Fantastické povídky
Iginio Ugo Tarchetti
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56434/bmid_fantasticke-povidky-nxy-56434.jpg
4
8
8
Ve stopách svého mistra, E. T. A. Hoffmana, vypráví Tarchetti uhrančivé příběhy, v nichž se realita bipolárně rozpadá. Jeho postavy se setkávají se svými dvojníky, mrtví zasahují do života živých, části původně jednotných celků se rozžívají samostatným životem (jako například amputovaná končetina v povídce Historie jedné nohy), upoutávají na sebe pozornost a probouzejí ve vědomí protagonistů patologické monománie. Tento zájem o fantastické motivy jako nástroje průzkumu skrytých vrstev lidského vědomí činí z Tarchettiho jednoho z raných představitelů evropského modernismu.... celý text
Přidat komentář
Půvabný výbor, skvěle přeložený Jiřím Pelánem. Ne že by se bez těch povídek nedalo žít, ale jako čtivé a příjemně strašidelné doplnění povědomí o italské literatuře 19. století stojí za přečtení.
V příbězích Igina Ugona Tarchettiho se prý, jak píše Jiří Pelán v doslovu, prolíná minuciózní naturalistická deskripce se symbolickou parabolou. Je to možné, nicméně, ať už to znamená cokoli, pravda je taková, že po literatuře tohoto typu doslova bažím. A nejlépe je umějí vypravovat, můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, právě autoři devatenáctého, možná ještě první poloviny dvacátého století. To, že autoři, jako je Hoffmann, Poe, nebo právě Tarchetti jsou mi tak nějak bližší, je samozřejmě součást mé diagnózy, avšak nejsem v tom sám, kdo propadl jejich kouzlu. A proto je možné, že si i dnes může vzít čtenář do ruky tento svazeček povídek a vrátit se do období pozdního romantismu, času rozjitřených vášní rebelských mladíků, umírajících, tak jako nás Mácha ještě než dovrší věku třicíti let. Lidí tak "ušlechtilých" a pevných ve svých mravních zásadách, že jsou, tak jako v povídce Příběh jedné nohy, schopni zničit životy sobě i lidem jež milují. Byla to prostě jiná doba.
Velice příjemné, avšak příliš krátké čtení.