Farao
Bolesław Prus (p)
Historický román z dějin starého Egypta je dílem předního polského romanopisce, novelisty a novináře (1845-1912). Autor zde na pozadí pestrého obrazu starověké egyptské společnosti z 11. stol. př. n. l. - rolníků, úředníků,vojáků, kněží, faraónova dvora i cizinců - líčí životní boj i tragédii mladého egyptského faraóna Ramsese XIII., který chce provést radikální reformy ve prospěch utiskovaných rolníků a nutně se přitom dostává do konfliktu svrstvou kněží, jež se ze zdrojů státních příjmů nejvíce obohacuje.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2005 , Levné knihyOriginální název:
Faraon, 1895
více info...
Přidat komentář
Zajimave cteni..nekdy to tedy byla drina a kniha dala zabrat,ale stalo to za to..intriky patri k lidskemu zivotu jako sul a chleba..;-)
(SPOILER) Zatímco Henryk Sienkiewicz psal historické romány pro povzbuzení Poláků ("ku pokrzepieniu serc"), tak Prus v knize Farao zvolil realistický přístup - ideály nestačí, s intrikami církve nevyhraje ani faraon.
Ku knihe som prišiel náhodou, oslovil ma nápis FARAO. Otvoril som knihu, začítal sa a povedal som si: "Idem do nej!"... Neľutujem, preniesť sa o stovky rokov naspäť v čase má svoje čaro. Na knihe mi je veľmi sympatické to, že sa bude dať čítať aj o X - rokov v budúcnosti...
Naprosto skvělá kniha, i když Ramses XIII. je fiktivní postava. Výborně se to četlo, příběh je krásný o mladém faraonovi, který brzy pochopil, že kněží škodí Egyptu. Že Egypťané měli mnoho vědomostí jsem věděla, ale že je měli kněží a tajili je přede všemi, kdo nebyli kněží jsem netušila. Dokonce i egyptským kněžím, šlo jen o moc (stejně jako katolickým) a využívali např. zatmění slunce k tmářství, i když věděli, že jde o pravidelný úkaz. Prostě náboženství vždy jen ohlupuje lidi. Na to, že kniha byla napsána v roce 1895, tak není příliš popisná a je velmi čtivá. Vůbec mi nepřišla tak stará. Dokonce je napsaná tak, jako by ji psal moderní autor.
Posloucháno jako rozhlasová hra. Chvíli mi trvalo než jsem si zvykl na trochu naivní divadelní styl a na podivné zpěvy co oddělovaly jednotlivé kapitoly, ale postupně mě příběh i styl vyprávění pohltil a ke konci jsem se ani nemohl odtrhnout. Co dále musím vyzdvihnout je herecké obsazení. Hlavní role v podání Jiřího Langmajera, Filipa Blažka, Viktora Preisse, Vladimíra Javorského a Ilji Racka jsou prostě skvělé a pomyslnou třešničkou na dortu je herecké obsazení vedlejších rolí. I postavy které se v ději jen mihnou a prohodí sotva 20 vět jsou obsazeny takovými velikány jako František Němec, Ladislav Frej, Miroslav Etzler, Petr Kostka, Jan Šťastný, Ladislav Mrkvička, David Švehlík, Bořivoj Navrátil, Pavel Trávníček a další a další. Celkem se ve hře vyskytne více než 50 postav a každá je obsazena známou hereckou osobností. Zkrátka osmihodinová lahoda pro uši.
Velké zklamání. Romantický, plytký, naprosto zastaralý a nevěrohodný román, kde by prostředí starého Egypta šlo lehko nahradit téměř jakýmkoli jiným prostředím. Škoda.
Koho neodradí, že je to pořádně tlustá bichle...a zajímá se o dějiny Egypta tak
je to určitě kniha pro něj/ni
btw skoro nejde poznat, že se jedná o fikci...nudné to ale není.
Postavy jsou popsané dobře, i realie doby a zvyklosti včetně náboženství.
2,5
Velká škoda že je to celé fikce, nevyskytuje se zde jediná doložená postava nebo historická událost. Takto jde jen o rozvleklé nudné čtení o naivním mladíkovi který si vysnil že se stane faraonem.
Jedna z vůbec prvních knih o Egyptě, které jsem četla. V mojí knihovně má čestné místo. Klasika, kterou doporučuji
Příběh Ramsese ačkoliv fikce je velice hezky podán , B.Prus mě vtáhl do děje a to tak , že jsem sním procházela všemi těmi uličky a viděla jsem všechny ty krámky, lidi a barvy. Moc fajn 4*
Poslouchala jsem jako audio divadelní hru a musím říci, že to bylo příjemných 8 hodin, které nám zpestřily dlouhou cestu na dovolenou ...
Excelentní historický román. Velmi dobře vtahuje do politické a náboženské reality, nevyužívá laciných scén a kvalitně rozvrstvuje látku přes všechny 3 díly.
Čtivě napsaný a zajímavý příběh. Klidně by se dal zařadit mezi fantasy literaturu a spoustu knih v tomhle ranku předčí.
Tak tady se ve mně tloukly dvě strany , kdy mě chvílemi kniha uchvátila - popisy , jak Ramzes vyrůstal , jak zvládal přípravu na dobu, až sám ponese pomyslné otěže vlády, jak je ale všechno relativní a ne vždy bylo všechno jen a jen na jeho rozhodování. Moc se mi líbilo i popisování života nejen nahoře, ale i ve středních vrstvách a vůbec nelehký život v rodinách těch chudých a nejchudších. .
Pak mě ale hodně rušilo vleklé popisování ulic, jak co kde vypadalo, jak a kde byly chrámy, které de facto neexistují- a nějak se mi to , vzhledem k jinak dynamickému ději, špatně četlo.
Ale Egypt je pro mě srdcovka, takže 4**** a celkový pocit z četby je vlastně uspokojivý, nerada jsem dočítala poslední stránku.
Slyšela jsem jako audioknihu, a v této formě doporučuji, protože jsem byla ušetřena dlouhých nezáživných pasáží, typických pro realismus.
Pro starověký Egypt mám slabost, ale na rozdíl od literatury faktu mě beletrie zatím, nevím proč, vždycky zklamala. Kromě zmiňovaných citátů mi v knížce chyběla atmosféra. Pro mě je Faraon univerzální příběh o naivním klukovi, co si myslí, že se svět točí kolem něj, a mezitím ho převálcuje každý, co jen trochu používá mozek.
príjemný príbeh o mladom Ramzesovi XIII., ktorý bojuje s čoraz vplyvnejšími kňazmi, ktorí v podstate ovládajú celú ríšu. jeho najväčším usilím je zreformovať vtedajšiu spoločnosť... najväčšie plus knihy sú autentické citáty, najmä modlizby z egyptskej knihy mrtvych
Možná to bylo tím, že jsem knihu četla v příliš nízkém věku a vlastně z donucení (na základní škole, kvůli referátu), ale byla pro mě neskutečně nezáživná, vleklá a složitá. Byla to jedna z velmi málo knih, které jsem měla opravdu problém přečíst a asi jediná kniha, kde jsem dokonce přeskakovala..
Autorovy další knížky
| 1962 |  Farao |
| 1981 |  Loutka I. |
| 1966 | Loutka II |
| 1949 | Palác a barabizna |
| 1959 | Sirotčí osud |
Ano je to stará knížka,ale bylo to jedno z mých prvních setkání z historií Egypta.
Početla jsem si a nedám na ní dopustit.