Feministkou snadno a rychle: Příručka argumentů pro debaty s rodinou a přáteli
Kateřina Lišková , Lucie Jarkovská
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510660/bmid_feministkou-snadno-a-rychle-priruck-642d46919342f.png
4
135
135
Feministky řeší nesmysly jako je pouštění žen do dveří. Ženy by měly mít děti. Mělas prostě říct ne. To jsou jen některé z mnoha poznámek, s nimiž se každý během rozhovorů o feminismu dříve či později setká. Dávat neustále dohromady argumenty a nabízet jinou perspektivu je přinejmenším únavné. Socioložky Lucie Jarkovská a Kateřina Lišková alias Duo docentky proto napsaly knihu, která vám v tomto boji může ušetřit čas a energii. Nabízí vtipné a trefné příspěvky do debat s rodinou i přáteli, jež vám pomůžou zůstat nad věcí a třeba i vám nabídnou nové podněty k zamyšlení. Dočtete se například o odvrácené straně romantické lásky, o tom, že studijní materiály od základek po vysoké mají k genderové vyváženosti daleko nebo že ne každý kompliment je ve skutečnosti komplimentem. Knihu ilustracemi a komiksovými stripy podle předlohy autorek doprovodila výtvarnice Leny Vítková.... celý text
Přidat komentář
Pokud nějaká žena říká "já přece nejsem feministka", ať prosím pěkně odevzdá všechen svůj majetek, řidičský průkaz a platební karty svému muži či otci a zahalí se. V opačném případě je to čisté pokrytectví.
Klasická feministická témata, většinou vcelku rozumné argumenty, místy ovšem zachází do divného extrému. Ale jsem rozhodně rád, že jsem to četl.
Tohle by si měl přečíst každý. Jako fakt každý. Hlavně lidi, co plácají bláboly typu "feminismus je kravina, ženy přece mají stejná práva jako muži"...10 z 5.
Přiznám se, že bych asi po této knize nesáhla, ale protože jsem si ji poslechla, tak mě pobavila a zaujalo mě, kolik důležitých životních témat zde bylo dobře rozebráno a zpracováno, přitom s lehkou nadsázkou a laskavým humorem. A ač nejsem feministka, ani matka dětí, některým názorům jsem dávala za pravdu.
Knih o tom, jak zbohatnout a jak neprokrastinovat je už napsáno dost, knih o feminismu je naopak v Česku zoufale málo. Tak v doslovu Kateřina Nedbálková hovoří o prospěšnosti knihy Feministkou snadno a rychle a já s ní musím souhlasit. O téhle knize jsem slyšela mluvit autorky v Artzóně nebo na Radio Wave a zaujala mě právě humorem, nadsázkou a jistou lehkostí s níž byla napsána pro nikoli odborné ale laické publikum. Ať už jste žena nebo muž, máma holčičky nebo kluka, single, bezdětní, LGBT... tak vás tahle knížka bude bavit a třeba rozšíří obzory.
.
Je škoda, že si ji nepřečtou ti, kteří by nejvíce měli, ale tak už to holt bývá. Témat je tu hodně a každý z nás bude některá vnímat důležitěji než jiná. Osobně jsem nesouzněla s kapitolou v níž se hovoří o romantické lásce jako o div ne překonaném konstruktu, za to velmi objevné byly kapitoly o krizi maskulinity, ruské dezinformační válce cílící na "gendrový sexuální chaos" západní Evropy a socialismu, který výrazně narovnal práva žen (vzdělání, práce, rozvodovost). Je fajn přečíst si text žen ženám, o náročnosti výchovy a její skloubení s prací, o tom, jak se ale na druhé straně nemluví o tom, jak třeba snížit pracovní dobu mužům, aby se i oni mohli zapojovat do rodinného života a pečování o děti. Že když nestíháte práci a vyzvedávat děti ze školky není to vaše chyba (jak to vnímá okolí a zaměstnavatel) ale institucionální selhání systému.
.
Témat k přemýšlení a hlavně k debatě je tu hodně, jsou pojaty lehce, s humorem a bude vás to bavit, i když je pro vás možná už jen slovo "feminismus" moc. A zakončím to touhle krásnou myšlenkou: "A to je přesně ono. Zamilovat se do svých těl a přijmout je se vším sádlem, vráskami, neladnými křivkami a vadnou pletí je naprosto zásadní feministický počin, který může mít pro patriarchát fatálnější důsledky než kvóty pro ženy v politice. Z nejistých žen se totiž stanou sebevědomé osobnosti, nad kterými komentáře o jejich vzhledu, negativní ani pozitivní, nebudou mít žádnou moc, nebudou je manipulovat k mentalitě poddaných." .
Také mi přijde, že je kniha spíše už pro přesvědčené feministky, argumenty pro odpůrce byly velmi krátké a ani ne tak přesvědčivé.
Docentky sleduju na fb a většinou a) souhlasím a b) mě to baví. Jako příručku k diskuzím knihu nepoužiju, ale raduju se z toho, že ji kolegyně pořídila do naší třídní knihovničky, je to takové startovní know how vtipně a přístupně podané.
Přehledné shrnutí problematiky. Jen ten reálný boj se zažitými blbostmi je často velmi vyčerpávající, ale nutný.
Vtipné a odlehčené provedení, potřebné téma, ale něco tomu chybí. Leccos člověku promlouvá z duše, ale prezentace některých myšlenek mě zarazila, ale budiž, mám o čem přemýšlet. Akorát mi přijde, že kniha slouží spíše k potvrzení čtenářových vlastních feministických názorů, k přesvědčení a argumentaci v debatě s antifeministy podle mě moc nepomůže, na to je krátká.
Knížka je skutečně taková, jaká avizuje, že bude. Srozumitelně představuje základní otázky a problémy feminismu a myslím, že dobře poslouží hlavně pro zasvěcení do problematiky. Graficky je taky hezky zpracovaná, působí to přístupně. Škoda jenom, že ti, co takové knihy nejvíc potřebují, se jim spíš vyhnou.
Jako příručku argumentů tuto knihu nejspíš nepoužiju, i když má v mnohém pravdu a je plná zajímavých postřehů. Je psaná s nadsázkou, a obrázkové vtipy mě občas rozesmály. Některé kapitoly mě naopak spíš rozčílily nad nespravedlností světa. Ale pokud bych chtěla oslovit širší veřejnost, tak kniha psaná jazykem používaným v úzké sociální skupině neudělá takovou službu. To už je pro mě srozumitelnější sborník Mužské právo, který je čistou právničinou a nebo populárně naučná Šárka Homfray, jejíž kniha mě k onomu sborníku přivedla. Každopádně docentkám fandím, je jich tu potřeba.
Vtipné, aktuální, srozumitelné. Takovouhle příručku do každý rodiny, prosím.
Třeba bysme se zas o kousek pohnuli:)
Biologická pohlaví jsou přesně dvě, samčí a samičí, a vědeckým rozlišovacím prvkem je produkce velkých anebo malých gamet, nic jiného: ženy mají vajíčka, muži spermie. To je vše.
U sociálního konstruktu jménem gender a víry v něj ukáže čas, jaké dopady pro společnost bude mít. Můžeme na budoucí dopady, plusy a mínusy mít velmi odlišné názory. Mezi krásným novým světem a pomalu páchanou sebevraždou.
„Devadesátky byly takovej atomovej výbuch feminity. Začala se volit miss, kterou jsme nadšeně sledovaly. Vydolovaly jsme z rodičů barbíny a pamely (malé barbíny)“ (str. 14).
Svatá prostoto. Výbuch feminity? Sociální vztahy jsou záležitostí vysoké komplexity, každé jednání má dalekosáhlé dopady na druhé a na společnost. Jestli autorky nedokážou postřehnout, že výše popsané je absurdní chápat jako „výbuch feminity“, co teprve u daleko problematičtějších a méně přímočarých témat.
Jádrem knihy je „rychlé a snadné“ nabrífování argumentace méně znalým spolubojovnicím. Například to, že v roce 1950 nemělo 20 % žen děti (str. 101). Fajn, to je perspektiva jedince (práva a požadavky jedince vyzdvihujeme nadevšechno, dá se tomu občas říkat egoismus). Pak je tu ale perspektiva populace, perspektiva sociální. Tedy tzv. úhrnná plodnost v onom roce 1950 byla 2,8 dětí na ženu, zatímco např. v roce 2000 byla 1,16 dětí na ženu. Pro prosté udržení stavu se udává 2,1. Nikdo asi nechceme, aby naše vnučky musely nosit burku, až nás jiné populace s kulturou, která tu naši považuje za zvrhlou a úpadkovou, zcela "demokraticky" přečíslí v nějaké verzi Houellebecqova Podvolení (pravda, bezdětným je to možná jedno a mohou se zaměřovat na svoji "slast", tady a teď).
Opakovaným motivem knihy je paranoidní myšlenka, že současný stav světa je způsoben jakýmsi cíleným spiknutím mužů proti ženám, s cílem "udržet je v podřadném podstavení". Možná že existuje pár vyvolených „patriarchů“, kteří něco ovládají. Naprostá většina mužů a žen jsou jen ve vleku, a také aktivní spolupodílníci, spolupachatelé. Třeba tím, že sledují a obdivují miss a podporují prodej barbín. Jiná feministka například obhajuje to, že jako studentka prodávala své tělo (komu asi, než starším bohatým mužům). Je přece její a může si s ním dělat, co chce, vy předsudeční zabedněnci! Tedy toto je „patriarchát“, který si společnými silami a každodenními volbami všichni pospolu hezky vydržujeme.
"Patriarchát" zanikne, až se krásky budou pářit s chudými, nikoli mocnými muži (s absencí nadějných vyhlídek na "patriarchální" úspěch) raději než s muži mocnými a bohatými. "Patriarchy". Tzn. až naprší a uschne.
Mužská sexualita je podle spoluautorek „fuj“ (str. 59, 76), a v mužské "patriarchální" sexualitě jde podle nich o jediné: "Výstřik". "Výstřik a nazdar, může se spát" . Tyhle pasáže nechtěně evokují staré viktoriánské příručky pro dívky a jejich varování před nízkým mužských chtíčem a špinavým sexem. Moderním dívkám to ale dělá medvědí službu a nemá to s často skloňovaným respektem nic společného.
Mužské sexshopy jsou prý místo, kde "mezi nafukovací pannou a živou ženou je pouze ten rozdíl, že se žena umyje sama", zatímco „feministické sexshopy jsou místem respektu k tělu a oázami skutečné slasti“. (str. 76). Nebo jde o (nevědomou) směrovku na ženskou autoerotiku a homoerotiku? Pak je to oproti viktoriánům pokrok. Ovšem příznačný.
„Žena zůstává v heterosexuálním partnerském vztahu jedině a pouze, pokud ji to baví“ (str. 74). No, mnohý muž zůstává z důvodu závazku a odpovědnosti a věřím, že mnohé ženy mimo myšlenkový svět příručky často také.
V knize jsou zajisté nezpochybnitelná tvrzení jako nedoceněná práce žen, mužské obtěžovaní, řada navrhovaných opatření je přirozeně správná. Ty ale nevycházejí z předkládaného pojetí feminismu, a už vůbec ne genderismu, ale z obecných dávných poznatků jako „co nechceš, aby ti druzí dělali, nedělej ty jim“ a podobně.
Prosím nakonec o opravdový vzájemný respekt mezi ženami a muži, ne poštvávání. Vypjatý individualismus ani důraz na další a další sebeuspokojování ke štěstí žen, dětí, mužů nepovede. Ženy samy nezmohou nic, muži sami nezmohou nic. Jsou někteří muži „assholes“, jsou některé ženy „assholes“, jsou někteří muži báječní, jsou některé ženy báječné. Každý svým způsobem. Jsou si rovní, ale nejsou nutně a předepsaně stejní.
Vtipné a trefné. Nepostradatelná argumentační pomocnice, když nevíte, jak reagovat na otázky, které přece mají tak jasnou a logickou odpověď, a vy se ptáte, jak je možné, že to ostatní nevidí. Teď tu knihu jen přesunout do hlavy, aby byla vždy po ruce:-)
Zaujala mě ihned, jakmile vyšla, taková krásná barevná... Vsadím se, že to byl záměr a zde přísloví nesuď knihu podle obalu dostává nový rozměr. Vtipnost a kontrast obálky koresponduje s vtipností textu, v němž nám ovšem autorky předkládají velmi aktuální a důležitou problematiku. Jak již ale psala alzbeta4340 přede mnou - ti, kdo by si tuto knihu měli přečíst, si ji nikdy nepřečtou. Bohužel. Já si ji přečetla k potvrzení či vyvrácení svých úvah a došla jsem nakonec k velmi prostému závěru. Je to o respektu. Respect people, respect gender. 90%
Skvělá knížka! Napsaná vtipně a srozumitelně. Velmi pěkné grafické zpracování.
Hezky napsané - jasně a jednoduše, žádné těžké čtení. Obsahově ovšem nenabízí nic nového, alespoň pro čtenáře, které toto téma zajímá a jiní, jak se domnívám, tuto knihu do ruky nevezmou.
Kniha do každé rodiny! Je k neuvěření, že je tato problematika stále boj s větrnými mlýny. Ačkoliv člověk používá naprosto jasné, srozumitelné a podložené argumenty, najde se mnoho osob, které použijí naprosto nelogické argumenty zpět. Je mi z toho smutno, jak je těžké proti tomu bojovat. O feminismus se zajímám dlouhodobě a snažím se své názory předat dál, a i tak mám stále ve svém okolí mnoho lidí, kteří se podivují nad tím, že podélně zaparkuji napoprvé nebo zvládám investovat svoje peníze a to jsem žena (o tom, co se dělo na škole, či v práci vůbec nemluvě). Když už se kniha nedostane k těm nejvíc zarytým zastáncům "tradičních rodin", doufám, že se dostane alespoň k pedagogům (klidně i jen ke studentům), aby to mohli předávat dalším generacím, a také do rodin, které by tyto "staré pořádky" chtěly změnit a vést plnohodnotné a rovnocenné partnerské vztahy, kde se žena může věnovat naplno všemu, co jí jde, baví a dává smysl. Děkuji za tuto knihu, která má potenciál srozumitelnou formou přednést tyto problémy veřejnosti a pomoci všem ženám, které tyto problémy sice vnímají, ale nemají odvahu se proti nim ohradit.
Kapitoly knihy se věnují zajímavým tématům a dala bych knize klidně 5*, ale musím ubrat jednu hvězdu za odfláknutou korekturu textu. Tolik chyb a překlepů jsem už dlouho v žádné knize neviděla.