Žádné nudné pasáže a na prvotinu spisovatelky je to opravdu dobře propracované.
Popravdě mnoho jsem nečekala a zdejší krapet brblavé komentáře z poslední doby, nebo i ty spokojené, ale s nižším počtem hvězdiček mě trochu odrazovaly... No ale za mě spokojenost, vtáhlo mě to od samého začátku, napětí tomu rozhodně nechybí, téma zajímavé, vlastně celé mi to přišlo svěží a neotřelé. Nemám, nač si stěžovat, bavila jsem se a po dlouhé době vydržela dlouho do noci, abych dojela až do konce.
Další z řady víkendových thrillerů, tentokrát slabší kousek. Kniha samotná nenadchne, neurazí, ale k hlavní hrdince jsem si po dobu čtení nenašla vztah a konec byl vyloženě přitažený za vlasy. Měla jsem větší očekávání, škoda.
Rozehráno jasně a rychle, na nic se zbytečně nečeká, karty jsou rozdány ihned. A děj plyne, zápletka se rozvíjí, čte se to celkem dobře, ale stejně jsem postrádal to správné tempo. Rozuzlení mě částečně zklamalo, neboť mě pointa napadla, nicméně úplně poslední stránka tomu dala opravdu korunu v pozitivním slova smyslu. Slušný průměr ke čtení na letní dovolené u moře.
Asi padesát kapitol se mi zdálo nekonečných, pak dojde k nečekanému zvratu, následuje kapitola plná napětí a konec míří do ztracena... Ovšem námět je bezesporu velmi zajímavý.
Wow... Zvraty byly dobrý, ale předvídatelný. 70% knihy bylo špatný, postavy vůbec nebyly vystižené. V podstatě jen seznam jmen, nevíte kdo ke kdo a podezříváte střídavě všechny. Byla to autorčina prvotina, tak dám šanci dalším.
Za mě oddychová kniha. Za thriller nebo psychothriller bych ho neoznačila, nicméně dojem celkem dobrý. Je také fakt, že jsem ji četla až po opadnutí silných marketingových kampaní, a tudíž mimo masírku. Takže jsem neměla velikánská očekávání.
Trochu zklamání , měla jsem větší očekávání ,ale to se u těchto bestsellerů občas stává. Děj se táhnul, konec trochu vylepšil reputaci.
Kniha mě od zacatku bavila. Je pravda, ze jsem se spatne orientovala v postavach a na zadnou z zen si prakticky neudelala zadny nazor ale dej plynul rychle a nenudil. Obcas tam byly pasaze, ktere byly celkem zbytecne a zdlouhave, asi aby kniha mela vice stran, ale dalo se to zkousnout. Zapletka se mi libila a musim rict, ze me rozuzleni ani nenapadlo, takze hvezdick navic za necekany zvrat. Zaverecna scena v rozpadlem dome byla uz trochu moc a vedla k ni spousta nahod ale odpoustim to. A uplny konec, ktery jsme se dozvedeli v posledni vete me nadchl - tak nejak jsem v nej doufala. Kniha se mi libila a za precteni urcite stoji.
Moc se mi líbil ústředí motiv fámy, která nabývá na stále větším významu, aniž by byla na zřetel brána fakta. Podobně fascinující bylo sledovat cestu tiché pošty, kdy se nedbale pronesená informace najednou zhoubně roznáší po celém městě, přičemž neustálý alibismus ústředí postavy je pro podobné chytráky kouzelně typický. Pak však přišel zlom a v okamžiku, kdy se střípky informací začaly spojovat v celek, šla logika zčista jasna stranou. Asi nejvíc mi přitom vadil hrdinčin hysterický rozklad osobnosti, když zjistí pravdu o své minulosti. Hlavně to, jak nenechá nikoho pořádně nic doříct a namísto toho si jede dál svojí ublíženeckou píseň.
Za mě tedy povedená práce s tématem, ale odfláknutá zápletka, která se až příliš snaží zaskočit překvapivým zvratem. A když už Lesley Kara rozehrává román s vícero želízky v ohni, tak by jeden čekal, že to taky k něčemu bude, aby se zužitkoval pořádek, co si dělal v tolika postavách. Liane Moriarty umí tyhle historky z předměstí maloměsta rozhodně lépe.
Pohodové čtení, ale do kolen z této knihy pravděpodobně nepůjdete. Vleklý děj, zajímavý námět a tragicky nedotažený konec, to je mé shrnutí. Stále jsem čekala, jak to celé vygraduje a prd, jako by to autorku těsně před koncem přestalo bavit.
Námět knihy zajímavý, rozuzlení nápadité, zpracování však horší. Byly tam pro mně nesmírně rušivé elementy, jednak velké množství postav (horší orientace kdo je kdo) a hlavně neustálé omílání vztahových myšlenek hlavní hrdinky (typu co si asi myslí můj milý, když dělá toto a co si asi myslí, když u toho udělá ještě toto a snad si nemyslí, že když tohle všechno udělá,....blablabla). Podtrženo sečteno za mě neurazí nenadchne.
Kniha není špatná, fajn nenáročné čtení třeba na dovolenou, ale osobně si ji řadím do kategorie "neurazí, nenadchne". Začátek je poněkud rozvleklý a konec naopak velmi rychle hotový, uvítala bych větší dotaženost některých vedlejších linek. Body dávám za originální námět, atmosféru malého anglického městečka a celkově dobrou čtivost. Závěrečná kapitolka tam být vůbec nemusela, čtenář si mohl myslet svoje, nemám tyhle závěrečné podpásovky ve stylu Shari Lapena ráda.
Příjemné čtení, hlavní hrdinka sympatická. Od této knihy jsem popravdě nic nečekala a předčila mé očekávání. Rozuzlení jsem tedy nečekala ani náhodou a poslední věta mě vlastně dost šokovala.
Stojí za přečtení.