Fangirl
Rainbow Rowell
Ačkoli jsou až na fyzickou podobu každá úplně jiná, Cath odjakživa sdílela se svým dvojčetem Wren všechno: oblečení, trápení s rodiči i vášeň pro knížky o mladém kouzelníkovi Simonu Snowovi. Jenomže teď obě nastupují na vysokou školu a Wren poprvé nechala Cath na holičkách – nechce s ní bydlet na koleji. Potíž je v tom, že Cath na rozdíl od sestry není právě společensky zdatná. Jejím přirozeným prostředím je internet, kde se nemusí nikomu dívat z očí do očí a kde tisíce fanoušků nadšeně čtou její povídky ze světa Simona Snowa. A to je svět na hony vzdálený bludišti školních budov, v němž číhají nástrahy v podobě všech možných fobií, děsivých spolubydlících s neodbytnými kamarády a profesorek tvůrčího psaní, které o fanfikcích nechtějí ani slyšet. Co ale Cath zbývá než zachovat klid a nedat se?... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2015 , Yoli (ČR)Originální název:
Fangirl, 2013
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla už, když vyšla a patřila k nejoblíbenějším knihám na trhu. V té době se mi moc líbila, ale víc k pocitům si nepamatuji… Teď jsem po ní v knihovně šáhla ze zvědavosti a oprášení staršího příběhu.
Kniha mě rychle vtáhla, čtení jsem si užila a dokonce jsem měla vážně pocit, že mi je najednou 13 - 14 let, stáhla jsem si po mnoha letech wattpad a cítila jsem velkou nostalgii. Z tohoto důvodu bych knihu doporučila každému, kdo ji v té době četl.
Knihu bych doporučila i jako hodně oddechovou. Vlastně mi přišlo, že se tam nic extra nedělo, ale mně to vůbec nevadilo. Neskutečně jsem si u ní odpočinula, jednoduše vypla a chvilku koukala jen na to, jak někdo jiný řeší své problémy.
S velkými očekáváními knihu nečtěte, asi je nenaplní, ale jako velkou oddechovku nebo pořádnou dávku nostalgie… jen do toho ^^
Potřebovala jsem něco oddechového, to jsem dostala. Upřímně, co čekat od knížky, u které už nejsem cílový čtenář.. Cath se chovala občas dětinsky. Levi až ukázkově bezchybný. Příběh je takový povrchový, neděje se zde žádná pořádná zápletka.
Upřímně, části fanfikce o Simonovi a Bazovi mě nebavily a nakonec jsem je přeskakovala.
Původně jsem přemýšlela, že dám 2*, ale bylo by to vůči příběhu nefér. Pokud bych četla knihu v době vydání, líbila by se mi. Tím jsem si jistá. Můžu si za to sama, že jsem ji tak dlouho odkládala.. :-)
Taková dobrá oddechovka, ale příběh o Simonu Snowovi mě vůbec nezajímal a většinu jsem přeskočila.
No nevím, moc s knížkou spokojená nejsem. Ze začátku mě bavila hodně, ale potom už se to strašně táhlo a to mě nebaví. Nakonec se přeci jen na konci zase rozjela a podařilo se mi ji dočíst. Ale líbilo se mi, že byla místy vtipná a Cath mi byla sympatická. Akorát mi vadily ty úryvky Simona a Baze.
Přečtená před lety.
Žádná sestra není stejná. Život se sourozencem je sice někdy na jednu věc, ale rozhodně není tak špatný, jak si někdy myslíte. Právě o tom mají co říct Cath a Wren. Druhá z nich svůj protějšek opustí. Na koleji, kde každý potkává nové lidi, ale už tak trochu žije "na vlastní triko." S tím má Cath problém. Žije ve světě, kde píše blog o svém mladém vzoru z knižní série bojujícím proti zlu, fantaskním tvorům a asi jeho vlastním pocitům. Podaří se Cath překonat pasti reality a vystoupit z osobní bublinky neškodnosti?
Ač bych tuto knihu určitě víc ocenila před osmi lety, když vyšla, protože jsem stejně jako hlavní postavy - dvojčata Cath a Wren byla na vysoké, tak mi to i teď přišlo jako milé čtení.
Ale!
Neskutečně mě nebavily části s fanfikcí, tenhle pseudo Harry Potter, který pak dokonce vyšel v sérii Simon Snow mě strašně otravoval a nebavil.
Kdyby tam tyto části nebyly, kniha by byla svižnější. Osobně mi stačilo prostě vědět, že Cath píše fanfikce.
Části z života Cath a Wren se mi ale moc líbily a naštěstí tvořily většinu knihy.
Autorka skvěle vystihla pocity čerstvých vysokoškolaček, nejistotu, strach, zároveň nadšení z nových věcí a touhu všechno zkusit.
Bavila mě proměna Cath v holku, která se za sebe konečně dokáže postavit!
No prostě pro starší ročníky fajn nostalgie jaké to bylo na vysoké, mladší se v tom můžou najít aktuálně.
Skvělé odpočinkové čtení o prvním pořádném zamilování. Doporučuji pro slunečné odpoledne na zahradě s mohitem v ruce.
Knížka, která vám zlepší náladu a budete se u ní hodně usmívat. Cath se za školní rok naučí žít a najde si spoustu nových kamarádů. Není to nic převratné, ale je to ta kniha kterou jednou za čas potřebujete na odpočinutí.
Knihu jsem četla v češtině a myslím že se hodně vtipů ztratilo v překladu, pokud si ji v budoucnu znovu budu chtít přečíst, sáhla bych po originále.
Knihu jsem si vybrala ke čtení proto, že mne zaujala anotace a také proto, že kniha má vysoké hodnocení a spoustu kladných komentářů. Přes to všechno mi kniha asi nesedla. Sice se mi líbil styl, jakým je napsaná. Je to čtivé a upoutá to, ale nic moc zajímavého se celou knihu neděje. Ano, jednotlivé postavy řeší své problémy, trocha romantiky se také najde, ale nic moc si z toho neodnáším a kniha mohla být klidně i tenčí. A ty doplňkové texty se Simonem tam nemuseli ani být, nebo by stačilo, kdyby jich bylo méně.
Celkově musím říci, že kniha není marná. Za zkoušku to stojí a buď Vás zaujme nebo ne. Jen já asi nejsem cílová skupina :)
Kniha představuje svět mladé autorky fanfikcí a navazování nových vztahů a udržení těch stávajících. Psáno v er-formě, takové odosobněné, prokládáno samotnými texty fanfikcí. Po vzoru z doporučení z diskuze jsem ty fanfikce vynechávala a nijak to neovlivnilo čtení samotného textu a děje. Akorát, že v knize se toho zas tak moc neděje. Neoslovila mne, romantika nijaká, nějaké silnější myšlenky jsem moc nepobrala. Ale dozvěděla jsem se obšírně, co to ty fanfikce jsou a proč je třeba lidi píšou a co jim to přináší. To je jediné, co si z knihy odnáším.
Tahle knížka mě vcucla po pár stránkách. Příběh s pohledu holky, která píše fanfikce, ale zároveň musí řešit problémy obyčejné vysokoškolačky.
Její sestra (dvojče) však má úplně jiné představě o tom jak má život na koleji vypadat, a strašně mě tam rozčilovala svým chováním. Takže kromě vztahu dvou sester se dozvídáme i něco o její rodině. Kde ale stále jsou rány, které se nikdy nezacelí.
Je tu i trocha romantiky, ale ne hned nápadné po prvních stránkách.
Kniha je velice čtivá, zábavná, a myslím si že Vás bude bavit od začátku do konce.
Jednu hvězdu jsem však ubrala kvůli tomu že ty fanfikce psané hlavní hrdinkou - můžete si je přečíst, je jimi protkána celá kniha - mě nebavily, ani mě nějak neoslovily.
Jinak je to super oddechové čtení a dobrý nápad, jelikož věřím že těch fanfikcí i v dnešní době je nekonečné množství. Rozhodně u toho vypnete.
Zajímavý příběh z pohledu autora fanfikcí, který se dá na obor tvůrčího psaní. Upřímně jsem asi čekala víc ohledně tohoto "autorského bloku" kdy nemůžete vyplodit nic svého a tak utíkáte do světa, který už je napsaný a jen ho přetváříte. Na druhou stranu Cath měla víc vlastních problémů a tak nebylo těžké jen sedět a dívat se jak se negativa řeší jedna po druhé. Konec mi přišel trochu utnutý ale chápu, že největší úkol příběhu byl splněn a tak nebyl důvod psát dál.
Za mě rozhodně povedená knížka. Jestli znáte další knihy na téma psaní fanfikcí, beru doporučení :D
Já vím, že to není "Eleanor a Park", ale "Fangirl" prostě není "Eleanor a Park" :-).
Četlo se to moc hezky, humor autorky mě nejednou rozesmál nahlas, ale... po Eleanor s Parkem jsem čekala víc. Čtení knihy jsem si užívala, ale po jejím dočtení a zaklapnutí jsem si říkala, že to vlastně bylo tak trochu o ničem. "Fangirl" je popisem prvního ročníku na VŠ jedné holky, která píše fanfictions o Harry Pott- pardon, Simonu Snowovi, (pro nás) fiktivnímu kouzelníkovi studujícímu ve škole čar a kouzel Watfordu, který bojuje a v posledním díle se má epicky utkat se záporákem Pletichou. (Ostatně, abych uvedla všechny informace, před čtením "Fangirl" jsem sáhla po "Nedej se!", ale úplně mi to nedávalo smysl, takže jsem si v knihovně počkala na příběh o Cath, abych se líp dostala do obrazu.)
Téma fanfictions mi není cizí a poprvé jsem k nim přičichla koncem gymplu na fanouškovských stránkách Alana Rickmana aka profesora Snapea. (O to víc mě ten Simon Snow bavil, protože jsem v něm viděla tehdejší nadšení včetně slashů, které se rojily jako houby po dešti a vždy v nich vystupovala nějaká nová sexy učitelka Obrany proti černé magii. Ovšem už tehdy existovalo i hodně gay slashů a na jeden, v němž Snape "zasvěcoval" Harryho, zřejmě do smrti nezapomenu. V tom špatném slova smyslu.) Příběh o holce, která se věnuje téhle vášni, byl zajímavý, ale sám o sobě mi už nestačil. V ději se objeví další motivy - rozhádání se s dvojčetem, které se v prváku urve ze řetězu a užívá si nabyté svobody + hrozba alkoholu/drog u mladistvých, mánie/deprese otce, překvapivý návrat matky, která dívky v útlém věku opustila (a celou "zůstavší" rodinu tím poznamenala), či Cathiny vztahy s okolím, ať jde o spolubydlící či kluky... "Fangirl" se čte velice hezky, ne že ne. Rainbow umí sympaťáky-kluky (komu by se Levi i s těmi kouty nelíbil?), ale kromě toho posledního ale nic nebylo tak rozvedeno do hloubky, aby to uspokojilo mé nároky, a aby to knihu pozdvihlo někam výš než na popis prvního ročníku na VŠ jedné holky, která píše fanfictions.
P.S.: Trest v podobě opravování gramatických chyb v zabavených milostných psaníčkách, jaký byl zmíněn v jedné z kapitol o Simonu Snowovi, bych asi ve škole vykonávat nechtěla :-D.
Kniha se mi četla dobře, ale přišlo mi, že se tam nic moc neděje. Vkládané texty o Bazovi a Simonovi se do knihy hodily, ale zdálo se mi že je jich zbytečně moc.
Rainbow je pro mě už sázka na jistotu. Eleanor a Park mě strašně bavilo a proto mi bylo jasné, že Fangirl bude něco pro mě. A měla jsem pravdu. Naprosto mě bavily postavy, jak se všechno měnilo a nakonec i konec. Super napsané, spíše jednodušší, ale i tak mě to moc bavilo a doporučuji. :)
Knížku jsem četla v originále a musím říct, že angličtina byla velmi dobře stravitelná i pro tehdy ještě puberťáka, který jazyk nijak zvlášť nestudoval. Hodně se tam toho děje, přesto je naprosto zřejmá dějová linka.
Cath mi byla až podezřele podobná, byla jsem ráda, že čtu o někom, ke komu vyloženě nevzhlížím, byly jsme si ve většině situací vlastně rovny. Její psaní a ukázky toho příběhu jsem ovšem moc nedávala, ke konci už jsem je úplně přeskakovala, nebyly nudné, jenom jsem byla příliš zvědavá na pokračování hlavního příběhu.
Banda extrovertů kolem hlavní hrdinky dávala všemu spád a já se radovala. Upovídaný Levi je postavou, kterou bych ráda potkala, příjemný a vtipný týpek už od strany jedna. :)
Knihu jsem dočetla a velmi se mi líbila. Podle mě je to ta kniha, která se čte prostě SAMA. Chápu že každý to může mít jinak. Mě se kniha líbila a postavy se mi zamlouvali.
(SPOILER)
Obvykle každý nový rok začínám některou svou oblíbenou knihou, tentokrát jsem to ale s tím vším náporem nějak nezvládla... Lepší pozdě, než nikdy...
Nikdy bych nechtěla tvrdit, že je tahle kniha dokonalá, ale je to kniha, kterou jsem ve svém životě potřebovala a přečetla jsem ji přesně v tu pravou chvíli. Cather je hrdinka se kterou neuvěřitelně souzním (takže bych jí pochopitelně občas ráda něčím vzala po hlavě), ale nepodobá se mi natolik, aby mě to rozčilovalo (protože kdo by chtěl číst knihu o sobě?).
"She finished getting ready with plenty of time to eat breakfast, but didn't feel up to braving the dining hall; she still didn't know where it was, or how it worked...
In new situations, all the trickiest rules are the ones nobody bothers to explain to you. (And the ones you can't google.) Like, where does the line start? What food can you take? Where are you supposed to stand, then where are you supposed to sit? Where do you go when you're done, why is everyone watching you? ... Bah."
A pak je tu Levi, dokonalý muž, který ale má své chyby.
"What's the plan?" she asked.
He grinned. "My plan is to do things that make you want to hang out with me again tomorrow. What's your plan?"
"I'm going to try not to make an ass of myself."
He grinned. "So we're all set."
Navíc pokaždé zapomenu, jak moc miluju Reagan a její přátelství s Cath.
"I feel sorry for you, and I'm going to be your friend."
"I don't want to be your friend," Cath said as sternly as she could. "I like that we're not friends."
" Me too," Reagan said. "I'm sorry you ruined it by being so pathetic."
Celá linka s profesorkou Piper je tak dobrá a tak uvěřitelná. A stejně tak ta s Nickem. Ne, že bych si jejich četbu nějak zvlášť užívala, ale to je proto, že mi až příliš připomínají realitu. Rodinná zápletka mě pak baví asi nejmíň, ale taky je dobře napsaná a bezpochyby je dobře, že tu je.
"But once she was standing in Professor Piper's office, and Professor Piper was Blue Fairy-smiling at her, Cath couldn't say it out loud.
This is so obviously about me needing a mother figure, she thought, disgusted with herself. I wonder if I'm going to get swoony around middle-aged women until I am one."
Celkově tahle kniha obsahuje spoustu skvělých myšlenek, které ke mně promlouvají a humoru, který si nejde než zamilovat. A při tomhle čtení jsem zjistila, že obálku kreslila Noelle Stevenson aka autorka Nimony - což mě přimělo přemýšlet zároveň nad Bazem a Simonem a Temnotajem a Zlatobříškem a... wow, jaktože jsem to neviděla hned?
Osobně mi tu úryvky ze Simona vůbec nevadily, do textu se úžasně hodí (i když je pravda, že při minulých re-readincích, jsem je většinou přeskakovala) a... stále spokojenost (očividně), ze své knihovničky jí rozhodně zatím nevyhošťuji...
Štítky knihy
láska americká literatura internet dvojčata introvert prostředí školy, studentské prostředí pro dospívající mládež (young adult) psaní na počítači úzkostné poruchy
Autorovy další knížky
2014 | Eleanor & Park |
2015 | Fangirl |
2016 | Nedej se |
2020 | Nezdárný syn |
2017 | Lásk@ na prvý klik |
Skvělý zážitek. Zhltáno za pár dní. Bylo to opravdu dost dobrý :)