Fantom
Martin Fajkus , * antologie , Jakub Mařík
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515172/bmid_fantom-9TE-515172.jpg
4
55
55
Lovci monster série
Až dosud jsme mohli jen přihlížet, jak se s monstry, která se utrhla ze řetězu, dokážou vypořádat hlavně za Velkou louží. A nutno říci, že si Lovci monster vůbec nevedli špatně a získali si spoustu sympatií i v českých luzích a hájích, kde se to nejrůznějšími příšerami a mytologickými stvořeními jen hemží. To znamená, že podobně rázní řešitelé problémů musí působit i u nás. Desítka odvážných českých autorů se vydává po stopách Larryho Correii, aby mu ukázala, že i v Česku si umíme poradit s nadpřirozenou havětí nejrůznějšího druhu. Takže když narazíte na krvelačného hejkala, zlovolného vodníka či bezhlavého rytíře rozzuřeného doběla, dříve nebo později se v okolí objeví Lovci z ostravského Fantomu nebo někdo podobný a problém vyřeší. Nebo taky ne. Ale to už je záležitost takových es jako Sněgoňová, Kotleta, Pavlovský, Merglová, Paytok, Mařík, Doležal, Fuchs, Drescher či Hoza. Můžeme vám ovšem slíbit, že si tuhle jízdu pořádně užijete.... celý text
Přidat komentář
Moje první setkání s Coreiou. Možná trochu paradoxně se mi jeho příběh moc nelíbil, řádově lepší výkon podal Kotleta alias Kyša a i ostatní čeští autoři se dost rozjeli. Celkově super kniha.
Jedenáct povídek, v níž čeští Lovci bojují proti místním nadpřirozeným bytostem. Jako bonus beru provázání povídek Jak zacházet se strašidly a Barák za všechny prachy. Totální masakry se odehrají v povídkách Jak se do lesa volá, Hraničník a V souladu s přírodou.
Máme své vlastní lovce. To je pocta. Knihu jsem si užil. Kvalita je kolísavá, ale jde spíše o očekávání. Tohle není USA. V Česku se to holt válí jinak a je to poznat i na příbězích. Přesto je to kvalitní odpočinková četba, která pobaví.
Kniha vyšla skvěle v době, kdy v ČR vyšel překlad pro hru Příšera týdne, která přímo vybízí, aby si člověk zahrál na lovce monster.
Lovci monster po česku. Ostatně která jiná země, než srdce Evropy, může nabídnout tak pestrý výběr nejrůznějších strašidel?
Úvodní povídku si vzal na starost sám Larry Correia, jenž vás provede uličkami staré Prahy při honbě za fextem. Následuje morbidní případ s vodníkem, souboj s Brněnským drakem, lov na hejkaly, pátrání po můře, konflikt s Bezhlavým rytířem a nečekané odhalení hanebných praktik bludiček. Poslední čtyři texty se pak maličko odlišují od zavedeného konceptu - hrdiny jsou spíš náhodní civilisté a sami Lovci jsou častokrát vedlejšími aktéry vyprávění. Ať už jde o trable se skřítkem hospodáříčkem, nesnáze se strašidly, brutální střet s jezinkami nebo útok lešijů.
Staří známí Lovci z Fantomu i pár nových tváří, se kterými jste se dosud nesetkali, různorodým způsobem dokazují, že "najít a zabít" je pouze polovinou jejich práce. Je v tom vtip, spousta střílení, něco málo krve a malinko hororu, jež z povídek dělají přesně to relaxační čtení, které od podobné literatury čekáte.
Když jsem četl lovce monster, říkal jsem si jaké by to asi bylo, kdyby jejich působištěm byla Evropa, potažmo Česká Republika. Koneckonců ve čtvrtém díle nesoucím název Legie byla zmínka o lovcích z Evropy, například o Němcích či Polácích. Už tehdy jsem si říkal jací by byli lovci z našich končin. Díky antologii téhle antologii se to nyní můžeme dozvědět.
Jistě, mírná skepse byla na místě. Ovšem na vydaní se spolupodílel i Jakub Mařík, který sérii lovců překládá. Jistě mi dáte zapravdu, že překladatel je po samotném autorovi druhým člověkem, který zná jeho styl psaní nejlépe. Nedůvěra začala pozvolna opadat. Jak se s universem lovců poprali ostatní autoři?
Pojďme vzít povídku za povídkou a o každé něco málo říci. Antologii nezahajuje nikdo jiný než Larry Correia s povídkou Neprůstřelný. Ačkoliv rozhodně není nudná - přeci jen hon na neprůstřelného padoucha je něco co by nemělo nudit - trochu pokulhává na reáliích a zároveň máte pocit, jakoby ji spíchnul horkou jehlou.
Sviť měsíčku sviť, ať mi šije niť Jistě už tušíte, že Alex Drescher navazuje povídkou Vodník. Zaměřil se především na princip fungování lovů, což je rozhodně vítaný přístup.
Další povídka se odehrává v Brně a pochází z pera Kristýny Sněgoňové. Jaké to je, když už pro vás ve společnosti není místo, zavírají pobočku a vy skončíte ve školce? Tedy pardon, v dětské skupině. Aneb když monstrum vraždí monstra. A děti to opravdu nejsou.
Jak se do lesa volá Jakub Mařík. Tak trošku nevím co vlastně říci. Je to jako číst Larryho. Humor, akce, vtip, vše přesně tak, jak má být.
Karel Doležal v Povídce sladké sny ukázal, jaké mohou být noční můry, a že jsou občas pořádně ujeté.
Na bývalého státního zabijáka Strašáka, který soupeří s bezhlavým rytířem, jenž likviduje jednoho mafiána za druhým, narazíte v povídce Otázka lačnosti a smrti Jakuba Hozy. Nudit se rozhodně nebudete.
Jiří Pavlovský v Procházce parkem zobrazuje jiný druh lovce. Lovce nevynikajícího svaly, ale přesto zatracenou dávkou odvahy.
Barák za všechny prachy z pera Michaely Merglové byla jedna velká jízda. Kdo by to byl tušil, že za vším zlem může stát něco tak... nevinného.
Navazující povídka Martina Paytoka Jak zacházet se strašidly je z prostředí skladiště Státní regulační služby. A jak všichni víme, vybavení státních služeb je na skvělé úrovni. Dávejte si pozor na balíček karet.
Hraničník Oskara Fuchse reflektuje konflikt lovců a monster z úhlu pohledu, který nebývá tak často zobrazován. Jaké to je být lovnou zvěří?
Celou antologii uzavírá František Kotleta s povídkou V souladu s přírodou. Brutální, krvavé, drsné z Bruntálska pochází drsní chlapci.
Co říci závěrem? Jednoznačně nám mohou tuto antologii závidět Larryho fanoušci po celém světě. Výkvět českého urban fantasy v jednom svazku.
Čtivé, zábavné, drsné, snad až lehce filozofické Martin Fajkus a Jakub Mařík se pustili do projektu, který rozhodně stojí za přečtení, a to nejen pro fanoušky Larryho a ostatních autorů, ale především pro fanoušky dobrého fantasy.
Tato antologie se mi těžko hodnotí. Některé povídky se mi moc nelíbily. To co napsal Correia byl jen takový fragment. Styl povídky Hraničník vůbec není podle mého gusta. Některé povídky byly pro mě tak normál. Více se mi líbil text Jak zacházet se strašidly, Otázka lačnosti a smrti (podle které je i opět povedená obálka knihy) a Vodník. A úplně nejvíce se mi líbila Procházka parkem od Pavlovského a pak (nepřekvapivě) V souladu s přírodou od Kotlety.
Možná je to jenom můj pocit ale přijde mi, že Larry Correia byl k součinnosti Martinem Fajkusem tak trochu ukecán, protože jeho povídka postrádá typický monster hunterský zápal, který znám z ostatních knížek. Prostě jako kdyby se do psaní tentokrát tak trochu tlačil. Povídky českých autorů se ale překvapivě dají, až na tu od Sněgoňové jsem neměl s žádnou větší problém. Za mě je nejlepším příspěvkem ta od Pavlovského.
Povedená sbírka povídek, zejména méně známí autoři se opravdu rozjeli. Kotleta klasika. Super sbírka, za mne slabší pouze Sněgoňová.
Tak tohle byla super jízda. Ještě se mi nestalo abych narazil na sbírku povídek různých autorů kde by všechny takhle kvalitní a nenašel jsem zde žádnou slabou. Pravda je že všechny autory a autorky už znám a jsou to silní hráči na naší scéně. Hlavně poslední věta v povídce od Jiřího Pavlovského mně totálně rozsekala a vidím že nejsem sám kdo měl z Krkonošských pohádek oblíbenou jinou postavu:-). Prostě knihu rozhodně doporučuji a vůbec bych se nebránil pokračování.
Trošku jsem se obával, zda se budu při čtení bavit tak jako u původních amerických dílů, ale nakonec to byla fakt jízda. Klobouk dolů.
Jediné co mi vadilo byl ten , z mého pohledu , nedotažený ,,konec nekonec " v povídce Michaely Merglové. Ale nikdy se nezavděčíme každému, a jinak byla povídka docela fajn masakr.
Stejně, nakonec i první povídka od ,,otce zakladatele" neměla definitivní konec, ale tam bych předpokládal, že zauvažoval o další návštěvě Prahy a v nějaké pokračování...
Jo Correia, to je moje :) Jasně, že jsem si nemohla nechat ujít ani Fantomácké Lovce monster, logo mě praštilo do očí a knížka byla ve čtečce, Pilčník promine.
Nebudu tu zase vypisovat, proč nedůvěřuju českým autorům a nemám ráda povídky... a rovnou napíšu, že to bylo boží. Každá z těch Fantomáckých povídek byla úplně jiná, úplně jiné monstrum, jiný styl, jiný šmrnc, některé krvavé, jiné krvavější. Úžasné nápady, zpracování, u jedné z nich jsem musela čtení před spaním přerušit a nechat na ráno, abych neměla noční můry.
Možná, ale opravdu jen možná, kdybych si musela vybrat jednu jedinou, tak by to byl Hraničník, ale může to být mojí ujetostí na psovité šelmy.
Jak jsem psala výše, každá z těch Fantomáckých povídek je skvělá. A jediná, co skvělá není, je ta - ráčej prominout - Correiova ;( Nasadil sice mého oblíbeného Owena a narafičil ho do Prahy, ale to je tak nějak všechno. Nestalo se vlastně nic, akce byla krátká a nezáživná (a neúspěšná) a prošuměla kolem do ztracena - bude mít aspoň nějaký vliv na děj v hlavní sérii? Možná nový nepřítel? Uvidíme.
Dočteno. Sérií Lovci monster nepolíben jsem k původní české sbírce z univerza Lovců monster přistupoval trošičku s despektem. Jo, zaručila se za ní generálka Monika Slíva, editorsky jí kočírovali Martin Fajkus za časopis Pevnost a Jakub Mařík jakožto překladatel původní série. Přinejmenším tohle mě mělo varovat, že půjde o návykovou záležitost. Sakra, jak já ty lidi teď nenávidím (protože si budu muset dokoupit celou sérii). Je to výborný. V podstatě jediná fakt slabší (přesto dobrá) povídka je přímo od Larryho. Spíš je to ale tím, že prostě nezná ty naše domácí monstra a vlastně ani reálie. I když Prahu navštívil. Jenže dál už to má jen a jen vzestupnou tendenci. Hejkalové, bludičky, bezhlavý rytíř, vodník. Prostě z oblud si může každý čtenář vybrat co si bude přát. Každá povídka se odehrává jinde a byť je modus operandi u většiny povídek stejný (vyskytne se průšvih, tým Lovců vypátrá kdo to způsobil a pak obludu sejme) každý z autorů to pojal trochu jinak a skvěle. Za mě je naprosto nejlepšejší povídkový duet Míša Merglová a Martin Paytok Barák za všechny prachy und Jak zacházet se strašidly. Ale Hejkalové Jakuba Maříka jim směle hýkají za patama. Já bych tuhle taškařici přirovnal ke své srdeční záležitosti kterou je Kladivo na čaroděje O krok před peklem. Ale tady jsem nenarazil na jedinou vyloženě blbou povídku. Correia může být spokojen. Čeští autoři mu rozhodně ostudu neudělali a zahraniční fanoušci série nám mají co závidět.
Lovci monster, americká splatterpunk akční urban fantasy série o nestvůrách a monstrech z pera autora srovnatelného s mistrem Kulhánkem. A jak sám autor nejednou ukázal, monstra nejsou jen výsadou USA, ale celého světa, a ČR je nadpřirozenými legendami opředená. Skupina českých autorů, která se podívala na zoubek české monsterlovecké skupině Fantom ne nepodobné zaštiťujícímu nakladatelství, na které v textech najdete i pár odkazů, patří v žánrových vodách mezi známá jména - a po přečtení je třeba říct, že jsou do sbírky všichni zasazeni oprávněně.
Ač u antologií zpravidla narážím na aspoň jeden text, který těžce nesedne, tady se nic takového nestalo: ano, našlo se sem tam něco, k čemu jsem měla výhradu, ale žádná nebyla dost velká, aby jakkoli snížila mé nadšené hodnocení.
Sbírku otevírá svou povídkou zasazenou do Prahy sám Larry Correia, chronologicky se odehrává po Ochránci, pak následují čeští autoři. Je radost sledovat, jak si poradili s universem někoho jiného: povídky se vyznačují čtivostí ne nepodobnou textům Larryho Correii, přirozeně v nich promlouvá i známý styl humoru a odlehčování situací až bizarními scénami střídajícími se s vážnějšími momenty. Tyto spojující stylové rysy jsou plynulé, přirozené, nikde nepůsobí na sílu nebo uměle vtlačené. I s tímto si ovšem jednotliví autoři v textech ponechávají své osobité styly známé z jejich sólo děl, přetrvávají jejich charakteristické prvky v souladu s prvky monsterloveckými. Můžete se těšit na easter eggy a narážky spojující jednotlivé povídky nejen dohromady k sobě do celku, ale také odkazy na autorská sólo díla, která přístup FLM dělají komplexnější nejen v LM, ale i v dalších (českých) knižních universech.
A protože jsme u české jednotky, nesmíme zapomínat na český přístup postav, český přístup policie, český přístup "obyčejných lidí", český přístup monster - a česká monstra. Vodníci, můry, jezinky, bludičky, to je jen stručný příklad toho, na co se můžete těšit. Pokud vás baví LM, tohle je povinnost.
Silná sestava povídek ze světa LM zasazená do ČR.
Konečně jsem se dočkal NAŠICH monster v sérii LM. Americké zombie, upíři, čupakabra, wendigo, a tak dál do nekonečna. Ale tady šli konečně do akce i naši borci. Bezhlavý rytíř, jezinky, (IT)bludičky, Krakonoš (úchyl jeden stará), skřítek hospodáříček, klasická strašidla a můj favorit hejkal.
To že povídky naráží na situaci a události které všichni známe, je jen další třešničkou na dortu (polovina politiků jsou určitě skřeti :D )
V neposlední řadě mě velmi pobavil nejlepší agent SRS Boris, jediný agent státní regulační služby (naše obdoba UPKM), který nikdy na lovce neřekl ni křivého slova. A když máte šlehačku ve spreji, tak ho můžete pro štěstí podrbat na bradě ;)
Knihu uvádí vtipná předmluva Martina Fajkuse, v níž osvětluje zrod sbírky. Obsahuje 11 povídek ze světa Lovců monster Larryho Correie, jehož povídka Neprůstřelný je otvírákem celé knihy a autor v ní vzdává hold Praze a českému křišťálu.
Povídka Alexe Dreschera Vodník je věnována tomuto českému typu a jeho potravním i rozmnožovacím zvláštnostem ("... asi ministrovi vnitra ukázali složku, co vedou na premiéra." "Kvůli tomu by tolik nevyváděl, je to jen čtvrtinový skřet," namítla Alexandra nesouhlasně, "ve vládě jsou i větší borci....").
Nechybí povídka od Kristýny Sněgoňové odehrávající se v jejím rodném Brně. Brněnská pobočka Lovců byla zrušena a její členové dostali výpovědi z organizačních důvodů a museli si najít jinou práci, náhle však dostávají další šanci ("Proč zrovna školka?" zeptal se Petr... "A je to dětská skupina, ne školka." "V té se zadek utírá jinak?").
To Jakub Mařík se zabývá fenoménem jménem Hejkal v příběhu nazvaném Jak se do lesa volá.... A když se do toho zapletou finští technaři, či spíše metalisti (autor si vyhrál i s názvem hlavní skupiny), tak je na zábavu zaděláno. No příště si rozmyslím, jestli budu na fesťáku vykřikovat HÉJ,HÉJ! :-)))
A přicházejí Sladké sny Karla Doležala. Koho z nás někdy netížila noční můra? Tak bacha na Pardubicko (" Kanystrů s chemikáliemi tu stálo podstatně méně, ale přece jen víc, než by člověk v knihovně čekal.")!
Otázka lačnosti a smrti - tu nastoluje Jakub Hoza. Strážce hradu a pokladu je smrtelně nebezpečný, a že těch mrtvol je. Přeživší prostitutku šoupli do blázince, tehdy jsem si vzpomněla na kulhánkovské "taštičku ne!". Proti strážci hradu kromě sehrané trojice lovců stojí i maličké, ale neméně mocné stvoření, jež si do piva a vodky přimíchává inkoust a nenávidí e-booky. :-)
Procházka parkem Jiřího Pavlovského rozhodně není procházka růžovou zahradou. Nebezpečí číhá i v pražském parku a na něm si vydobyde ostruhy lovecká kancelářská síla Theodor ("Proč ne já? Jaký je rozdíl mezi mnou a lidmi z akčního týmu?" Odpověď Karly: "Svaly? Bojové zkušenosti? Charisma? Sexuální přitažlivost?" "Au," řekl Theodor.").
Michaela Merglová nás zavede do Baráku za všechny prachy. Tam hospodaří Hospodáříček, a nedejte se mýlit roztomilou zdrobnělinou... Ovšem ta knihovna stála za to.
Jak zacházet se strašidly poradí Martin Paytok. Bezpečnost práce a požární ochrany se někdy dost podceňuje, ovšem v případě skladu paranormálního materiálu se to může stát osudným..
Oskar Fuchs postavil proti sobě monstra a ducha hor, který to tak trochu vezme za Lovce.
Vše zakončuje "jesenický masakr motorovou pilou" Františka Kotlety s názvem V souladu s přírodou.
Nenudila jsem se ani u jedné povídky, občas jsem se chechtala nahlas, rozhodně doporučuji. Vzhledem k tomu, že originální Lovce neznám, musím si rozšířit vzdělání. :-)
Část díla
Barák za všechny prachy
2023
Brněnský drak
2023
Hraničník
2023
Jak se do lesa volá...
2023
Jak zacházet se strašidly
2023
Skvělá sbírka. Coreiu mám ráda, ale v této sbírce byl jednoznačně převálcován ostatními autory.