Farba citov

Velmi zajímavý příběh, kde autorka popisuje téma, ke kterému se Amerika moc hlásit nechce :-). . .sama měla problémy s vydáním (mužeme se jen domnívat proč :-)). .
. . . v době, kdy jsme na našem území "řešili" upálení Palacha, doufali jsme, že se systém "obrátí" a Amerika nám připadala jako země snů a neomezených možností román popisuje pokrytectví, snobáctví, zlobě "bílých paniček", americké společnosti (i když nechci paušalizovat :-))

Na jedné straně technicky vyspělá země,na straně druhé oddělené prodejny, toalety, nemocnice dle rasy.. ..:-((((. Jak je pro mě nepochopitelné, že "paničky" bazírovaly na výše zmíněných věcech a mnohých dalších a absurdnějších.. .a přitom bylo pro ně automatické, že tyto hospodině měly nejblíže k jejich dětem, těch se mohly dotýkat, utěšovat je (ale nesměly používat jiný příbor, než ten svůj, který musel být oddělený. . :-(((. . doporučuji si na toto téma "vygooglit" Allporta :-)

Určitě vyzívám ke čtení :-). Je až k neuvěření, čeho jsme jako lidé schopni a bohužel se toto stalo v době zcela nedávné a mnohé věci v reálu byly ještě syrovější :-(((. Filmové zpracování po přečtení vždy ráda shlédnu. Tam ale jsou dle mě vynechány důležité detaily, jak to u filmů bývá, ale každopádně stojí za to.

Moc krásný příběh. Zezačátku jsem měla trošku problém se zorientovat v jednotlivých postavách, což bylo dáno střídavým vyprávěním tří hlavních hrdinek. Zvláště se mi pletli "paničky", u kterých obě hospodyně sloužily, ale když jsem si zvykla, tak se přede mnou začal rozvíjet nádherně vystavěný příběh a nezbývá než žasnout nad pohnutými osudy všech tří hlavních hrdinek. Už teď cítím, jak mi bude Aibileen, Minny i Skeeter chybět, moc by mě zajímaly jejich další osudy, ale i např. osudy malé Moe Maebley, kterou tak Aibileen milovala a již se snažila naučit, že mezi černými a bílými nejsou žádné rozdíly. Člověk má po přečtení této knihy na dlouho o čem přemýšlet.

Úžasná kniha, která mě naprosto pohltila. Dnes jsem ji dočetla a jsem plná emocí. Je tu plno úsměvných situací, které v podstatě k smíchu nebyly, plno momentů, kdy se mi draly slzy do očí nebo jsem nevěřícně kroutila hlavou...... No nevím, co dál psát, jsem z této knihy naprosto paf....až se mi chce brečet ( to už se mi dlouho nestalo)...... dneska asi nebudu spát......strašně bych chtěla pokračování..... Škoda, že nemůžu dát víc *, i 10 je málo ;)

A knihy jako je tato, bych zavedla jako povinnou četbu.....pro všechny, né jen ty školou povinné!

jedním dechem a s nadšením
myslím, že tato kniha nechtěla pouze upozornit, jak to bylo před pár desetiletími v USA nerovné, ale hlavně na to, že se věci až tak hrozně moc nezměnily...možná se již nehrozíme usednout na stejnou toaletu s černochy, kulturní stereotypy mají ale obří setrvačnost!

Skvěle podané vyprávění. Moc se mi líbí, že slyšíme příběh ze 3 různých stran. Nevím, jak to autorka udělala, ale já jsem se díky ní dokázala vcítit a tak nějak ztotožnit se všemi 3, i když jsou tak strašně rozdílné... A k předchozím komentářům - taky jsem byla dost v šoku, jak na tom USA bylo před pár lety se svobodou. A teda měla jsem půjčené první vydání z knihovny a četnost překlepů mě naprosto vytáčela! Takhle odfláknout takhle úžasnou knížku je fakt ostuda teda...

Nádherná, čtivá, napínavá a dojemná, co víc říct o této skvělé knize :)

Knížka super, krásně se čte a člověku až rozum zůstává stát, jak svobodné USA bylo před 50 lety svobodné.

synonymá slova diabol: čert, satan, démon, bílá panička, lucifer... =)

Tahle kniha mě naprosto dostala, myslím, že jsem místy při čtení ani nedýchala :) Strhující příběhy, moc se mi líbilo, jak se mění vypravěči a celkové zpracování...dokonce jsem i brečela, silný příběh!

Nádherná kniha ! Kniha vás nutí číst dál a nepřestávat . V americké společnosti tabuizované téma se pomalu ,ale jistě prodírá na povrch a to je dobře ! :)

Krasná knížka, která Vás okamžitě vtáhne do děje a nepustí dokud nedočtete. Poslední kapitoly jsem vyloženě hltala! Teď mi budou hlavní aktérky chybět, brala bych nekonečný příběh s dalším vypravěním a novými příhodami :)

To je přesně ta kniha, o které už na začátku víte, že by neměla nikdy skončit. Úžasně vykreslené postavy, zajímavý příběh, pro mně skvost.

Zajímavá kniha, moc pěkně se i četla, myslím, že je to celé dobře napsané a plasticky vykresluje tu dobu šedesátých let v Americe... ale četla jsem i mnohem lepší knížky, zas taková bomba to podle mě není.

Kniha mě nadchla- film již méně...

To je neuvěřitelně zákeřná knížka. V šest večer si k tomu člověk "na chvíli" lehne, jedna, druhá, třetí kapitola, no tak dobře, tak ještě jedna...no zbývá ještě jedna kratší k další vyprávějící osobě a ... a ... a sakra, vždyť ono je deset hodin pryč, a bude za mě někdo v pět ráno vstávat?? Asi ne, co:)??
Je to snad první knížka, kterou vidím napsanou ich-formou z pohledu 3 osob, dvou černošských služebných a paní (no spíš slečny) Skeeter. Černošské hospodyně mají poměrně netradičně docela hovorovou mluvu, styl vyprávění Skeeter je přece jen uhlazenější.
Co se týká obsahu, popsal jsem to už na csfd.cz v komentáři k filmu, je to docela zarážející, když si člověk uvědomí, že v tom nejcivilizovanějším a nejvyspělejším státě světa, v té zemi neomezených možností (nebo je to jinak??) se ještě v polovině 60. let 20. věku - vždyť to není zase tak dávno - takhle ostře oddělovali černoši od bílých, a to na základě mnohých platných zákonů, že tehdejší služebné nesměly ani na stejný záchod...mimo jiné. Ostře s tím kontrastuje život tehdejších mladých - bílých - žen z očividně poněkud lepší společnosti (aneb když děti mají děti), scházejících se na pravidelné partičky bridže, případně pořádajících "charitativní" večírky na pomoc africkým dětem, které s každou možnou příležitostí dávají najevo svoji nadřazenost nad černými služkami. Ale i mezi nimi se najdou jisté "bílé vrány", jako třeba paní Celia.
V tomto kontextu vyniká to, co napsala Elanie Stein v prvním dopise Skeeter: "Pište o tom, co vás znepokojuje, zvláště pokud to všechny ostatní nechává chladnými". Skeeter tato rasová segregace chladnou nenechávala, a tak nakonec dotáhla k úspěšnému konci to, o čem zpočátku pochybovala, že se jí vůbec podaří začít.
Je to krásně, neobyčejně čtivě napsaná kniha. V poslední zhruba třetině dochází k jisté gradaci děje, jsou objasněny některé dějové linky, které jsou v úvodních dvou třetinách zmiňovány jen v jistých náznacích. Skeeter postupně poznává, že to co napsala, bylo správné, zároveň si proti sobě vytvoří řadu nepřátel, pozná, kdo ji naopak pochopil, a nakonec jí nezbývá, než rodné město opustit. Naštěstí se tak děje z důvodu získání práce v New Yorku. S touto dobrou zprávou je naopak docela v kontrastu propuštění Aibileen od Elizabeth, víceméně na popud Hilly.
Proti filmu je knižní podoba, jak už to bývá, o něco obsáhlejší, jsou tam místa, která se ve filmu neobjevila nebo se do něj prostě nevešla. Ale mě se moc líbilo obojí. Knihu si rád někdy přečtu znovu.
A poslední poznámka k pravopisu. Několik uživatelů tady hořekuje nad příšernou prací korektora. Už jsem v poslední době četl několik knih, u kterých jsem pochyboval, zda vůbec nějakými korekturami prošly, a při čtení takových paskvilů dost trpím. Odolal jsem tedy bazarovým nabídkám a zvolil nejnovější vydání z r. 2015. A ejhle... pár chyb se tam našlo, záměna jsme/jsem, nejvíc jsem asi nadskočil u slova "polikám", ale jinak to nebylo tak strašné, jak jsem čekal, někdo tu píše, že co strana, to aspoň jedna chyba. Tak to určitě ne, zřejmě si tu knížku opravdu někdo přečet a drtivou většinu chyb před novým vydáním opravil.

Před pár lety jsem se zamilovala do amerického filmu The Help. A jak možná podle obalu poznáte, jedná se právě o předlohu slavného oscarového filmu z roku 2011. Trochu jsem se bála, jaký je vlastně originál, protože film se mi líbil přesně takový jaký je a bála jsem se že byly opět vynechané důležité detaily. Nemohla jsem se splést více. Kniha je skoro od originálu k nepoznání. Samozřejmě vynechali pár scén, které ale vůbec neovlivnily průchod děje. Pro někoho kdo se rohodně knihu přečíst a viděl film bude možná ze začátku trošku matoucí přeskakující děj. Je to jen z důvodu, že kniha popisuje vše z pohledu jiné postavy. Za mě tato kniha je prostě něco dokonale nepopsatelného. Jediné mínus, které bych vytkla je asi měkká vazba, ale vůbec to nemění nic na mém názoru, že by si ji měl každý přečíst. BTW : Moje nejoblíbenjěší věta jak z knihy tak filmu zní :
Eat my shit! :D

Ale jo, pěkné. Za padesát let si na tu knihu asi nikdo nevzpomene, ale koho to trápí? Odpočinková četba, která se v člověku snaží vzbudit pocit, že čte něco hlubokého, to byl vždycky dobrý recept na úspěch. Ale dost ironie, příběh je to hezký a dojemný, zručně odvyprávěný a bez zbytečného patosu. Vtáhl mě do děje, budil zvědavost na další stránky, moje sympatie i antipatie si získávaly ty správné postavy, tak jak podle autorky měly. Jen bych jí jako spisovatelce přál více odvahy a méně vzpomínek na kurzy tvůrčího psaní. Trochu krotké, ale jinak zdařilé.

Se zatajeným dechem jsem četla poslední třetinu knihy s tím, jak to vlastně s černými i bílou hrdinkou dopadne. Moc krásná kniha.

Knížku jsem si koupila kdysi v antikvariátu a až teď jsem na ni dostala "chuť". Po první kapitole jsem si říkala, že jestli to bude jen takovéto vyprávění, tak tedy nic moc....ale ono se to rozběhlo tak, že jsem skoro nebyla schopná knížku vůbec odložit. Níže někdo zmínil, že příběh je příliš černobílý, všechny bílé paničky jsou mrchy a černé hospodyně všechny hodné a obětavé... já jsem tedy ten pocit neměla, třeba Minny mi přišla strašná, ale tedy tím koláčem si mě fakt získala :-) A konec, ten mi tedy přišel úžasný...ano, segregace nezmizela jako mávnutím kouzelného proutku, ale osudy všech hrdinek skončily nejlépe, jak mohly.