Fantastický dekameron

11.03.2013

K mé vlastní nelibosti mě překvapilo, že dvě nejlepší povídky (Adolfína Karla Švandy ze Semčic a Souboj s kamenem E. Lešehrada) z této knihy jsem četl již jinde. Ostatních osm povídek pak osciluje mezi vcelku dobrými (Hodinky pana Balabána, Meteor strýce Žulijána, Z říše snů, Ohrožené lidstvo) a nudnými. Úvodní Znamenité a podivné příhody pana Prášílka jsou spíše jen takovým trošku delším vtipem, jednoduchým, prvoplánovitým a znatelně násilně humorným. Herbanimal je naprosto až neuvěřitelným úkazem toho, jak zkazit dobrou zápletku, neúměrně a až za samotnou hranici snesitelnosti natahovaná povídka, která se zabývá vším možným jen ne zápletkou, která od ní pořád neustále utíká k bezvýznamným věcem je skoro za trest a až se mi bude chtít, narazím-li na nějaké dílo Čapka-Choda, přeskočit ho. přitom ta zápletka není špatná a těšil jsem se na rozuzlení, které však je jen poplatné tomu bezduchému tlachání celé povídky. přiznám se, že o čem vlastně jsou poslední dvě povídky Rekviem a Dinah vůbec netuším, byť Dinah se z větší části alespoň dobře čte. Snaha umožnit nahlédnout do dnes již takřka stoleté historie české fantastické literatury se ocenit musí, stejně tak však musím konstatovat, že (alespoň u mně) se ona snaha minula účinkem. Jak jsem již psal, to nejlepší jsem již četl jinde a jen doufám, že šlo o špatný výběr ze širších možností, ne o konečný fakt, že zde nic lepšího nevzniklo. Za zmínku určitě stojí doprovodné ilustrace, ty jsou mnohdy mnohem fantastičtější a zajímavější než psaný obsah. A poněkud nezvyklý formát knihy. Až přemýšlím, jestli neubrat tu třetí hvězdu. Opravdu jsem čekal trochu více.